Předsedové dolních komor parlamentů České a Slovenské republiky se na společné tiskové konferenci v Praze shodli na tom, že obě země zaujímají blízké nebo totožné postoje k migračnímu paktu, emisním povolenkám ETS2, zákazu spalovacích motorů od roku 2035 i k Benešovým dekretům. Slovenská strana zároveň oznámila, že 1. července přebírá předsednictví Visegrádské skupiny a chce v něm pokračovat v zájmech, které obě země dlouhodobě spojují.
Migrační pakt: společný postup proti přerozdělování
Migrační pakt Evropské unie, který vstoupil v platnost tento měsíc, Česká republika implementovat nehodlá — především tu část, podle které by mělo docházet k přerozdělování afrických a islámských migrantů nebo k placení pokut za odmítnutí kvót. Pakt je pro novou vládní koalici nepřijatelný a Praha proto hledá partnera pro společný postup.
Slovensko, které výjimku z paktu nezískalo, vnímá migrační hrozbu velmi podobně. Společný postup obou zemí by byl silnější pozicí — „abychom nebyli sami, abychom byli dva". Téma migrace musí být politickou agendou každé vlády; rozdíl je mezi řízenou pracovní migrací z třetích zemí, kterou si Slovensko dohaduje například s Uzbekistánem nebo Indií, a nelegální migrací, která jde proti zájmům jednotlivých států.
Benešovy dekrety jsou pevnou součástí českého právního řádu
Benešovy dekrety jsou pevnou součástí českého právního řádu a nová vládní koalice je nehodlá žádným způsobem otevírat, přestože k tomu zaznamenává tlaky. Kritický postoj zaujímá i k uspořádání sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně — pořádání takových sjezdů na českém území koalice odmítá.
Slovenská strana přiznala, že téma Benešových dekretů na Slovensku dlouhá desetiletí prakticky neexistovalo. Vytáhla ho až opoziční Progresivní Slovensko v souvislosti s předvolebním bojem v Maďarsku a podporou maďarského kandidáta. Lépe je podle obou stran nechat citlivá historická témata zavřená a neotevírat zbytečnou polarizaci společnosti.
Konec poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas
Vládní koalice v pondělí definitivně rozhodla, že koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas budou zrušeny. Rozpočet ČT vyjde z částky roku 2024 — instituce tak dostane přibližně o miliardu méně, než si prosadila bývalá Fialova vláda; Český rozhlas o sto milionů méně. Slovensko si stejnou etapou už prošlo a obě strany si vyměnily zkušenosti, jak se zrušení poplatků projevuje v praxi.
Argumenty o „garancích nezávislosti", o kterých se v souvislosti se zákonem mluví, považuje česká vládní koalice za zbytečné: Sněmovna podle stávající úpravy mohla rozpočet veřejnoprávních médií ovlivnit běžným zákonem už doposud. Cílem nové úpravy není ovlivňovat obsah vysílání, ale dodržet zákonem stanovenou vyváženost — podle interní analýzy ČT byla v minulém volebním období bývalá vládní koalice zastoupena v publicistických pořadech ze 70 %, opozice z 30 %.
Visegrádská čtyřka a předsednictví Slovenska
Slovensko od 1. července přebírá předsednictví Visegrádské skupiny. Symbolický koncert na zahájení doplní zasedání předsedů V4 ve dnech 12.–13. listopadu, na kterém by se mohly sejít nejen hospodářské a další odborné výbory, ale i mládežnické parlamenty obou zemí — investice do mládeže je dlouhodobou součástí česko-slovenské spolupráce. Studentské stáže mezi Poslaneckou sněmovnou a Národní radou se rozběhnou od příštího roku.
Spolupráce se zároveň posouvá i mimo V4 — funguje Slavkovský formát s Rakouskem a další diskusní platformy ve střední Evropě. Symbolickým výstupem dnešní návštěvy je podepsané memorandum o ceně za československou vzájemnost, kterou by si oba parlamenty každý rok navzájem udělovaly českým a slovenským osobnostem.
Energetika: jádro, ETS2 a paradox cen elektřiny
Obě země investují do jaderné energetiky. Slovensko vyrábí 62 % elektrické energie z jádra a celkem 85 % zcela čisté energie (zbylých 20 % z vody); poslední uhelné doly už uzavřelo. Přesto se obě země potýkají s paradoxem: vyrábějí elektřinu za minimální ceny, ale na burzách ji nakupují za ceny několikanásobně vyšší. Pokud krajina dokáže vyrobit energii za 30 eur, nemá logiku, aby ji kupovala zpět za 90 nebo 100 eur — to nahrává obchodníkům na trhu a podkopává konkurenceschopnost evropského průmyslu.
K systému emisních povolenek ETS2 zastává Slovensko stejně kritický postoj jako Praha: roční odklad nestačí, povolenky by se měly posunout nejméně za rok 2030 a otevírá se debata o jejich stropování, protože jinak je ponesou domácnosti a průmysl. Plánovaný zákaz spalovacích motorů od roku 2035 obě země označily za nesmysl — patří mezi krajiny s největší výrobou automobilů na obyvatele a takové opatření by mohlo zásadně poškodit jejich průmysl.
Česká pozice: zrušit ETS2 a obnovit rovnováhu
Česká vládní koalice odmítla emisní povolenky ETS2 už na svém prvním zasedání v prosinci. Ideálním řešením by bylo jejich úplné zrušení — povolenky prodražují bydlení i dopravu a žádný občan si dražší bydlení a dražší dopravu nepřeje. Odklad o rok, který se podařilo společně s dalšími zeměmi vyjednat, je pouze dílčí krok.
Soukromě k tomu padla i sebekritika nad zavřením českých uhelných dolů. Polsko si výjimku vyjednalo a bude těžit dál; Spojené státy také. Česko zavřelo a má teď draho — pak se nelze divit klesající konkurenceschopnosti, zatímco Čína, USA i Asie jsou v technologickém a ekonomickém vývoji napřed. Evropská komise „přitahuje šrouby", a Evropa se přitom zoufale baví dokola o tom, jak konkurenceschopnost obnovit.
Závěr
Tisková konference potvrdila, že česko-slovenská parlamentní spolupráce se po obnovení vztahů loni v prosinci v Bratislavě posouvá z deklarací do praktické roviny — od studentských stáží přes společnou záštitu nad rokem architekta Dušana Jurkoviče až po memorandum o ceně za československou vzájemnost. Klíčové evropské otázky — migrace, ETS2, zákaz spalovacích motorů, konkurenceschopnost — budou obě země prosazovat společně, v Praze i v rámci nadcházejícího slovenského předsednictví V4.
