Pátek 20. března přinesl několik závažných zpravodajských témat najednou — od žhářského útoku na průmyslový objekt v Pardubicích přes lobbistické otázky v prostorách Sněmovny až po tichý obrat ve vztahu dvou dosud znepřátelených mužů z českého byznysu a politiky.
\n\n![\"Žhářský](\"https://img.youtube.com/vi/ncGMs7yWnNE/hqdefault.jpg\")
\n\nŽhářský útok v Pardubicích: Earthquake Faction a otázka ochrany strategické infrastruktury
\n\nV průmyslovém areálu v Pardubicích, kde má vzniknout vývojové a výrobní centrum dronů ve spolupráci s izraelskou společností Elbit Systems, hořela hala. K útoku se přihlásila skupina Earthquake Faction, která o sobě tvrdí, že jde o mezinárodní podzemní síť hájící Palestince. Na svém kanálu zveřejnila video ze zapálení objektu a označila Pardubice za epicentrum izraelského zbrojního průmyslu v Evropě.
\n\nVe svém prohlášení skupina mluví o imperiálním a sionistickém násilí a otevřeně vyhrožuje dalším subjektům napojeným na izraelský obranný průmysl. Podle vlastních slov byl objekt v době útoku prázdný a nikdo nebyl zraněn — cílem mělo být zničení vybavení a narušení výroby. Bez ohledu na tato tvrzení jde o úmyslný zásah proti průmyslovému objektu na území České republiky.
\n\nPřípadem se zabývá policie ve spolupráci s Bezpečnostní informační službou. Ministr vnitra svolal krizový štáb a nevyloučil souvislosti s terorismem. Vyšetřovatelé analyzují nejen samotný požár, ale i zveřejněné video a komunikaci skupiny. Útok znovu otevírá otázku, nakolik se zahraniční konflikty přenášejí na české území a jak dobře jsou chráněny strategické průmyslové objekty.
\n\nCSG, Strnad a Babiš: tichý obrat v Budapešti
\n\nZbrojařská skupina CSG miliardáře Michala Strnada dál rozšiřuje své aktivity. Nově chce získat 49% podíl v maďarské společnosti 4iG Space and Defense Technologies. Součástí spolupráce mají být dodávky vojenských vozidel a zapojení do výroby amerických dělostřeleckých systémů HIMARS. Smlouvy byly podepsány 2. března v Budapešti za přítomnosti maďarského premiéra Viktora Orbána a českého ministra průmyslu Karla Havlíčka.
\n\nTo je překvapivé, protože vztahy mezi Strnadem a Andrejem Babišem byly dlouhodobě napjaté. CSG měla zájem o pardubickou Synthesii, kterou ale Agrofert Andreje Babiše prodal jinému investorovi. Strnad měl odmítnutí nést velmi těžce a jeho údajné výhrušky zabitím vůči Babišovi dokonce prošetřovala vojenská policie. Dnešní společná přítomnost na ceremoniálu v Budapešti tak může naznačovat změnu.
\n\nCSG uvádí, že účast ministra Havlíčka byla výsledkem mezivládních jednání a firma jeho cestu nehradila. Ministerstvo průmyslu tvrdí, že Havlíček jednal s maďarskou vládou o energetice a emisních povolenkách. Ministerstvo přesto o jednání s Viktorem Orbánem nevydalo tiskovou zprávu — zmínka o účasti politiků se objevila pouze ve stornované zprávě agentury ČTK. Zároveň CSG usiluje o zakázku pro českou armádu na 250 obrněných transportérů za desítky miliard Kč. Právě tato zakázka může rozhodnout, zda se firma zařadí mezi klíčové hráče evropského zbrojního průmyslu.
\n\nZlatá karta Jána Hamáčka: kde končí zkušenost a kde začíná privilegovaný přístup
\n\n\n\nBývalý předseda Poslanecké sněmovny a ČSSD Ján Hamáček již pět let není poslancem. Přesto se v prostorách parlamentu pohybuje dál — umožňuje mu to takzvaná zlatá karta, tedy doživotní vstupní oprávnění pro všechny bývalé předsedy sněmovny. Systém byl zaveden v roce 2018 jako projev respektu k lidem, kteří zastávali jednu z nejvyšších ústavních funkcí.
\n\nPozornost ale budí konkrétně Hamáčkův případ. Po odchodu z politiky přešel do byznysu a dnes působí ve zbrojařské skupině Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, kde má na starosti vztahy s institucemi a sledování legislativy. Do Sněmovny přitom chodí pravidelně a setkává se zde s poslanci i členy vlády. Sám říká, že jde jen o setkání se starými známými.
\n\nVedle toho má přístup do Sněmovny i jeho manželka, která působí jako asistentka Jany Černochové — předsedkyně sněmovního bezpečnostního výboru. Právě spojení Hamáčkovy současné role v obranném průmyslu a volného přístupu do parlamentu vyvolává otázky. V zahraničí bývají podobné výsady omezené, například zákazem lobbingu. V Česku taková pravidla dosud nastavena nejsou a Hamáček není veden ani v registru lobbistů.
\n\nKrálíček odchází po dvou měsících: kdo rozhodl a proč?
\n\nVládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost Robert Králíček končí ve funkci po pouhých dvou měsících. Do úřadu nastoupil teprve 12. ledna a jeho odchod přichází s podivným vysvětlením — že funkci nelze skloubit s poslaneckým mandátem. Sám Králíček se k situaci odmítl blíže vyjádřit a mlčí i vláda.
\n\nPřitom jde o funkci, kterou kabinet zřídil teprve nedávno s ambicí posílit ochranu státu před kybernetickými útoky a hybridními hrozbami. Králíček měl koordinovat digitalizaci veřejné správy a dohlížet na bezpečnost kritické infrastruktury. Podle informací z politického zákulisí nešlo o dobrovolné rozhodnutí — o jeho odchodu měl rozhodnout přímo premiér Andrej Babiš. Jedním z možných důvodů je střet kolem státních IT projektů, ke kterým měl Králíček výhrady. Právě v této oblasti se pohybují silné zájmové skupiny, jejichž vliv na veřejné zakázky je dlouhodobě diskutován.
\n\nBabiš na summitu EU: ani s Orbánem, ani proti němu
\n\n\n\nPremiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu nepodpořil maďarského premiéra Viktora Orbána, který blokuje půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Zatímco část evropských lídrů se snažila Orbána přesvědčit, aby veto stáhl, český premiér se k němu nepřidal, ale zároveň ho ani veřejně nepodpořil. Podle diplomatických zdrojů během klíčové části jednání spíše mlčel a do střetu se nezapojil.
\n\nPo skončení summitu Babiš uvedl, že jde o tvrdý předvolební konflikt a že Viktor Orbán jedná v maďarském zájmu. Česká republika tak zůstala mimo oba tábory — nepřipojila se ani k tlaku většiny evropských zemí, ani k blokující dvojici Maďarska a Slovenska. Pro Babiše byla prioritou jiná agenda: soustředil se především na otázku emisních povolenek a cen energií, kde požadoval úlevy pro průmysl. Z jednání odjížděl spokojený.
\n\nSpor o financování České televize: ministr kultury vs. ředitel ČT
\n\nNa půdě Poslanecké sněmovny se ostře střetl ministr kultury Oto Lempíř s ředitelem České televize Hinkem Chudákem. Důvodem je připravovaný zákon, který má zásadně změnit financování veřejnoprávních médií. Ředitel ČT upozornil, že instituce pracuje s dlouhodobými závazky a bez znalosti budoucího financování nemůže plánovat — a že Česká televize má o chystaných změnách nulové informace.
\n\nMinistr kultury diskusi v této fázi odmítl. Podle něj není vhodné zapojovat média do přípravy zákona, protože by se debata mohla protahovat. Zákon má vláda představit v červnu. Kabinet přitom zvažuje zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu — kritici varují, že by se tím mohla oslabit nezávislost veřejnoprávních médií.
\n\nSpor ve vládní koalici: rozšíření očkování vs. SPD
\n\nMinistr zdravotnictví Adam Vojtěch plánuje výrazně rozšířit možnosti vakcinace — očkování proti chřipce a dalším nemocem by se nově přesunulo do lékáren a ke všem lékařům, vakcíny by mohly aplikovat i zdravotní sestry a větší část nákladů by hradily zdravotní pojišťovny. Cílem je zvýšit proočkovanost, která je v Česku dlouhodobě nízká.
\n\nProti tomu se ostře staví hnutí SPD, které návrh označuje za zbytečné výdaje a nepříjemný tlak na lidi. Kritizuje i plánované náklady — jen u chřipkového očkování mohou dosáhnout stovek milionů korun ročně. Rozdělená je i odborná veřejnost: zatímco někteří epidemiologové považují rozšíření do lékáren za cestu ke zvýšení ochrany seniorů, prezident České lékařské komory varuje, že vakcíny v lékárnách mohou být vnímány jako komerční služba.
\n\nZahraničí: Bundeswehr zbrojí za stovky miliard, ale tanky si nemohou zavolat
\n\nNěmecko zbrojí za stovky miliard eur. Problém je, že za 11 miliard eur pořízený nový digitální rádiový systém armády nefunguje. Tajná testovací zpráva z listopadu, která se dostala do rukou deníku Welt, hodnotí systém DLBO Basic jako celkově nedostatečný. Zpráva z ledna 2026 konstatuje, že systém není způsobilý ani pro výcvik, ani pro bojové nasazení — a zda bude dosažena bojová připravenost do září 2026, nelze předvídat.
\n\nKonkrétní selhání jsou alarmující: vojáci v tancích Leopard 2 nevěděli, zda jejich rádiové zprávy vůbec odešly, povel k okamžitému zastavení palby nelze spolehlivě předat a systém sledování vlastních sil fungoval pouze sporadicky. Dosah rádia nedosáhl ani 10 km. Přitom zástupci ministerstva při testech veřejně prohlašovali, že vše jde skvěle.
\n\nRamstein, Írán a alianční solidarita: kde začíná vlastní odpovědnost Německa?
\n\nVěta německého kancléře „to není naše válka" spustila v německé televizi bouřlivou debatu. Poslanec německé SPD Adis Ahmetovič označil americkou válku s Íránem za závažnou chybu a porušení mezinárodního práva a položil otázku: může být Německo spoluvinníkem tím, že přes základnu Ramstein proudí vojenský materiál?
\n\nDiplomat a šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger odpověděl, že z Ramsteinu nelétají bojové mise — jen logistika — a jiný výsledek byl pravděpodobně konec NATO. Ekonomka Veronica Grimm zpochybnila formuli „není naše válka" s poukazem na inflační dopady. Bezpečnostní expert Petr Neuman uzavřel skepticky: americký slib bránit Evropu je pod Trumpem méně věrohodný než dříve.
\n\nTrump a deportace: „přehnali jsme to"
\n\nRok honů na lidi, záběry agentů ICE odvážejících dělníky od rozdělané práce, zadržovací tábor s mrtvými a kontaminovanou vodou — a teď sám Trump v soukromých rozhovorech s poradci připouští, že některé deportační praktiky zašly příliš daleko. Termín „masové deportace" přestal používat. Průzkumy ukázaly, že 58 % Američanů si myslí, že Trump jde příliš daleko.
\n\nNová instrukce zní jednoduše: mluvte o zločincích, ne o masových deportacích. Šéf úřadu ICE Tom Homan omezil velké razie ve městech — počet zadržených klesl z více než 1 500 na přibližně 1 200 denně. Nový kandidát na ministra vnitřní bezpečnosti Mark Wayne Mullin slíbil zrušit pokyny umožňující vstup do soukromých domů bez soudního příkazu. Tvrdé jádro Trumpových spojenců přesto zakládá koalici Mass Deportation Coalition tlačící na milion deportací v roce 2026.
\n\nŠpanělsko, bojkotové zákony a Trump: trestání za svrchovanost
\n\nŠpanělsko odmítlo Americe poskytnout základny pro válku s Íránem. Trump pohrozil přerušením obchodu a právní experti blízcí Bílému domu hledají nástroj, jak to skutečně provést. Profesor Eugene Kontorovich navrhuje v deníku Wall Street Journal využít bojkotové zákony z roku 1976 — původně mířily na arabský bojkot Izraele, ale jsou formulovány obecně. Španělsko loni zakázalo obranný obchod s Izraelem a tím se podle Kontoroviche kvalifikuje pro zařazení na seznam bojkotujících států. Důsledek: americké firmy ve Španělsku by čelily daňovým postihům.
\n\nŠpanělský premiér Pedro Sánchez ve svém eseji v The Economist přirovnal iránskou válku k irácké invazi roku 2003 a odmítnutí základen označil za výkon svrchovanosti. Pokud španělská pravice po příštích volbách bojkot Izraele zruší, Španělsko může seznam rychle opustit.
\n\nFico z Bruselu: Zelenský si vládne nad EU jako kočka s myší
\n\nSlovenský premiér Robert Fico se vrátil z Bruselu viditelně vyčerpán. Prohlásil, že od roku 2006 zastupuje Slovensko na Evropské radě a zažil různé krizové situace, ale poprvé je svědkem objektivní bezmocnosti Evropské unie reagovat na krizi. Slovensko nehlasovalo pro závěry summitu a poprvé sáhlo k energetickým sankcím vůči Kyjevu.
\n\nFico přirovnal situaci k tomu, že Zelenský si hraje s EU jako kočka s myší — co si vyprosí, to má, bez jakéhokoli protitlaku. Varoval, že úroky i inflace poletí nahoru a EU s tím nedělá prakticky nic. Premiér Andrej Babiš naopak svým hlasováním Zelenského podpořil. Nesoulad mezi českou a slovenskou zahraniční politikou, který vznikl za Fialovy vlády, tak pokračuje navzdory snaze o zlepšení česko-slovenských vztahů. Babišova a Ficova vláda mají obnovit společné jednání v úterý 31. března.
\n\nSarazin o muslimském zákoně, Benátské bienále a Japonsko u Trumpa
\n\nBývalý berlínský ministr financí Thilo Sarrazin se ohradil proti návrhu německých Zelených na 24 opatření na podporu muslimského života v Německu — od lepší ochrany mešit přes islámskou výuku náboženství až po zrušení zákazu šátku ve státní službě. Sarrazin prohlásil, že náboženství se financují sama, a varoval před demografickými trendy: při stávající porodnosti a přistěhovalectví bude mít Německo do 50 let muslimskou většinu.
\n\nBenátské bienále odmítlo tlak Evropské komise na vyloučení Ruska — organizátoři trvají na tom, že výstava má zůstat místem dialogu a umělecké svobody. Politickou podporu jim nečekaně vyjádřil italský vicepremiér Matteo Salvini. Mezitím téměř 200 umělců podepsalo dopis požadující vyloučení Izraele.
\n\nJaponská premiérka Sanae Takaichi přijela do Bílého domu a slíbila Trumpovi pomoc v íránské válce — pomoc, které se nejbližší spojenci vyhýbají. Trump se jí za to odměnil narážkou na Pearl Harbor: „Kdo ví o překvapení lépe než Japonsko?" Na japonských sociálních sítích jí nyní vyčítají, že se proti Trumpovým slovům okamžitě tvrdě neohradila.
