Ruský vliv v České republice je reálný, ale americká oligarchie ovládá českou politiku podstatně silněji než Moskva. Dvě skupiny amerických zájmů — jedna blízká Bidenově administrativě, druhá Trumpově — si rozdělily českou politickou scénu a financují neziskové organizace i politické struktury bez povinnosti to zveřejnit. Právník a europoslanec Ondřej Dostál tato propojení rozebírá v rozhovoru pro Svědomí národa.
DSA jako nástroj regulace internetu: méně papežský než papež
Evropská směrnice o digitálních službách (DSA) přichází jako nová regulace internetového prostoru, přičemž hlasování o ní proběhlo v minulém mandátu Evropského parlamentu. Paradoxně někteří dnešní odpůrci tehdy pro ni hlasovali. Na české úrovni nezbývá než ji implementovat, avšak česká verze nemusí přidávat žádné dodatečné cenzurní prvky nad rámec evropského minima — to záleží na poslanecké sněmovně. Definitivní podoba zákona se ukáže až po druhém nebo třetím čtení a načtení pozměňovacích návrhů.
Klíčovým problémem svobody na internetu není jen státní regulace, ale i moc obřích korporací vlastněných mimo Evropu. Elon Musk, Mark Zuckerberg a další vlastníci sociálních sítí rozhodují o tom, kdo bude vidět a kdo ne — a to podle svých vlastních zájmů. Česká regulace by měla zajistit, aby Češi mohli na internetu komunikovat i tehdy, když se to někomu za oceánem nelíbí, zároveň ale nesmí sloužit jako nástroj domácí cenzury.
Americká oligarchie vs. ruský vliv: co nás ovládá silněji
Jakýkoliv ruský, čínský nebo íránský vliv na českou politiku bledne ve srovnání s vlivem dvou skupin americké oligarchie. V teorii mezinárodních vztahů se jim říká jenkyové (skupina blízká Bidenově administrativě) a kovbojové (skupina napojená na Donalda Trumpa). Trumpistická větev má v současné české vládě blízko k ministru zahraničí Petru Macinkovi, k Motoristům i Andreji Babišovi — rétorika „Učiňme Česko opět velkým" zřetelně napodobuje MAGA. Na druhé straně okruhu prezidenta Petra Pavla a jeho poradce Petra Koláře se pohybuje bidenistická větev, do níž pravděpodobně spadá i část financování demonstrace na Letné.
Základním problémem přitom není samotný zahraniční vliv, ale to, že na rozdíl od Spojených států Česká republika nemá zákon typu Foreign Agents Registration Act (FARA), který by nutil politické neziskovky zveřejnit zdroje financování. Zveřejnění financování neznamená zákaz — znamená transparentnost. Bez tohoto zákona nelze rozlišit, která organizace prosazuje české zájmy a která zájmy zahraničního donora.
Milion chvilek, Letná a dvojí metr v politice
Milion chvilek přistupuje k různým vládám různým metrem. Za předchozích Babišových vlád byl aktivismus oproti kauzám jako Dozimetr, bitcoiny nebo tok peněz na Ukrajinu poměrně umírněný. Nyní se organizace aktivizovala ještě před tím, než nová vláda stihla cokoliv podstatného udělat — část demonstrantů na Letné možná reaguje spíše na zkušenosti z minulých let než na konkrétní kroky Babišovy vlády z roku 2025. Právo na shromáždění je ústavní a platí pro všechny bez rozdílu. Politika se ale rozhoduje ve volbách — pokud chce Václav Minář ovlivňovat dění v České republice, musí si znovu zkusit štěstí se stranickým projektem.
Kauza STAN a Dozimetr: kde je hranice presumpce neviny
Okolnosti kolem hnutí STAN a kauzy Dozimetr jsou mimořádně podezřelé. Jako právník je nutné trvat na presumpci neviny, dokud neexistuje pravomocný rozsudek. Zároveň platí, že trestní represe má fungovat včasně — rozsudek by bylo ideální mít před volbami, aby bylo jasno, zda STAN hospodaří s čistými penězi. Investigativní novinářka Markéta Dobiášová odhalila závažné informace, které by podle jejích slov byly v České televizi upozaděny a měly by se stát předmětem veřejné debaty. Propojení STANu s ruskou stopou financování přitom ostře kontrastuje s tím, jak je kauza Natálie Vachatové — poradkyně premiéra pro svobodu slova, jejíž bratr podniká v Rusku — využívána k mediálnímu lynči.
Česká televize: vyvážená nebo stranická?
Česká televize ani Český rozhlas neposkytovaly vyvážené zpravodajství za covidu ani v pozdějších letech — je zřetelný příklon k jedné části politického spektra a snaha o potlačení hlasů z druhé strany. Soukromý blogger nebo podcastér se může jednostranně profilovat, protože ho financují dobrovolní příznivci. Veřejnoprávní médium financované z povinných koncesionářských poplatků tu možnost nemá. Buď musí dojít k nápravě, nebo by měl být poplatek změněn na dobrovolný příspěvek.
Odchod Václava Moravce vyvolal politickou diskusi, která by ale neměla být záležitostí politiků. Redakční nezávislost a vyváženost zpravodajství musí zajistit sama redakce — ne tlak z vnějšku.
Válka v Íránu, ropa a energetická bezpečnost Evropy
Izraelsko-americký útok na Írán a uzavření Perského zálivu budou mít přímý dopad na ceny energií v Evropě. Ruskou ropu jsme si odstřihli sankcemi — Slovensko a Maďarsko, která tak neučinila, nyní čelí jiným problémům. Jaderná energetika je jedinou spolehlivou základnou: máme dvě jaderné elektrárny, za komunistů jich bylo v Česku plánováno pět. Emisní povolenky (ETS a ETS2) průmyslu dále zdražují energie v době, kdy by EU měla jít opačným směrem. Španělský premiér Pedro Sánchez jako jediný z velkých lídrů otevřeně pojmenoval útok na Írán jako agresi v rozporu s mezinárodním právem a upozornil na globální ekonomické důsledky včetně hrozby hladomorů a migrační vlny.
Sankce nevyhrály v historii žádnou moderní válku — jsou nástrojem ekonomické války mezi velmocemi. Skutečný boj se vede mezi globálním Západem (především USA) a globálním Východem (především Čínou), přičemž globální Jih přihlíží a volí strany podle situace. Spojené státy s Ruskem udržují diplomatické kanály od studené války — na rozdíl od EU, která se odmítá s jakýmkoliv ruským diplomatem bavit. To je projev diplomatické nevyzrálosti: co Evropa odmítne projednat, za jejími zády rád dojedná Donald Trump.
Závěr
Česká republika se nachází v průsečíku zájmů dvou amerických oligarchických skupin, přičemž transparentnost jejich vlivu je nulová — neexistuje zákon, který by je nutil zveřejnit financování. Ruský vliv je reálný, ale v porovnání s americkým zůstává druhotný. Energetická bezpečnost, regulace internetu i fungování veřejnoprávních médií jsou otázky, které Česká republika musí řešit bez ohledu na to, která zahraniční skupina má zrovna navrch.
