Koalice ANO, SPD a Motoristů chystá do Sněmovny balík opatření, který poslanci SPD a jejich partneři představili na společné tiskové konferenci. Témata sahají od daňových úlev pro rodiny a živnostníky přes zpřísnění podmínek pro pobyt Ukrajinců a kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií až po ústavní reakci na výroky prezidenta o evropské federaci. Spojuje je jedna logika: vrátit rozhodování o penězích i o suverenitě země zpět k českým občanům.
Daňové slevy, levnější nealko v restauracích a úleva pro číšníky
Vláda podle slov předsedy Sněmovny Tomia Okamury rozhodla o návratu takzvaného školkovného, tedy slevy za umístění dítěte ve školce, a zároveň o obnovení slevy na studenta. Smyslem je podpořit pracující rodiny s dětmi a studenty — tedy skupiny, které mají z koaliční dílny dostat zpět daňové výhody zrušené v minulých letech.
Nově se má od daně osvobodit spropitné. Pracovníci v gastronomii dnes přicházejí o část peněz, které dostávají na karty — zaměstnavatel jim z nich může strhnout i polovinu. Po změně by celé spropitné mělo zůstat čistým příjmem, který navíc půjde doložit například při žádosti o hypotéku. Restaurace má pomoci i snížení DPH na nealkoholické nápoje z 21 na 12 procent, aby měly podniky vyšší tržby a lidé chuť jejich služby více využívat.
U elektronické evidence tržeb se SPD podařilo v rámci koaličního kompromisu prosadit výjimku pro živnostníky s obratem do jednoho milionu korun. Hnutí ANO, pro které byla EET volebním tématem, trvalo na jejím zavedení; výsledná dohoda dává drobným podnikatelům s hotovostními platbami možnost volby mezi EET a paušální daní. Původní ambice posunout hranici až na dva miliony korun obratu přes koaličního partnera neprošla. Těch, kdo přijímají platby na kartu nebo na faktury, se evidence netýká.
Tvrdší kontroly dávek a zpřísnění pobytu Ukrajinců
Od ledna dostaly úřady v rámci koaliční dohody prostor důsledněji kontrolovat zneužívání sociálních dávek ze strany Ukrajinců. Podle Okamury se díky tomu daří odhalovat podvodníky, kteří dávky čerpají neoprávněně — což prý minulá Fialova vláda, jež současný systém zavedla, dělat nechtěla. Argument koalice zní: zatímco dřívější kabinet kladl na první místo Ukrajinu, nynější vláda dává na první místo české občany.
Ještě tento měsíc má ministerstvo vnitra předložit koaliční radě novelu zákona o pobytu cizinců. Ta má zásadně zpřísnit podmínky pro pobyt v Česku, mimo jiné usnadnit vyhošťování cizinců, kteří zde páchají závažnou trestnou činnost. Zpřísnit se má i dočasná ochrana Ukrajinců. Tu sice nelze podle koalice úplně zrušit, protože vychází z nařízení Evropské unie, ale podmínky se mají utáhnout na maximum. SPD jde dál: kdyby záleželo jen na ní, dočasné ochrany by ukončila a Ukrajincům by sociální dávky ani následná povolení k pobytu dávat nechtěla, s odůvodněním, že berou českým občanům práci a stlačují mzdy.
Koalice zároveň poslala na vládu dva zákony zpřísňující tresty za týrání zvířat — zvyšují trestní sazby i finanční sankce a zavádějí povinnou kastraci koček bez majitele na obcích. Návrh už vláda schválila a nyní zamíří do Sněmovny.
Poslanec Jindřich Rajchl k tématu doplnil, že chce, aby se o Ukrajincích zveřejňoval férový obraz. Podle nedávné zprávy se má napříště uveřejňovat trestná činnost ukrajinských migrantů, zatímco údaj o jejich ekonomickém přínosu by se zveřejňovat přestal. Rajchl označil tabulku úředníků ministerstva práce a sociálních věcí, sestavenou ještě za bývalého ministra Mariana Jurečky, za nepravdivou: do příjmů se podle něj počítá vše včetně jen odhadovaných spotřebních daní, do výdajů jen přímé náklady, ale už ne náklady na hasiče, policii, soudy nebo podporu nezaměstnaných. Místo oficiálního čísla odkázal na odhady, které mluví o nákladech kolem deseti miliard eur. K bezpečnosti připomněl studii opírající se o anketu mezi detektivy NCOZ a Národní protidrogové centrály, podle níž Ukrajinci výrazně posílili v organizovaném zločinu — v drogové kriminalitě, obchodu se zbraněmi i v kyberkriminalitě, zejména v podvodných telefonátech cílených na seniory. Tvrzení bývalého ministra vnitra Víta Rakušana, že žádná nadměrná kriminalita ukrajinských migrantů neexistuje, odmítl.
Bitcoinová kauza: padla obvinění, opozice volá po vyšetřovací komisi
Druhým velkým tématem byla bitcoinová kauza. Policie obvinila bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. Podle Rajchla jde o potvrzení toho, na co před rokem upozorňoval — že došlo k rozsáhlé organizované trestné činnosti. Klade přitom otázku, proč obvinění trvalo tak dlouho, když je podle něj kauza právně jednoznačná.
Rajchl míří dál než k samotné trojici obviněných. Ptá se, proč není stíhán i bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura, který podle něj udělal totéž co Blažek — totiž že stát nechal přes Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových bitcoiny pocházející z trestné činnosti vydražit mezi občany a firmy. Chce objasnit i roli bývalého premiéra Petra Fialy, jemuž prý Blažek o kauze vyprávěl jako o zábavné historce. Kritizuje také předchozí ministryni spravedlnosti Evu Decroix, podle něj se věc začala hýbat až s nástupem nynějšího ministra Jeronýma Tejce. Pokud by se vyšetřování nerozšířilo, je Rajchl připraven iniciovat vznik nové parlamentní vyšetřovací komise.
Ústavní obrana proti tezi o Spojených státech evropských
Posledním tématem se stala reakce na výroky prezidenta republiky Petra Pavla. Ten na setkání s občany v Litomyšli prohlásil, že jediným východiskem pro Evropu je vznik Spojených států evropských. Poslanec Libor Vondráček v tom vidí směřování k zániku samostatné České republiky a připomíná, že ústava v článku 1 definuje Česko jako svrchovaný stát. Pokud takto opakovaně mluví nejvyšší ústavní činitel — který se navíc dříve vyslovoval pro přijetí eura, zrušení české koruny i omezení práva veta — otevírá podle Vondráčka prostor pro to, aby se slova proměnila v činy. Hovoří v této souvislosti o doktríně omezené suverenity.
Koalice na to chce reagovat ústavně. V rámci koaliční rady se už projednalo, že bude jako zákon navržena změna ústavy zakotvující právo na zachování české koruny a hotovosti. Vondráček spolu se Svobodnými, SPD a dalšími partnery zároveň volá po návratu práva veta, o které Česko podle něj přišlo Lisabonskou smlouvou. Logika je jasná: žádné rozhodování o Česku bez Česka a žádný diktát z Bruselu.
Stavební zákon a národní očkovací strategie
Na okraj balíku zazněla dvě dílčí témata. Poslankyně Marie Pošarová podpořila stavební zákon jako celek pro zjednodušení procesů a omezení byrokracie, ohradila se ale proti umísťování větrných elektráren už 500 metrů od obydlí — navrhuje výrazně větší odstup kvůli hluku a dopadu na kvalitu života a připomíná, že SPD je proti veškeré jejich výstavbě na českém území.
Poslanec Jan Síla se vrátil k národní očkovací strategii, kterou schválila ještě Fialova vláda na návrh bývalého ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a kterou nyní přebírá ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Kritizuje, že strategie tlačí na zvýšení doporučených očkování proti chřipce, covidu a HPV a podílejí se na ní titíž lidé jako v době covidové pandemie. Na příští koaliční radě s premiérem Babišem chce prosadit její přepracování.
Závěr
Balík ukazuje směřování koalice ANO, SPD a Motoristů: daňové úlevy pro rodiny a živnostníky, tvrdší přístup k migraci a dávkám, kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií a ústavní pojistky proti hlubší evropské integraci. Část opatření už prošla vládou, další míří do Sněmovny a na koaliční radu — výsledek ukáže až jejich projednávání.
