Poslanecký klub hnutí ANO shrnul před jednáním Sněmovny, co chce koalice v nejbližších dnech prosadit. Nejvíc pozornosti věnoval zákonu o digitální ekonomice, který má do českého práva zapracovat evropské nařízení o digitálních službách. Poslanec Radek Vondráček ujišťoval, že po úpravách v hospodářském výboru zákon cenzuru nezavádí a chrání svobodu projevu. Ministryně financí Schillerová představila mimořádnou daň pro rafinérie a zpřísnění prodeje kratomu, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch obhajoval nižší navýšení plateb za státní pojištěnce a ministr práce a sociálních věcí změny zákoníku práce a podpory v nezaměstnanosti.
Zákon o digitální ekonomice: pojistky pro důvěryhodné oznamovatele
Zákon o digitální ekonomice zařadil místopředseda klubu Robert Králíček mezi nejvíce diskutované normy týdne. Podle Radka Vondráčka nejde o nový český regulační nápad: zákon především provádí evropské nařízení o digitálních službách, známé pod zkratkou DSA. Nařízení je přímo použitelné a jeho hlavní ustanovení platí od 17. února 2024. Česko je tak víc než dva a půl roku po termínu a stále nemá navazující zákon, který mimo jiné určí kontrolní orgány a pravidla vymáhání.
Evropskou legislativu ale podle Vondráčka nelze přebírat mechanicky. V digitálním prostoru je třeba pečlivě chránit svobodu projevu a právo na informace a nedopustit, aby se boj proti nezákonnému obsahu změnil v nástroj nepřiměřeného omezování legitimních názorů. Proto vítá, že návrh v hospodářském výboru prošel řadou podstatných úprav.
Nejvíc se týkají takzvaných důvěryhodných oznamovatelů, tedy subjektů, jejichž upozornění na nezákonný obsah musí internetové platformy vyřizovat přednostně. Zákon má jasně stanovit, kdo takové postavení může získat, jaká má práva a jak podléhá veřejné kontrole. Výbor navrhl tyto pojistky:
- oznamovatelé se mají zaměřovat na obsah, který odporuje právním předpisům, ne na pouze nepohodlné nebo nepopulární názory,
- zákon jako příklad výslovně uvádí organizace bojující proti internetovým podvodům a organizace chránící děti nebo spotřebitele,
- status bude omezen nejvýš na tři roky s možností opakovaného udělení,
- oznamovatelé mají dvakrát měsíčně zveřejňovat přehled svých oznámení, aby byla jejich činnost veřejně kontrolovatelná,
- o status půjde žádat až 12 měsíců po účinnosti zákona, aby byl čas připravit jasné postupy.
Další pozměňovací návrhy výslovně zdůrazňují povinnost státních orgánů respektovat svobodu projevu a právo na informace podle článku 17 Listiny základních práv a svobod. Zpřesňují také odpovědnost platforem při moderování obsahu: mají postupovat objektivně, přiměřeně a transparentně a uživatel se musí mít možnost bránit proti svévolnému odstranění nebo omezení legálního obsahu. Upravují se i pravidla pro prověřené výzkumné pracovníky, některé kontrolní pravomoci a digitální komunikace státu s podnikateli.
Podle Vondráčka se podařilo spojit dva legitimní cíle: splnit evropské závazky a zároveň posílit ochranu základních práv občanů. Cílem podle něj není nová cenzura, ale jasná a předvídatelná pravidla, podle kterých půjde účinně postupovat proti skutečně nezákonnému obsahu a současně chránit svobodnou diskusi. „Internet musí být bezpečným prostorem, ale nesmí přestat být prostorem svobody,“ uzavřel.
Mimořádná daň pro rafinérie
Ministryně financí Schillerová představila novelu zákona o daních z příjmů, která zavádí dočasnou mimořádnou sektorovou daň pro rafinérský sektor. Ten podle ní profituje z globálního nárůstu rafinérských marží, které jsou podle nezávislých mezinárodních organizací kvůli souběhu globálních faktorů na rekordních úrovních. Téma podle ministryně rezonuje i v Evropě a ministři financí ho minulý týden intenzivně řešili na zasedání rady Ecofin v Lucemburku. Polsko už podobné zdanění přijalo, Německo, Rakousko, Španělsko, Itálie a Portugalsko usilují o co nejrychlejší společné evropské řešení. Nejde tedy podle Schillerové o českou specialitu.
Daň nemíří na čerpací stanice, jejichž marže jsou i díky krokům vlády na standardní úrovni. Konstrukce má zajistit, aby se nepromítla do cen pohonných hmot pro spotřebitele, mimo jiné proto, že téměř polovinu rafinovaných ropných produktů Česko dováží. Vláda od daně čeká zhruba 5,5 miliardy korun ročně, a to už za rok 2026. Pokud se situace nezlepší, bude opatření pokračovat i v roce 2027.
Výnos má pokrýt vyšší výdaje státu spojené s růstem cen pohonných hmot, hlavně opatření na ochranu občanů a ekonomiky. Jen snížení spotřební daně z nafty na evropské minimum stálo rozpočet kolem 4 miliard korun, další výdaje jdou na sociální dávky. Vláda podle ministryně obnovila jarní postupy, tedy zastropování cen pohonných hmot a úlevu na spotřební dani z nafty, a ty podle ní objektivně fungují: Česko má šestou nejlevnější naftu v EU. Později Schillerová doplnila, že díky těmto krokům má Česko také třetí nejnižší inflaci v Unii.
Platby za státní pojištěnce: 13 miliard místo 21
Do třetího čtení jde novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která řeší valorizaci plateb za státní pojištěnce. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ji považuje za nutnou ke stabilizaci financování zdravotnictví. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle něj v předchozích letech opakovaně v deficitu a předchozí vláda opakovaně vydávala deficitní úhradové vyhlášky. Vznikla tak poměrně velká díra, kterou má zalepit právě mimořádná valorizace. Díky ní má systém v příštím roce hospodařit poprvé po letech vyrovnaně; ministerstvo už podle toho připravilo úhradovou vyhlášku.
Ve hře jsou dva pozměňovací návrhy. Koaličně dohodnutý návrh poslance a ministra Borise Šťastného snižuje valorizaci z původních zhruba 21 miliard na 13 miliard korun. Když ministerstvo návrh připravovalo, neznalo podle Vojtěcha makroekonomickou predikci na příští rok. Z predikce ministerstva financí, která vyšla až v srpnu, teď vyplývá, že pokles plateb za státní pojištěnce pokryje vyšší výběr pojistného a bilance systému zůstane vyrovnaná.
Druhý pozměňovací návrh poslankyně Šebelové se týká financování pacientských organizací. Ministr ho podpořit nemůže, i když podle svých slov proti pacientským organizacím ani jejich financování nic nemá. Návrh se podle něj týká úplně jiného zákona, zákona o veřejném zdravotním pojištění, a je tedy přílepkem. Úprava fondu obecně prospěšných činností zdravotních pojišťoven navíc platí necelý rok a měnit ji už teď považuje za nepromyšlené. Ministerstvo chce s pojišťovnami jednat, aby s financováním pacientských organizací počítaly ve svých zdravotně pojistných plánech na příští rok.
Lex kratom: prodej od 21 let a konec prodeje přes internet
Na pořadu schůze je v prvním čtení i novela zákona o návykových látkách, kterou ministerstva financí a zdravotnictví připravila společně. Robert Králíček se k ní vyjádřil z bezpečnostního hlediska: přibývá případů dětí ve školách, které jsou na kratomu závislé, a je rád, že koalice chce bojovat proti nelegálním prodejcům. Zákon označil za jeden z prvních kroků, další se mají věnovat například syntetickým kanabinoidům a dalším nebezpečným látkám.
Ministryně financí Schillerová chce takzvaným lex kratom ukončit éru kratomu v šedé zóně. Prodej se podle ní kvůli laxnímu přístupu minulé vlády rozšířil bez odpovídající regulace a kontroly. Vláda proto zásadně zpřísňuje pravidla prodeje a nastavuje jasné podmínky zdanění:
- minimální věk pro nákup psychomodulačních látek se zvyšuje z 18 na 21 let; důvodem je situace na středních školách, kde jsou plnoletí studenti v každodenním kontaktu s mladšími spolužáky,
- zakazuje se prodej přes internet a další formy prodeje na dálku, pro kamenné prodejny platí přísnější pravidla, aby šlo ověřovat věk kupujících,
- zpřísňují se požadavky na složení, označování a kvalitu výrobků z kratomu,
- zavádí se spotřební daň podle principu čím vyšší riziko, tím vyšší sazba: 2 nebo 10 korun za gram či mililitr podle typu výrobku a koncentrace účinných látek, u kratomu prodávaného bez řádného kolku 20 korun,
- výrobky z kratomu se přesouvají ze snížené dvanáctiprocentní sazby DPH do základní jednadvacetiprocentní; návyková látka by podle ministryně neměla mít zvýhodněnou sazbu.
Pohyb kratomu na trhu bude dál kontrolovat celní správa, která spadá pod ministerstvo financí. Už teď má osm služebních psů vycvičených přímo na kratom, z celkem zhruba šedesáti psů hledajících i jiné drogy nebo bankovky, a osm mobilních laboratoří pro jeho detekci. Od nástupu současné vlády celníci zadrželi téměř tunu nelegálního kratomu.
Závislá práce a podpora v nezaměstnanosti
Ministr práce a sociálních věcí reagoval na obavy z posledních dnů, že novela zákoníku práce spojená s pravidly pro platformovou práci vyvolá masivní přesun zaměstnanců do živností a legalizuje švarcsystém. Tyto obavy nesdílí. Okruh právních vztahů podle něj zůstává stejný, novela jen zpřesňuje definici závislé práce, jejíž podstata se nemění. Klíčový znak nadřízenosti a podřízenosti zůstává, upřesňuje se jen jeho obsah, který dnes podle ministra není jednoznačný a v čase se mění výkladem soudů. Vyjasnění má zvýšit právní jistotu zaměstnanců i zaměstnavatelů, zúžit prostor pro obcházení zákona a pomoci kontrolám, a souvisí i s vládní iniciativou Kobra 26.
Druhou transpozicí evropské směrnice jsou pravidla o rovném odměňování. Do ní vláda zahrnula i rozsáhlou revizi odměňování státních zaměstnanců a zaměstnanců veřejných služeb, první takovou po dvaceti letech: nikdo ve veřejné sféře už nemá začínat pod úrovní minimální mzdy. Součástí jsou také úpravy vyplývající z iniciativy Kobra 26, první fáze jednotného inkasního místa a parametrické změny podpory v nezaměstnanosti.
Ty ministr obhajoval čísly. Úpravy, které měly rozhýbat trh práce a urychlit přechody mezi zaměstnáními, podle něj nepřinesly žádný efekt. Struktura registrované nezaměstnanosti se meziročně prakticky nezměnila, frikční nezaměstnanost neroste, naopak mírně přibývá dlouhodobé. Výdaje na podporu ale rychle rostou: jen za první pololetí roku 2026 stouply meziročně o 3,1 miliardy korun, víc než za celý rok 2025 proti roku 2024. Při přijetí takzvané flexinovely se počítalo s navýšením prostředků na podporu o 25 procent, ve skutečnosti jsou vyšší o 40 procent. Významnou roli podle ministra sehrálo zvýšení sazeb podpory od ledna 2026.
Změna parametrů má ušetřit 4,5 až 5, možná i víc miliard korun. Nejde podle ministra o plošný škrt, ale o cílenou korekci. Pomoc lidem bez práce vláda neomezuje, systém má být dlouhodobě udržitelný, motivovat k rychlejšímu návratu do zaměstnání a víc peněz má jít do rekvalifikací a aktivní pomoci při hledání práce. Oba tisky čeká první čtení.
Co dalšího Sněmovnu čeká: veto, třetí čtení a volby
Místopředseda klubu Robert Králíček na úvod řekl, že od Sněmovny čeká konstruktivní týden. Optimismus opírá o vyjádření některých lídrů opozice v televizních debatách den předtím a doufá, že své slovo dodrží. Většina týdne má patřit provádění evropských zákonů a nařízení. Vedle novely zákona o daních z příjmů chtěla koalice ve druhém čtení projednat zákon o podnikání na kapitálovém trhu a vládní návrh zákona o mimořádných situacích na vnitřním trhu Evropské unie.
Na další den byla na pořadu mimořádná schůze k zákonu, který vetoval prezident. Jakou většinou může Sněmovna vrácený zákon znovu schválit, popisuje článek 50 Ústavy. Poté má pokračovat blok třetích čtení se zákonem o digitální ekonomice a s novelou zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Na programu jsou i volby. Poslanci mají měnit složení orgánů Sněmovny, volit předsedy Stálé komise pro hybridní hrozby a komise pro kontrolu činnosti BIS, vedoucího stálé delegace Parlamentu v OBSE, členy kontrolních rad Grantové agentury a Technologické agentury, členy Rady Českého rozhlasu a dozorčí rady Vinařského fondu.
Závěr
Klub ANO vstoupil do jednacího týdne s několika rozpočtově i společensky citlivými zákony. U zákona o digitální ekonomice sází na pojistky, které mají držet důvěryhodné oznamovatele u skutečně nezákonného obsahu, u daní na mimořádný výnos od rafinérií a vyšší zdanění kratomu. Ve zdravotnictví a u podpory v nezaměstnanosti hájí koalice nižší výdaje argumentem, že systémy mají být vyrovnané a dlouhodobě udržitelné.
