Poslanec SPD Tomáš Doležal poskytl rozhovor Parlamentním listům, v němž se věnuje dvěma klíčovým tématům: pochodu pro život v Praze a sjezdu sudetských Němců v Brně, který Doležal označuje za urážku obětí nacistické okupace.
Pochod pro život: poklidná akce s rodinami, antifa se pokoušela o provokace
Doležal byl přítomen na Pochodu pro život v Praze, který organizátoři záměrně pojali jako nepolitickou rodinnou akci — bez stranických vlajek a symbolů. V průvodu bylo podle odhadu přes deset tisíc lidí, převážně rodiny s dětmi. Doležal ocenil, že policie celou situaci zvládla; skupinky antifašistů se pokusily o provokace včetně přibližování se k pochodu na Václavském náměstí, ale pořádkové jednotky obě strany oddělily a situaci deeskalovaly bez vážnějších incidentů.
Kritika, že na pochodu jsou extremisté nebo nebezpečné skupiny, je podle Doležala dezinformací: „Bylo tam i devět procent rodin s malými dětmi, ty se lekly a báli se." Pochod byl tedy klasickou poklidnou demonstrací, nikoli konfrontační akcí, jak ji popisovala část médií.
Sjezd sudetských Němců v Brně: „urážka zabitých Čechů"
Poslanec Doležal napsal dopis Bernd Posseltovi, předsedovi Sudetoněmeckého landsmanšaftu, s žádostí, aby jejich výroční sjezd do Brna nejezdili. Posselt odmítl. Sjezd se koná za přímé podpory města Brna, financován prostřednictvím dotací, přičemž akci organizuje Festival Meeting Brno, jehož provoz je závislý na veřejných prostředcích.
Doležal považuje sjezd za problematický v kontextu toho, co mu předcházelo: v letech 1938 až 1945 bylo zavražděno a popraveno na 340 tisíc Čechů — vojáků, odbojářů, civilistů. Vyhlazování, udavačství a kolaborace na nacistické occupaci probíhaly za přímé účasti části místního německého obyvatelstva. Diskutovat o odsunu izolovaně od tohoto kontextu považuje Doležal za pokřivený výklad dějin.
Doležal chce iniciovat mimořádnou schůzi sněmovny věnovanou česko-německému soužití a historii odsunu. Připravuje seminář s historiky, publicisty a archiváři, na němž má promluvit historik, jenž podrobněji rozebere roli kolaborace a represí v českých dějinách. Doležal volá po vzniku paměťové instituce zaměřené výhradně na toto téma — analogické k institucím existujícím pro dokumentaci komunistické éry — dokud ještě žijí posledních přibližně padesát válečných veteránů a pamětníků.
