Hrozba soudem kvůli sdílené koláži, na které prezident Petr Pavel figuruje jako pejsek na vodítku šéfa sudetských Němců — to je příběh, který v posledních dnech rozvířil sociální sítě. Česká tisková kancelář si vyžádala stažení příspěvku a veřejnou omluvu kvůli zneužití svého loga. Spor se rychle přelil z X na Facebook, Instagram a do dalších médií, kde fotomontáž zhlédly stovky tisíc lidí.
Záštita prezidenta nad sjezdem sudetských Němců v Brně
Celá kauza začala u kroku, který lze v dějinách samostatné České republiky označit za bezprecedentní: prezident Petr Pavel udělil oficiální záštitu prezidenta republiky akci, která v Brně hostila sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Nešlo o osobní záštitu hlavy státu jako soukromé osoby — šlo o záštitu úřadu prezidenta republiky.
Ten krok není kosmetický a není to „šum". Sudetští Němci se majetkových nároků nikdy nevzdali. Pokud by se znovu otevřela otázka platnosti Benešových dekretů, nešlo by jen o desítky či stovky drobných sporů, ale i o soudní procesy velkého rozsahu — typicky kolem majetků šlechtických rodů, které po válce přišly o panství kvůli kolaboraci s nacistickým režimem. Na prvním místě stojí Lichtenštejnové. Záštita hlavy státu nad sjezdem organizace, která odmítá poválečné uspořádání tak, jak ho narýsovaly vítězné mocnosti, tedy není symbolické gesto bez následků.
Fotomontáž v layoutu ČTK: pejsek s hlavou prezidenta
Naštvanost a znechucení nad tím, že prezident republiky udílí takovéto akci oficiální záštitu, se na sociálních sítích projevily obvyklým způsobem — vlnou koláží, obrázků a fotomontáží. Jedna z nich dorazila i do soukromé zprávy přes WhatsApp: koláž, na které šéf sudetských Němců Bernd Posselt venčí na vodítku psa s hlavou Petra Pavla. Symbolika je čitelná bez vysvětlení.
Koláž byla zveřejněna na síti X v takové podobě, v jaké přišla — i s logem České tiskové kanceláře a v grafice jejího zpravodajského webu České noviny. Mělo to navozovat, že jde o oficiální zprávu. Komentář pod obrázkem byl jednoslovný: velezrada.
Výzva ČTK: stažení příspěvku a veřejná omluva
Reakce ČTK na sebe nenechala dlouho čekat. Agentura zveřejnila na svých internetových stránkách výzvu, aby byl příspěvek na síti X stažen a aby zazněla veřejná omluva za zneužití loga. Ve vyjádření ČTK doslova stojí, že fotomontáž zasazená do layoutu zpravodajského webu „hrubým způsobem zneužívá logo a grafický design ČTK i jeho webu České noviny", a to v kontextu, který naznačuje údajnou podřízenost prezidenta Petra Pavla sudetoněmeckému krajanskému sdružení.
Argumentace ČTK stojí na obavě, že uživatelé sociálních sítí mohou nabýt dojmu, že jde o autentické zpravodajství agentury. K tomu agentura nikdy nedala souhlas. Závěr výzvy obsahoval explicitní hrozbu: pokud autor příspěvek nestáhne a veřejně se neomluví, je ČTK připravena podniknout adekvátní právní kroky. Dopis přišel ve verzi podepsané právníkem a obsahoval důrazné vyzvání k okamžitému smazání obrázku ze sociálních sítí.
Veřejná omluva natočená před sídlem ČTK v Opletalově ulici
Odpověď na výzvu vznikla přímo před historickou budovou ČTK v pražské Opletalově ulici. Forma byla zvolena tak, aby splnila požadavek na veřejnou omluvu maximálně doslovně: záznam natočený na ulici v centru Prahy, přímo před sídlem agentury, který je následně sdílen veřejně na sociálních sítích.
Obsah omluvy je ovšem polemický. Uznává se v ní, že někteří lidé skutečně mohli koláž považovat za autentickou zprávu — ne proto, že by byla mistrně zpracovaná, ale proto, jak se prezident chová. Pokud hlava státu otevřeně podpoří sjezd organizace, kterou založili nacisté a která odmítá poválečné uspořádání druhé světové války, otázka, zda obrázek z fotomontáže není reálná zpráva, podle této argumentace přestává být absurdní.
Koláž s logem ČTK byla z profilů odstraněna. Obrázek samotný — bez loga, jen s motivem pejska na vodítku — se na sociální sítě vrátil. Formální požadavek agentury byl tedy splněn, věcný spor zůstává otevřený.
Velezrada a paralela s Emanuelem Moravcem
Slovo velezrada, které pod fotomontáží zaznělo, není v této úvaze řečnické. Ústava ČR definuje velezradu jako trestný čin, kterého se může dopustit pouze prezident republiky — jako jednání směřující proti státnosti, svrchovanosti, suverenitě a demokratickému řádu země, jejíž je prezidentem. V této perspektivě otevřená podpora sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu hlavou státu uvedené znaky naplňuje.
V diskusi se objevila i paralela, kterou v souvislosti se záštitou vyslovil bývalý významný politik Michal Hašek — přirovnání Petra Pavla k Emanuelu Moravcovi, nejznámějšímu kolaborantovi protektorátní doby. Tato paralela má ale jednu zásadní vadu, a to v Moravcův prospěch: Moravec patřil v roce 1938 k těm, kdo nejvíce hájili obranu Československa proti nacistickému Německu. Útočil kvůli tomu i na prezidenta Beneše. Po Mnichovu byl vyhozen ze všech funkcí a pozic v armádě, zůstal bez živobytí, a nacistický režim toho využil — omotal si ho kolem prstu. Petr Pavel není k ničemu podobnému dotlačen okolnostmi: jeho kroky vůči sudetoněmecké straně jsou dobrovolné. Z tohoto úhlu pohledu vychází srovnání s Moravcem dokonce v Moravcův prospěch.
Streisand efekt: ČTK obrázek nechtěně zpropagovala
Praktický dopad celé kauzy je paradoxní. Původní příspěvek na síti X viděly podle dostupných čísel řádově tisíce, maximálně desítky tisíc lidí. Kdyby ČTK na koláž nereagovala, zapadla by v běžném informačním šumu sociálních sítí. Veřejnou výzvou ke stažení a hrozbou soudem ovšem agentura zajistila pravý opak.
Reakční video s omluvou před sídlem ČTK vidělo na X kolem 20 000 uživatelů, na Facebooku přes 50 000, k tomu Instagram a další sdílení. Celkový dosah motivu pejska s hlavou prezidenta a logem ČTK se odhaduje na zhruba 100 000 lidí — tedy řádově víc, než kolik viděl původní příspěvek, na který se výzva vztahovala. K mediálnímu pokrytí se přidaly servery mediaguru.cz a lupa.cz; analytickou reakci nabídl Štěpán Kotrba, který se médii, mediálními analýzami a souvisejícími zákony zabývá dlouhodobě.
V kuloárech kauzy zazněla i výzva k vyloučení autora ze Syndikátu novinářů a dalších profesních organizací. Ta padla naprázdno: členem žádné z nich není a být jím neplánuje. Syndikát novinářů je v tomto čtení organizací takzvaných pseudoelitářských novinářů, kteří chtějí jako jediní určovat, kdo má pravdu — a kvalitu novináře přitom určuje jeho práce, ne to, do jakého spolku patří.
Závěr
Spor o fotomontáž s logem ČTK skončil formálně tak, jak agentura požadovala: příspěvek byl stažen, omluva odezněla veřejně. Symbolický význam kauzy ovšem pokračuje dál. Otázka, proč si nemalá část veřejnosti dokáže představit, že koláž s prezidentem na vodítku šéfa sudetských Němců je autentická zpráva, míří mimo pole právního sporu o autorská práva agentury. Míří k tomu, že záštita hlavy státu nad sjezdem sudetoněmeckého landsmanšaftu zůstává — bez ohledu na to, jakou grafikou ji kdo na sociálních sítích doprovodí — bezprecedentním krokem českého prezidenta.
