Poslanecká sněmovna pokračovala v druhém čtení v debatě o novele jednacího řádu, kterou předkládají poslanci vládní koalice spolu s opozičními zákonodárci. Cílem normy je omezit obstrukce a zefektivnit jednání: zkrácení projevů u návrhů na změnu programu, možnost plénem omezit počet vystoupení i faktických poznámek a posun bloku třetího čtení návrhů zákonů na delší odpolední čas. Debata se vedla nad celou řadou pozměňovacích návrhů, které se týkají jak samotných obstrukčních pravidel, tak nového institutu otázek na členy vlády či pravidel chování poslanců.

Spor o faktické poznámky a hledání kompromisu

Jedním z nejcitlivějších bodů normy je možnost, aby se sněmovna usnesla na omezení počtu faktických poznámek, a to minimálně na dvě. Část předkladatelů upozornila, že právě v tomto bodě jde novela zbytečně daleko. Faktická poznámka je podle nich klíčovým nástrojem, který umožňuje bezprostředně reagovat na probíhající debatu, opravit nepřesnost nebo uvést tvrzení na pravou míru, a sama o sobě jednání nezdržuje. Naopak často pomáhá spor zkrátit. Zazněl argument, že omezení tohoto institutu by potřebu reagovat nezrušilo, jen by ji přesunulo do delších vystoupení v běžné rozpravě a debatu by tím spíše prodloužilo.

Jako řešení proti zneužívání byl označen už dnes platný nástroj: pokud poslanec nemluví k věci, může mu předsedající odejmout slovo. K upřesnění samotného pojmu a mantinelů faktické poznámky v paragrafu 60 jsou navíc načteny společné pozměňovací návrhy. Důležitý se ukázal být příslib z dosavadní rozpravy, že omezení faktických poznámek bude z novely během druhého čtení vyňato. Tento kompromis vyjednal a v plénu opakovaně připomněl poslanec Radek Vondráček (ANO), jeden z hlavních předkladatelů normy, který spolu s ochranou faktických poznámek prosadil i to, aby v projevech nebyli omezeni předseda sněmovny ani členové vlády.

Nový institut: otázky na členy vlády

Samostatným pozměňovacím návrhem chce poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL) zavést do jednacího řádu zcela nový pravidelný bod schůze s názvem Otázky na členy vlády. Podle něj současný systém ústních a písemných interpelací nedokáže reagovat na aktuální politické dění: písemná interpelace bývá zodpovězena až třicátý den, ústní se na plénum dostane mnohdy s několikaměsíčním zpožděním a často kvůli kolizi s mimořádnými schůzemi nejsou interpelace celé týdny vůbec.

Navrhovaný paragraf 111a počítá s tím, že by se nový bod zařazoval ve středu a v pátek od 9 do 10 hodin. V rámci jednoho projednání by bylo možné položit třicet otázek, počet by se mezi kluby a nezařazené poslance dělil poměrně podle počtu členů, přičemž každý klub i nezařazení by měli nárok alespoň na jednu otázku. Otázka i odpověď by byly omezeny na jednu minutu. Člen vlády by měl povinnost být přítomen a odpovědět bezprostředně; pokud by chyběl, musel by odpovědět při nejbližším dalším projednání, čímž je model přísnější než dosavadní úprava ústních interpelací. Návrh se inspiruje zahraničními modely question time ve Spojeném království, Kanadě i Austrálii a podle předkladatele posiluje kontrolní funkci sněmovny a srozumitelnost pro veřejnost. Hladík připustil, že nepočítá s jistým schválením, ale chce otevřít debatu; podporu institutu naznačil i Radek Vondráček.

Pozměňovací návrhy k pravidlům i chování poslanců

Opakovaně zaznívala otázka účinnosti normy. Pozměňovací návrhy navrhují posunout účinnost až na nové funkční období sněmovny, typicky na 1. července 2029, s argumentem, že pravidla parlamentní soutěže by se neměla měnit v průběhu volebního období. Předkladatelé z koalice naproti tomu obhajují rychlejší účinnost.

Poslanec Jan Papajanovský (STAN) předložil spolu s kolegy Karlem Dvořákem, Barborou Urbanovou a Michalou Šebelovou pozměňovací návrh, který by do jednacího řádu zakotvil povinnost poslanců být v průběhu jednání sněmovny střízliví. Úprava kopíruje pravidlo ze zákoníku práce, podle nějž zaměstnanec nesmí požívat alkohol; podle navrhovatele není důvod, aby poslanec mohl svou odpovědnou práci vykonávat pod vlivem alkoholu, a střízlivá sněmovna má posílit důstojnost a pověst instituce.

Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) s kolegy upřesňuje svými návrhy mimo jiné poměrné zastoupení a svolávání výborů. Na praktickou zkušenost z počátku volebního období reaguje pozměňovací návrh, k němuž se přihlásil poslanec Jakub Krajner: doplňuje do paragrafu 36 pravidlo, že není-li výbor obsazen v plném počtu, počítá se potřebná dvoupětinová kvóta pro svolání mimořádné schůze z počtu skutečně zvolených členů, nikoli z hypotetického konečného stavu. Předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) načetl dvě technické změny v projednávání evropských tisků, které mají sladit text zákona s reálnou praxí u předchozího souhlasu sněmovny a u odůvodněných stanovisek podle protokolu číslo dva o subsidiaritě a proporcionalitě.

Po dohodě všech poslaneckých klubů byla schůze přerušena s tím, že jednání bude pokračovat v pátek 15. května 2026 po skončení další schůze sněmovny.