Letná 2026 zblízka — co demonstranti říkali a co nechtěli slyšet

Diskuze je základ demokratické společnosti — jenže co se stane, když ji někdo nechce vést? Reportáž z další velké demonstrace Milionu chvilek na pražské Letné zachycuje nejen to, co účastníci říkali před kamerou, ale také moment, kdy část organizátorů rozhovory aktivně zarazila.

Proč lidé přišli: Česká televize a neziskovky

Drtivá většina oslovených účastníků jako hlavní motiv uváděla obavy o financování veřejnoprávních médií. Vláda zvažuje převedení koncesionářských poplatků pro Českou televizi do státního rozpočtu — krok, který by podle demonstrantů mohl vést k politickému tlaku na programovou skladbu a personální obsazení.¹

Zazněly i obavy o zahraniční vysílání Českého rozhlasu, jehož financování by se mělo v navrhovaném modelu rovněž změnit. Jeden z účastníků přirovnal situaci k vývoji na Slovensku a v Maďarsku, kde omezení svobody médií předcházelo širšímu oslabení demokratických institucí. Podle jeho slov „každý průšvih v Evropě nastával jinak, ale vždy začínal u médií".

\n\n\n

klip od 1:09

Druhým velkým tématem byl návrh zákona o neziskových organizacích. Demonstranti se v názorech rozcházeli — někteří souhlasili s tím, že transparentnost neziskovek je žádoucí, ale odmítali konkrétní podobu navrhované regulace. Jeden z respondentů uvedl, že autory zákona skutečně poslouchal a nesouhlasí s jeho definicemi: podle něj organizace jako Člověk v tísni spadají pod kategorii, na niž zákon cílí, přestože jsou to legitimní a potřebné subjekty.² Další účastník naopak konstatoval, že „každá neziskovka má zákon" a že zákon sám o sobě není špatný — vadí mu ale způsob, jakým se o něm vede diskuze, jmenovitě nenávist šířená na sociálních sítích z obou stran.

Střet s organizátory: kamera nežádoucí

Přibližně po několika desítkách minut natáčení byl redakční tým informován, že mu byl zakázán přístup k dalším rozhovorům — organizátoři zřejmě zjistili, o jakou redakci jde, a rozhodli se spolupráci ukončit. Jeden z přítomných přímo uvedl, že bylo „hlášeno", že redakce přišla natáčet, a varoval, že záznamy budou „sestříhávány a manipulovány".

\n\n\n

klip od 9:36

Redakce pokračovala v natáčení na veřejném prostranství. Část účastníků demonstrace se nicméně rozhodla ji sledovat a hlídat její pohyb po akci. Situace gradovala vulgárními výkřiky i fyzickým přibližováním se ke kameře. Jeden z přihlížejících několikrát opakoval výzvu „pozor, kolaboranti jdou".

Konfrontace: „proruskej" jako nálepka a diskuse o Zelenském

V závěrečné části reportáže došlo ke slovní přestřelce s demonstrantem, který označoval oponenty režimní linie za „ruské debily" a „proruské". Jeden z účastníků se bránil: uvedl, že kritika Zelenského za porušování práv neznamená sympatie k Putinovi, a dodal, že zastával tvrdé sankce vůči Rusku od prvního dne invaze. Nálepkování jako nástroj vyřazení z diskuze — pokud nesouhlasíte s Green Dealem, jste nepřítel; pokud odmítáte přijmout 10 000 migrantů, jste nepřítel — bylo jedním z témat, které v rozhovoru zaznělo.³

\n\n\n

klip od 15:26

Na okraj zazněl i postřeh o tom, jak funguje skupinová dynamika: pokud člověka automaticky odsoudíme za jeho názor, utvrdíme ho v něm ještě více. Tento paradox diskuze — kdy snaha přesvědčit oponenta vede k jeho uzavření — byl v rozhovorech přítomen opakovaně, a to na obou stranách.

Co reportáž ukázala

Letná 2026 přivítala tisíce lidí, kteří přišli vyjádřit nespokojenost s vládní politikou — zejména ve věci médií a neziskovek. Část z nich vedla věcné a otevřené rozhovory, jiní redakci aktivně bránili v práci. Samotná skutečnost, že organizátoři demonstrace za svobodu médií zakázali nezávislé médium natáčet, mluví za vše.