Ochrana člověka, který se zbraní v ruce brání svůj domov, život nebo majetek před nezákonným napadením, by neměla automaticky znamenat trestní stíhání. Stát by měl jasně a spravedlivě nastavit pravidla nutné obrany tak, aby se bránící občan nemusel obávat, že po odražení útoku skončí sám před soudem. Vedle ochrany občanů při oprávněném použití zbraně patří mezi priority i tvrdší postih neplatičů výživného, lepší ochrana dětí a zvířat a kontrola dozoru nad státními zástupci.
Nepotismus, nebo zkušenost? Spor o náměstka na spravedlnosti
Poslanecká sněmovna po prvním půlroce působí jako málo produktivní těleso, kde se příliš času stráví projevy nesouvisejícími s legislativou. Naději přináší připravovaný nový jednací řád, který by měl tyto plané debaty zkrátit a směřovat poslance k jednání o věci.
Pozornost se v posledních dnech upnula k podezření z nepotismu poté, co se Adam Šimice stal náměstkem ministra spravedlnosti. Spekulace o tlaku z rodinného zázemí jsou ovšem nesmyslné: jde o politického náměstka nominovaného přímo stranou Motoristé sobě, a s touto nominací nemá osobní zázemí nic společného. Šimice se ve straně angažoval během kampaně ještě dříve, než do politiky vstoupila jeho příbuzná. Podstatné je, že má zkušenosti pro agendu, kterou na ministerstvu zpracovává — tedy především záležitosti spojené s Evropskou unií. Námitky proti jeho věku 32 let neobstojí: ministr spravedlnosti Pospíšil zastával úřad ve třiceti, podobně mladí byli i ministři Gross a Liška.
Veřejné rozkrývání rodinných vazeb politiků přitom silně připomíná praktiky před rokem 1989 — prokádrovávání příbuzných ze strany StB nebo pouličních výborů KSČ. Nikdo se na takové souvislosti neptá, neobsahuje je ani žádný dotazník. Pokud spolu příbuzní nepracují ve vztahu podřízenosti či nadřízenosti nebo na jednom úřadu, není důvod o nich informovat — jinak by se dalo procházet poslanec po poslanci a u každého dohledat příbuzné pracující pro stát. Na nepotismus přitom v minulosti upozorňovala Alena Schillerová v případě Marka Bendy a jeho bratra Filipa Bendy, který se stal ředitelem kabinetu tehdejšího ministra financí Stanjury. Tam ovšem šlo o státního úředníka, což je něco jiného než politický nominant a politický náměstek.
Nutná obrana: bránit domov beze strachu ze stíhání
Programové prohlášení Motoristů obsahuje závazek podpořit jasné a spravedlivé nastavení pravidel nutné obrany. Každý má mít právo bránit svůj domov, život a majetek před nezákonným napadením bez obav, že bude následně stíhán. Konkrétní norma zatím neexistuje v paragrafovém znění — jde prozatím o myšlenku, kterou je třeba promítnout do praxe — ale směr je jasný: posílit možnost každého bránit se beze strachu z trestního postihu, případně i se zbraní v ruce.
Úprava by se mohla dotknout jednak nutné obrany v trestním zákoníku, jednak okolností vylučujících protiprávnost, kam spadá oprávněné použití zbraně. Cílem je reagovat na situace, kdy se pachatelé v noci vloupávají do rodinných domů, v nichž spí jejich majitelé — třeba osamělý starší člověk —, aby tito lidé mohli zareagovat proti násilnému vniknutí bez obav z následného trestního řízení.
Kde leží hranice přiměřenosti
Mediálně známý případ staršího muže, jemuž opakovaně vykrádali chatu a který do ní nainstaloval samostříl, jenž pak zranil zloděje, do této kategorie přesně nepatří. Nástražná zařízení, která nepočítají s tím, že do objektu může vlézt třeba zvědavé dítě a utrpět smrtelné zranění, jsou jiný případ. Posuzovat by se měla především přiměřenost použití zbraně. Dnešní trestní zákoník hovoří o tom, že obrana nesmí být zjevně nepřiměřená — což je nastaveno poměrně přísně.
Změna neznamená, že by se na místě činu neprovádělo šetření. Pokud dojde ke smrtelnému následku, je a zůstane povinností policie šetřit na místě, zajistit rozhodné skutečnosti a svědecké výpovědi. Vyhodnocení důkazů by ale probíhalo na bázi jiné právní úpravy, bez otázky zjevné nepřiměřenosti. Zjistí-li se na místě přiměřená reakce odpovídající požadavkům trestního zákona, k obvinění by nedošlo. Pokud by ovšem o přiměřenosti panovaly pochybnosti, trestní stíhání vyloučit nelze. Projednání této změny by mělo proběhnout do konce volebního období.
Neplatiči výživného: zpět k trestnosti i bez prokázané nouze
Neplacení výživného je trestným činem už dnes, jenže předchozí vláda postih zmírnila — trestné bylo jen tehdy, když dítěti hrozily těžké životní podmínky nebo se mělo dostat do nouze. Tato úprava nedostatečně chránila nezletilé, a proto chce současná koalice znovu zavést trestnost úmyslného neplacení výživného i bez toho, aby bylo dítě vystaveno nouzi. Paragrafovaný návrh už existuje a koalice bude prosazovat jeho přijetí — legislativně by k této změně mělo dojít ještě během letošního roku.
Diskutuje se i o dalších nástrojích, které ministr spravedlnosti zmiňoval — pozastavení řidičského, pilotního, rybářského či zbrojního průkazu, aby neplatiči nemohli provozovat své koníčky. Vůči takovým opatřením ovšem panuje spíše zdrženlivost; přednost mají standardní kroky trestního zákoníku. Ke konkrétnímu postihu i k tomu, jak nejlépe nastavit vymahatelnost výživného, by se měl ve sněmovně uspořádat kulatý stůl. Analýzu, kolik neplatičů by taková opatření zasáhla, musí předložit ministerstvo spravedlnosti — nejde o poslaneckou iniciativu.
Sněmovna se napříč koalicí i opozicí shoduje, že trestat neplacení výživného odnětím svobody je někdy kontraproduktivní: smyslem je nejen potrestat porušení rodičovské povinnosti, ale hlavně zajistit, aby děti peníze skutečně dostaly. Uvěznění rodiče tomu nepomáhá. Jako účinnější se jeví domácí vězení s náramkem, které umožní docházet do práce i stýkat se s dítětem a zároveň omezí volnočasové aktivity — návštěvy hokejových či fotbalových zápasů, restaurací — a tím motivuje k placení. Náramky se ostatně osvědčují i jako náhrada útěkové vazby. V krajních případech soustavného úmyslného neplnění zůstává na místě i trest odnětí svobody — výživné lze hradit i z výdělku za práci ve výkonu trestu. Nejde však o masovou záležitost, týká se to spíše nejzávažnějších případů a recidivy.
Priority do konce volebního období
Mezi hlavní priority v oblasti práva patří ochrana nejzranitelnějších — především dětí, kde je úprava výživného jedním z prvních kroků. Připravuje se i novela trestního zákoníku, která by přísněji postihovala týrání zvířat zvýšením spodní hranice trestní sazby. Důležité je rovněž nastavit kontrolní mechanismy v justici: ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti vzniká orgán, který by dozoroval trestní stíhání státních zástupců — ti dnes jako jediná skupina dozorují sami sebe. Že tato iniciativa nevzešla přímo ze státního zastupitelství už dříve, zůstává jistým dluhem.
Závěr
Společným jmenovatelem připravovaných změn je posílení ochrany občanů a nejzranitelnějších skupin: jistota pro toho, kdo brání svůj domov a blízké, tvrdší a zároveň účinnější postih neplatičů výživného, přísnější trestání týrání zvířat a nezávislá kontrola nad státními zástupci. Úprava nutné obrany je zatím ve fázi myšlenky, zpřísnění trestnosti neplacení výživného je naopak připraveno v paragrafovaném znění a mělo by projít ještě letos.