První místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se vrátil z Ukrajiny s balíkem memorand a rozjednaných kontraktů. V rozhovoru den před výročím 17. listopadu hájí obchodní cestu, kterou jeho hnutí v opozici vládě vyčítalo, přiznává obrat v muniční iniciativě a odmítá, že by Evropa měla nedostatek plynu. Problémem je podle něj cena.

Cesta na Ukrajinu: plyn, energetika a dlouhé obchody

Karel Havlíček o cestě s podnikatelskou delegací na Ukrajinu

klip od 00:17

Stoprocentní jistotu, že se uzavřené dohody naplní, nemá nikdo, uznává Havlíček. Úkolem státu je ale připravit firmám půdu: jednání na nejvyšší úrovni, záruky a pojištění vývozu. Samotné obchody jsou čistě komerční věc mezi českými firmami a ukrajinskými partnery. Havlíček jednal s premiérem i se svým protějškem, ministrem energetiky Denysem Šmyhalem, kterého zná z doby, kdy byl Šmyhal premiérem a on sám vicepremiérem.

Že by poválečné volby a nová ukrajinská vláda dohody smetly, Havlíček nečeká. Obchody se dělají na roky. Ukrajinská energetika je pod neustálými ruskými údery, síť, přenosová i distribuční soustava se musí stále obnovovat a země posiluje jádro. Česká delegace proto jednala o dodávkách turbín a dalších technologií. Kyjev, Lvov a Ivano-Frankivská oblast byly zastávkami cesty, jejímž cílem bylo nezůstat stranou, zatímco Německo, Francie, Itálie a Spojené státy už pro své podnikatele chystají silné pozice v poválečné obnově. Minulá vláda o tom podle Havlíčka hodně mluvila, ale odvahu vyrazit s podnikateli neměla.

Některé zakázky už běží, hlavně v energetice. Hlavní cíl je ale jiný: dostat české těžaře k ukrajinskému plynu. Potřebná je licence ukrajinské vlády. Plyn by pak mohl za rozumných podmínek proudit i do Česka. Na stole byly také kontrakty v letectví.

Skyfoxy pro Ukrajinu: obchod, ne vojenská pomoc

Karel Havlíček o letounech Skyfox a Aeru Vodochody

klip od 04:20

Moderátorka připomíná, že hnutí ANO před volbami kritizovalo Fialovu vládu za vojenskou podporu Ukrajiny, a ptá se na letouny Skyfox. Havlíček odpovídá, že vláda nic nedodává jako stát státu, jen otevírá dveře firmám. Výrobce měl kontrakt na čtyři letouny vyjednaný dlouho předem a bez vlády. Ministerstvo na místě jen zjišťovalo, zda je reálné rozšíření až na 16 strojů a zda na ně má Ukrajina zdroje. Odezva byla kladná.

Na námitku, že Aero Vodochody většinově vlastní maďarská skupina a český Omnipol drží jen zhruba pětinu, Havlíček kontruje Škodovkou: firma, která v Česku vyrábí, zaměstnává stovky lidí a platí tu daně, je součástí českého průmyslu. Skyfoxy prý vláda podporuje i v Indii, Alžírsku nebo Srbsku.

Platit bude ukrajinská strana, ať už z evropských, amerických, nebo jiných půjček. Odkud peníze přijdou, podle Havlíčka ministerstvo nezkoumá. Do ceny nezasahuje, tu si Aero dojedná samo. Logika je jednoduchá: „pokud tam nedodají naše výrobci, dodá to tam někdo jiný.“ Pak na zakázce vydělají francouzské nebo italské firmy, ne čeští zaměstnanci.

Vlastní pomoc státu zůstává humanitární. Ukrajina dostala starší lokomotivy, které už v Česku nejde použít, protože do nich nelze dostat nový zabezpečovací systém. Ruské útoky vyřadily velkou část ukrajinských lokomotiv. Přibyly 3D tiskárny a podpora elektrorozvoden.

Muniční iniciativa: „Změnili jsme názor“

Karel Havlíček o pokračování muniční iniciativy

klip od 10:35

Před volbami Havlíček prohlásil, že by v muniční iniciativě nepokračovali vůbec. Dnes po návratu z Ukrajiny zdůrazňuje její význam. Za obrat se nestydí. Česko do iniciativy nepřispívá vlastními penězi, to vláda zastavila. Provoz nesou firmy a stát pouze vydává povolení.

Rozhodlo podle něj zjištění, že na iniciativu je napojeno zhruba deset evropských zemí, které na tento systém sázely a jinou cestu připravenou neměly. Odchod by znamenal velký mezinárodní problém, protože jde už o celoevropskou záležitost. České firmy přitom na zakázkách vydělají, zaměstnají lidi a odvedou daně. Že jde zároveň o určitou podporu Ukrajiny, Havlíček nepopírá.

Půjčky Ukrajině a Merzovo „buď, anebo“

Karel Havlíček o ručení za půjčky Ukrajině a podmínkách kancléře Merze

klip od 13:09

Odmítnutí ručit za další půjčky Ukrajině Česko podle Havlíčka na okraj Evropy neodsune. Peníze z EU nejsou z nebe, ať odejdou jako půjčka, nebo dar, podílí se na nich i Česko. U prvního balíku Česko pomoci nebránilo a na rozdíl od Maďarska a Slovenska se nepostavilo proti. Odmítlo jen záruku, protože k ní vláda nemá mandát od voličů.

Spor se dnes vede jinde. Německý kancléř Friedrich Merz chce pomoc svázat s novým víceletým rozpočtem EU a postavit ji jako „buď, anebo“: kdo se zaváže, tomu se otevře rozpočet. Premiér Andrej Babiš to označil za vydírání. Havlíček volí mírnější slovo, neuvážené. Mezi spojenci se nedá nic podmiňovat dopředu, aniž by se o tom s kýmkoli jednalo.

ETS 2 a dědictví německé Energiewende

Karel Havlíček o emisních povolenkách ETS 2 a německé energetice

klip od 15:02

Merz trvá i na tom, aby emisní povolenky ETS 2 začaly ve všech zemích platit od roku 2028. Česká vláda je odmítá a do konfliktu s Německem i Bruselem podle Havlíčka půjde. Merz prý sám ví, že jde o špatné opatření, ale je pod tlakem koaličních partnerů. Část CDU, která vidí dopady na průmysl a energetiku, má názor podobný české vládě. Česko se ale nemůže řídit tím, co chce Německo.

Vysoké ceny energií ve střední Evropě Havlíček přičítá nepovedené Energiewende. Německo zavřelo jádro, rychle opouští uhlí, stalo se fatálně závislým na plynu a přechází na obnovitelné zdroje. Cenu elektřiny v regionu dnes určují německé paroplynové elektrárny jako závěrný zdroj. Proto je elektřina tak drahá.

Zásobníky plynu a ceny pro domácnosti

Karel Havlíček o naplnění zásobníků plynu a cenách energií

klip od 16:45

Moderátorka uvádí, že německé zásobníky jsou plné na 58 % a české na 72 %. Havlíček opravuje, že Evropská komise nepožaduje 90, ale 80 %. Česko mělo na vrcholu sezony 78 % a v přepočtu na celkovou spotřebu patří mezi sedm nejlépe zásobených zemí Evropy. Zásobníky se navíc během zimy přirozeně vyprazdňují.

Klíčová teze zní: plynu je v Evropě dost, problém je jeho cena. V Německu část obchodníků nenakupovala do zásobníků, protože jim cena připadala vysoká, a spoléhala na levnější nákupy na denním trhu. Nedostatek plynu nehrozí ani Německu, hrozí jen dražší plyn. Že Německo uvádí do pohotovosti uhelné elektrárny, není podle Havlíčka nic mimořádného. Udělalo to už dříve a elektrárny nevyrábějí, jen čekají v záloze.

Obavu, že by se plyn přes Německo do Česka nedostal, ministr odmítá. Česko odebírá nasmlouvaný plyn z LNG terminálů, z Norska a dalších zdrojů, nikoli z německých zásobníků. Podstatná je kapacita německých kompresorových stanic. Ta dnes české potřebě stačí a na český popud se rozšiřuje: jedna stanice začne dodávat víc od příštího roku, druhá od roku 2028.

Garantovat domácnostem dnešní ceny nelze. Na světových trzích plyn od začátku roku zdražil zhruba z 30 na 58 eur za megawatthodinu. Domácí dodavatelé ale zdražují mnohem méně, například ČEZ podle Havlíčka plánuje na příští rok navýšení kolem 7 %, protože mají nakoupeno dopředu za různé ceny. Po odečtení inflace prý zdražení není dramatické. Cena plynu přes německý závěrný zdroj určuje i cenu elektřiny ve střední Evropě.

Demonstrace a 17. listopad: Dřív strach, dnes zábava

Karel Havlíček o demonstracích a výročí 17. listopadu

klip od 22:23

Demonstrovat má právo každý, říká Havlíček. Sám naposledy demonstroval na konci 80. let za svobodné volby a přechod ke kapitalismu. Překvapuje ho, že dnes lidé protestují proti výsledku svobodných voleb. Na posledním protestu se podle něj organizátorům situace na chvíli vymkla: zaznívala aktivistická hesla na podporu Palestiny i přání „smrti oligarchii“, které Havlíček čte jako nepřímý útok na Andreje Babiše a na kapitalismus. To považuje za špatný signál.

Na Národní třídu jde 17. listopadu jako každý rok a těší se, i kdyby na něj lidé pískali. To je podle něj jejich vizitka. Radu předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana, aby politici chodili mluvit se svými oponenty, odbývá s tím, že hnutí ANO mezi lidi chodí běžně a volby vyhrálo právě díky stovkám setkání. Tvrzení, že oponenti na Národní třídu nepatří, mu připadá úsměvné.

Jako student pražské Stavební fakulty se na demonstrace chodil bát: že ho vyhodí ze školy, že rodiče přijdou o práci, že ho pokropí vodou nebo zbijí. Dnes se lidé na demonstrace chodí bavit, ne bát, a mohou ve velkém protestovat proti vlastní vládě i výsledku voleb. I to je podle Havlíčka zásluha tehdejších demonstrací. Proto si tu dobu rád připomíná, a když na něj někdo píská, „o tom je demokracie“.

Závěr

Havlíček v rozhovoru opakovaně odděluje stát od firem: obchod se Skyfoxy i muniční iniciativa jsou podle něj komerční věc, humanitární pomoc je věc vlády. Obrat oproti předvolebním slibům přiznává otevřeně a zdůvodňuje ho mezinárodními závazky. V energetice míří kritika na Berlín. Ne nedostatek plynu, ale jeho cena a německá Energiewende jsou podle něj hlavní problém střední Evropy.