Svět se ocitá na prahu jednoho z nejnebezpečnějších vojenských konfliktů posledních desetiletí. Spojené státy přesunuly do Perského zálivu tisíce vojáků, letadlové lodě, ponorky a speciální jednotky — a prakticky všechny analýzy vojenských expertů se shodují na tom, že pozemní invaze do Íránu je pastí bez možnosti vítězství. Uzavření Hormuzského průlivu mezitím spouští největší ropný šok v dějinách, který zasahuje Evropu, Asii i Austrálii. A nad tím vším visí stín jaderné eskalace.
Hormuzský průliv: past bez východu
Do oblasti Perského zálivu míří přibližně 10 000 až 15 000 amerických vojáků. Mezi nasazenými jednotkami jsou námořní pěchota z 11. expediční jednotky na USS Boxer, výsadkáři z 82. výsadkové divize, posádky letadlových lodí USS Abraham Lincoln a USS Gerald R. Ford, řízená střela ponorka USS Georgia a speciální jednotky včetně Delta a Navy SEALs.
Nejpravděpodobnějším cílem operace je ostrov Chárg — malý ostrov v severní části Perského zálivu, odkud Írán exportuje většinu své ropy. Problém je zásadní: i kdyby se podařilo Chárg obsadit, Hormuzský průliv zůstává v dostřelu íránských raket a dronů z celého území Íránu. Jakýkoliv člověk s dronem kdekoliv na íránském území může ohrozit lodní dopravu v průlivu. Írán navíc zaminoval jižní plavební dráhy.
Jaderné riziko: Samsonova doktrína
Jedním z nejznepokojivějších scénářů je možnost jaderné eskalace. Pokud Izraeli skutečně dojdou obranné interceptory — podle odhadů během několika dnů až týdnů — situace se stane zoufalou. Existují zprávy, že Vladimír Putin údajně varoval: pokud se Izrael pokusí použít jaderné zbraně proti Íránu, Rusko odpoví jaderným úderem na Izrael. Tyto zprávy nelze potvrdit, ale nejsou nevěrohodné. V tu chvíli by svět vstoupil do globálního jaderného konfliktu.
Íránské rakety mezitím dopadají na Tel Aviv prakticky bez varování — systémy včasného varování a radary byly z velké části zničeny v předchozích úderech. Mezinárodní letiště v Tel Avivu bylo zasaženo, což výrazně omezilo možnosti evakuace.
Vojenští experti: katastrofální scénář
Penzionovaný kontradmirál britského královského námořnictva Steve Jeremy, podplukovník Danny Davis a další vojenští analytici se shodují: pozemní operace v Íránu by byla vojenskou katastrofou srovnatelnou s nacistickou invazí do Sovětského svazu v roce 1941. Na jedné obrazovce YouTube streamu bylo podle komentátorů více vojenských zkušeností než v celém Trumpově kabinetu dohromady.
Klíčový problém: jakmile vojáci přistanou — ať už na ostrově Chárg nebo jinde — jak je zásobovat a chránit? Íránská armáda čítá údajně až milion vojáků, je decentralizovaná do 31 vojenských okruhů a disponuje rozsáhlou podzemní infrastrukturou. Americké jednotky by se ocitly v pasti, obklíčené ze všech stran a odkázané na zásobovací trasy vedoucí skrz zónu ohně.
Jeden z vojenských analytiků to shrnul takto: pokud se USA pokusí o pozemní invazi, hrozí jim fyzická porážka — ne strategická jako v Afghánistánu či Vietnamu, ale skutečná fyzická porážka způsobená hrubým podceněním vojenského úkolu. Mezitím Čína sedí na vedlejší koleji, buduje vojenskou sílu a relativní mocenská rovnováha se posouvá v její prospěch.
Americké základny v troskách
Zprávy potvrzují, že prakticky všech 13 amerických vojenských základen v regionu je ve stavu blízkém neobyvatelnosti. Základny v Kuvajtu, SAE a Saúdské Arábii utrpěly masivní škody. Radarové systémy včasného varování byly zničeny. Stíhačky údajně „padají z nebe" — ve skutečnosti jsou sestřelovány pomocí termálního sledování, které obchází stealth technologii.
Letadlová loď USS Gerald R. Ford údajně utrpěla vážné poškození — oficiálně kvůli „požáru v prádelně", ačkoliv Írán tvrdí, že loď zasáhl. Oprava potrvá roky. Tento rozpor mezi oficiálními zprávami a realitou na bojišti je jedním z nejznepokojivějších aspektů celého konfliktu.
Globální energetická krize bez precedentu
Uzavření Hormuzského průlivu spustilo řetězovou reakci po celém světě. Austrálie vyhlásila národní palivovou krizi — zbývá jí 36 dní strategických rezerv a více než 500 čerpacích stanic vyschlo. V Evropě několik zemí zahájilo přídělový systém paliv. Filipíny vyhlásily národní stav nouze. Jižní Korea zastropovala ceny pohonných hmot a uvolnila strategické rezervy. V Indii musela být nasazena policie u čerpacích stanic kvůli panickému nakupování.
Goldman Sachs označila současnou situaci za největší narušení dodávek ropy v celé historii. Analytici uvádějí, že současná krize překonává kombinovaný dopad ropných šoků z let 1973, 1979 a 2022. Pentagon jako jeden z největších spotřebitelů paliv na světě čelí tomu, že každý nárůst ceny ropy o 10 dolarů za barel zvyšuje jeho roční provozní náklady o 1,3 miliardy dolarů. Samotné vojenské operace stojí téměř miliardu dolarů denně na munici, přičemž celkové náklady za první měsíc konfliktu přesáhly 25 miliard dolarů.
Asymetrická válka: drony za tisíce proti technice za miliardy
Konflikt odhalil zásadní slabinu západních armád: celý model budování vojenské síly založený na maximálním zisku místo maximální efektivity. Radarový systém za miliardu dolarů zničí dron za 10 000 dolarů. Tank Merkava za desítky milionů vyřadí jednoduchá protitanková zbraň za pár tisíc. Za 15 dní bojů v jižním Libanonu Hizballáh údajně zničil přes 100 izraelských tanků Merkava.
Íránské FPV drony — levné, vyrobitelné prakticky v garáži — jsou nasazovány proti americké technice v Iráku. Na propagandistických záběrech je vidět, jak dron nejprve zasáhne radarový systém a poté vrtulník Black Hawk. Zbraně protivníka stojí stokrát méně, lze je vyrábět stokrát rychleji a může je nasadit kdokoliv odkudkoliv.
Kam to všechno směřuje
Situace nemá jednoduché východisko. Pokud USA ustoupí, Írán nadále kontroluje Hormuzský průliv a diktuje podmínky. Pokud zůstanou, konfrontace se jen prohlubuje bez vyhlídky na vojenské vítězství. Čína může využít situace k akci vůči Tchaj-wanu. Rusko upevňuje pozice na Ukrajině. Globální ekonomika se propadá do krize.
Válka v Perském zálivu se stává testem celého světového řádu — a zatím tento test neprobíhá ve prospěch dosavadních mocností. Svět vstupuje do období, kdy se přepisují pravidla globální bezpečnosti, energetiky i ekonomiky. A nikdo zatím nenabízí cestu ven.
