Plánovaný taneční sál Bílého domu se na první pohled jeví jako prestižní stavební projekt. Při bližším pohledu však jeho specifikace, dárci i právní obal naznačují něco zcela jiného: pod ozdobnou fasádou má vyrůst utajované podzemní datové centrum, propojené s ambiciózní iniciativou umělé inteligence Project Stargate.
Když rozměry mluví jasněji než marketing
Oficiální komunikace mluví o reprezentačním sále o rozloze přibližně 90 000 čtverečních stop a nákladech kolem 300 milionů dolarů. Stejné parametry — devadesát tisíc stop, zhruba 319 milionů dolarů — má jedno z datových center, které společnost Oracle staví v Izraeli. Shoda v půdorysu, hloubce, chlazení i rozpočtu je natolik přesná, že vede k jasnému závěru: viditelná stavba je obal pro infrastrukturu pod zemí.
Pod východním křídlem Bílého domu se rozkládá několikapodlažní bunkr známý jako Presidential Emergency Operations Center, postavený za druhé světové války. Demolice celého východního křídla otevřela přístup k tomuto bunkru a poskytla prostor pro masivní rozšíření podzemní infrastruktury — energetického přívodu, vodních smyček chlazení a kabeláže, kterou žádný klasický taneční sál nepotřebuje.
Project Stargate jako rámec celé akce
21. ledna 2025, hned první plný den ve funkci, prezident Donald Trump po boku Sama Altmana a Larryho Ellisona ohlásil Project Stargate — investici 500 miliard dolarů do umělé inteligence pro federální správu. Záměr je jednoznačný: konsolidovat státní data, propojit zpravodajské systémy a přesunout klíčové vládní funkce na AI infrastrukturu.
Tato vize potřebuje fyzické zázemí. Servery, masivní chladicí okruhy, redundantní napájení a především utajení. Kdyby takové centrum stálo na zelené louce, podléhalo by běžnému dohledu Kongresu. Pod Bílým domem však spadá pod exekutivní privilegium, které vyjímá stavbu z veřejné kontroly i z auditních povinností.
Izraelský vzor: Project Nimbus a jeho stín
Paralela s izraelským projektem Nimbus se nabízí sama. Oracle a další dodavatelé pomohli izraelské armádě vybudovat masivní datovou platformu, která dnes řídí sledování palestinské populace v pásmu Gazy a na Západním břehu — biometrické kamery v ulicích, oddělené databáze pro různé skupiny obyvatel, sledování pohybu, majetku, komunikace. Stejný technologický stack se nyní stěhuje pod východní křídlo Bílého domu.
Larry Ellison, šéf Oracle a jeden z největších soukromých dárců nového projektu, je v ohnisku obou staveb. Z jeho strany jde o přímou kontinuitu: stejný architekt řešení, stejný typ infrastruktury, jen s americkým prezidentským razítkem. Otázka, zda americká verze ponese stejný režim sledování civilního obyvatelstva, nemá odpověď — protože celá stavba je klasifikovaná.
Seznam dárců odhaluje skutečnou povahu stavby
Mezi soukromými dárci „tanečního sálu" figurují Amazon, Alphabet, Meta, Palantir, HP, Micron Technology, Booz Allen Hamilton, Oracle a Caterpillar. Ani jedna z těchto firem se neživí stavbou plesů. Všechny ovšem stavějí, provozují nebo vybavují klasifikovaná datová centra, dodávají AI infrastrukturu a vyrábějí těžkou stavební techniku pro podzemní stavby.
Schwarzmanova skupina, čipařské firmy a stavební giganti dohromady vytvářejí dárcovský portrét, který přesně odpovídá specifikacím datového centra — nikoli reprezentačního sálu pro státní večeře. Hlavní architekt projektu navíc dříve vedl rekonstrukci Pentagonu po útocích z 11. září, navrhoval ústředí ministerstva financí a CISA — tedy zařízení s utajovanými místnostmi typu SCIF.
Exekutivní privilegium jako právní štít
National Trust for Historic Preservation podala žalobu — nikoli kvůli demolici východního křídla, ale kvůli porušení Appropriations Clause Ústavy USA. Ta jasně stanoví, že prezident nesmí utratit veřejné prostředky na velkou stavbu, dokud o ní Kongres nehlasuje. Trump volbu Kongresu obešel a financování přesunul na soukromé dárce, jenže žaloba tvrdí, že se na stavbu zapojují i federální zdroje.
Soudce Leon argument přijal natolik, že stavbu dočasně zastavil — s odůvodněním, že národní bezpečnost není „bianko šek" pro jakoukoli stavební činnost. Administrativa se odvolala, federální odvolací soud povolil pokračování a hlavní jednání je naplánováno na 5. června 2026. Tato žaloba je jediným otevřeným místem, kterým může do uzavřeného projektu nahlédnout veřejnost.
Co je v sázce mimo USA
Stavba pod východním křídlem Bílého domu je doprovázena obavami, které přesahují americký kontext. Klasifikovaná AI infrastruktura provozovaná pod exekutivním privilegiem je neauditovatelná — ani Kongres, ani inspektoři ji nemohou kontrolovat. Podle dostupných informací se na projektu mají podílet i firmy s vazbami na izraelské zpravodajské prostředí, což otevírá otázku, zda do páteřní AI infrastruktury Spojených států nebudou zabudovány zadní vrátka pro spojeneckou rozvědku.
Historický precedent existuje. Software PROMIS, původně vyvinutý pro americké ministerstvo spravedlnosti, byl podle veřejně dostupných dokumentů upraven s utajenými zadními vrátky a následně prodáván spřáteleným zemím — včetně té, která jej tajně využívala. Riziko, že se podobný scénář zopakuje v měřítku celostátní AI platformy, je dnes hlavním argumentem proti tichému dokončení stavby.
Závěr: ples jako kulisa
Taneční sál pravděpodobně skutečně vznikne — bude se v něm pořádat státní večeře, focení s hlavami států a slavnostní akce. Jeho ozdobná fasáda však zakrývá podstatnou část stavby. Skutečným cílem je utajená AI a datová infrastruktura, která má sloužit dalším administrativám bez ohledu na politické střídání. Kdo se v ní jednou zabuduje, ten v ní zůstane. Ústavní spor v červnu 2026 rozhodne o tom, zda americký systém získá možnost do takové architektury vůbec ještě nahlédnout.
