Poslanec a nově i ostravský zastupitel za Motoristy Matěj Gregor v živém vysílání odpovídal divákům na otázky od inkluze přes komunální volby až po dovoz zahraničních pracovníků. Inkluzi podle něj vláda začala měnit a Motoristé chtějí vrátit do škol speciální třídy a ředitelům pravomoc. V Ostravě se strana poprvé dostala do zastupitelstva, z koalice ale vypadla. Nepokoje ve Francii bere jako varování, čeho by se Česko mělo vyvarovat.
Nepokoje ve Francii jako varování pro Česko
Na začátku vysílání se Gregor pustil do záběrů z francouzských ulic: hořící auta, rabované obchody, zápalné lahve házené i na policejní vozy. Sám přiznává, že je vůči videím z internetu skeptický a čekal by spíš podvrh vytvořený umělou inteligencí, tentokrát se ale podle něj děje přesně to, před čím se v Evropě deset let varovalo. Zprávy francouzských médií o obětech na životech zmínil s výhradou, že podrobnosti nezjistil a nemusí se potvrdit.
Gregor v nepokojích nevidí žádnou myšlenku ani politický program, jen násilí a ničení majetku. Čte je jako důsledek nezvládnuté migrace a neúspěšného soužití nových přistěhovalců s tradiční evropskou společností. Médiím vyčítá, že takovým událostem nevěnují tolik prostoru jako jiným světovým tématům. Odhaduje, že se situace za několik týdnů uklidní, pár lidí půjde před soud a skutečný problém zůstane.
Ve francouzských průzkumech posilují Marine Le Penová a Jordan Bardella, s jejichž stranou mají Motoristé ve frakci Patrioti podle Gregora shodný pohled na migraci. Otázkou podle něj je, zda budoucí vláda dokáže prosadit omezení dávek, vynucování zákona v problémových lokalitách a přísnější udělování občanství, aniž by se nepokoje rozrostly v dlouhé boje v ulicích. Připomněl vlnu teroristických útoků v Evropě před deseti lety a jako cestu dává za příklad Itálii Giorgie Meloniové, která se posunula k vnější ochraně hranic. Česko podle něj ještě může problém řešit dřív, než nastane, a mělo by si vážit bezpečí, které mu mohou závidět mnohé západoevropské země.
Inkluze: speciální třídy, terénní centra a pravomoc ředitelů
Divácká výtka, že Motoristé inkluzi neukončili a ani ji ukončovat nezačali, vedla k nejdelší pasáži večera. Gregor připravoval návrhy společně s poslancem Miroslavem Krejčím, místopředsedou školského výboru, a podle něj s nemalou částí uspěli na vládě. Návrhy prý vycházejí ze zkušeností učitelů a ředitelů, ne z doporučení neziskových vzdělávacích organizací, které umějí napsat strategii, ale nevědí, co inkluze ve třídách znamená.
Podpůrná opatření mají pět stupňů. U prvního a druhého jde často jen o živější děti nebo lehčí poruchy pozornosti, u čtvrtého a pátého stupně o žáky s těžkým intelektovým deficitem, závažnou poruchou chování, psychiatrickou diagnózou nebo autismem. Pro ně je podle Gregora běžná výuka se 45minutovými hodinami, desetiminutovými přestávkami a přesuny po škole prakticky nezvládnutelná.
Motoristé proto prosazují speciální třídy v běžných školách a iniciují vznik vzdělávacích terénních center. Speciální třída podle Gregora není totéž co speciální škola: děti v ní složitější předměty jako jazyky a matematiku učí speciální pedagog, ale přestávky, tělocvik, výtvarnou výchovu, výlety či školu v přírodě tráví se spolužáky z běžných tříd. Tomu říká zdravá inkluze. Kapacita ve školách na to podle něj díky ubývajícím dětem je. Dalším krokem je centrální systém, v němž učitelé, psychologové a speciální pedagogové najdou historii podpůrných opatření žáka i po přestěhování nebo přechodu na jinou školu.
Klíčovou změnou je pravomoc ředitele. Když do školy přijde dítě s podpůrným opatřením vyššího stupně a škola nemá speciální třídu ani volné úvazky asistentů, ředitel podle Gregora stojí před volbou, jestli učit jednoho žáka, nebo zbytek třídy. Motoristé chtějí, aby v takové situaci mohl požádat o přeřazení dítěte do školy, která pro ně má zázemí, a ne kvůli diskriminaci, ale v zájmu dítěte.
Ostře se Gregor ohradil proti tvrzení, že Motoristé chtějí ze základních škol vyhánět děti s dyslexií a dysgrafií. Těch se změny vůbec netýkají, s takovými dětmi se podle něj dá v běžné třídě pracovat a je to otázka trpělivosti a času. Stejně odmítá urážky, že Motoristé nenávidí postižené děti. Inkluze podle něj rozbila síť speciálního vzdělávání a snížila úroveň škol, což ukazují mezinárodní srovnání, maturity, přijímačky i čtenářská a matematická gramotnost. Zároveň nechce inkluzi zrušit naráz, protože by desítky tisíc žáků neměly kam chodit. Na fakultách chce posílit přípravu speciálních pedagogů. Změna podle něj právě začala, a to velmi silně, což rok po volbách považuje za dobrý výsledek.
Ostrava: pět mandátů, ale místo v opozici
V komunálních volbách se Motoristé poprvé dostali do ostravského zastupitelstva se 7,7 procenta hlasů a pěti mandáty z 55. Mezi zvolenými je vedle Gregora i Liana Janáčková, dlouholetá starostka městského obvodu, která se do městského zastupitelstva dostala vůbec poprvé. Ze zastupitelstva naopak vypadli Piráti, SPD a uskupení hnutí Stačilo s Ostravskou levicí.
Motoristé chtěli vládnout s hnutím ANO, spolu ale měli jen 23 hlasů a na většinu je potřeba 28. Koalici nakonec složilo ANO se Starosty pro Ostravu a hnutím Ostravak, tedy stranami, které Ostravu vedly už dosud. Motoristé žádali dvě místa v jedenáctičlenné radě a dva náměstky: Gregor chtěl školství a kulturu, druhý náměstek sport. Plat náměstka by mu jako poslanci byl z velké části krácen, o peníze tedy podle něj nešlo. Nabídnuté podmínky Starostů označil za nedůstojné vůči voličům Motoristů. Starostové podle něj spolupráci s Motoristy vyloučili, přestože se před volbami vymezovali jen vůči komunistům a SPD.
Gregora mrzí, že i když voliči tři strany ze zastupitelstva vyhodili, ve vedení města nezasedne nikdo nový. V opozici ale nechce jen křičet proti všemu a hodlá být konstruktivní. Prosazovat chce vyšší platy řidičů dopravního podniku, který je podle něj nejhůř placený v Česku, výkup nemovitostí ve vyloučených lokalitách a investice do nich. Na dotaz k parkování přiznal, že dopravu povede stejná strana a stejný náměstek jako dosud a že Motoristé byli jediní, kdo chtěl zrušit kontrolní auto s kamerami a změnit systém parkování. Opoziční zastupitel přesto může předkládat návrhy radě. První zasedání nového zastupitelstva čeká Ostravu 4. listopadu.
Pracovní migrace ano, sociální ne
Na dotaz, proč ministr Havlíček slibuje dovoz zahraničních pracovníků, Gregor připomněl, že se proti tomu premiér vymezil na Facebooku. Předvolební zprávy o chystané další migrační vlně považuje za zavádějící. Rozlišuje dva druhy migrace. Pracovní migrace, kdy někdo přijede na pracovní vízum, dodržuje zákony, zaplatí odvody, odvede práci, kterou Češi dělat nechtějí, a zase odjede, podle něj špatná není. Vždyť i mnoho Čechů jezdí pracovat do Německa či Rakouska. Jinou věcí je migrace za sociálními dávkami a tyto dvě věci je podle něj potřeba přísně rozlišovat.
Co projednává Sněmovna: od týrání zvířat po energetické nápoje
K otázce, proč se Filip Turek nevrátil jako ministr, Gregor řekl, že by k tomu prezident musel Turka jmenovat. Prezident podle něj zaujal postoj, z něhož nechce ustoupit, přestože před prezidentskou volbou sliboval jiný přístup, a tuto politickou odpovědnost brzy posoudí voliči.
Ve Sněmovně prošla druhým čtením novela zákona o ochraně zvířat proti týrání. Gregor k ní podal pozměňovací návrh, podle něhož by se policii nerozšiřovala pravomoc vstoupit při podezření na týrání zvířat i do obydlí. Dnes smí policie vstoupit na pozemek nebo do jiných staveb, ne však do bytu či domu. Sněmovna také definitivně schválila změnu služebního zákona, která má umožnit pružnější práci s úředníky a přilákat do státní správy víc odborníků, a po přehlasování veta je hotový nový stavební zákon. Ten má zjednodušit a zlevnit výstavbu, omezit památkářskou šikanu tam, kde nedává smysl, a usnadnit kolaudaci rodinných domů. Podařilo se také zvýšit mateřskou, čeká se jednání o zmrazení platů politiků a projednává se zákoník práce, který má usnadnit práci na dohody. Den po vysílání začínalo první čtení rozpočtu.
Gregor sám chystá zákon, který má omezit prodej energetických nápojů dětem. Sám by prodej povolil až od 18 let, pravděpodobným kompromisem je ale hranice 16 let. Nejde mu o další regulaci ani o daň z cukru, kterou považuje za socialistický výmysl, ale o rostoucí dětskou obezitu a levné nápoje s extrémním obsahem kofeinu a taurinu, na nichž snadno vzniká závislost. Na zákonu spolupracuje s poslancem hnutí STAN a podle Gregora je to doklad, že vláda a opozice umějí spolupracovat.
Spor se Šťastným o ruské sportovce
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný napsal na sociální síť, že by se ruští sportovci neměli účastnit mezinárodních soutěží. Gregor s ním v tom nesouhlasí a už samotné míchání politiky do sportu, včetně startů pod neutrální vlajkou, považuje svým způsobem za pokrytectví. Takové rozpory jsou podle něj v klubu normální: stejně jako se se Šťastným neshodne na ruských sportovcích, neshodne se s Filipem Turkem například na manželství pro všechny. Důležité je shodnout se v klíčových otázkách, jako jsou ekonomika, Green Deal, migrace a přístup k Evropské unii.
Na výtku, že Šťastný sportu nerozumí, Gregor odpověděl, že ministr zasáhl proti dosavadnímu podivnému vedení Národní sportovní agentury, kde se podle něj peníze rozdělovaly zvláštním způsobem, a vytvořil štíhlé ministerstvo s týmem zhruba deseti lidí. Resort se věnuje výstavbě sportovišť a prevenci a podle Gregora svou přidanou hodnotu teprve ukáže.
Mzdy, agentury a levná pracovní síla
Několik diváků vyčítalo vládě, že dovozem levné pracovní síly drží nízké mzdy a vysoké ceny bydlení. Gregor odpovídá, že bydlení zlevní nový stavební zákon, a podotýká, že levnější práce znamená i levnější stavby, stejně jako levnější pekař znamená levnější rohlík. Problémem podle něj není, že by si Češi neuměli říct o vyšší mzdu, ale nízká nezaměstnanost, stárnoucí populace a nedostatek lidí, kteří by těžkou práci chtěli dělat. Nástupní mzdy v supermarketech se podle něj pohybují kolem 35 až 36 tisíc korun hrubého.
Na argument, že dovoz pracovníků brzdí růst mezd, Gregor reaguje, že nevolíme mezi Čechem za hodně peněz a cizincem za málo, ale mezi cizincem za málo a místem, které vůbec nevznikne nebo se přesune do zahraničí. Pokud by stát agenturní zaměstnávání zakázal, nabídka mzdy podle něj druhý den nevzroste o 20 tisíc, firma výrobu přesune jinam. Zahraniční pracovníky navíc musí někdo organizovat, takže vznikají kvalifikovanější místa pro Čechy: vedoucí směn, technici, účetní. Za příklad dává Čechy, kteří sezónně svařují ve Švédsku. Zvyšování minimální mzdy podle něj vede k práci načerno a příkazy firmám k rušení pracovních míst.
Obavy, že vláda chystá dovoz statisíců agenturních pracovníků, kteří vezmou Čechům práci, Gregor označil za hloupý narativ šířený řetězovými e-maily. Za největší brzdu ekonomiky považuje Green Deal, emisní povolenky a drahé energie. Vláda podle něj snížila odvody živnostníkům, ministr Havlíček vyjednává s firmami o investicích s vyšší přidanou hodnotou a na evropské úrovni se podařilo odložit další emisní zátěž cen paliv. Sám navštívil závod Hyundai v Nošovicích a jednal se zástupci slévárenského průmyslu. Životní úroveň podle něj dlouhodobě roste a cílem má být, aby Češi dělali kvalifikovanou a dobře placenou práci.
Rozhodovat podle konkrétního dítěte
K inkluzi se vysílání vrátilo díky zkušenosti rodiče, jehož syn s Aspergerovým syndromem a čtvrtým stupněm podpůrných opatření vystudoval s asistentkou běžnou školu až k maturitě a spolužáci ho posouvali dál. Gregor odpověděl, že právě takový případ ukazuje, že to fungovat může. Sám ale během své učitelské praxe zažil žáka na autistickém spektru, se kterým v některých hodinách nebylo možné pracovat a pro něhož byla výuka náročná. Chce proto, aby se každý případ posuzoval individuálně. Plošné přesouvání dětí do běžných škol bylo podle něj chybou a stejnou chybou by bylo i plošné přesouvání opačným směrem.
Závěr
Gregor v rozhovoru s diváky hájil reformu inkluze jako začátek návratu ke speciálním třídám a pravomocem ředitelů, výsledek v Ostravě bere jako úspěch, i když skončil v opozici, a dovoz zahraničních pracovníků považuje za přirozenou součást ekonomiky, kterou je třeba odlišit od migrace za dávkami. Nepokoje ve Francii pro něj jsou připomínkou, že bezpečí, které Česko zatím má, není samozřejmost.
