V roce 1993 seděli tři inženýři v americké restauraci Denny's a přemýšleli, jak založit firmu na počítačové čipy. Jeden z nich tam jako teenager umýval nádobí a obsluhoval hosty. Jmenoval se Jensen Huang. O 33 let později prodává jeho firma technologie, na kterých stojí velká část současného vývoje umělé inteligence. Její zákazníci kvůli nim stavějí datová centra a shánějí elektřinu na roky dopředu. A Huang teď z vedení Nvidie odešel za okolností, které by k takovému příběhu čekal málokdo.
Tři inženýři v restauraci a první nezdar
U stolu tehdy seděli Jensen Huang, Chris Malachowsky a Curtis Priem. Řešili jedinou věc: jak dostat kvalitní trojrozměrnou grafiku do obyčejných domácích počítačů. Pěkný 3D obraz uměly jen drahé pracovní stanice, které si nikdo nekoupí kvůli večernímu hraní. Domácích počítačů ale přibývalo a s nimi i hráčů. Samostatný čip, který se stará jen o grafiku, slibuje něco, co hráč pozná okamžitě: zapne hru a svět vypadá lépe.
Nestačilo ovšem navrhnout čip. Někdo pro něj musel psát hry, a tady Nvidia poprvé tvrdě narazila. Její první čip NV1 z roku 1995 zvládal grafiku, video i zvuk, jenže 3D objekty skládal jinak než zbytek odvětví, které sázelo na trojúhelníkové polygony. Vývojáři museli práci přizpůsobovat právě Nvidii. Do toho přišel Microsoft s Direct3D, společným rozhraním pro grafický hardware různých výrobců. Mezi jedním konkrétním čipem a standardem napříč kartami se většina vývojářů rozhodovala snadno.
NV1 se neprodávala tak, jak firma potřebovala. Souběžně vznikal čip NV2 pro herní konzoli Segy. Podle dokumentů, které Nvidia později předložila při vstupu na burzu, dostala od partnera pět milionů dolarů na vývoj a dalších pět milionů za podíl ve firmě. Projekt byl ale nakonec zrušen. Malá firma tak měla neúspěšný produkt a další velký projekt v koši.
Obrat: RIVA 128, burza a GeForce
Nvidia musela změnit směr. Huang se rozhodl nečekat, až se trh přizpůsobí jí, a postavil čip, který zapadl tam, kam se trh mezitím posunul. Výsledkem byla RIVA 128 kompatibilní s Direct3D. Začali ji používat výrobci počítačů jako Dell a Gateway a roční tržby vyskočily zhruba ze čtvrt milionu dolarů v roce 1996 na 29 milionů v roce 1997.
Firma přežila a chtěla víc než jen prodávat čipy výrobcům. Chtěla, aby její jméno znali sami hráči. V lednu 1999 vstoupila na burzu a téhož roku představila GeForce 256. Ta přesunula na grafický čip výpočty geometrie a osvětlení, které do té doby zatěžovaly hlavní procesor. Nvidia tomu začala říkat GPU, grafický procesor, a udělala z něj součást, kterou zákazník v počítači hledal podle jména. Pro firmu, jejíž čipy se k lidem dostávaly přes jiné výrobce, to byl zásadní posun: kupující už nechtěli jen herní počítač, chtěli počítač s GeForce.
Programovatelné shadery a první Xbox
Další krok přišel v roce 2001 s GeForce 3. Nešlo už jen o rychlejší vykreslování. Díky programovatelným shaderům mohli vývojáři napsat malý program, který čipu řekl, jak má počítat třeba odlesk světla na brnění postavy. Hardware dodala Nvidia, tvůrce hry dostal kontrolu nad výsledkem. Čip tak hry nejen zkrášloval, ale dával vývojářům prostor pro umělecké vyjádření.
Ve stejné době stavěl Microsoft první Xbox a jeho grafika vycházela z technologie Nvidie. Microsoft firmě předem zaplatil 200 milionů dolarů na budoucí nákupy čipů a licence. Tentokrát se konzole opravdu dostala do obýváků a z firmy, která přemlouvala vývojáře, se stal dodavatel technologie pro obří herní platformu.
Vědci objevují grafické karty: vzniká CUDA
To nejdůležitější pro příběh umělé inteligence se ale rodilo jinde, mezi lidmi, kteří hry nevyvíjeli. Grafická karta provádí obrovské množství výpočtů souběžně. Vědci si všimli, že podobně rozdělitelné jsou i jejich úlohy, například práce s maticemi ve fyzice. Karta byla ovšem stavěná na grafiku, takže kdo chtěl počítat rovnici, musel ji do ní propašovat třeba převlečenou za texturu.
Na Stanfordu proto Ian Buck s kolegy vyvíjel systém BrookGPU, který měl programování grafických čipů pro obecné výpočty usnadnit. Buck později přešel do Nvidie a pomáhal tam s technologií CUDA. Nvidia ji představila v roce 2006 a o rok později zpřístupnila vývojářům nástroje. Programátor mohl psát výpočty přirozeným způsobem a poslat je na grafický čip, aniž by předstíral, že kreslí obrázek. A umělá inteligence je v jádru právě počítání s maticemi.
CUDA přitom nebyla jen funkce v pozadí, které si všimlo pár nadšenců. Postupně kolem ní vyrostly nástroje, knihovny a hlavně zkušenosti lidí, kteří s ní uměli pracovat. Výzkumníci stavěli na kódu druhých a s každým rychlejším čipem si přenesli hotovou práci. Vznikl ekosystém, průmysl a trochu i kult. Nvidia nebudovala jen hardware, ale celé prostředí, ve kterém dávalo smysl ho používat.
AlexNet: dvě herní karty a průlom roku 2012
V roce 2012 pracovali na univerzitě v Torontu Alex Krizhevsky, Ilja Sutskever a Geoffrey Hinton na neuronové síti, která se učila poznávat objekty na obrázcích. Měli k dispozici zhruba 1,2 milionu trénovacích obrázků. Dnes se při trénování modelů mluví o halách plných čipů, oni tehdy použili dvě herní karty GeForce GTX 580 se třemi gigabajty paměti. Síť si museli mezi ně rozdělit sami a trénink i tak trval pět až šest dní.
Systém AlexNet zaujal v soutěži ImageNet. Úkolem bylo poznat, co je na obrázku, a systém směl nabídnout pět odpovědí. Vítězný tým s kombinací několika modelů měl chybovost 15,3 %, druhé místo 26,2 %. Obrovský rozdíl. Nebyly to samozřejmě čipy, kdo soutěž vyhrál. Rozhodoval návrh modelu a data. I dnes platí, že u umělé inteligence hodně záleží na tom, jak jí práci zadáte.
Od prvního superpočítače pro OpenAI k Tensor Cores a DLSS
Výpočty, které původně kreslily herní světy, začaly pomáhat strojům rozpoznávat ten skutečný. Jensen Huang pochopil, že to nemusí zůstat vedlejším využitím herních čipů. V roce 2016 osobně předal tehdy malé výzkumné organizaci OpenAI první superpočítač DGX-1: osm grafických procesorů, rychlé propojení mezi nimi a software připravený na hluboké učení. Čtyři roky předtím si výzkumníci dělili síť mezi dvě herní karty, teď Nvidia prodávala celý systém postavený na míru.
O rok později přišla architektura Volta a s ní Tensor Cores, části čipu navržené pro výpočty, které se v neuronových sítích opakují pořád dokola. Velmi zjednodušeně jde o násobení velkých souborů čísel. Výzkumníci už jen nevyužívali výkon vyvinutý pro hráče, Nvidia kvůli umělé inteligenci začala upravovat samotné čipy. A to v době, kdy AI ještě nebyla tím nejvíc sexy tématem technologického světa.
Na hráče přitom nezapomněla. Technologie pro AI se vracely zpátky do her. V roce 2018 přišla generace RTX a s ní ray tracing, vykreslování, které sleduje, jak se světlo odráží scénou. V Battlefieldu V jste se mohli podívat do okna a vidět v odrazu, co se děje za vámi. Takový obraz ale stojí obrovský výkon a ve střílečce se hodí stihnout se otočit, než vás někdo zastřelí. Proto do hry později dorazilo DLSS: obraz se vykreslí v nižším rozlišení a natrénovaný model AI ho dopočítá do vyššího. Ušetřený výkon jde na hezčí odrazy. Herní a AI byznys se začaly navzájem prorůstat.
Mellanox, ChatGPT a raketový růst
Čím větší modely, tím dřív narazíte na další problém: rychlé čipy nestačí, musí si rychle předávat data. Nekonečně velký čip postavit nejde, takže se výpočet dělí mezi procesory v jednom stroji a pak mezi celé servery. Když propojení nestíhá, máte místnost plnou drahých čipů, které jen čekají. Proto Nvidia v roce 2020 dokončila nákup firmy Mellanox za zhruba sedm miliard dolarů. Mellanox vyráběl síťové technologie včetně zařízení pro komunikaci mezi servery. Hned v prvním čtvrtletí, kdy se objevil ve výsledcích, tvořil přes 30 % tržeb divize datových center. Nvidia se posouvala od jednotlivých karet k dodávkám čím dál větší části celého systému.
Pak přišla událost, která poptávku vystřelila do nebes. 30. listopadu 2022 zpřístupnila OpenAI ChatGPT. Pro uživatele absurdně jednoduché: napíšete otázku a přijde odpověď. Na druhé straně ale někde běží model a každá otázka znamená další výpočty. Čím víc lidí a čím složitější úkoly, tím víc výkonu provozovatel potřebuje. Nvidia v té době začala dodávat čipy H100, které se staly pilířem boomu umělé inteligence. Díky letům přípravy si pod Huangovým vedením vybudovala mimořádně silné postavení v hardwaru pro AI. Roční tržby divize datových center vyskočily během jediného fiskálního roku zhruba z 15 na 47,5 miliardy dolarů a firma to připsala mimo jiné vyšším dodávkám čipů Hopper a síťových technologií InfiniBand. Nákup Mellanoxu se ukázal jako prozíravý: zákazník stavějící velký systém mohl od Nvidie koupit výpočetní čipy i to, co je propojí.
Z grafické karty celá skříň a ručení za elektřinu
S generací Blackwell už nejde o kartu, kterou si zasunete do počítače. Je to kapalinou chlazená serverová skříň se 72 grafickými a 36 hlavními procesory. Kdo si ji pořídí, neřeší volnou zásuvku, ale kolik elektřiny do budovy vůbec dostane, jak systém uchladí, kudy povede kapalinu a jak ho připojí ke zbytku datového centra. Ani pro Nvidii není snadné něco takového dodat. Při výrobě čipů Blackwell podle vlastních slov upravovala výrobní postup, aby zvýšila podíl použitelných kusů, a když jich do jedné skříně chcete dát 72, musíte jich nejdřív vyrobit opravdu hodně.
Od října 2026 už Oracle ve svém cloudu nabízel další generaci Vera Rubin a Nvidia mezitím vstoupila do oblastí daleko od návrhu čipů. U plánovaného komplexu datových center v Ohiu se za určitých podmínek zavázala ručit za část budoucích plateb za pronájem a dodávky elektřiny. Strop závazku je 105 miliard dolarů. Neznamená to, že by Nvidia někomu tolik peněz poslala, jde o ručení s konkrétními podmínkami. Ukazuje to ale, jak se byznys změnil: aby zákazník mohl za pár let používat další generaci výpočetního výkonu, musí už dnes někdo chystat pozemek, budovy a přípojku elektřiny. Firma, která začínala s lepší grafikou pro domácí počítače, dnes plánuje objednávky ruku v ruce s energetickou infrastrukturou.
Zakladatel odchází z vedení
Právě v tu chvíli přišla zpráva, kterou ještě pár dní předtím nikdo nečekal. 11. listopadu 2026 skončil Jensen Huang jako výkonný ředitel, prezident i člen představenstva Nvidie, firmy, kterou spoluzaložil a víc než třicet let vedl až na světovou špičku. Poprvé ji řídí někdo jiný. Dočasnou šéfkou se stala finanční ředitelka Colette Kress, která ve firmě působí od roku 2013. Představenstvo zároveň oznámilo, že závazky a plány vývoje produktů pokračují. Pro firmy, které podle nich stavějí datová centra a počítají s dodávkami Nvidie, je to zásadní informace.
Nešlo ovšem o klidné předání firmy zakladatelem, který si chce odpočinout. Odchod přišel po zprávách o jeho osobních vztazích a podezřeních, která otevřela i otázky bezpečnosti USA. Média informovala o podezření amerických zpravodajských služeb, že žena, s níž měl Huang poměr, pracovala pro čínskou rozvědku. Působila ve společnosti Megaspeed, kterou americké úřady prověřují kvůli podezření, že přes ni čipy Nvidie putovaly do Číny navzdory americkým vývozním omezením. Kdo v tom případně jakou roli hrál a co o tom věděl, je předmětem vyšetřování a tvrdit, že Huang byl součástí pašeráckého řetězce, jako by šlo o prokázanou věc, není na místě.
Mluví se i o jeho možném návratu. Podporují ho někteří investoři a zaměstnanci a vstřícně se k němu vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Zda se Huang skutečně vrátí, zatím nikdo neví. Kolem celé kauzy navíc zůstávají vážné otázky, mimo jiné co o podezřeních věděli představitelé americké vlády.
Závěr
Na začátku tři inženýři v restauraci a firma, která musí přemlouvat vývojáře. Pak neúspěšný produkt, zrušená konzole a obrat, který ji zachránil. Z herních karet se staly nástroje pro vědu, z nich počítače pro vývoj umělé inteligence a z těch celé propojené systémy, kvůli kterým se plánují budovy a dodávky energie na roky dopředu. Nvidia se sem nedostala jedním rozhodnutím. Vyráběla čipy, které lidé uměli použít jinak, než se čekalo, dala jim nástroje, přizpůsobila hardware novým zákazníkům a přidávala další kusy infrastruktury. Když se umělá inteligence dostala k milionům lidí, byla připravená ji prodávat. Teď ale stojí před otázkou, kterou za celou existenci řešit nemusela: kam půjde bez člověka, který byl u všech těch rozhodnutí od začátku? A uvidíme vůbec Nvidii bez Jensena Huanga, nebo se příběh ještě jednou otočí?