Vláda se 19. října sešla se zástupci odborů, zaměstnavatelů, krajů a obcí nad tím, jak se od ledna 2027 budou platit lidé ve veřejných službách. Nejde o obvyklé kolo vyjednávání o procentech přidání. Na stole ležela přestavba celého systému platových tarifů: nejnižší tarif už nikdy nemá klesnout pod minimální mzdu, platových stupňů ubude a nároková část platu má znovu tvořit jeho pevný základ. Ministři i sociální partneři po jednání shodně mluvili o konstruktivní debatě a o změně, na které se shodli všichni u stolu.
Pět principů nového platového systému
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka shrnul reformu do pěti tezí. Hlavní sdělení podle něj zní: tarif bude znovu znamenat jistotu.
Konec tarifu pod minimální mzdou. Nejnižší platový tarif bude vždy aspoň na úrovni minimální mzdy, v roce 2027 tedy 24 900 korun. Vláda bude tarify každoročně posouvat podle růstu minimální mzdy, aby se dnešní stav už neopakoval. Podle Juchelky se tarif pod touto hranicí týkal 57 procent zaměstnanců státní sféry.
Nikomu se plat nesníží. Žádný tarif neklesne pod svou dnešní výši. Osobní příplatek lze jednorázově snížit nejvýš o částku, o kterou vzroste tarif.
Tarif znovu odlišuje náročnost práce. Mezi platovými třídami bude rozdíl nejméně čtyři procenta, s výjimkou pedagogů a akademiků. Tarify tak opět plní ochrannou i rozlišovací funkci a takzvaný zaručený plat už nebude potřeba.
Jednodušší a předvídatelnější kariéra. Místo dvanácti platových stupňů jich bude osm a postup přijde pravidelně po pěti letech praxe. Nově se ocení i praxe nad 30 a nad 35 let, což podle ministra kvitují zejména lidé s dlouhou kariérou na úřadech.
Nabytá práva zůstávají. Zaměstnanci zařazení před rokem 2014 nespadnou do nižšího tarifu a státním zaměstnancům zůstane praxe přičtená za vynikající hodnocení.
Změnu nese novela zákoníku práce, kterou má Poslanecká sněmovna v úterý projednat v prvním čtení. Juchelka ji označil za historicky revoluční změnu v odměňování.
Peníze v rozpočtu: 34 miliard na platy, z toho přes 11 na reformu
Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová mluvila o největší reformě v oblasti platů od zrušení superhrubé mzdy v lednu 2021, které podle ní všem zaměstnancům zvýšilo čistou mzdu o sedm až osm procent. Připomněla, že odbory dlouhodobě žádaly, aby nároková složka platu tvořila většinu výplaty – a reforma jde přesně tímto směrem. U většiny zaměstnanců tarify vzrostou a úprava osobního příplatku nesmí snížit celkový plat.
Podle ministryně končí „absurdní praxe“, kdy nezanedbatelná část zaměstnanců státu měla tarif pod minimální nebo zaručenou mzdou. Reforma má zároveň dohánět propad z doby minulé vlády, kdy reálné platy ve veřejné sféře klesly téměř o třetinu. Objem prostředků na platy vláda navýšila už od 1. dubna letošního roku o deset procent, z toho devět procent šlo do tarifů.
Rozpočet na příští rok počítá s výdaji na platy ve výši téměř 34 miliard korun. Jsou v nich započítány i noví policisté (1 500 míst), vojáci a další asistenti pedagogů a nepedagogičtí pracovníci. Na samotné narovnání tabulek putuje přes 11 miliard korun. U organizací placených ze státního rozpočtu se průměrný plat zvýší nejméně o 3 000 korun; dalších zhruba 1 000 korun v průměru směřuje cíleně k profesím, které jsou dlouhodobě odměňovány nízko – dohromady tedy kolem 4 000 korun na hlavu.
„Reformu jsme připravili v dohodě s odbory a zajistili jsme na ni konkrétní peníze,“ uzavřela Schillerová a poděkovala zaměstnancům veřejné sféry, bez jejichž práce by stát a veřejné služby nemohly fungovat.
Učitelé si ponechají dvanáct stupňů
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga uvedl, že férové narovnání se týká i tabulky pro pedagogické pracovníky – s jedinou výjimkou. Redukce z dvanácti stupňů na osm se školství nedotkne. Absolventi pedagogických fakult se první dva roky po nástupu do školy zapracovávají a po tomto dvouletém kroku jim plat roste; ten systém chce ministerstvo zachovat.
Tabulka učitelů proto po dohodě se školskými odbory zůstane na dvanácti stupních a nárůst platů pro rok 2027 si strany dohodnou zvlášť. Ambicí ministerstva zůstává přijít v letech 2028 a 2029 s novým kariérním systémem učitelů, navázaným na chystanou změnu zákona o pedagogických pracovnících. Po dvaceti letech řečí o předvídatelném kariérním postupu ho chce vláda dotáhnout v tomto volebním období.
Zaměstnavatelé: platy se navážou na růst mezd v ekonomice
Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, upozornil na systémový rozměr změny. Zaručené platy se ruší a růst platů ve veřejné sféře se do budoucna naváže na vývoj mezd v podnikatelském sektoru: když se hospodářství bude dařit, poroste průměrná mzda, s ní minimální mzda a s ní i odměňování ve veřejném sektoru – tak, jak to funguje v řadě západoevropských zemí.
Na otázku, kdo dostane kolik přidáno, podle Horeckého neexistuje jednoznačná odpověď. Zvýšení základních tarifů v jednotlivých stupních je přesně známé a u nejhůře odměňovaných zaměstnanců v první příloze může dosáhnout až 9 500 korun. Výsledek ale záleží na profesi, platovém stupni, délce praxe i odbornosti. Mimořádně jen v příštím roce půjde osobní příplatek započíst proti navýšení tarifu – bez této možnosti hovořily první propočty až o 100 miliardách korun, což by nebylo realizovatelné.
Nejvíc si polepší obory jako kultura, sociální služby nebo nelékařští zdravotničtí pracovníci, kde jsou nízké základy i nízké osobní příplatky. U části lidí ale dojde jen k přesunu peněz z nenárokové složky do nárokové. Část nákladů počítá i úhradová vyhláška z veřejného zdravotního pojištění. Změna se dotkne víc než 500 000 zaměstnanců. „V minulosti bylo velmi jednoduché sdělit, platy rostou o tři procenta. Teď to tak nebude. Může to být o nula až deset procent,“ shrnul Horecký s tím, že vysvětlit to lidem bude společný a nelehký úkol zaměstnavatelů, zřizovatelů i odborů.
Odbory, kraje a obce: souhlas, ale samosprávy musejí hledat peníze
Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací, uvedl, že odbory dnešní dohodu vítají. Léta bojovaly o to, aby zaměstnanci veřejného sektoru nebyli placeni pod minimální mzdou nebo zaručeným platem, a reforma to podle něj splní. Upozornil ale, že zatímco pro zaměstnance napojené na státní rozpočet jsou peníze alokované, kraje, města a obce si je budou muset najít samy. Zdůraznil také, že se nejednalo o navýšení platů, ale o celou změnu systému odměňování od 1. ledna.
Za Asociaci krajů promluvil její předseda Radim Holiš. Rada asociace podle něj v září vzala na vědomí, kam se změna dostala, a kraje chtějí, aby nejméně odměňovaní pracovníci ve státní správě i v krajských příspěvkových organizacích dostávali víc. Skutečné dopady na krajské rozpočty ale zatím nejsou známé; ministerstvo financí a kraje je musejí upřesnit a asociace o nich bude jednat v listopadu. Lidem je podle Holiše potřeba jasně vysvětlit, že nejde o plošné navyšování, ale o narovnání tabulkových platů v nejnižších příjmových skupinách.
Svaz měst a obcí na tiskové konferenci zastupoval Dan Jiránek. Svaz princip velmi vítá: každý, kdo hledá místo, bude znát svůj plat. Dosud se uchazečům říkalo, že budou mít 17 000 korun a k tomu nějaký doplatek, což nebyla komfortní pozice pro obce, kraje ani jejich příspěvkové organizace. Svaz proto potřebuje urychlenou změnu zákoníku práce, aby se vše stihlo do 1. ledna.
Kdo si kolik přilepší
První dotaz z řad novinářů mířil na to, zda je dohoda finální a jak vláda vysvětlí, že někdo dostane deset procent a jiný nic. Schillerová odpověděla za zaměstnance placené ze státního rozpočtu: jako ministryně financí zajistila a vláda schválila v průměru 4 000 korun na člověka. Rušením čtyř nejnižších stupňů v tabulkách vzroste nízkopříjmovým skupinám tarif třeba o 8 000, někomu i o 10 000 korun.
Ministryně připomněla, že praxe zaměstnavatelů byla velmi různá. Část lidí dostávala doplatek v souladu s předpisy, často ale končilo dorovnání do osobního ohodnocení, kam podle ní nepatří – osobní ohodnocení má být za výkon. Nejvíc si pomohou nízkopříjmoví a začínající, kteří budou mít vyšší tarif hned od nástupu; právě nízký plat podle Schillerové dosud odrazoval mladé lidi od práce ve státní správě. Vláda garantuje, že nikomu nesmí klesnout tarif ani osobní příplatek, konkrétní přístup už je na jednotlivých zaměstnavatelích. Jako příklad uvedla uklízečky, kuchařky nebo školníky, kteří měli tarif kolem 17 000 korun a museli být dorovnáváni na 22 400 korun.
Legislativní postup podle ministryně počítá se schválením zákona ve sněmovně a v Senátu a s podpisem prezidenta. Konkrétní čísla v tabulkách pak stanoví nařízení vlády, které by mělo projít během prosince. Rozdíl mezi zákonem a podzákonným předpisem, který z něj vychází, popisuje přehled vrstev českého právního řádu. Schillerová ještě zmínila grafy připravené pro premiéra: státní zaměstnanci byli v roce 2022 na úrovni průměrné mzdy v národním hospodářství, mezitím pod ni spadli a s reformou se na ni v roce 2027 vrátí.
Na tiskové konferenci zazněl i příklad pečovatelky s patnáctiletou praxí, které tarif vzroste zhruba o 3 000 korun. Pokud jí zaměstnavatel dosud nedával žádný osobní příplatek, polepší si o celou částku. Pokud jí dával 3 000 korun a nemá zdroje navíc, přesune je do základu a pečovatelka nedostane víc. Výsledek tak bude záviset na rozpočtu konkrétní služby či úřadu a na výši dosavadních osobních příplatků.
Kdo zaplatí reformu v krajích a obcích
Další dotaz se týkal samospráv a toho, zda dopady zvládnou. Holiš přiznal, že asociace zatím reformu diskutovala jen povrchně a neměla kompletní přehled, jak a kde zákon zapůsobí. Každý kraj má jinou tarifní politiku, jinak odměňuje a jinak dává peníze do osobního ohodnocení. Kraje a ministerstvo financí si proto musejí sednout a spočítat, co lze dopředu vyčíslit. „Chceme být státotvorní,“ řekl Holiš; kraje nechtěly být těmi jedinými, kdo by dohodu negoval. Dobrou zprávou pro ně podle něj je, že na přenesenou působnost dostanou o pět procent víc. S touto informací půjde za hejtmany a v listopadu se bude jednat dál.
Schillerová poděkovala Holišovi za konstruktivní přístup a ocenila i věcnost krajských zástupců na pracovních jednáních. Průměrný plat v krajích je podle ní zhruba o 10 000 korun vyšší než průměrná mzda v národním hospodářství. Na doplňující otázku, jakou část pokryje stát, odpověděla, že stát hradí všechny organizace placené ze státního rozpočtu. Samosprávám navíc posílá zhruba pět procent navíc na přenesenou působnost, každý rok mírně rostoucí, a nemalý příjem z daní, z nichž se financují i kraje, města a obce.
Na pravidlech se shodli všichni, čísla přijdou v prosinci
Dotaz ČTK mířil na to, zda je shoda na návrhu obou ministerstev bez korekcí a zda se už nebude jednat o dalším navýšení. Juchelka zopakoval, že na pěti principech se shodli všichni u stolu, a to po několika jednáních se sociálními partnery v létě a na podzim. Konec praxe, kdy se uchazečce o místo uklízečky napíše do smlouvy 17 000 korun a zbytek se doplácí z jiných složek, označil za férové nastavení i motivaci pro ty, kdo chtějí pro stát pracovat. Kolik dají do platů kraje, záleží na každém z nich – průměrné platy krajských úředníků se liší a u Prahy padlo číslo kolem 88 000 korun.
Schillerová pak novinářku požádala o přesnost, protože informace ČTK se dál přebírají. Na každého zaměstnance organizací placených ze státního rozpočtu podle ní jde v průměru 4 000 korun a ty peníze se „nikde nevypařily“. Zrušení čtyř nejnižších stupňů se týká hlavně nízkopříjmových a začínajících, většina zaměstnanců už je ve vyšších třídách. Sama byla podle svých slov překvapená, kolik lidí ve finanční správě bylo pod zaručenou mzdou. „Nejlepší investice je přece do lidí, do zaměstnanců,“ zaznělo na doplnění.
Pravidla zůstávají v podobě, kterou obsahuje novela zákoníku práce; konkrétní hodnoty jednotlivých tabulek doplní v prosinci nařízení vlády podle představeného vzorce. Pedagogové mají svou tabulku dodat do 27. října.
Nuly u zdravotníků a sociálních služeb
Poslední dotaz se týkal lidí, kterým v nových tabulkách vychází nulové navýšení tarifu, zejména zdravotníků, sester a pracovníků sociálních služeb. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se jednání kvůli jiné schůzce nezúčastnil. Platy ve zdravotnictví se převážně hradí z veřejného zdravotního pojištění, dojednává se úhradová vyhláška a jednání o této části pokračují – zákon, o kterém jedná sněmovna, stanoví pravidla, hranice a systém, konkrétní částky řeší nařízení vlády.
Podle odhadu, který na závěr zazněl, se nula týká hlavně druhé přílohy, tedy sociálních služeb a nelékařských zdravotnických profesí v platových třídách 9 až 11. Z půl milionu zaměstnanců by mohlo jít o nižší desítky tisíc lidí, zhruba 30 000, tedy nejvýš pět až šest procent.
Závěr
Vláda, odbory, zaměstnavatelé i samosprávy se shodli na principech, které mají od ledna 2027 ukončit tarify pod minimální mzdou, zkrátit tabulky z dvanácti na osm stupňů a navázat platy ve veřejné sféře na minimální mzdu. Stát na reformu vyčlenil přes 11 miliard korun a pro organizace placené ze státního rozpočtu v průměru 4 000 korun na zaměstnance. Otevřené zůstávají dopady na rozpočty krajů a obcí, tabulka učitelů, platy ve zdravotnictví a konkrétní čísla, která stanoví prosincové nařízení vlády. Jak ministři i zaměstnavatelé přiznali, plošné „přidání o tolik procent“ tentokrát neplatí – výsledek pro jednotlivce bude od nuly do zhruba deseti procent.
