Následující text vychází z archivního záznamu sněmovního vystoupení tehdejšího opozičního předsedy SPD Tomia Okamury. Projev zazněl v květnu 2024, den poté, co členské státy Evropské unie potvrdily finální podobu migračního paktu, a týden před jeho definitivním schválením v Radě. Popisuje tedy tehdejší situaci a tehdejší rozložení sil; co se od té doby změnilo, shrnuje poslední část článku.
Zdrželi se místo hlasování proti
Jádrem vystoupení byla výtka, že se česká vláda při bruselském hlasování o migračním paktu pouze zdržela, místo aby hlasovala proti. Proti byly podle Okamury jen Maďarsko a Polsko a schválený postoj členských států už měl být definitivní — chybělo jen formální stvrzení ministry v následujícím týdnu. Vláda Petra Fialy podle něj tehdy avizovala, že se jménem České republiky opět jen zdrží.
SPD stavěla svůj postoj na nulové toleranci nelegální migrace a Okamura sliboval, že pokud se hnutí dostane do vlády, otevře pakt znovu na evropské půdě a odmítne ho. Pakt podle jeho čtení znamená legalizaci lidí, kteří do Evropy přišli nelegálně, a jejich následné přerozdělování mezi členské země.
Milion migrantů ročně a slova eurokomisařky
Argument opřel Okamura o výrok tehdejší eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové, podle nějž Evropská unie potřebuje ročně přijmout zhruba o milion legálních přistěhovalců víc. V jeho podání to byl důkaz, že Brusel Evropu před migrací chránit nechce a že pakt slouží k tomu, aby se příchozí zlegalizovali a rozdělili mezi státy. Rozdíl mezi pracovní migrací a azylovým řízením v projevu nezazněl — obojí splývá do jedné hrozby.
Výzva k evropským volbám a spojenci ve frakci ID
Z toho plynula hlavní politická výzva projevu: přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se konaly v následujícím měsíci. Okamura připomněl, že SPD tehdy působila ve frakci Identita a demokracie po boku Marine Le Penové, kterou označil za svou kamarádku a za přímou protivnici francouzského prezidenta Emmanuela Macrona; toho vinil z prosazování migrace do Evropy. Šanci na obrat v evropské politice ale hodnotil střízlivě — většinu v Parlamentu mají podle počtu obyvatel západoevropské země, které se podle něj chtějí příchozích zbavit a přesunout je do střední a východní Evropy.
Návratová politika je podle SPD fikce
Vládní obhajobu paktu, tedy že usnadní návraty neúspěšných žadatelů, odmítl Okamura jako fikci: africké země své občany zpět nepřijímají a při milionu příchozích ročně nemá pár vrácených lidí váhu. Premiérovi Fialovi zároveň připomněl slib, že vláda nebude zvyšovat daně, a postavil proti němu daňové změny účinné od ledna. Osobním výpadům na premiérovu adresu se přitom nevyhýbal.
Slovo vlastizrada
Nejostřejší pasáž se točila kolem obvinění z vlastizrady. Okamura ho podal jako hlas svých sledujících — na sociálních sítích ho podle jeho slov sleduje 600 tisíc lidí a stovky tisíc z nich prý volají po tom, aby členové vlády po prohraných volbách stanuli před soudem. Sám dodal, že s takovým označením souhlasí, řešení ale vidí v demokratické cestě, tedy ve volbách a ve výměně vlády. Jde o politické hodnocení pronesené v parlamentní rozpravě, ne o doložené obvinění z trestného činu.
Miliardy korun a chybějící právo veta
S odkazem na tehdejší zpravodajství Okamura upozornil, že pakt může Česko stát miliardy korun a že o výši českého příspěvku bude možné rozhodnout většinou členských států, tedy bez práva veta a případně i proti vůli Prahy. Právě ztrátu možnosti hlasování zablokovat považoval za nejvážnější důsledek celého balíčku; rozsah pravomocí, které Česko na Unii přeneslo, upravuje čl. 10a Ústavy.
Rekordní počty žádostí o azyl a mlčení české eurokomisařky
Následoval blok čísel: počet poprvé podaných žádostí o azyl v zemích Evropské unie meziročně stoupl zhruba o pětinu, na více než milion, a rostl třetím rokem v řadě — tedy zpět na úroveň vrcholu migrační krize z roku 2015. Nejvíc žádostí podle uvedených údajů podávali občané Sýrie, následovaní Afghánci a Turky. Okamura si v téže souvislosti postěžoval, že česká eurokomisařka Věra Jourová, nominovaná hnutím ANO, k paktu mlčí místo toho, aby ho jménem Česka odmítla. SPD z čísel odvozovala požadavek na zavedení stálých kontrol na českých hranicích, protože o ochraně vnější hranice Unie se podle ní jen mluví.
Hlasování ministra vnitra po telefonátu s premiérem
Zvlášť se Okamura zastavil u dřívějšího hlasování, ve kterém ministr vnitra Vít Rakušan hlasoval jménem české vlády pro pakt. Podle Okamury Rakušan na mimořádné sněmovní schůzi v předchozím roce potvrdil, že si postup ještě před hlasováním telefonicky ověřoval u premiéra Fialy. Že se o tak zásadní věci rozhodovalo telefonátem, komentoval s otevřeným despektem.
Výzva vládním politikům: ukázaná platí
Bezpečnostní argument shrnul Okamura výzvou adresovanou vládním poslancům a ministrům: ať jdou příkladem a ubytují si příchozího migranta doma. Sám by to podle svých slov nikdy neudělal, protože by se bál — a totéž podle něj vláda dělá všem občanům. Odmítl přitom, že by šlo o xenofobii nebo rasismus; jde prý o obavu o bezpečnost, kterou opírá o situaci v západní Evropě. Že sám nikdo z vládních politiků příkladem nejde, doprovodil českým příslovím ukázaná platí.
Mítink na Václavském náměstí a bývalý šéf Frontexu
Na závěr Okamura ohlásil setkání evropských vlasteneckých stran, které se mělo konat ve čtvrtek 23. května 2024 na Václavském náměstí. Jako předběžně potvrzeného hosta uvedl Fabrice Leggeriho, jenž vedl evropskou pohraniční agenturu Frontex v letech 2015 až 2022. Leggeri podle Okamurova podání funkci opustil sám poté, co zjistil, že politika Evropské komise míří opačným směrem, než s jakým do funkce nastupoval — místo ochrany hranic měl migrantům vstup do Unie umožňovat. Tuto verzi Okamura přebíral z Leggeriho rozhovoru pro francouzská média. Leggeriho odchod z čela Frontexu v roce 2022 provázela také kritika postupů agentury na vnějších hranicích; v červenci 2024 se stal europoslancem za Národní sdružení Marine Le Penové.
Co se od té doby změnilo
Od natočení projevu se změnilo prakticky celé rozložení sil, o kterém mluví. Rada Evropské unie migrační pakt definitivně schválila 14. května 2024; Česko se zdrželo ve všech deseti hlasováních, proti byly Maďarsko a Polsko.
Volby do Evropského parlamentu proběhly v červnu 2024 a SPD v nich obhájila jediný mandát. Frakce Identita a demokracie po volbách zanikla: Národní sdružení Marine Le Penové přešlo k Patriotům pro Evropu, kam patří i hnutí ANO, zatímco europoslanec zvolený za SPD skončil v nově vzniklé frakci Evropa suverénních národů. Mandát eurokomisařky Ylvy Johanssonové skončil na konci listopadu 2024 a agendu vnitra a migrace po ní převzal Magnus Brunner; na podzim 2024 skončila v Komisi i Věra Jourová. Marine Le Penové odvolací soud letos v červenci potvrdil vinu ve věci zneužití evropských peněz, zároveň jí ale ponechal možnost kandidovat v prezidentských volbách 2027.
Samotný migrační pakt začal být v celé Unii uplatňován 12. června 2026. Česko na letošní rok získalo výjimku z povinných solidárních příspěvků kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků na svém území.
Nejvíc se ale obrátila domácí politika. Po sněmovních volbách na podzim 2025 vládne koalice ANO, SPD a Motoristů — hnutí, jehož jménem projev zazněl, tedy sedí ve vládě. Tomio Okamura je od 5. listopadu 2025 předsedou Poslanecké sněmovny. Petr Fiala už ODS nevede: na lednovém kongresu 2026 ho v čele strany vystřídal Martin Kupka a Fiala zůstal řadovým poslancem v opozici. Vít Rakušan zůstává předsedou opozičního hnutí STAN.
Závěr
Vystoupení je dobovým dokumentem opoziční rétoriky před evropskými volbami: migrační pakt jako důkaz zrady vlastní země, volby jako jediné legitimní řešení a bezpečnost jako hlavní argument. Dnes je pakt v platnosti, Česko z něj má pro letošní rok výjimku a SPD je součástí vlády. Otázka, nakolik se tehdejší sliby o znovuotevření paktu naplní, se tím posunula z roviny opoziční kritiky do roviny vládní odpovědnosti.
