Česká alternativní scéna sleduje poslední měsíce jeden anonymní profil. Vystupuje pod jménem Thomas Paukner, publikoval nejdřív na blogovací platformě Seznamu, odkud mu texty mizely, a pak přešel na Facebook. Podle vlastního prohlášení má jen dvě místa, kde píše — profil na Facebooku a účet na Hero Hero. Všechny ostatní stránky nesoucí jeho jméno označuje za falešné.
Následující přehled shrnuje kauzy, které tento profil zveřejnil zhruba do 3. srpna 2026. Jde o zjištění a výklad dokumentů z jednoho zdroje, ne o redakcí ověřený popis událostí — proto je u každé kauzy uvedeno, že jde o Pauknerova tvrzení. Dotčení politici i firmy pochybení odmítají. Co k jednotlivým případům říkají veřejné zdroje, shrnují poznámky pod čarou.
Akcelerační zóny: zakázky bez soutěže a devět krajů proti
Nejčerstvější případ míří na ministerstvo životního prostředí z doby, kdy ho vedl Petr Hladík, a na takzvané akcelerační zóny — území, kde má být povolování obnovitelných zdrojů energie výrazně rychlejší.
Podle zveřejněných zjištění si resort najal bez výběrového řízení dva externí experty, Martina Abela a Evu Wolfovou, se smlouvami v souhrnu za 1,9 milionu korun; podíleli se na mapových podkladech pro vymezení zón. Abela Paukner spojuje s takzvanou klimatickou žalobou, tedy se snahou soudní cestou přinutit stát k tvrdším klimatickým opatřením bez ohledu na výsledek voleb. Wolfovou popisuje jako političku hnutí STAN působící zároveň ve společnosti Integra Consulting.
Práce začaly v roce 2024. V srpnu 2025 už byl resort podle Pauknera pod tlakem, protože se zóny nestíhaly vymezit. Zatímco posouzení biotopů a dopadů na okolí trvá běžně až čtrnáct měsíců, tady prý proběhlo za dva. Ve smlouvách s termínem dokončení na konec října 2025 se podle něj výslovně uvádí, že není potřeba terénní průzkum, není nutné oslovovat obce a místní orgány ani žádat ochranářské organizace o stanovisko.
Následný dokument pak podle stejného zdroje konstatuje, že dopady na přírodu vlastně vyhodnotit nelze, protože v zónách nejsou známy konkrétní parametry projektů. Devět krajů oznámilo, že s nimi nikdo nic nekonzultoval, a vydalo negativní stanoviska. Vláda Petra Fialy přesto 22. října 2025, tedy už po prohraných volbách, schválila změnu územního plánování ve vztahu k akceleračním zónám.1
Vrtulníky pro vnitro: dráž než nabídka Airbusu
Druhá kauza míří na ministerstvo vnitra z doby, kdy ho vedl Vít Rakušan, a na nákup vrtulníků pro policii a letecké hašení. Místo francouzského Airbusu, který podle Pauknera nabízel 2,52 miliardy, resort nakoupil za 3,2 miliardy od firmy ze skupiny podnikatele Jaroslava Strnada — tedy nikoli od výrobce, ale od zprostředkovatele.2
V druhé části zakázky poptávalo vnitro repasované stroje a zvítězil tentýž dodavatel s cenou 1,7 miliardy za tři kusy UH-60L.3 Paukner to srovnává s Portugalskem, které za tři stejné stroje zaplatilo zhruba 530 milionů, a se Slovenskem s cenou kolem 312 milionů za kus. Modernější motor, který mají české stroje, by podle něj dodala specializovaná firma zhruba za 25 milionů.
Nejostřejší srovnání zní takto: zcela nový vrtulník splňující zadání by stál kolem 566 milionů za kus, zatímco za repasovaný dal stát zhruba 580 milionů. Za starší techniku tedy podle tohoto čtení zaplatila Česká republika víc, než kolik stojí stroje nové, a násobně víc než okolní země.
Po zveřejnění přišlo pátrání po identitě
Dva týdny po zveřejnění textů o hnutí STAN, ministerstvu vnitra a vrtulnících začalo podle Pauknera pátrání po tom, kdo za profilem stojí. Zapojilo se do něj hned několik redakcí a projektů zaměřených na kontrolu veřejné moci.
Vít Rakušan na dotaz Echa24 uvedl, že na Pauknerova tvrzení odpovědi existují — konkrétní odpovědi ale podle autora nedodal.
Jádrem sporu je otázka osobních údajů. Paukner tvrdí, že novináři pracovali s citlivými daty o jeho účtu, která by jim provozovatel blogovací platformy nesměl vydat. Společnost Seznam připustila, že informace o autorovi předala stěžovateli, a odvolává se na podmínky služby; podle Pauknera by ale takový postup byl v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů i s evropskou ochranou oznamovatelů protiprávního jednání.4
Kanceláře přes vlastní firmu: Sněmovně se fakturoval násobek nájmu
Politické strany a hnutí u nás nesmějí podnikat za účelem zisku. Hnutí STAN přesto podle zveřejněných zjištění vlastní stoprocentně firmu BeSTAN, která si od prosince 2021 pronajímala kanceláře od Lesů České republiky za 253 tisíc korun ročně.
Firma pak začala posílat faktury za poslanecké kanceláře přímo Poslanecké sněmovně. Z nájmu ve výši 253 tisíc ročně tak podle Pauknera vzniklo 800 tisíc za rok 2022, více než milion za rok 2023 a 750 tisíc za rok 2024 — tedy násobek toho, co firma sama platila. Jedna z kanceláří byla přitom pronajata rovnou třem poslancům, protože měla největší výměru; celkem šlo o pět poslanců.
K tomu Sněmovna platila poslancům hnutí desítky tisíc měsíčně za telefony a internet — na jednu kancelář tři telefony a tři připojení. Hnutí obvinění odmítá s tím, že firma prochází auditem a správnost smluv i faktur kontroluje sněmovní aparát.5
Kdo psal energetickou koncepci
Hladíkovo ministerstvo se v Pauknerových textech vrací znovu, tentokrát kvůli lidem, kteří se podíleli na energetické koncepci státu. Resort spravuje dotační tituly z modernizačního fondu, přes který se v letech 2022 až 2025 rozdělily desítky miliard korun.7
Hlavním poradcem ministra byl podle zveřejněných zjištění Martin Sedlák, spojený se Svazem moderní energetiky, další poradce Martin Ander kandidoval za zelené a působil v Hnutí DUHA a stejnou minulost měl i vrchní ředitel sekce ochrany klimatu.6 Vazby vedou podle Pauknera i na Asociaci pro mezinárodní otázky a na Klimatickou koalici, v níž jsou i organizace s otevřeně antikapitalistickým programem.
Vzniká tak obrázek, který stojí a padá s otázkou, jak vlastně v Česku vzniká odborný podklad pro politické rozhodnutí — a jakou roli v tom hrají poradci, lobbisté a externí zpracovatelé. Úzká skupina lidí s vyhraněným názorem na energetiku podle tohoto čtení ovládala agendu, přes kterou tekly stamiliardy.
Zaměřovače a optiky dráž než v obchodě
Vnitro se vrací i ve druhé zakázce. V březnu 2025 kupovalo příslušenství ke zbraním v celkové hodnotě 170 milionů korun a Paukner srovnal jednotlivé položky s běžnou maloobchodní cenou.
Několik stovek zvětšovačů odebral stát podle jeho výpočtu za 22 234 korun s DPH za kus, přestože dodavatel prodává týž kus jednotlivcům za 19 950 korun. U padesáti kusů optiky vyšel stát na 114 560 korun za kus proti běžným 84 900 korunám — rozdíl kolem třiceti tisíc na každém kuse.
Podle zveřejněných zjištění je ve smlouvě, ke které se resort zavázal na šest let, dražších než v běžném prodeji přes šedesát procent položek.
Brožury o genderu ve školách
Další téma se od zakázek odklání ke školám. Brněnská organizace NESEHNUTÍ vydává metodické materiály o genderu pro druhý stupeň základních škol a pro školy střední; podle Pauknerova rozboru jde o čtyřiaosmdesátistránkový dokument s kreslenými průvodci, který učitele vede k tomu, aby dětem vysvětlovali, že o pohlaví rozhoduje vlastní rozhodnutí, a který zpochybňuje existenci pouhých dvou pohlaví.
Podle stejného rozboru existuje i materiál pro mateřské školy obsahující návod na hru na doktora s pravidly a bez doteků, vedenou vyškolenými lektory, a další pracovní listy k tématům nahoty, sexuálního útoku a transgender osob. Organizace podle Pauknera objíždí stovky škol a pořádá desítky vzdělávacích akcí ročně.
Tady je namístě zdůraznit, že jde o výklad obsahu brožur jedním čtenářem. Materiály samy jsou veřejně dostupné a organizace je prezentuje jako nástroj genderově citlivého vzdělávání.8
Dokument o Milionu chvilek za veřejné peníze
Spolek Milion chvilek pro demokracii se hájí tím, že nedostává peníze ze státního rozpočtu. Podle Pauknera je to polopravda: v době, kdy ministerstvo kultury vedl Martin Baxa, poskytl Státní fond audiovize zhruba 1,7 milionu korun na dokument Chvilky naděje, v němž hlavní role hrají přímo představitelé spolku.9
Film se začal promítat v dubnu 2025, tedy krátce před horkou fází kampaně do sněmovních voleb. Stát tak podle tohoto čtení zaplatil reklamu spolku, který otevřeně podporoval tehdejší vládu — a k tomu spolek mohl získat publicitu a nové dárce.
Soláry: stovky firem a dotace pro ty nejmenší
Do třetice ministerstvo životního prostředí. Na začátku byl obrázek solárního pole a otázka, zda jde o jednu elektrárnu, nebo o tři malé. Text o tom Seznam podle Pauknera smazal s odůvodněním, že poškozuje pověst tehdejšího ministra, a autor ho musel publikovat znovu na Facebooku.
Podstata je v dotačních sazbách. U velkých elektráren s bateriovým úložištěm dostal žadatel 6 700 korun na instalovaný kilowatt výkonu, u malých až 14 700 korun — čím menší projekt, tím vyšší podpora na jednotku. Dělení jednoho projektu na několik menších je přitom podle českého práva trestné.
Holding Solar Global, podnikající v solárech a zeleném vodíku, podle zveřejněných zjištění během několika let založil přes pět set účelových firem a žádal o dotace na projekty do jednoho instalovaného megawattu — tedy v té vyšší sazbě. Paukner uvádí řady projektů, které se liší jen pořadovým číslem a stojí na jednom poli, ve stejném programu a od stejného zpracovatele. Celkem mělo jít o více než 600 milionů korun, přičemž rozdíl mezi sazbou pro malé a velké elektrárny odpovídá zhruba šedesáti procentům té částky.
Devět milionů na mediální kampaň se seznamem redaktorů
Ministerstvo životního prostředí zadalo v době končícího ministra smlouvu na mediální komunikaci za devět milionů korun bez DPH. Šlo o kampaň propagující obnovitelné zdroje energie — mediální plán, samotnou kampaň i ověřování faktů.
Podle Pauknera je součástí zadání seznam konkrétních redaktorů vhodných ke spolupráci, u nichž je popsáno, čím se pro kampaň hodí; jména jsou ve zveřejněné verzi začerněna, popisy nikoli. Seznam měl zahrnovat i redaktory veřejnoprávních médií a tiskové agentury a k tomu experty, kteří v textech vystupují jako nezávislí.
Bitcoinová větev, kterou nikdo nesleduje
Bitcoinová kauza kolem daru kryptoměny ministerstvu spravedlnosti je popsaná ze všech stran, obžaloba i návrhy trestů jsou na světě.11 Paukner ale upozorňuje na linku, které se média podle něj nevěnují: co se stalo s mincemi poté, co je stát prodal.
Z celkových 480 bitcoinů, které státu daroval Tomáš Jiřikovský, jich podle něj 350 koupil jediný soukromý kupec. Ostatní kupci mince vrátili a chtěli po státu kompenzaci, protože byly zablokované; tento kupec si jich podle Pauknera zhruba stovku ponechal, což odpovídá řádově dvěma stovkám milionů korun. Otázka, kdo takový nákup financoval a s jakým nástrojem s mincemi operuje, podle něj nikoho nezajímá.
Klima na obrazovce a peníze z fondu
Otázka nezávislosti veřejnoprávní televize je v Pauknerově podání otázkou peněz. Lidé ze Svazu moderní energetiky, který prosazuje obnovitelné zdroje, podle něj získali vysoké posty na ministerstvu životního prostředí — a týž svaz se podílel na obsahu vysílaném Českou televizí, spolufinancovaném z veřejných prostředků.
V letech 2022 až 2025 běžel cyklus o tom, jak Česko řeší klima. Podle Pauknera v něm zaznívalo, že obnovitelné zdroje jsou levnější než jiné, bez zmínky o tom, jak jsou ostatní zdroje znevýhodňovány dotacemi, zákazy či emisními povolenkami. V jednom díle televize zpovídala majitele holdingu Solar Global, tedy firmy z předchozí kauzy. Pořad financoval Státní fond životního prostředí a televize k tomu přidala peníze z koncesionářských poplatků.10
Na obrazovce vznikla i minisérie o klimatu, kde jsou jako autoři i vystupující uvedeni lidé ze stejného svazu; podle zveřejněných zjištění stála 4,8 milionu korun ze Státního fondu životního prostředí. Obavy veřejnoprávní televize se podle Pauknera netočí ani tak kolem nezávislosti jako kolem kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu.
Deník N: crowdfunding, nebo peníze investorů
Od července začaly Pauknerovy texty mířit i na média samotná. Terčem se stal Deník N a jeho tvrzení, že provoz je většinově financován předplatiteli, což zaručuje nezávislost na velkém byznysu, politice i inzerci.
Podle Pauknera to neodpovídá číslům. Crowdfunding vynesl na startu zhruba sedm milionů, investoři kolem nadace Independent Press ale do listu poslali dalších zhruba šedesát milionů a za celou dobu podle něj do redakce nateklo od bohatých investorů kolem 130 milionů korun — víc, než mohla vydělat předplatitelská základna, kterou se list chlubí. Nadace Independent Press má navíc ve vydavatelství rozhodující hlas.12
Redakce se brání ostře: ředitel listu Ján Simkanič označil celou vlnu na síti X za módu pro konspirátory a šmejdy.
Kam kauzy zatím došly
Sám autor podle svých slov trestní oznámení nepodává, protože by musel odkrýt totožnost. Podávají je ale jiní — a některé kauzy se posunuly dál. Nákupem předražených a starých vrtulníků pro ministerstvo vnitra se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu, solárními dotacemi evropský žalobce, protože peníze jdou z rozpočtu Evropské unie.13
Jeho zjištění pravidelně přebírají alternativní i menší mainstreamová média, jméno profilu se objevilo i v celoplošném zpravodajství. Zároveň běží pokus odhalit, kdo za profilem stojí, a na jeho jméno vznikají falešné weby a účty. Paukner se odvolává na evropskou ochranu oznamovatelů protiprávního jednání s tím, že v Česku pro něj zjevně neplatí, a poznamenává, že seznam údajných původců, jak ho poskládaly redakce, zní spíš jako námět na film než jako výsledek novinářské práce.
Co si z toho odnést
Přehled kauz stojí a padá s jedním zdrojem — a právě proto je užitečné číst ho s otevřenýma očima na obě strany. Část tvrzení má oporu ve veřejných smlouvách a rejstřících a některé případy už řeší orgány činné v trestním řízení; jiná zůstávají na úrovni výkladu dokumentů, který dotčení odmítají. Společný jmenovatel je ale zřetelný: peníze z veřejných rozpočtů, tenká hranice mezi expertizou a zájmem a otázka, kdo v Česku hlídá hlídače.
Ověřená tvrzení
1 Vláda ČR, usnesení k návrhu zadání Změny č. 2 Územního rozvojového plánu z 22. 10. 2025 — první vymezení akceleračních oblastí pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Zpravodajství ČT24 a Seznam Zprávy, 2025. Pozn.: plocha zón byla oproti původnímu návrhu zmenšena z 2 685 na zhruba 474 km2.
2 Echo24. Na vrtulníky za více než tři miliardy padlo trestní oznámení. echo24.cz, 2026. Nabídka vítězné firmy zněla na 3,18 miliardy, Airbus nabídl o 660 milionů méně. Vít Rakušan pochybení odmítá s tím, že zadávací dokumentaci připravil odborný tým, dodavatel uvádí, že o vyšetřování neví.
3 iROZHLAS a Požáry.cz. Tři repasované vrtulníky UH-60L pro letecké hašení za 1,7 miliardy korun. irozhlas.cz, pozary.cz, 2025. Pozn.: v této části tendru byla vítězná nabídka podle veřejných zdrojů levnější než nabídka Airbusu na nové stroje za 2,6 miliardy — srovnání s cenami v Portugalsku a na Slovensku pochází od zdroje, o který se pořad opírá.
4 Echo24. Tajemný autor tvrdí, že unikla soukromá data o jeho účtu. echo24.cz, 2026. Seznam únik dat odmítá; podle jeho mluvčí předal informace o autorovi stěžovateli, který zpochybňoval obsah textů, a to v souladu se smluvními podmínkami.
5 Echo24. Kauza kanceláří STAN pokračuje, dohledový úřad mluví o možném porušení zákona. echo24.cz, 2026; Hospodářské noviny. Starostové si založili firmu na inkasování sněmovních peněz za poslanecké kanceláře. hn.cz. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran uvedl, že by mohlo jít o porušení zákona o sdružování v politických stranách, sám ale nemá pravomoc věc řešit. Hnutí obvinění odmítá. Pozn.: veřejné zdroje uvádějí fakturaci 870 tisíc (2022), 1,04 milionu (2023) a 732 tisíc korun (2024).
6 Svaz moderní energetiky, profil programového ředitele Martina Sedláka; Strana zelených, profil Martina Andera; ČTK — sekci ochrany klimatu MŽP vede odborník na úsporné stavebnictví. modernienergetika.cz, zeleni.cz, 2026. Martin Ander vedl v letech 2002 až 2006 celostátní kancelář Hnutí DUHA a byl místopředsedou Strany zelených.
7 Státní fond životního prostředí ČR, rozpočet fondu na rok 2025 ve výši 45,5 miliardy korun, jehož největší část tvoří unijní Modernizační fond. sfzp.gov.cz, mzp.gov.cz, 2024.
8 NESEHNUTÍ, přehled publikací — materiály ke genderově citlivému vzdělávání pro školy i mateřské školy. nesehnuti.cz. Pozn.: existenci materiálů lze doložit, jejich obsahová charakteristika v článku je výkladem zdroje, o který se pořad opírá; organizace je prezentuje jako prevenci genderově podmíněného násilí a stereotypů.
9 Echo24 a další zpravodajské servery. Státní fond audiovize podpořil dokument o představitelích spolku Milion chvilek pro demokracii. echo24.cz, 2026. Žádost byla vyřízena v roce 2022, podpora se pohybovala kolem 1,7 až 2 milionů korun; současné vedení ministerstva kultury ohlásilo revizi pravidel pro podobné projekty.
10 Státní fond životního prostředí ČR a Svaz moderní energetiky, tiskové zprávy k cyklu Česko a Evropa řeší klima vysílanému Českou televizí. sfzp.gov.cz, modernienergetika.cz. Spolufinancování z prostředků fondu i podíl svazu na přípravě obsahu jsou doloženy; hodnocení obsahu pořadu pochází od zdroje, o který se pořad opírá.
11 Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, obžaloba podaná 31. 7. 2026 u Krajského soudu v Brně ve věci daru kryptoměny ministerstvu spravedlnosti. Zpravodajství ČT24 a deníků, 2026. Obžalováni byli čtyři lidé včetně dárce bitcoinů a bývalého ministra spravedlnosti; všichni vinu popírají.
12 Deník N, stránka o vlastnících; Médiář. Investoři Deníku N předali své podíly nové nadaci. denikn.cz, mediar.cz. Nadace Independent Press drží ve vydavatelství N media většinový podíl 66,7 %. Pozn.: vydavatel v roce 2026 uvádí, že platby čtenářů za obsah tvoří 83 % jeho příjmů.
13 Echo24 a další zpravodajské servery. Podnět k zakázce na vrtulníky podal poslanec Jiří Mašek, státní zastupitelství jej vyhodnotilo jako důvodný a postoupilo policii. echo24.cz, 2026. Pozn.: postup evropského žalobce ve věci solárních dotací se v době vydání článku opírá výhradně o tvrzení zdroje, o který se pořad opírá — nezávislé potvrzení se nepodařilo dohledat.
