Čtvrtý jednací den 34. schůze Poslanecké sněmovny v pátek 16. října 2026 patřil skoro celý ministru práce a sociálních věcí Aleši Juchelkovi. Sněmovna v prvním čtení poslala do výborů jeho zákon o platformové práci a začala projednávat rozsáhlou novelu zákoníku práce, která vedle dvou evropských směrnic přináší i nižší podporu v nezaměstnanosti, změny v platech veřejné sféry a opatření proti práci načerno. Dopoledne vládní koalice ubránila program schůze a ministr se ohradil proti výtkám kvůli bývalé poradkyni. Premiér Andrej Babiš byl omluven kvůli zahraniční cestě.
Koalice stáhla digitální ekonomiku a vetovala nové body
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá na začátku dne navrhla zrušit pevné zařazení novely o digitální ekonomice (tisk 69), která je ve třetím čtení; bod se tím vrátil do bloku třetích čtení. Zároveň oznámila, že bod o zdravotních pojišťovnách, s nímž počítala původní dohoda, nenavrhuje, protože se nepodařilo ověřit zápis zdravotního výboru. Sněmovna stažení schválila poměrem 88 ku 50.
Opoziční kluby pak přišly s více než desítkou návrhů nových bodů, od střetu zájmů premiéra přes strategickou komunikaci státu až po čipování koček. Malá jménem tří koaličních klubů, tedy ANO, SPD a Motoristů, všechny nové body vetovala, takže se o nich ani nehlasovalo. Neprošel ani žádný z návrhů na předřazení již zařazených tisků, mimo jiné volební právo od 16 let v komunálních volbách (39 pro, 93 proti), zrušení zákona o prodejní době o svátcích nebo regulace mobilů ve školách.
Juchelka: z Národního plánu obnovy nepřijdeme ani o korunu
Ještě před schválením programu vystoupil ministr Juchelka k opozičnímu návrhu bodu o střetu zájmů jeho bývalé poradkyně Alexandry Semancové. Opozice s odkazem na Nejvyšší kontrolní úřad mluví o škodě 83 milionů korun, které Evropská unie neproplatí. Ministr odpověděl, že Česko z Národního plánu obnovy nepřijde ani o korunu z evropských peněz. Na dětské skupiny je v plánu šest miliard korun, z toho 5,4 miliardy z národních zdrojů a 600 milionů z evropských. Milník je podle něj splněný počtem dětských skupin i kolaudacemi a ministerstvo to oznámilo už před měsícem na tiskové konferenci.
Juchelka dále uvedl, že podle pracovní verze zprávy NKÚ vznikl střet zájmů už 1. prosince 2025, kdy Semancová na ministerstvo nastoupila a kdy resort ještě vedl jeho předchůdce Marian Jurečka. Závěrečnou zprávu úřad zatím nevydal. Ministerstvo podle Juchelky upravilo postupy se státní tajemnicí, jakmile se o problému dozvědělo. Ministr připomněl také 1,2 miliardy korun, o které Česko z Národního plánu obnovy přišlo, protože za Jurečkova působení ministerstvo nedodalo reformu dlouhodobé péče.
Předseda klubu KDU-ČSL Jurečka v reakci namítl, že Semancová tehdy nastoupila na agendu sociální infrastruktury, ne dětských skupin, a chtěl vědět, z které položky rozpočtu ministerstva budou projekty zaplaceny.
Zákon o platformové práci: důkazní břemeno ponesou platformy
Zákon o platformové práci (tisk 301) připravilo ministerstvo práce spolu s ministerstvy vnitra, spravedlnosti a financí a s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Podle Juchelky na něm vláda našla shodu s většinou sociálních partnerů, mimo jiné s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, Svazem obchodu a cestovního ruchu a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Transpozice evropské směrnice je podle ministra povinnost, ne volba, a vláda ji provádí „zcela minimalisticky“: drží se nezbytného minima a nepřidává nic, co by komplikovalo podnikání.
Cílem je ochrana lidí, kteří pracují přes aplikace. Pokud práce nese znaky závislé práce, platí, že jde o zaměstnance. Pokud to platforma odmítá, bude muset nově dokázat, že jde opravdu o obchodní vztah; důkazní břemeno se přesouvá na ni. Platformy budou evidovány a stát získá lepší možnost kontrolovat i ty zahraniční. Zákon omezuje zpracování osobních údajů automatizovanými systémy, vyžaduje transparentnost algoritmů a lidský dohled nad jejich rozhodnutími, ukládá platformám zpřístupnit informace úřadům a zástupcům zaměstnanců a zavádí nové přestupky.
Kritiku části odborů označil ministr za iracionální hysterii založenou na vyfabulovaných katastrofických scénářích. K legalizaci švarcsystému podle něj nedochází a vláda by ji nikdy nedopustila, protože boj proti němu patří k jejím prioritám. Návrh nemá negativní dopad na veřejné rozpočty, náklady kontrolních úřadů pokryje optimalizace a digitalizace jiných agend. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027. Zpravodaj Marek Novák (ANO) shrnul hlavní části zákona a navrhl zkrátit lhůtu pro výbory na 30 dnů a přikázat tisk i hospodářskému výboru.
Švarcsystém zůstává nelegální, zákon prošel do výborů
Opoziční kluby v rozpravě kritizovaly hlavně zpřesnění definice závislé práce, které podle nich může část švarcsystému vyvést z postihu. Ministr v závěru rozpravy odpověděl, že švarcsystém zůstává nelegální: když člověk pracuje jako zaměstnanec, smlouva na IČO na tom nic nezmění. Rozhoduje vždy skutečný výkon práce a zjištěný skutkový stav, ne text smlouvy, a dodržování bude podle Juchelky velmi tvrdě hlídat Státní úřad inspekce práce. Studie, na které se kritici odvolávají, podle něj jen modelují, kolik případů by šlo prokázat podle formálních znaků. U platforem zákon prokazování závislé práce naopak usnadňuje.
Nad algoritmy musí být lidský dohled. Ministr zdůraznil, že pracovníka nesmí řídit jen umělá inteligence a že platforma mu vždy musí na jeho podnět odpovědět, podle zákona do 14 dnů. Návrh na zamítnutí Sněmovna odmítla poměrem 26 ku 81, návrh na vrácení k dopracování poměrem 45 ku 82. Garančním výborem bude výbor pro sociální politiku a tisk dostane i hospodářský výbor (obojí 125 hlasy, nikdo proti). Zkrácení lhůty na 30 dnů prošlo poměrem 83 ku 45. Co předlohu čeká dál, ukazuje přehled cesty zákona od návrhu po Sbírku.
Novela zákoníku práce: rovné odměňování bez genderových auditů
Odpoledne uvedl Juchelka novelu zákoníku práce (tisk 300), která převádí do českého práva směrnici o transparentnosti odměňování žen a mužů a doplňuje zákon o platformové práci. Ministr připomněl, že ho ještě před loňským prosincovým jmenováním oslovili zástupci zaměstnavatelů kvůli projektu ministerstva k rovnému odměňování za zhruba 136 milionů korun, schválenému minulým vedením resortu. Z projektu se podle něj platily desítky milionů za genderové audity firem, které měly české podniky zatěžovat nad rámec nutné transpozice. Rozpočet projektu ministerstvo snížilo a desítky milionů přesunulo „do terénu, aby opravdu pomáhaly lidem“. Samotnou transpozici připravila legislativní sekce pragmaticky a minimalisticky.
Zaměstnavatel se nově nesmí ptát uchazeče na dosavadní výdělky a ještě před uzavřením smlouvy mu musí sdělit minimální výši odměny a další plnění. Firmy musí mít transparentní systém odměňování založený na hodnotě práce podle kritérií, která zákoník práce už zná: složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Zaměstnanec si bude moci vyžádat informaci o své odměně a o průměrné odměně ve své skupině prací podle pohlaví, se zachováním soukromí kolegů. U firem se stovkou a více zaměstnanců se budou sledovat rozdíly v odměňování mužů a žen, převážně z existujících dat. Monitorovacím orgánem bude ministerstvo práce a dodržování povinností bude kontrolovat inspekce práce.
Zpřesnění definice závislé práce podle ministra není redefinice. Vychází z desítek soudních rozhodnutí a z dlouhodobých potíží s prokazováním švarcsystému a zároveň umožňuje navázat na definici právní domněnku pracovního vztahu, kterou vyžaduje směrnice o platformách. Plné shody se nepodařilo dosáhnout s Českomoravskou konfederací odborových svazů, zaměstnavatelé návrh podporují. Novela dále zavádí nevyvratitelnou právní domněnku pracovního poměru, pokud firma umožní výkon nehlášené práce.
Nižší podpora v nezaměstnanosti, platy nad minimální mzdou
Část novely s transpozicí přímo nesouvisí. Kvůli prudkému růstu výdajů na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci po změně účinné od 1. ledna 2026 vláda navrhuje vrátit procentní sazby na úroveň platnou do 31. května 2025, zrušit výhodnější sazbu pro lidi nad 52 let, snížit podporu lidem bez předchozích příjmů a snížit i maximální výši podpory. Cílem je podle ministra motivovat nově evidované uchazeče k rychlejšímu návratu do práce. Úspora má činit čtyři až pět miliard korun ročně; podle predikce, kterou ministr zmínil po neformální schůzce s koalicí i opozicí, by náklady kvůli dosavadní úpravě vyšplhaly do konce roku na osm a více miliard. Opozice spočítala, že v prvních dvou měsících by podpora klesla z 80 na 65 procent předchozího čistého výdělku.
Novela také přestavuje odměňování státních zaměstnanců a zaměstnanců veřejných služeb a správy. Na změnách se vláda dohodla se zaměstnavateli i s odbory a nejdůležitější je podle Juchelky to, že žádný platový tarif už nebude moci klesnout pod minimální mzdu. Tarify pod touto hranicí jsou podle něj desítky let starý problém, který se každým rokem zhoršuje. Zpravodajka Karin Gajdová (ANO) doplnila, že se ruší institut zaručeného platu a zavádí příplatek pro třídní učitele nejméně 1 500 korun měsíčně.
Další opatření vycházejí z vládní iniciativy KOBRA 26 proti nelegální práci: při odhalení práce načerno bude možné doměřit pojistné z násobků průměrné mzdy, a když se nepodaří zjistit, jak dlouho práce trvala, bude se vycházet z dvanácti měsíců. Novela obsahuje i první fázi jednotného inkasního místa. Vymáhání vybraných veřejných pohledávek se od roku 2028 soustředí pod finanční správu, takže dlužník nebude čelit třem samostatným exekucím, ale jediné. Většina změn má platit od 1. ledna 2027 a ministr požádal o zkrácení lhůty pro výbory z 60 na 30 dnů. Opoziční kluby po úvodních projevech navrhly novelu zamítnout a vzaly si přestávky na porady klubů; schůze tak byla přerušena do úterý 20. října 2026 do 14 hodin.
Závěr
Páteční jednání ukázalo, že vláda chce mít pracovní legislativu hotovou do začátku roku 2027. Zákon o platformové práci prošel prvním čtením s jasnou koaliční většinou a se zkrácenou lhůtou pro výbory. Novelu zákoníku práce s nižší podporou v nezaměstnanosti, platovými tarify nad minimální mzdou a tvrdším postupem proti práci načerno bude Sněmovna projednávat dál v úterý. Ministr Juchelka přitom trvá na tom, že transpozice evropských směrnic je minimalistická a švarcsystém nelegalizuje, a výtky kvůli bývalé poradkyni vrací do doby svého předchůdce.
