Konflikt v Íránu přinesl nový tlak na ceny energií a surovin, přičemž dopady sahají daleko za pohonné hmoty. Eurokomisař pro energetiku vyzval členské státy EU, aby na dobrovolné bázi přijaly opatření k omezení spotřeby ropy a plynu — signál, že zásoby by mohly být nedostatečné. Hormuzským průlivem sice proplulo osm tankerů s ropou směrem do Evropy, situace v Asii je však ještě svízelnější.
Nákladová inflace přichází zvenku
Zásoby strategických pohonných hmot byly částečně uvolněny jako půjčka rafinériím. Diskutuje se také o zastropování marží — opatření, jehož účinnost je ale omezená, pokud se zdraží samotná surovina. Polská firma Orlen a maďarská Mol vlastní dohromady 55 % kapacit tuzemských rafinérií, takže česká vláda nemá tak přímý vyjednávací vliv jako například polská strana vůči Orlenu. Zbývá naděje, že rafinérie samy sníží marže, aby předešly tvrdšímu zásahu státu formou zákona o cenách.
Zastropování marží by ale pomohlo jen dočasně: pokud vstupní cena suroviny dále poroste, ani regulovaná marže cenu pro spotřebitele výrazně nesníží. Česká závislost se přitom historicky přesunula z jednoho zdroje na druhý — přičemž nový zdroj se v krizi ukázal jako stejně problematický.
Ceny letí nahoru, i tam kde to nesouvisí
Zdražování se přelévá do oblastí, které s energetikou přímo nesouvisí. Stavební materiály zdražují o desítky procent — zaznamenaly se případy, kdy dodavatelé avizovali růst cen o 35 % od 1. dubna. Írán se stal novou univerzální výmluvou: stejně jako předtím sloužila válka na Ukrajině k odůvodnění růstu cen u subjektů, které žádné přímé náklady na suroviny nemají, nyní tuto roli přebírá íránský konflikt.
Uvolnění zásob pohonných hmot (přibližně 100 000 tun) by mělo přechodně zmírnit tlak na čerpací stanice. Ceny pohonných hmot v Česku zatím nejsou dramaticky vyšší než v okolních zemích, ale do inflace se tento šok promítne nevyhnutelně. Z podnikatelské praxe přicházejí i hlášení o narušených dodávkách zcela jiných komodit — například mýdlové hmoty z Asie, která má sama problémy s přepravou.
Evropské zásoby plynu a nevyužitý potenciál těžby
Plynové zásobníky jsou poloprázdné, přičemž jejich doplňování by mělo začít právě v tomto ročním období. Česko je na tom relativně lépe než například Nizozemsko, kde zásobníky obsahují pouhých 6 % kapacity. Paradoxem je, že Německo disponuje zásobami plynu, které by pokryly čtvrtinu roční spotřeby, ale netěží je. V Itálii by bylo možné zdvojnásobit těžbu a pokrýt polovinu domácí spotřeby. Belgický premiér De Wever otevřel debatu o obnovení dovozu z Ruska — Belgie je ostatně jedním z největších odběratelů ruského LNG.
Norové, Belgičané i Rumuni a Řekové mají nevyužitá podmořská naleziště. Krize tak paradoxně může Evropu přimět přehodnotit energetickou politiku. Česko má vlastní zásoby břidlicového plynu, ale hydraulické frakování je zakázáno a těžba by znamenala rozsáhlé zásahy do krajiny.
Rozkol Pirátů v Praze a volba místopředsedy sněmovny
Barbora Urbanová nahradila Víta Rakušana na kandidátní listině pro post místopředsedkyně sněmovny. Jako poslankyně si vybudovala reputaci průřezovou spoluprací — tlačila na Ministerstvo spravedlnosti v oblasti trestů za násilí na ženách a zneužívání dětí, přičemž spolupracovala i s poslanci tehdejší opozice. Hnutí ANO tímto tahem vrátilo koalici SPOLU jejím vlastním jednáním z minulého volebního období.
Pirátská strana se v Praze štěpí: Tereza Nislerová jako jednička pracuje pro PKN Orlen v oblasti získávání dotací na zelenou energii — tedy pro fosilní firmu, což vytváří viditelný protimluv s pirátskou agendou. Jana Komrsková je zmiňována jako možná kandidátka s Hanou Marvanovou, jejíž průzkumové číslo 16 % bez vlastního politického subjektu je pozoruhodné. Hnutí ANO má podle průzkumů reálnou šanci na pražského primátora poprvé v historii.
Dezinformace a sociální sítě: AI koláž na ministerstvu
Náměstek ministra školství Zdeněk Ketner sdílel na sociálních sítích AI vygenerovanou fotografii, na níž figurovaly Mikuláš Minář, Tomáš Halík a osoba podezřelá z teroristického útoku v Pardubicích. Na skutečné fotografii jsou pouze Mikuláš Minář a Tomáš Halík. Ketner se omluvil a příspěvek smazal. Ministr Robert Plaga ho vyzval k důslednějšímu ověřování zdrojů.
Případ rezonuje v kontextu debaty o regulaci sociálních sítí a zákazu mobilních telefonů ve školách. Francie zavádí zákaz sítí pro osoby do 15 let, Austrálie ho vyzkoušela bez valného úspěchu. Paradoxem je, že některé výzkumy zabývající se dezinformacemi samy obsahovaly faktické chyby — označovaly za dezinformaci tvrzení, která jsou ve skutečnosti legitimními vědeckými otázkami, například o uhlíkové stopě elektromobilů.
Vlády v sérii krizí: od Lehman Brothers po Írán
Od finanční krize roku 2008 přes migrační vlnu, covid, válku na Ukrajině až po současný konflikt v Íránu — každá česká vláda nastupuje s ambicí napravit chyby předchůdců a záhy se ocitá v krizi vnějšího původu. Vlády jsou voleny proto, aby krize řešily, ne aby se vymlouvaly na okolnosti. Na druhou stranu, příčinou současných problémů jsou geopolitické konflikty, jejichž řešení leží mimo dosah české vlády.
Za pozitivní krok lze považovat iniciativu, kdy česká strana jednala s vedením sociální sítě o zneužívání fotografií a deepfake obsahu — téma, které je z pohledu dopadu na konkrétní lidi závažnější než tradiční debata o dezinformacích. Polarizace společnosti je přitom na českém internetu mírnější než například v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku, kde se diskuse mezi vládou a opozicí blíží otevřené válce.
