Hosté pořadu Redacted — plukovník Douglas McGregor a analytik Scott Ritter — nabízejí analýzu Trumpova ultimáta Íránu, skutečné vojenské situace v Perském zálivu a pravé povahy incidentu se sestřeleným letounem F-15. Podle Rittera nešlo o běžnou bojovou ztrátu, nýbrž o neúspěšný výsadek speciálních sil, jejichž cílem bylo ukořistit íránské zásoby obohaceného uranu v Isfahánu.
Trumpova hrozba: totální zničení v úterý
Donald Trump vyhlásil, že Írán musí uzavřít dohodu, nebo přijme vojenský úder bez precedentu. „Bude to elektrárnami v Íránu. Nebude to mít obdoby. Buď se domluvíte, nebo budete žít v pekle," cituje Redacted z prezidentského prohlášení. McGregor toto sdělení hodnotí jako Trumpův typicky hyperbolický styl — hrozby nafukuje nade všechny meze, ale základ je s největší pravděpodobností konvenční akce, nikoli nukleární. Přesto vojenská eskalace v nejbližších dnech nepřichází v pochybnost.
Írán je kontinentální mocností — 67 milionů obyvatel, rozlehlé území, schopnost absorbovat tvrdé údery podobně jako Sovětský svaz za druhé světové války. Spojené státy jsou mocností námořní a nepotřebují velké pozemní síly — to je zároveň jejich strategická slabina v konfliktu se zemí, jejíž hloubka sahá stovky kilometrů od pobřeží.
Ekonomické důsledky: globální energetická krize
Uzavření Hormuzského průlivu by z globálního ropného trhu stáhlo miliony barelů denně. McGregor upozorňuje, že ropa není jen palivo — jsou to plasty, hnojiva, tisíce průmyslových vstupů. Ceny pohonných hmot by v přepočtu odpovídaly zhruba jedenácti dolarům za galon v USA, situace v Evropě by byla katastrofální. Německo, které přišlo o levnou ruskou energii, je již deindustrializované — za těchto podmínek by celý energetický systém kontinentu musel být přebudován.
Asijské mocnosti — Japonsko, Indie, velká část jihovýchodní Asie — dovážejí ropu odkudkoli mohou. Nejsou nepřáteli USA, ale Washington je svým jednáním odhání. Čína a Rusko mezitím sledují situaci z povzdálí a jsou připraveny jednat, jakmile tlak mezinárodního společenství dosáhne vrcholu.
Doomsdayová letadla nad Nebraskou a íránský arzenál
Americká média zachytila záběry takzvaných doomsdayových letadel — vzdušných velitelských center pro případ nukleárního konfliktu — kroužících nad Offuttem v Nebrasce, sídlem strategického velení USA. McGregor odmítá přímou eskalační interpretaci: letadla jsou v pohotovosti rutinně, ale jejich viditelnost v médiích naznačuje záměrné signalizování vůči Íránu nebo informační únik.
Írán disponuje balistickými raketami s dosahem 1 000 až 1 500 kilometrů, hypersonickými střelami a elektroopticky naváděnými systémy, které nevydávají radarové emise zachytitelné americkými rušičkami. Právě proto byl sestřelen F-15E: íránská protivzdušná obrana přestala spoléhat na radarové navádění, které USA dokáží detekovat a rušit, a přešla na infračervené a elektrooptické systémy. Americké letectvo na tento posun nebylo připraveno.
Pravý příběh F-15: výsadek za íránský obohacený uran
Zatímco oficiální verze mluvila o záchranné misi sestřeleného pilota, Scott Ritter — analytik se zkušenostmi ze speciálních operací — rozebírá dostupné indicencie. Primárním cílem mise nebylo zachránit pilota, nýbrž zmocnit se íránských zásob obohaceného uranu ve formě hexafluoridu (UF6) ze zařízení v Isfahánu. Toto bylo Trumpovo skutečné přání: získat uran, vyhlásit vítězství a íránský jaderný program prohlásit za ukončený.
Do akce byly nasazeny dvě letadla MC-130 s týmy Námořních pečetí (Tier 1) a vojáků Delta Force, na palubě bylo speciální vybavení pro manipulaci s nukleárním materiálem. Zpravodajský podklad poskytla izraelská strana, která tvrdila, že konkrétní letiště je bezpečné a schůdné. Ukázalo se, že tomu tak nebylo: povrch letiště se pod těžkými letouny propadl do bahna. Letadla uvázla a nemohla se otočit. Posádky vyložily část nákladu — nepomohlo to. Záchranná letadla evakuovala personál, obě MC-130 musely být demolovány na místě, aby se nedostaly do íránských rukou.
Pilot F-15E byl úspěšně evakuován — to je ona záchranná mise, o níž hovořil Trump na tiskové konferenci. Ale obohacený uran zůstal v Íránu. Mise selhala. Trump, který k mikrofonu přistoupil spolu s ředitelem CIA, nebyl ani tak hrdý na záchranu pilota, jako spíše zuřivý ze ztráty strategického trofeje.
Izraelská zpravodajská past?
Ritter poukazuje na strukturální problém: americké speciální operace se v Íránu spoléhají na izraelská zpravodajská data, protože vlastní sítě CIA byly v minulých letech kompromitovány — nejprve přes prozrazení e-mailové komunikační sítě, poté přes čínské prolomení protokolů. Izraelci disponují vlastními agenturními sítěmi přes kurdské kmeny a monarchistické skupiny. Jenže jejich zpravodajská doporučení jsou zatížena jejich vlastními strategickými zájmy.
Otázka, zda bylo letiště záměrně označeno za bezpečné, zůstává bez odpovědi. Jisté je, že celá operace stojí na jediném předpokladu: povrch letiště unese letouny. Tento předpoklad se ukázal jako fatálně chybný.
Co přijde po úterku?
McGregor předpokládá útok — pravděpodobně kombinací námořní letecké síly a přesných střel na infrastrukturu a energetická zařízení. Írán odpoví: uzavření Hormuzského průlivu, útoky na ropná zařízení v Zálivu, raketové salvy na americké základny v UAE, Kataru a Iráku. „Čtyřicet sedm milionů lidí žijících v tom Zálivu přijde o pitnou vodu a elektřinu," předpovídá McGregor.
JD Vance mezitím podle zdrojů Redacted vedl diplomatické rozhovory o příměří — aniž by Trump věděl. Pokud jsou tyto informace přesné, jde o otevřený konflikt uvnitř administrativy. McGregor si myslí, že Trump se dostane do situace, z níž není úniku: vojensky válku nevyhraje, ekonomicky si ji nemůže dovolit a diplomaticky je hra prohraná dřív, než začala.
Závěr
Analýzy McGregor a Rittera se shodují v jednom: Spojené státy vstoupily do konfliktu, který vojensky vyhrát nelze, ekonomicky si nemohou dovolit a diplomaticky prohospodařily. Írán je velká, odolná, lidnatá a vojensky stále schopnější země. Západ, který se k tomuto konfliktu připojil — a Evropa v jeho troskách — zaplatí cenu v energetické chudobě, inflaci a politické nestabilitě. Doomsdayová letadla zatím nekroužila nad Teheránem, ale kroužila nad Nebraskou. A to samo o sobě říká dost.
