Evropa se otřásá. Francii zachvátily výtržnosti, jaké země dlouho nepamatuje, jih Itálie zůstává bez jídla, nad Petrohradem hoří ropné sklady a vlády rozdávají příručky, jak přežít válku. Kdo sleduje jen hlavní zpravodajství, o velké části toho neví. Rada je proto jediná: připravte se.
Francie: výtržnosti, ne protesty
Prezident Emmanuel Macron v projevu opakovaně mluvil o studentech a o Francouzích. Studenti ale mezi výtržníky tvoří sotva jedno až dvě procenta a to, co se v ulicích děje, nejsou protesty, nýbrž otevřené výtržnosti. Macronova věta „Jak mohou Francouzi tohle udělat Francii?“ patří do projevu, který je snad tím nejubožejším, jaký kdy politik pronesl. Prezident s manželkou navíc seděli na koncertě Céline Dion, zatímco jejich země hořela.
Řada médií přesto dál píše o „převážně pokojných protestech“. Nepokoje se mezitím rozšířily i do italského Milána a protestuje se také v Albánii, Německu, Bulharsku, Portugalsku a Belgii. Ve Francii bylo vydrancováno přes 3 000 budov. Mezi skupinami, které nepokoje rozdmýchávají, je i Antifa – hnutí, které se staví proti fašismu, a samo přitom jedná přesně tak, jak to vyčítá druhým. Učebnicová projekce.
Nejnověji zavřeli Louvre. Výtržníci zatarasili ulice židlemi a cihlami, aby se na místo nedostaly záchranné složky. Uzavírání přístupových cest je taktika, kterou znají všechny bezpečnostní a zásahové jednotky; v Africkém rohu se stejně blokovaly ulice hořícími pneumatikami, aby nikdo nemohl přijet na pomoc, a natočili o tom i film. Louvre je chráněný jako banka, a přesto ho museli zavřít, protože hrozilo vyrabování. Se studenty to nemá nic společného.
Itálie: prázdné regály a stávka dopravců
Ve střední a jižní Itálii zely ještě včera prázdné regály i mrazáky. Kamioňáci a zemědělci s traktory blokují silnice, protože už nemají na naftu, a říkají, že nemají čím nakrmit vlastní děti. Z Palerma přicházejí záběry supermarketů bez jídla, bez mléka, bez čehokoli pro děti. Nejde o Ukrajinu ani o jih Afriky – jde o Itálii. Litr nafty stojí kolem 2,40 eura a dopravci se zemědělci stávkují. Právě tohle Evropa před západními médii tají.
Zákaz vycházení, kalašnikovy a vypálená radnice
Francie vyhlásila zákaz vycházení. Že by výtržníky zastavil, je ovšem iluze. Francouzská policie potvrdila, že v ulicích Paříže narazila na výtržníky a lupiče se samopaly Kalašnikov; podobné zprávy přicházejí z Marseille a Lyonu. Zbraň, kterou Michail Kalašnikov zkonstruoval v roce 1947, se tak stala symbolem francouzských nocí.
Do základů lehla ikonická radnice z roku 1883, symbol Francouzské revoluce, která sehrála důležitou roli i v době odboje. Uvnitř bylo zlato, mramor, sochy a vzácné obrazy, připomínala spíš prezidentský palác. Pro Francouze byla druhou nejvýznamnější památkou země, hned po katedrále, která vyhořela před několika lety. Rozsáhlý požár zničil i nejstarší krytou tržnici s potravinami. Nejde o protestující, ale o povstalce, kteří chtějí rozvrátit vládu Francie i dalších zemí. V Itálii, Bulharsku, Portugalsku, Belgii, Německu a Albánii to zatím nedosahuje stejné síly, ale vře to i tam.
Evropa radí lidem připravit se na válku
Evropské státy včetně Británie a Německa rozdávají obyvatelům příručky, podle nichž se mají chystat na totální třetí světovou válku; dostali je i Irové a Skotové. Nejde o fámu ani konspiraci, záběrů těch příruček koluje spousta. Vzkaz je jasný: připravte se, už brzy se může stát něco velkého. A také se stane. Polarizace společnosti je těsně před bodem zlomu.
Petrohrad pod útokem dronů
Petrohrad, dřívější Leningrad, je druhé největší a druhé nejdůležitější město Ruska. Včera a předevčírem na něj mířily masivní útoky dronů, po nichž vypukly rozsáhlé požáry. Hořelo v ropném terminálu a v ropném skladu Ručji.
Kdo stojí za vlnou nepokojů
Nepokoje financuje řada nevládních organizací a za nimi stojí loutkovodiči mocných zákulisních uskupení. Eskalaci protestů ve Francii a dalších zemích pohání 54 organizací – rozvětvená síť komunistických stran, revolucionářů, socialistických skupin, odborů, organizací solidarity s Palestinou a mezinárodních médií. Chtějí přetavit nespokojenost v otevřenou vzpouru. Sami jí říkají vzpoura proti kapitalismu, ve skutečnosti jde o vzpouru proti civilizaci, přirozenému řádu, zdravému rozumu, míru a příčetnosti. Navenek se vymezují proti vládním úsporám a výdajům na zbrojení.
Dalších 28 komunistických a socialistických mládežnických organizací z 12 evropských zemí mobilizuje na koordinovanou stávku 20. listopadu pod heslem „Bojuj za budoucnost, ne za jejich konflikty“. Vyzývají k odchodům ze škol a z práce, k blokádám, okupacím a masovým akcím. Další vlna je ve Francii a jinde naplánovaná už na tento víkend.
Problém, reakce, řešení
Princip je starý: vyvolat problém, na který už je připravené řešení. Digitální měna, rozsáhlé sledování, které se už zavádí, nekonečné kontroly a příděly. Situace se zhorší natolik, že užiteční idioti budou sami prosit, ať to někdo spraví. „Spravíme to, ale musíme udělat tohle, tohle a tohle.“ „Dobře, cokoli, hlavně ať to skončí.“ Řešení přitom existovalo dávno předem, stačilo vytvořit problém. Celé je to propočítané umělou inteligencí a superpočítači, které se k plánování strategií používají od druhé poloviny 80. let. Akce a reakce – a všechno zapadá do plánu na rok 2030.
Připravte se
Přirozený řád se nakonec prosadí. Svět je jako přetažená gumička: buď povolí, nebo praskne – a tentokrát to vypadá, že praskne. Korekce přijde tak či tak, i když se jí dnešní generace možná nedožije. Proto naléhavá prosba: připravte se. Nikdo vám přitom nic neprodává. Polarizace je extrémní a gumička praskne brzy. Lidé, kteří v Evropě žijí, píšou, že je tam zle, a mnoho z toho se nedostane ani do alternativních médií. Oficiální zpravodajství mezitím dál mluví o „převážně pokojných protestech“. Udělejte, co uznáte za vhodné, ale připravte se, jak nejlépe dokážete. Tečka.
