Nedělní demonstrace na Letné proti zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas nebyla živelným protestem, ale draze zorganizovanou akcí lidí, kteří se nesmířili s výsledkem voleb. Čísla pořadatelů o 400 tisících účastnících jsou podle diváckého hlasování přehnaná. Ministr kultury Oto Klempíř počítá s druhým čtením zákona v lednu, Václav Klaus vidí v demonstraci souboj o výklad 17. listopadu a ve srovnání se schůzkou tří velmocí v Číně působí spor o poplatky skoro směšně.
Kolik lidí přišlo na Letnou a kolik to stálo
Kolik lidí bylo minulou neděli na Letné, policie neřekla, přestože by s dnešní technikou a drony mohla počet spočítat docela přesně. Pořadatelé mluví o zhruba 400 tisících, což je nesmysl. Dobrým měřítkem je Jacksonův koncert na stejném místě, kde byla tlačenice hlava na hlavě a kde podle diváka z chatu stálo 120 až 130 tisíc lidí. Odhad pro demonstraci proto míří k 80 až 120 tisícům. Na velkém počtu účastníků to ale nic nemění.
Divácká anketa dopadla podobně. Z 1 100 hlasujících si 58 procent myslí, že na Letné bylo 80 až 120 tisíc lidí, 39 procent tipuje 120 až 250 tisíc a jen 3 procenta věří na víc než čtvrt milionu. Číslo pořadatelů je hlavně marketing a mýtus, s jehož magií se dál pracuje.
Akce musela stát hodně peněz. Lidem chodily esemesky, jezdily autobusy, spolky tiskly letáky a prodával se merch: mikina za 2 800 korun, čepice s večerníčkem za 1 100. Samotná technika, tedy konstrukce, agregáty, pódium, ploty, toalety, ozvučení, LED obrazovky a lidé na stavbu, mohla vyjít na 2,5 až 3 miliony korun, a to je nejlevnější položka. Mnohem dražší bylo zaplnit tím celý mediální prostor. Pořadatelé navíc chytře nechali širší koridory, než ukládají předpisy, aby byl dav zhuštěný a akce vypadala větší.
Na pódiu se střídaly známé tváře, třeba herec Prachař, a každá celebrita přivede svůj fanklub. Program ale působil odbytě a první tři čtvrtě hodiny byl nudný. Zklamáním je i účast písničkáře Karla Plíhala. Přijít na takovou akci je hlavně móda: kdo stojí vedle docentů a umělců, cítí se chytřejší než takzvaní dezoláti.
Koncert, nebo protest? Čtyři procenta a téma pro umělce
Číslo, které pořadatelé zdůrazňují, se spojuje s teorií o úspěšnosti masových protestů. Zmiňoval ji i sociolog Martin Buchtík: když se do protestu zapojí několik procent národa, stačí to na převrat. Jeden z diváků upozornil, že mezinárodní studie, z níž teorie vychází, opravdu existuje, týká se ale autoritářských režimů.
Demonstraci, kde je všechno do detailu připravené, kde platí dress code a kde si můžete koupit merch, je těžké brát jako protest. Připomíná spíš koncert nebo sjezd zahrádkářů. Skutečné protesty, jaké známe ze světa, vznikají postupně: lidé si nejdřív nadávají doma, pak vyjdou do ulic a teprve potom zaplní náměstí. Na Letné chyběla živelná energie lidí, kteří nespí, protože je něco opravdu trápí, a dojem byl spíš jako ze sjezdu komparzistů. Lehce se demonstruje, když vám někdo sáhne na talíř. Tady ale lidé šli demonstrovat za někoho jiného.
O poplatcích už akce vůbec nebyla, šlo jednoznačně o demonstraci proti vládě Andreje Babiše. Pořadatelé potřebovali téma srozumitelné každému. Demonstrovat proti zahraniční politice pod vedením Petra Macinky by nikdo nepochopil, kdo ví, jaké máme vztahy s Jemenem. Svoboda médií ale legitimuje umělce, kteří mají svou bublinu a své fanoušky a dokážou je oslovit. Demonstrace proti výši rozpočtového schodku by přitom dávala mnohem větší smysl. O nezávislost médií nejde, jde jen o změnu financování. Osvícený panovník by poplatky zrušil hned a České televizi by to nijak neublížilo.
Klempíř: zákon o zrušení poplatků projde
Ministr kultury Oto Klempíř v rozhovoru pro XTV řekl, že je přesvědčený, že zákon rušící televizní a rozhlasové poplatky projde. Druhé čtení plánuje na začátek nebo polovinu ledna. Ještě předtím má Sněmovna na mimořádné schůzi schválit tolik diskutovaný evropský zákon o svobodě médií, aby bylo všemu učiněno zadost.
Do ledna chce ministr vést širokou veřejnou i odbornou debatu. Slovo mají dostat nejen odborníci a zaměstnanci televize a rozhlasu, ale i zástupci laické veřejnosti. Poplatek označuje za mediální daň, kterou kromě firem do 25 zaměstnanců a lidí v nouzi platí všichni, protože každý má nějaký přijímač. Zastánci poplatků mají podle něj vysvětlit, jak chtějí řešit nespravedlnost vůči domácnostem těsně nad hranicí osvobození: nejsou v bídě, ale mají nízké příjmy, a přesto platí stejně jako dobře situované rodiny. Vláda jim od přímé platby uleví.
Na námitku, že financování ze státního rozpočtu z televize udělá státní médium a ohrozí její nezávislost, Klempíř odpověděl, že speciální pojistky se do zákonů dávají většinou tehdy, když něco hrozí.
Volili byste Filipa Turka do Evropského parlamentu?
Během ukázky se ve studiu rozhořel spor, jestli by se dnes Filip Turek, který po odchodu z Evropského parlamentu zasedá ve Sněmovně, do europarlamentu znovu dostal. Má tak pevné fanouškovské jádro, že by volby nejspíš dopadly stejně. Rozhodnout to měla divácká anketa.
Výsledek překvapil: z 889 hlasujících by Turka do Evropského parlamentu volilo 91 procent, proti bylo 9 procent. Ve studiu sami přiznali, že diváci jsou tu „domácí“ publikum, i tak je to ale silné číslo a znamení, že lidé na špínu nedají. Názory v chatu se lišily. Jeden by Turka volil spíš do českého parlamentu, jiný si myslí, že by v EU dokázal víc i pro Česko.
Klaus: poplatky jsou jen záminka, jde o souboj o 17. listopad
Bývalý prezident Václav Klaus v novém rozhovoru pro XTV souhlasí, že demonstrace už dávno není za televizní poplatky, ale proti Babišově vládě a proti výsledku voleb. Na otázku, jestli lidé, kteří přijeli z celé republiky a stáli v zimě, nebyli tak trochu podvedeni, když šli podpořit Českou televizi a Český rozhlas a ocitli se na demonstraci proti vládě, odpověděl, že poplatky jsou jen záminkou, stejně jako celé hnutí Milion chvilek.
Je to souboj o moc, ale podle Klause ještě o kousek víc. Kdyby šlo jen o spor předchozí a dnešní vlády, byla by to jedna věc. Jde ale o souboj o naši současnost a tím i o to, co znamenal 17. listopad. Ten byl podle bývalého prezidenta už dávno ukraden, dezinterpretován a mylně vykládán. Letos 17. listopadu o tom mluvil před uzavřenou skupinou zhruba padesáti lidí a s nimi pak hodinu a půl diskutoval. Spor je podle něj širší než Babiš proti Fialově vládě.
Požadavky z Letné a premiér, který nesmí couvnout
Pořadatelé na Letné zveřejnili požadavky, mezi nimi odchod předsedy Sněmovny Okamury. Že by se jich premiér lekl, je nepravděpodobné. Přežil covid i všechno, co ho provázelo během volební kampaně, a tohle je proti tomu maličkost. Hlavně s tím stojí a padá: kdyby couvl, skončil by. Stejně to vidí i divák v chatu, podle kterého Babiš teď nesmí ustoupit ani o píď, ať je na něj názor jakýkoli.
Tři prezidenti v Číně a Evropa na vedlejší koleji
Mnohem důležitější než poplatky je setkání prezidentů Číny, Spojených států a Ruska v Číně. Když se supervelmoci sejdou u jednoho stolu a americký prezident osloví Putina „můj příteli“, je to silný vzkaz. Zvlášť když se doma kritizuje ministr zahraničí Macinka, že prý provokuje.
Evropa zůstala odepsaná, i když se z velké části odepsala sama. Schůzka působila jako dělení moci: jako by se Američan u stolu ptal Číňana, jestli chce Evropu. Druhý pohled říká, že když se lídři sejdou veřejně, je už všechno dávno domluvené a setkání je jen signál. Výmluvný byl okamžik po společném focení, kdy se lídři afrických a asijských zemí hrnuli podat Putinovi ruku. Kdo má šest tisíc jaderných zbraní, tomu se ruka podává. Tyto země už mají Západu dost, protože je dlouho drancoval.
Řešit vedle toho, o čem se v Číně jednalo, poplatky za rozhlas a televizi je směšné. A Zelenskému, který u stolu nebyl, musí být při pohledu na tu schůzku úzko.
Havlíček: na obnově Ukrajiny nechceme stát opodál
První místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se minulý týden vrátil z Ukrajiny, kam jel s rozsáhlou podnikatelskou delegací, s příslibem kontraktů a s podepsanými memorandy. Na otázku, jakou má záruku, že dohody v zemi ve válečném stavu a finančně závislé na spojencích opravdu proběhnou, odpověděl, že stoprocentně to nikdy jisté není. Úkolem vlády je vytvořit českým firmám prostředí, aby měly šanci dodávat.
Havlíček jednal s premiérem i se svým protějškem, ministrem energetiky Denysem Šmyhalem, kterého zná mnoho let. Šmyhal byl premiérem, když byl Havlíček na Ukrajině naposledy jako vicepremiér v roce 2021. Vztah je podle ministra přátelský a firmám pomůžou i finanční nástroje, třeba záruky a pojištění. Samotné obchody už jsou čistě komerční záležitostí mezi firmami.
Závazky mají platit i pro novou ukrajinskou vládu, která po válce nejspíš vzejde z voleb, protože obchody se uzavírají na delší dobu. České firmy mají šanci hlavně v energetice. Rusové ji týden co týden ničí a Ukrajinci musí stále obnovovat přenosovou i distribuční soustavu a zdroje, a posilují i jádro. Delegace proto jednala o dodávkách turbín a dalších technologií. Na obnovu Ukrajiny se podle Havlíčka chystají i Německo, Francie, Itálie a zejména Spojené státy a Česko nehodlá stát opodál. Minulá vláda o tom podle něj hodně mluvila, ale s podnikateli na Ukrajinu jet nedokázala. Delegace navštívila Kyjev, Lvov a Ivanofrankivskou oblast.
Drulák: úder na Krymský most je taktický úspěch, ale špatná zpráva pro Ukrajince
Ukrajincům se podařilo vážně poškodit Krymský most, strategickou tepnu a symbol Putinova režimu i ruské anexe. Profesor Petr Drulák v rozhovoru pro XTV vstřícnost Moskvy nečeká. Jde podle něj o výrazný taktický úspěch, který se dá mediálně velmi dobře prodat. Jak moc ochromí zásobování Krymu, je ale otevřená otázka, protože na poloostrov vedou i jiné cesty, byť mají svá úskalí.
Rusko podle Druláka odpoví eskalací. Servítky si nebere už nějakou dobu a útočí na infrastrukturu, i když se podle něj zatím snaží šetřit obytné čtvrti. Teď nejspíš odloží další zábrany v nasazení ničivé síly na celou Ukrajinu. Pro Zelenského režim je to skvělá zpráva, pro Ukrajince špatná. Tak to podle Druláka platí už léta: co je dobré pro Zelenského, není dobré pro Ukrajince.
Zapojení Západu je zřejmé a nikdo si nemyslí, že by Ukrajinci bojovali sami. Rusové v tom zatím nevidí důvod k přímé odvetě proti západním cílům mimo Ukrajinu. Zajímavé bude, co se stane s Francouzi, kteří podle Druláka nedávno přiznali, že mají na Ukrajině dost vojáků jako instruktorů. Stejně začínali Američané ve Vietnamu. Pokud by Rusové zjistili, že se Francouzi na přípravě útoku podíleli víc, mohli by se stát legitimním cílem tvrdé odpovědi.
Závěr
Letná ukázala, že opozice dokáže svolat velký a dobře zaplacený dav, ne že by šlo o spontánní odpor proti zrušení poplatků. Vláda trvá na tom, že zákon projde, a premiér nemá kam couvnout. Mezitím se velmoci v Číně baví o věcech, vedle kterých je spor o poplatky drobností, a válka na Ukrajině se po zásahu Krymského mostu může dál vyostřit.