Spor o financování České televize a Českého rozhlasu není účetní debata o dvou stovkách měsíčně. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla jde o válku o nezávislost veřejnoprávních médií – a vláda Andreje Babiše ji vede rafinovaně, přes peníze. Rozhovor ale sahá dál: k ročnímu účtu v čele strany, k ostrým slovům o vládě, k Miloši Zemanovi i k ultimátu německého kancléře Friedricha Merze.
Česká televize, XTV a válka o nezávislost
Na začátku stojí věta z Instagramu, kde Havel postavil Českou televizi jako nezávislou mediální instituci, „která se snaží měřit všem stejně“, proti jiným médiím. Nešlo podle něj o nálepku tendenčnosti pro soukromé stanice. Rozdíl je jinde: Česká televize je veřejnoprávní, a právě o veřejnoprávní média se teď vede bitva.
Zrušená účast v pořadu Události, komentáře nebyla zákazem vstupu. Redakce nenašla protějšek – nikdo z vládní koalice, ať za SPD, nebo za Motoristy, proti předsedovi TOP 09 do studia jít nechtěl. Že ČT nikoho nešetří, dokládá i Havlova zkušenost: u otázek moderátora Daniela Takáče se prý kolikrát pořádně zapotí.
Peníze ze státního rozpočtu jako páka na kritická média
Námitka, že veřejnoprávní média vždy závisí na politicích, platí jen napůl. O jejich podobě skutečně rozhoduje politická reprezentace. Rozhodující je ale způsob. Když peníze půjdou rovnou ze státního rozpočtu, o kterém sněmovna rozhoduje rok co rok a Senát do něj nemluví, dostane se médium pod tlak. Přesně o to vládě jde: mít možnost kritickou redakci rozpočtově přiškrtit.
A proč rozpoutávat takovou válku kvůli dvěma stovkám měsíčně, když zdražují energie a hypotéky? Ty položky stojí domácnosti mnohem víc než veřejnoprávní média.
Minulá vláda šla opačným směrem. TOP 09 s tehdejšími koaličními partnery, dnes opozicí, kontrolu ČT a ČRo „zrobustnila“: třetinu mediálních rad už nevolí jen sněmovna, ale i Senát. Rozdělení moci má politický vliv na média co nejvíc zmenšit. Že by si tím tehdejší koalice média zavázala, Havel odmítá – redaktoři veřejnoprávních médií ho jako hosta nešetří a tak to má být.
Novela v prvním čtení: podraz, chaos a jediné řešení
Na argument, že o pojistkách se teprve bude jednat ve druhém čtení a že i jinde v Evropě platí veřejnoprávní média vlády, má předseda TOP 09 několik odpovědí. Novela se do prvního čtení dostala podrazem na poslední chvíli: poslanci hnutí ANO přišli do sněmovny rovnou s kufry, ostatní netušili, že se bude jednat až do soboty. Legální to je, slušné ne.
Teď ministři chodí s tím, že návrh možná ještě předělají. Kdo předkládá zákon, má mít ale jasný záměr, projít připomínkovým řízením a vědět, co chce. Chaos kolem novely podle Havla jen usvědčuje vládu z toho, že hlavním smyslem je změnit financování a dostat se k médiím. Jediné řešení: novelu stáhnout a na fungující systém nesahat. Země má naléhavější problémy.
Sliby vlády: co slíbila a co dělá
Vláda přece plní své sliby, namítá otázka – a opozice jí to vyčítá. Havel trvá na tom, že koalice šla do voleb s podvodným programem: nižší hypotéky, levnější energie, stlačená inflace. Voliči jim podle něj už teď vystavují účet.
Za důkaz bere věci, proti kterým ANO v minulém volebním období ve sněmovně bojovalo. Důchodová reforma se sníženou valorizací a vyšším věkem odchodu do penze vyvolala noční jednání i obstrukce – a zrušená nebude. Havel je tomu rád, protože šlo o nezbytné kroky, i když z nich radost neměl. Podobně dopadl převod financování nepedagogů ve školství: strašení, že nebudou kuchařky a školníci, válka ve sněmovně, a dnes ticho.
Ani argument, že vláda vládne teprve rok a na splnění slibů má ještě tři roky, ho neobměkčí. Koalice podle něj šla do voleb s programem, který splnit nechtěla, a voliči to vidí už teď.
Motoristé mohli poplatky zachránit
Zrušení poplatků a převod médií pod státní rozpočet slibovaly dvě strany z koalice. Třetí – Motoristé – naopak ve volbách slibovali koncesionářské poplatky zachovat. A právě jejich ministr kultury teď u změny stojí.
Kompromis v koalici je pochopitelný, TOP 09 si ho sama zažila. Jenže co Motoristé prosadili? Vyrovnaný rozpočet ne, zachování poplatků také ne. Na jejich místě by Havel postavil věc jasně: poplatky zůstanou, jinak z vlády odcházíme. Sílu na to mají.
Babiš a Okamura: tlak přes peníze místo cenzury
Že Andrej Babiš jen reaguje na zpětnou vazbu lidí, kteří chtěli poplatky zrušit, předseda TOP 09 nevěří. Jde o politiku Babiše a Tomia Okamury, kteří chtějí veřejnoprávní média zbavit svobody a ujařmit je. Roky opakují, že Česká televize lže a Český rozhlas se nemá poslouchat. Byla to dělostřelecká příprava – vadí jim média, která jsou vůči nim kritická stejně jako vůči opozici.
Babiš se šéfredaktorem zpravodajství ČT nestane, ale nepotřebuje to. Vliv přes peníze je mnohem rafinovanější: nenápadný, možná i legální, a přesto podle Havla zločinný.
Jaké pojistky by TOP 09 přiměly zákon podpořit? Shoda celého parlamentu na tom, jak mají veřejnoprávní média fungovat, jak se mají financovat a co je vůbec veřejná služba. Ve státech, kde se média platí z rozpočtu, například severských, se podobné změny chystají na čtyři roky dopředu, pro další volební období. Tady vláda chce všechno hned a médiím ubírá v řádu miliard korun. Inflační doložka, kterou koalice argumentuje, sepne až při desetiprocentní kumulativní inflaci – při běžném růstu cen tak média dostávají pořád stejně a reálně chudnou. TOP 09 proto na žádný kompromis nepřistoupí: záměr je nad slunce jasnější.
Rok v čele TOP 09: zpátky na radnicích
Havel se stal předsedou TOP 09 téměř přesně před rokem, 8. listopadu. Za největší úspěch považuje letošní komunální a senátní volby. Strana se vrátila na radnice, kde nebyla osm nebo dvanáct let – v Karlových Varech po dvanácti letech, v kraji, kde jí pšenka nikdy nekvetla. V Senátu si vytyčila obhajobu obou mandátů a v Praze se její kandidát dostal blízko dvaceti procent.
Senátor Tomáš Třetina na jižní Moravě vyhrál první kolo s náskokem a druhé jasně, Jan Grulich mandát obhájil rovnou v prvním kole. Úspěch Havel připisuje i opoziční dohodě netříštit síly: v řadě obvodů TOP 09 vlastního kandidáta nestavěla a podpořila kandidáty STAN nebo ODS.
Celostátní průzkumy, ve kterých se strana drží daleko před branami sněmovny, ho naopak netěší. Odrážejí podle něj momentální náladu a jsou výzvou na další rok.
Kritika, ale s vlastním programem
Před rokem Havel sliboval, že TOP 09 nebude jen další opoziční stranou, která bezhlavě kritizuje Babišovu vládu. Babišovu vládu přitom nedávno označil za vládu národní hanby. Rozpor v tom nevidí: nebýt bezhlavým kritikem neznamená mlčet. Ke škrtům u veřejnoprávních médií mlčet nemůže.
Poctivá opozice podle něj neříká jen „děláte to špatně“, ale i „já bych to dělal takto“. Odkazuje na program Česko v topu. K rozpočtu na letošní rok přišla TOP 09 jako jediná opoziční strana s vlastním řešením: kde ušetřit 64 miliard a jak přidat 21 miliard na obranu. Stejně chce postupovat i letos.
Daňový systém podle něj „teče“: výdaje jsou obrovské, příjmy nedostatečné. Řešením je restrukturalizace daní. Práce je zdaněná příliš, úleva by rozhýbala trh práce a zlevnila život lidem s nízkými příjmy. Stát si ale musí vzít jinde – třeba na spotřební dani ze zbytných věcí a návykových látek.
Zeman, Kreml a hranice relativizace
Proč je na Havlově Instagramu tolik kritiky Macinky, výroku o „mužatkách“, Babiše a seznamu prokremelských advokátů, a tak málo návrhů? Sociální sítě podle něj reagují na aktuální kauzy a výrok o mužatkách byl odporný. Program se dá najít jinde.
U Miloše Zemana, o kterém Havel napsal, že je za zenitem, jde o dlouhodobou věc. TOP 09 roky varovala, že Rusko je hrozbou pro Evropu i Česko. Zeman to popíral a s Ruskem se paktoval – a po útoku na Ukrajinu přiznal, že se mýlil. Kdo měl tedy pravdu?
Na námitku, že do Kremlu jezdili i jiní politici, odpovídá rozlišením. Státní návštěva premiérky nebo ministryně zahraničí v Moskvě v mírových časech před dvaceti lety je jedna věc. Jezdit tam po anexi Krymu, vychvalovat to nebo relativizovat, že Krym býval ruský, je věc druhá. Podobně vnímá i případy, kdy se v Moskvě popíjelo s lidmi ze sankčního seznamu – a výslovně tím míří na Vondráčka. Karla Schwarzenberga tam ale nikdy neviděl.
Zločinci a podvodníci: ostrá slova, za kterými si stojí
Patří k politické kultuře, kterou TOP 09 tak zdůrazňuje, označovat politiky za zločince a podvodníky? Havel připouští, že jde o ostrá slova, ale stojí si za nimi. Zazněla v debatě o útoku na veřejnoprávní média a on v ní neslyšel žádný argument, který by ho přesvědčil o dobrém úmyslu. Jde podle něj o zločinný útok na jednu z pojistek demokracie – nechat média bez peněz a vyhladovět je. Že to vláda neříká nahlas, nic nemění: kdo chce zaútočit, předem neohlašuje datum a hodinu.
Podvodníky jsou podle něj proto, že slibovali něco jiného, než teď dělají: nižší hypotéky, levnější energie a jako opozice i zrušení důchodové reformy. Na námitku, že vláda nevládne ani rok, odpovídá prostě: za tři roky to zopakuje.
Otázku, proč TOP 09 sama ve vládě nezabránila zvýšení poplatků, ačkoli jeho nezvyšování slibovala koalice Spolu, Havel uznává. Zvýšení ale hájí: poplatky se od roku 2005 nevalorizovaly, peníze mezitím znehodnotila inflace a platy výrazně stouply. Jde zhruba o dvě stovky měsíčně na domácnost, nově platí i firmy z dalších zařízení. Souhlasil s tím, protože veřejnoprávní média považuje za důležitá.
Populismus, nebo pojmenování věcí pravými jmény
Nerozděluje společnost, když se opozice označuje za demokraty a ostatní za populisty a extremisty? Havel trvá na tom, že pojmenovává věci pravými jmény. Hnutí ANO populistické je.
Rozdíl ukazuje na zkušenosti z vlády: sněmovna se tehdy vzdala části pravomocí ve prospěch Senátu, aby byla média odolnější, a přidala jim mírně peníze. Nepopulární, ale zodpovědné. Současná koalice dělá opak, a to je populistická politika. Rétorika musí být podle něj někdy vyostřená i proto, že se s voliči už nekomunikuje jen v novinách a televizi, ale i na sociálních sítích, a lidé si věcí jinak nevšimnou. Zločinci a podvodníci jsou ostrá slova – ale patřičně použitá.
Násilí ne, ulice ano
Obavu, že by ostrá slova mohla někoho přivést ke zbrani jako na Slovensku, předseda TOP 09 odmítá. Jakékoli násilí je špatně. Když se při demonstraci na Malostranském náměstí část lidí, kteří souhlasí s opozicí, pokusila vniknout do sněmovny, opozice to odsoudila. Dlažební kostka do ruky nepatří a Havel se od toho zcela distancuje.
Výzvy lidem, ať vyjdou do ulic, ale za problém nepovažuje. Občanská aktivita ukazuje skutečnou náladu ve společnosti. Pět tisíc lidí na Letné by bylo marginální, statisíce už ne – to není průzkum ani domněnka, ale fakt. Vláda přesto vzkazuje, že financování změní. A to je podle Havla zločinný a nebezpečný počin.
Merz má pravdu: Evropa je silná, jen když je jednotná
Německý kancléř Friedrich Merz pohrozil, že pokud se všechny státy Evropské unie nebudou podílet na financování Ukrajiny, zablokuje evropský rozpočet. Jako premiér by Havel Merzovi zavolal a řekl mu: ano, Česká republika je v tom s vámi, máte pravdu.
Evropa je silná, jen když je jednotná. Není spravedlivé, aby za peníze půjčované Ukrajině ručil jen někdo. Na Ukrajině se bojuje o bezpečnost celé Evropy a Česko má s ruskými, tedy sovětskými tanky v ulicích v roce 1968 naléhavější zkušenost než Němci. Rozbít evropskou jednotu je přesně to, o co Vladimír Putin celou dezinformační válkou usiluje, protože jednotná Evropa mu dokáže odolat a podržet Ukrajinu.
Vydírání ani diktát Německa v tom nevidí. O penězích se má rozhodovat v celé Unii a čeští zástupci v Evropském parlamentu jsou u toho – nic se „ze zlého Bruselu“ neděje bez nich. Merzovu reakci chápe: tón podle něj nastolili ti, kdo říkají „ani korunu na Ukrajinu“, jako Tomio Okamura. Když někdo odmítá společnou věc, Německo logicky nechce platit a ručit samo, zatímco se ostatní jen vezou. Na otázku, zda zadlužovat zemi bez ohledu na rozpočet, odpovídá, že půjčka Ukrajině jsou společné evropské peníze. Česká část jsou drobné a jejich zastavení by státní dluh nevyřešilo.
Uprchlíci, zákopová válka a spravedlivý mír
Vadí mu i opakované, slušně řečeno, šťouchání do ukrajinských uprchlíků, hlavně ze strany SPD. Ve svém okolí jich má spoustu, jedna rodina – matka, která utekla s malým dítětem – u nich doma dodnes bydlí. Vidí, že pracují, chtějí se zapojit a za azyl jsou vděční. I čísla podle něj mluví jasně: co stát vydá na matky s malými dětmi a seniory, se mnohonásobně vrátí na tom, jak se Ukrajinci zapojili do pracovního trhu.
Představu, že Ukrajina válku prohrává, Havel odmítá. Čeho Rusko za skoro pět let války dosáhlo? Jde o zákopovou válku, kterou Rusko nevyhrává a Ukrajina neprohrává. Na začátku mnozí čekali, že Rusové budou za tři dny v Kyjevě. Ukrajinci jsou podle něj hrdinové, kteří s pomocí Západu svou zemi vytrvale brání.
Spravedlivý mír nesmí diktovat silnější a nesmí vzniknout tak, jak to zná československá historie – dohodou velmocí nad hlavami napadených. Nemůže se o něm dohodnout Vladimír Putin s Donaldem Trumpem nebo s kýmkoli jiným bez Ukrajiny. Současná jednání považuje spíš za oťukávací schůzky a balónky, i když je dobře, že u nich Ukrajina sedí. Skutečný mír – ne příměří – si musí navrhnout Ukrajinci a Západ, poučený válkami 20. století, je v tom má podpořit. Do té doby má Česko Ukrajinu podporovat a s Německem sedět u jednoho stolu.
Závěr
Celý rozhovor drží pohromadě jedna linka: pojistky demokracie se neruší hlasitě, ale přes rozpočet. Proto TOP 09 u novely o veřejnoprávních médiích nechce slyšet o kompromisu, proto Havel volí ostrá slova a proto stojí na straně Merze v otázce společného ručení za Ukrajinu. Doma chce stranu ukazovat jako opozici, která kritizuje i navrhuje – výsledky komunálních a senátních voleb mu v tom dávají vítr do zad, celostátní průzkumy zatím ne.