Slovenský onkolog a hematolog Ján Lakota otevřeně mluví o tom, jak se podle něj mění krajina onkologie v době mRNA preparátů, proč považuje rychlost zavádění této technologie do humánní medicíny za riziko a kde vidí tlak farmaceutického byznysu převažovat nad odbornou skepsí. Rozhovor se dotýká konkrétních mechanismů na úrovni buňky, lipidových nanočástic, modifikovaných nukleotidů i role Billa Gatese ve veřejné diskusi o očkování. Půjde o hostovo čtení tématu, nikoliv o medicínské doporučení.
Genomová nestabilita a nové mechanismy karcinogeneze
Výchozím rámcem rozhovoru je proces, kterým se zdravá buňka mění v buňku nádorovou. Karcinogeny z prostředí — ať už z potravy, nebo z léčivých přípravků — mohou tento proces spustit a seznam látek s mutagenním a potenciálně karcinogenním účinkem je dlouho známý. Testování je u každé nové molekuly standardem, byť na karcinogenitu samotnou neexistuje přímý laboratorní test — existuje na mutagenitu.
Novou éru představují mRNA a DNA preparáty (AstraZeneca i Sputnik V jsou DNA preparáty). Podle hosta tady jde o jiný typ mechanismu, než s jakým medicína dosud pracovala. V buňce jsou přirozeně přítomné enzymy, které umožňují reverzní transkripci (přepis RNA do DNA) — typicky polymeráza theta nebo elementy LINE-1 — a zbytková DNA z preparátu se teoreticky může zakomponovat do genomu. To je podle hosta fenomén, který si zaslouží pečlivé prozkoumání předtím, než se technologie ve velkém použije v humánní medicíně; do té doby by ji omezil.
Onkologický byznys a tlak na rychlý trh
Jako ilustraci toho, jak se odborná práce proměňuje do marketingu, host popisuje vlastní zážitek z kongresu z roku 2011 nebo 2012, kde autor checkpoint inhibitorů — terapie, která od té doby nabrala obrovskou trakci — přednesl mnohahodinovou přednášku o svém objevu. Na podzim téhož roku slyšel od firemních zástupců úplně jiné vyznění: o praktickém klinickém dopadu mluvili tak, že jejich verze a verze samotného objevitele se rozcházely.
Citován je také onkolog z londýnské King's College, který veřejně připustil, že výsledky nových preparátů nedosahují úrovně, která byla slibována při uvedení na trh. Přípravky přitom bývají extrémně drahé, jejich úhrada se prosazuje politicky a faktickou odpověď na léčbu mají někdy v patnácti procentech případů. Otázka, kterou si onkolog v rozhovoru pokládá, zní: je statisticky významné prodloužení stabilizace o dva týdny skutečným cílem onkologie, nebo by jím měla být vyléčitelnost?
Bill Gates a očkovací agenda jako varovný signál
Přístup Billa Gatese k tématu očkování je v rozhovoru kritizován ostře. Podle hosta jde o osobu bez odborného medicínského zázemí, která figuruje v panelech o očkovacích strategiích a zároveň má v této oblasti investice. Připomínaná jsou i dřívější vyjádření o depopulaci — data, jak host zdůrazňuje, nepocházejí z umělé inteligence, ale ze starší doby, kdy AI v dnešním smyslu neexistovala. Argumentace zní, že role bez odborného zázemí by v rozhodování o veřejném zdraví neměla mít takovou váhu.
Propaganda, důvěra ve vědu a odstup od médií
V době pandemie se podle hosta proměnil i jazyk, kterým se mluví o vědě. Slogan „věřím vědě“ je problematický, protože víra je o důvěře bez pochybností, kdežto věda je naopak postavena na skepsi a pochybnostech — pochybnosti jsou hnací silou pokroku. Citována je výzva zesnulého morálního teologa Reného Baláka: odstřihnout se od mediálního proudu a žít svůj normální život. Sám host televizi nesleduje přes třináct let, a když na propagandu dnešní epochy občas narazí, mluví o ní jako o velmi rafinovaně konstruované.
Lipidové nanočástice a transfekce: laboratoř vs. člověk
Lipidové nanočástice (LNP), které jsou nosičem mRNA i v běžně nabízených vakcínách, jsou podle hosta velmi rizikovým prvkem nejen pro pacienty s nediagnostikovanou onkologií, ale i pro vznik onkologického procesu jako takového a pro progresi již existujících nádorů. Princip je následující: LNP splyne s buňkou a uvolní do ní genetický obsah. Tomuto procesu se v laboratorní biologii říká transfekce a používá se právě tehdy, když vědec chce buňku geneticky změnit. Hostovo čtení: pokud stejný proces probíhá u člověka po injekci, šance, že se buňka začne transformovat směrem k nádoru — nebo že se urychlí růst nádoru již přítomného — je z jeho pohledu „enormně vysoká“.
N1-methyl pseudouridin: stabilita mRNA a otevřené otázky
Modifikovaný nukleotid N1-methyl pseudouridin, kterým je v mRNA vakcínách nahrazen klasický uridin, má podle hosta dva účely: výrazně stabilizovat jinak fragilní molekulu mRNA (její přirozený poločas je velmi krátký) a snížit imunogenní potenciál preparátu. Modifikovaná mRNA má dlouhé poločasy rozpadu — RNázy ji degradují jen pomalu. Co to ale udělá s organismem, když se vpravuje v dávkách řádově vyšších, než kolik se ho přirozeně nachází v malých RNA (typicky tRNA), je podle hosta otázka, která není dostatečně probádána. Riziko vidí v potlačení imunity, iniciaci nádorového procesu i ve vzniku zánětů.
Epstein-Barr virus a souvislost s onkologií
Epstein-Barrovův virus (EBV) je známý především jako původce infekční mononukleózy, kterou většina populace prodělá jen jako lehkou horečnatou epizodu. Má však prokázaný onkogenní potenciál — je spojen s endemickým Burkittovým lymfomem v subsaharské Africe (kde se předpokládá souběh s malárií nebo jinými tropickými infekcemi snižujícími imunitu) a s nazofaryngálním karcinomem. Většina lidí virus celoživotně nosí, aniž by jim způsoboval problém. Patří do rodiny herpesvirů, do které spadají i původci pásového oparu a varicelly (planých neštovic). Riziko podle hosta narůstá v okamžicích, kdy je narušen imunitní systém — a tady, jak naznačuje, mohou hrát roli i některé vakcíny.
Kam s mRNA technologiemi dál
V závěru rozhovoru host požaduje zastavení mRNA technologií v humánní medicíně, dokud se neukáží dlouhodobé následky toho, co bylo aplikováno za poslední roky. Výjimkou mají být speciální případy — některá nádorová onemocnění bez existující léčby, kde po přísném testování dá smysl mRNA přípravky vyzkoušet. Lékařům sám doporučuje víc studovat a víc se účastnit objektivních, ne firemních seminářů: zmiňuje, že tlak farmaceutického průmyslu na medicínskou komunitu se přes marketingové prezentace přenáší snadno a obraz, který firma o své technologii předkládá, bývá diametrálně odlišný od toho, co o ní říkají původní výzkumníci.
Závěr
Hostovo čtení současné onkologie spojuje tři linky: nedostatečně probádané mechanismy mRNA a DNA preparátů na úrovni buňky, ekonomický tlak na rychlé uvádění nových onkologicky drahých přípravků na trh a veřejnou diskusi o očkování, kterou podle něj spolurámují lidé bez odborného zázemí. Souhrn není medicínským doporučením, ale obraz toho, kde podle hosta leží hranice mezi odbornou skepsí a marketingem.
