Po masivním ukrajinském dronovém útoku na Moskvu vyhrožuje Kreml „masivní a násilnou odvetou", zatímco Bílý dům paralelně přepisuje vztah k Izraeli a Kanada se podle vlastního premiéra připravuje předat část suverenity Evropské unii. Souběh tří dějů — válka, izraelsko-íránské memorandum a kanadský obrat k Bruselu — ukazuje, jak se mění mocenská geografie roku 2026.
Moskva v plamenech: nejmasivnější dronový útok od začátku války
Nad Moskvou se valil černý kouř po útoku, při němž bylo podle ruského ministerstva obrany sestřeleno 555 ukrajinských dronů. Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes Moskvou samotnou nejméně 194 strojů, několik jich však proniklo a zasáhlo ropné rafinérie, civilní infrastrukturu i obytné domy. V hlavním městě bylo zraněno minimálně sedmnáct lidí, v Rostově na jihu jeden člověk zahynul. Šlo o jeden z plošně největších dronových úderů od začátku konfliktu — a zároveň o psychologický šok pro obyvatele metropole, na kterou poprvé padal „černý déšť".
Reakce z ruské strany přišla okamžitě. Ministr zahraničí Sergej Lavrov a Státní duma ohlásili, že na ukrajinské cíle dopadnou „masivní a násilné údery". Po předchozím ukrajinském útoku na vysokou školu v Luhansku, kde zemřelo 21 studentů, Rusko zintenzivnilo bombardování Kyjeva — a nyní lze očekávat další eskalaci. Jako pravděpodobný nástroj se zmiňuje hypersonická střela Orešnik mířená proti podzemním velitelským stanovištím v Kyjevě, kde mají podle ruské strany sídlit i důstojníci USA a NATO koordinující ukrajinské drony hluboko v ruském vnitrozemí.
Rubio nazval Zelenského lhářem, bezpečnostní záruky až po skončení války
Americký ministr zahraničí Marco Rubio veřejně označil prezidenta Volodymyra Zelenského za lháře. Spor se týká bezpečnostních záruk pro Ukrajinu: Zelenskyj tvrdí, že je Washington podmiňuje stažením z Donbasu. Rubio to odmítl. Záruky podle něj nezačnou platit dřív, než skončí válka — jakékoli rozmístění spojeneckých jednotek během bojů by znamenalo přímou účast ve válce. Územní otázku Donbasu Spojené státy jen tlumočí jako ruský požadavek, samy se prý za něj nestaví a rozhodnutí nechávají na Kyjevě.
Z toho ovšem implicitně vyplývá, že i ukrajinská strana ví: jediná cesta k zastavení války vede přes vzdání se zbylých kontrolovaných oblastí Donbasu. Druhým neuralgickým bodem zůstává podoba budoucích záruk — francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer prosazují rozmístění západních vojáků v Ukrajině, což je pro Moskvu nepřijatelné. Dokud Kyjev na tomto modelu trvá, vyjednávání reálně nikam nepostoupí.
Konflikt v zákulisí: dva miliony mrtvých a černý trh s životy
Ukrajina má za sebou déle trvající konflikt než první světová válka. Odhady ztrát se pohybují kolem dvou milionů zabitých, fakticky vymazaná je celá jedna mužská generace. Východní část země je ztracena, a pokud Rusko získá Oděsu, stane se z toho, co zbylo, vnitrozemský stát napojený na úvěry MMF a Světové banky. Tvrzení západního tisku, že Ukrajina vychází z konfliktu jako „nejsilnější země Evropy", neodpovídá fyzickému stavu země ani frontové linie.
Mezi nejtemnější zprávy patří svědectví otce padlého ukrajinského vojáka. Po vlastním pátrání popsal, že boje na frontě byly vysílány online, velení z toho udělalo rutinu a diváci z celé světa sázeli na přežití konkrétních vojáků jako na „safari pro cizince". Ukrajinská armáda zároveň podle ozvěn z domova maskuje skutečné ztráty pod kategorii „pohřešovaní", aby rodiny nedostaly úmrtní odškodné. Z fronty unikly i fotografie podvyživených vojáků bez zásobování — situaci pomohlo zlepšit teprve veřejné rozhořčení po jejich zveřejnění.
Netanjahu odmítá stáhnout vojáky z Libanonu, mírové memorandum visí na vlásku
Memorandum mezi Spojenými státy a Íránem, podepsané včera oběma stranami, dostává okamžitě trhliny. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael nestáhne své jednotky z Libanonu — a hodlá pokračovat v projektu „Velkého Izraele" v Libanonu i v Gaze. Centrální velení USA (CENTCOM) přitom oficiálně zrušilo blokádu Hormuzského průlivu. Zatímco minulý týden CENTCOM tvrdil, že průliv je „plně otevřený a pod americkou kontrolou", prezident Donald Trump na summitu G7 přiznal, že bez mírové dohody by „přišlo bedum-bedum" — jasné přiznání, že průliv ve skutečnosti uzavřen byl.
Předseda senátního výboru pro ozbrojené síly, senátor Roger Wicker, vyzval prezidenta Trumpa k „dokončení práce" a obnovení útoků na íránské konvenční vojenské kapacity. Memorandum označuje za „nehodné papíru, na kterém je napsáno". Z Íránu je naopak slyšet, že tolerance vůči pokračující izraelské okupaci jižního Libanonu je limitovaná — íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí požaduje úplné stažení. Bez něj se podle Teheránu válka v jižním Libanonu, kde už zahynuly tisíce lidí a přes milion bylo vysídleno, nedá označit za ukončenou.
JD Vance proti izraelské vládě: bez nás byste neměli nic
Mnohem ostřejší tón nasadil viceprezident JD Vance. V projevu označil za nepřípustné, že někteří členové Netanjahuova kabinetu osobně útočí na amerického prezidenta kvůli dohodě s Íránem. Připomněl, že Donald Trump je dnes „jediným hlavou státu na světě, který je k Izraeli sympatický" — a přitom je hlavou globální supervelmoci. Útočit na jediného mocného spojence, kterého Izrael ještě má, podle Vance nedává smysl.
Druhá rovina je ekonomická: za poslední tři měsíce postavily dvě třetiny izraelských obranných zbraní americké ruce a financovali je američtí daňoví poplatníci. Vance varoval Izrael, že „nemůže pokaždé vyřešit neshodu zabíjením", a vzkázal Jeruzalému, aby si uvědomil realitu situace, ve které se země nachází. Otevřenou otázkou zůstává, zda jde o skutečný obrat americké politiky, nebo jen o dočasné předvolební gesto: kabinet Trumpa i Netanjahua má před elektorátem různé zájmy, Netanjahu prosazuje pokračování války kvůli vlastním volbám, Trump kvůli kongresovým midterms naopak její ukončení.
Senátor Johnson o utajeném selhání: covidové vakcíny jako největší skandál naší doby
Republikánský senátor Ron Johnson označil obstrukce kolem bezpečnostních signálů covidových vakcín za největší vládní skandál svého života. Z dokumentů, které ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. uvolnil senátnímu výboru, vyplývá, že šéf Centra pro biologika FDA Peter Marks věděl už 1. března 2021, že algoritmy maskují bezpečnostní signály. O 26 dní později se ukázalo, že systém zachytil 25 vážných nežádoucích událostí včetně náhlé srdeční smrti, plicního infarktu, obrny lícního nervu a několika typů mrtvic. Místo zveřejnění FDA tato data umlčela.
Dr. Robert Malone v rozhovoru upozornil, že jádro problému není v jednom úředníkovi, ale ve strukturální závislosti regulátorů, médií i Kongresu na příjmech z farmaceutického průmyslu. Hovoří o systému, který od časů AIDS dokáže opakovaně přetavovat strach z pandemie či jiné krize na zisk, vliv a moc. Připomněl rovněž „otáčející se dveře" — Peter Marks z FDA krátce po odchodu z úřadu nastoupil na lukrativní pozici v průmyslu. Trestní stíhání či kongresní vyšetřování v dohledné době neočekává: zákonodárný sbor není podle něj schopen schválit ani rozpočet, natož postavit silnou agendu proti svým hlavním sponzorům.
Carney, Brookfield a kanadská suverenita směrem do Bruselu
Kanadský premiér Mark Carney, přistižený na summitu G7 u zapnutého mikrofonu, vychvaloval prezidenta Trumpa a zároveň otevřeně mluvil o tom, že budoucnost nového světového řádu leží v Bruselu — a Kanada se hodlá stát jeho aktivní součástí. V rozhovoru pro CNN potvrdil, že Kanada je největším poskytovatelem výcviku a zbraní Ukrajině v přepočtu na obyvatele, vyrábí s Kyjevem zbraně společně a má v Pobaltí jednotky na takzvané přední linii. Podle něj „přelom" už nastal a Vladimir Putin válku prohraje.
Souběžně Kanada od roku 2022 poskytla Ukrajině pomoc v hodnotě 25,5 miliardy dolarů, převážně vojenskou. Mezi posledními dodávkami je 900 dronů Sky Ranger — některé z nich se s vysokou pravděpodobností objevily i v dnešním útoku na Moskvu. Ruská strana přitom dlouhodobě naznačuje, že západní výrobci dronů a střel pro Ukrajinu se stávají legitimními cíli. Pokud by se tento princip naplnil, Kanada není mimo dosah — sovětská a ruská mezikontinentální balistická kapacita existuje již od roku 1957 a klidně dosáhne Ottawy či Toronta i bez jaderné hlavice.
Brookfield, jaderné reaktory a obnova Ukrajiny: kde leží osobní zájem premiéra
Otázka, proč si Carney tak vehementně přeje ukrajinské „vítězství", vede k Brookfield Asset Management. Carney byl ještě nedávno předsedou představenstva této investiční skupiny; nyní leží jeho majetek ve slepém svěřenském fondu, jehož přesnou výši veřejnost nezná. Brookfield přitom přes 51% podíl ve Westinghouse (zbývajících 49 % drží Cameco) ovládá většinu jaderné energetiky na Ukrajině. Patnáct ukrajinských reaktorů znamená pro firmu trvalý tok zisku — pouze pokud zůstanou v ukrajinských rukou. Jeden je už na ruské straně linie, dalším pěti hrozí ruský postup.
Druhým motivem je takzvaný „Marshallův plán" pro poválečnou obnovu Ukrajiny: Brookfield je třetí v pořadí na čerpání zakázek po BlackRocku a JPMorgan Chase. V sázce jsou desítky bilionů dolarů a smlouva s odhadovanou hodnotou kolem čtyř miliard dolarů na výstavbu devíti nových reaktorů. Čím déle válka trvá a čím méně území Rusko získá, tím větší byznys pro Brookfield zbude. V tomto světle dostává „neústupnost" premiéra Kanady velmi konkrétní materiální obrysy — a vysvětluje, proč jeho rétorika o předání kanadské suverenity Evropské unii nezní jako slogan, ale jako obchodní plán.
Závěr: válka, peníze, divadlo
Den, který začal hořící Moskvou, končí trojím vzkazem. Eskalace v Ukrajině je zpátky ve hře a tentokrát s vážnějšími zbraněmi. Americko-íránské memorandum drží spíš obrazně než reálně — dokud se Izrael nestáhne z jižního Libanonu, je každá zmínka o „klidu zbraní" pouze diplomatická figura. A za scénou globální politiky stojí konkrétní obchodní zájmy: covidové vakcíny ukázaly, jak křehká je hranice mezi regulátorem a průmyslem, a Brookfield ukazuje, kdo profituje z toho, že válka v Ukrajině pokračuje. Zbylé možnosti se mezitím zužují — a tlak na to, aby se konečně jednalo o míru, ne o nových frontách, sílí.
