Ruský tajemník Bezpečnostní rady Sergej Šojgu vyzval velvyslance v Kyjevě, aby ukrajinskou metropoli neprodleně opustili — varování přišlo poté, co tajemník Bezpečnostní rady RF uvedl, že úder může přijít kdykoli. Zatímco americká, britská a evropská diplomacie ve městě zůstává a Spojené státy do Kyjeva vyslaly senátorskou delegaci v čele s Richardem Blumenthalem, ruská strana podle dvou bývalých zpravodajských analytiků zvyšuje připravenost na fázi, kterou už nebrzdí potřeba evakuovat vlastní zpravodajské zdroje.
Šojgu: úder může přijít kdykoli
Posun ve tónu Moskvy začal podle vystupujících v pořadu třemi po sobě jdoucími výroky ruských představitelů. Velvyslanec u OBSE Dmitrij Poljanskij koncem dubna jako první veřejně označil Evropu za zařazenou na seznam možných cílů — kvůli evropské podpoře útoků na ruském území. O několik dní později to potvrdil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov a tento týden uzavřel cyklus ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru se Spojenými státy. Šojgu pak zveřejnil přímou výzvu velvyslancům, aby Kyjev opustili, protože „rány můžou padnout v každé chvíli".
Spojené státy ale podle hostů pořadu reagovaly opačně — místo evakuace přijela do Kyjeva delegace amerických senátorů, kterou na společné tiskové konferenci zastupoval Richard Blumenthal s prohlášením, že USA „Ukrajinu neopouští". Pořad to interpretuje jako pokračování dlouhodobé linie — senátoři, kteří se historicky financují z příspěvků zbrojního průmyslu, podle něj fungují jako klíčový kanál pro pokračování dodávek a finančních toků.
Larry Johnson: Rusko si teď vybralo, kdy zaútočí
Bývalý analytik CIA Larry Johnson, který stream osobně zná z dřívějších rozhovorů s ruskými diplomaty u OSN, tvrdí, že Rusko dosud Kyjev plně neuderalo proto, že nemělo dostatečné rezervy zbraní a personálu pro plný střet s NATO. Teď je podle něj má. Druhým faktorem je podle Johnsona zpravodajská práce — Rusko mělo dlouhodobě infiltrovány klíčové sektory ukrajinské armády, civilního i vojenského zpravodajství a policie. Veřejné varování Šojgua, Rjabkova a Lavrova podle Johnsona umožňuje těmto zdrojům „nepřijít do práce" bez nápadného porušení rutiny.
Johnson přitom očekává, že to nebudou jednorázové údery. „Stěrače z přerušovaného režimu přepínají na nejvyšší rychlost" — Rusko podle něj nyní zahájí intenzivnější fázi operace s cílem opětovně získat Kyjev a následně i Oděsu. K obnovení Ukrajiny by podle Johnsona neměla být dosazena „loutková" vláda, ale taková, která bude respektovat ruské bezpečnostní zájmy.
Pět let na nahrazení 39 dní munice
Brandon Weichert, hostitel podcastu NATSC, na ukázce sdíleného grafu odhaduje, že Spojené státy budou potřebovat pět nebo více let k tomu, aby nahradily systémy THAAD a další přesné munice, které vystřílely za 39 dní bojů kolem Íránu. Zásadní limit ale podle Weicherta není v kapacitách výroby, ale v dostupnosti vzácných zemin. Ty Spojené státy nezpracovávají — odpovídající továrnu z Kokomo v Indianě podle něj v 80. a 90. letech přesunul soukromý sektor do čínského Tchien-ťinu. Tam Čína kapacity zásadně rozšířila a podle Weicherta nyní drží globální monopol na zpracování těžkých vzácných zemin.
Důsledek je podle hostů přímočarý: americké protivzdušné systémy a přesné údernice nelze v dohledné době obnovit. Konkrétně izraelští generálové prý byli během íránské krize překvapeni, jak rozsáhle USA vyčerpaly své vlastní zásoby protivzdušných systémů — některé byly přesunuty z amerických základen v zálivu na ochranu izraelských cílů, zatímco Izraelci své vlastní zásoby šetřili.
Zelenskyj ve Švédsku, ukrajinská letadla bez pilotů
Souběžně s tím odletěl prezident Volodymyr Zelenskyj do Stockholmu, kde dojednává úvěr 80 až 90 miliard dolarů, který má financovat dodávku 150 stíhaček Gripen. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že ukrajinský parlament dokumenty související s úvěrem ratifikoval rychle a první tranše má přijít v červnu. Hostitelé to označují za pokračování nákupů, jejichž praktický význam zpochybňují — moderní stíhačky podle nich Rusko v ukrajinském prostoru dosud rychle ničilo. Otevřená je i otázka, kdo by je v Kyjevě pilotoval: ukrajinská pilotská kapacita je podle nich už dříve doplňována piloty NATO a žoldnéři z Kolumbie, Polska a Francie.
Iránské „příměří" jako 60denní záplata
O Íránu hovořil Johnson přímo: 60denní příměří, o němž se mluví, není dohoda, je to politická záplata před americkými midterm volbami. Íránské podmínky podle něj zahrnují odmrazení íránských zahraničních aktiv ihned (ne v budoucnu), zrušení sankcí na ropný export, ustavení íránsko-ománské správy nad Hormuzským průlivem s environmentálním poplatkem podobným tomu, který za průjezd Bosporem vybírá Turecko, a ukončení izraelských operací v Libanonu a Gaze. Ani na jednu z těchto podmínek podle Johnsona Trumpova administrativa nepřistoupila. Ve stejný okamžik Írán sestřelil další americký dron MQ-9 v Búšehrské provincii a zastavil čtyři americké lodě — náznak, že eskalace dál pokračuje souběžně s formálními jednáními.
Weichert dodává makroekonomický rámec: pokud Trumpova administrativa nedosáhne aspoň částečného otevření Hormuzského průlivu, ekonomické dopady spojí podle něj nejhorší prvky finanční krize z roku 2008 s šokem z covidové uzávěry roku 2020. Pokud se to nepovede, administrativa si podle Weicherta nevystačí s manipulací papírové ceny ropy a před midterm volbami narazí.
Závěr
Z pohledu Evropy je střet o Kyjev více než jen otázkou ukrajinského vojenství. Pokud se naplní varování Šojgua a začne fáze, kterou Johnson popisuje jako „nejvyšší rychlost stěračů", nebudou americké posily k dispozici v reálném čase — protože americké zásoby jsou prázdné a vzácné zeminy potřebné pro jejich doplnění drží Čína. Pro Českou republiku má informace nepřímý, ale citelný dopad: dodávky západních zbraní na Ukrajinu budou v dohledných měsících limitovány nedostatkem amerických zásob, ne politickým rozhodnutím v Bruselu nebo ve Washingtonu.
