Kauza Dozimetr je v mediálním prostoru spojována převážně s jmény Petra Hlubučka, Michala Redla a šifrovaným telefonem. Investigativní novinářka Markéta Dobiášová, která se kauze věnuje od roku 2019 a provozuje vlastní web inFakta, ale upozorňuje, že jde o zásadně nepřesný obraz. Podle jejích zjištění není Dozimetr jednou z kauz — jde o funkční systém vyvádění veřejných peněz přes politické strany, který sahá hluboko nad jména, která se dnes soudí.
Proč se kauza jmenuje Dozimetr?
Název kauzy není náhodný. Dozimetr je přístroj k měření ionizujícího záření — a policie ho zvolila s přímou vazbou na klíčovou postavu celého systému, Věslava Michalika. Spoluzakladatel hnutí STAN, starosta Dolních Břežan a předseda správní rady Středočeského inovačního centra byl absolventem Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, kde získal titul CSc v jaderné fyzice. V letech 1986–1996 působil v Ústavu jaderné fyziky a Ústavu dozimetrie záření Akademie věd. Několik let strávil v ruském Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně.
Michalik je označován jako skutečný mozek hnutí STAN. Podle Dobiášové, která ho nalézá ve všech klíčových strukturách stranického vedení, to byl právě on — nikoliv Michal Redl ani Petr Hlubuček — kdo stál v čele celého systému. Dva dny před spuštěním razií Národní centrály proti organizovanému zločinu v červnu 2022 Michalik zemřel na srdeční příhodu. Zatímco policie zahájila zatýkání Hlubučka, Redla a dalších, skutečná hlava struktury zemřela dříve, než mohla promluvit u soudu.
Jak systém fungoval: od sponzorů po zakázky
Dobiášová popisuje mechanismus, který opakovaně nacházela v různých kauzách: sponzoři financují politickou stranu, aby ji dostali k moci. V momentě, kdy strana obsadí klíčové pozice — radní, náměstci, nominanti v městských firmách — rozhodují tito lidé o zakázkách ve prospěch firem napojených na sponzory. Peníze se vracejí zpět jako provize nebo stranické příspěvky.
V případě STANu tento model fungoval prokazatelně od roku 2016. Hnutí mělo vliv v Praze, ve Středočeském kraji a po vstupu do vlády v roce 2021 i na ministerstvech — klíčové bylo ministerstvo vnitra a ministerstvo obchodu a průmyslu. Michalik byl přítomen při zakládání hnutí ještě jako Změna pro Zlínský kraj kolem roku 2004–2005, vedle Petra Gazdíka a dalších.
Konkrétním příkladem systému je Středočeské inovační centrum (SIC): instituce financovaná z krajského rozpočtu, sídlící v Dolních Břežanech, kde byl Michalik starostou. Michalik stál v čele její správní rady. Z centra pak odcházely desítky milionů korun do firem spřátelených s Michalikem nebo s donátory STANu.
Věslav Michalik, Vít Rakušan a schůzka na ministerstvu
V roce 2021 se NCOZ zaměřila na Michalika. Souběžně bylo zjišťováno, že celé předsednictvo STANu — včetně Petra Gazdíka a Stanislava Polčáka — bylo v té době sledováno policií. Šifrované telefony mělo mít úzké předsednictvo strany.
Začátkem roku 2022 přinesla novinářka Sabina Slonková informace o probíhajícím vyšetřování a konfrontovala s nimi tehdejšího ministra vnitra Víta Rakušana. Krátce na to Rakušan svolal na ministerstvo schůzku, jejíž konání potvrdilo několik přítomných. Účastníci schůzky měli předem odevzdat mobilní telefony. Rakušan se na schůzce přítomných — Polčáka, Gazdíka a dalších — ptal na jejich kontakty s podezřelými osobami z kauzy a distancoval se od jakékoliv vazby. V záznamu přepisu pak zaznělo, že Rakušan s Michalikem měli společně na starosti Prahu — formulaci, na kterou reagoval Stanislav Polčák poznámkou naznačující, že o vzájemných vazbách vědět měli oba.
Dobiášová je přesvědčena, že Rakušan byl záměrně umístěn na ministerstvo vnitra — instituci, pod níž spadají všechny policejní složky — v momentě, kdy skupina operující v Praze a Středočeském kraji potřebovala krytí.
Propojení s médii a veřejnoprávní televizí
Nad skupinou Redl–Hlubuček a spol. stojí podle Dobiášové vrstva, o níž se média téměř nezmiňují: skupina lobistů s vazbami na privatizaci, energetický sektor a Mosteckou uhelnou, kteří jsou zároveň propojeni se sponzory TOP 09. STAN a TOP 09 jsou koaliční partneři od roku 2010. Kdo ovládá vliv přes dvě strany ve vládě a má zároveň vazby na veřejnoprávní média, disponuje dokonalým nástrojem: může vyvádět veřejné peníze a zároveň kontrolovat, jaký obraz o tom dostane veřejnost.
Jako příklad Dobiášová uvádí Světlanu Vitovskou, tehdejší moderátorku České televize, jejíž manžel Petr Vitovský byl generálním ředitelem Dopravního podniku hl. m. Prahy — klíčové instituce v kauze. Existence etického kodexu ČT zájmu příbuzných osob nijak nebránila. Dobiášová u soudu, který nyní probíhá s Hlubučkem a dalšími, vidí hrozbu, že bude odsouzena správná partička a veřejnost to přijme jako uzavření kauzy — zatímco skutečné vrchní patro zůstane nedotčeno.
Manipulace se znaleckými posudky: případ Lisolaje
Jeden z konkrétních mechanismů vyvádění majetku Dobiášová dokládá na prodeji pozemků v Lisolajích. Pozemky s tržní hodnotou okolo 8 000 až 10 000 Kč za metr čtvereční byly prodány za 2 000 Kč. Znalecký posudek, který tuto cenu legalizoval, použil reziduální metodu oceňování — tedy odečtení předpokládaných nákladů developera od tržní ceny pozemků. Šéf znaleckého ústavu přitom ještě před objednávkou radil starostovi Lisolají Petru Hlubučkovi, jakou metodu zvolit, aby cena vyšla co nejníže. Znalecký ústav byl spřátelen s klíčovými aktéry kauzy. Stejné právní kanceláře, které figurovaly v tomto obchodu, se opakovaně objevují i v dalších kauzách stejného okruhu osob.
Série náhlých úmrtí kolem kauzy
Dobiášová upozorňuje na sérii úmrtí osob, které figurovaly v kauze nebo mohly svědčit. Věslav Michalik zemřel na srdeční příhodu v červnu 2022, dva dny před spuštěním razií NCOZ. Podnikatel Martin Horák, spojený s dozimetrovou větví kauzy okolo zbrojních zakázek, v září 2023 vypadl z okna hotelu v Dubaji — policie věc uzavřela jako sebevraždu, ač Horák před cestou sháněl osobní ochranku. PR poradce Ondřej Křivka, který radil Hlubučkovi na mediální obraz a byl podle policie placen Michelem Redlem, zahynul při cyklistické nehodě v roce 2024. Dobiášová explicitně netvrdí, že šlo o vraždy — poukazuje však na nápadnou frekvenci a načasování těchto náhod.
Osobní rizika investigativní práce
Dobiášová pracuje na citlivých kauzách s utajenými spolupracovníky. Popisuje konkrétní incidenty: v noci před plánovanou prací se před jejím domem ozývaly podezřelé rány, ráno zjistila, že auto se silně třese. Soused-automechanik ji informoval, že z auta chybí šroub takovým způsobem, že k němu musel někdo záměrně přistoupit — s vozem v takovém stavu bylo další jízdy nebezpečné pro život. Incidenty hlásila státní zástupkyni Lence Bradáčové. Za největší nátlak přesto považuje cílenou dehonestaci a organizované mediální pomluvy ze strany lidí spojených s prostředím, které investiguje.
Investigace inFakty na kauze Dozimetr pokračuje. Dobiášová připravuje vizuální mapu celého systému vazeb — síťový diagram napojení osob, firem a institucí — který hodlá zveřejnit jako celek. Informace záměrně distribuuje na více míst, aby nemohly být jednoduše zlikvidovány.
