Vlády České republiky a Maďarska se ve čtvrtek 29. října poprvé v historii sešly ke společnému zasedání. Premiér Andrej Babiš a maďarský premiér Péter Magyar na tiskové konferenci v Praze zdůraznili shodu v otázkách migrace, cen energií i příštího unijního rozpočtu. Hlavním společným projektem má být vysokorychlostní trať z Prahy přes Brno a Bratislavu do Budapešti, na kterou chtějí obě země získat evropské peníze. Na dotazy novinářů odpovídali i na téma pokuty, kterou Maďarsko platí za azylovou politiku, a možné kandidatury Viktora Orbána do čela OSN.
Historicky první společné zasedání obou vlád
Premiér Andrej Babiš označil společné zasedání vlád za významný mílník ve vzájemných vztazích. Obě vlády podle něj chtějí mluvit pravidelně a otevřeně a řešit konkrétní věci, které mají dopad na občany, firmy a budoucnost obou zemí. Příští zasedání se uskuteční v Budapešti. Na mnoha evropských otázkách se podle premiéra pohledy obou vlád shodují, a proto je důležité spojovat síly a prosazovat společné priority.
Oba premiéři navázali na červnové jednání v Gödöllő u Budapešti a shodli se, že regionální spolupráce musí stát na konkrétních projektech v dopravě, energetice a obraně. Země střední Evropy jsou podle Babiše mnohem silnější, když spolu mluví. Vítá oživení Visegrádské čtyřky, jejíž spolupráce byla podle něj za jeho první vlády velmi úspěšná a znovu se rozběhla i díky maďarskému premiérovi. V červenci 2027 převezme Česko předsednictví skupiny a chce podporovat jak spolupráci V4, tak rozšířený formát s dalšími zeměmi. V listopadu se oba premiéři znovu setkají v Bratislavě na jednání V4 s rakouským kancléřem.
Obchod, investice, obrana a ceny energií
Maďarsko stabilně zaujímá desáté místo v objemu zahraničního obchodu Česka a je v něm registrováno téměř 500 firem řízených z Česka. Česká republika je zároveň pro Maďarsko významným investorem a naopak v Česku působí maďarské skupiny MVM a MOL.
V obraně mluvily obě strany o spolupráci v rámci NATO. Maďarsko podle Babiše realizuje rozsáhlou modernizaci armády a české firmy jsou pro ni přirozenými partnery. Premiér přitom podpořil firmu Aero Vodochody, která má i maďarský kapitál a jejíž výrobky se vláda snaží prodávat ve všech zemích, kam míří s ekonomickými misemi, naposledy v pondělí a úterý v Alžírsku.
V energetice a klimatu postupují obě země na Evropské radě společně za nižší ceny energií. Česká vláda usiluje o snížení zátěže emisních povolenek prvního systému a o odklad povolenek ETS2, které odmítá, a stejný názor má podle Babiše i Maďarsko. Obě vlády podporují jádro jako klíč k energetické bezpečnosti.
Memorandum o dopravě a peníze na rychlotrať
Ministři dopravy obou zemí podepsali memorandum o spolupráci v železniční a silniční dopravě. Velkým společným tématem jsou vysokorychlostní tratě: vlády chtějí spolupracovat na jejich přípravě, financování a výstavbě a sdílet zkušenosti. Koridor Praha, Brno, Bratislava, Budapešť se má stát páteří budoucí sítě rychlotratí zemí V4.
Do Vánoc čekají obě země ještě dvě zasedání Evropské rady, podle premiéra ta nejdůležitější, protože se bude vyjednávat unijní rozpočet na roky 2028 až 2034. Protože Unie v něm škrtá peníze na železnici v Nástroji pro propojení Evropy, dohodli se premiéři, že budou usilovat o evropské peníze speciálně pro vysokorychlostní železnici. Česko má podle Babiše v této oblasti velmi velké zpoždění.
Vlády mluvily také o ochraně vnějších hranic a nelegální migraci, na kterou mají stejný názor. Babiš ocenil, že znovu funguje koordinace V4 před zasedáními Evropské rady, a těší se na další bilaterální jednání ministrů i na setkání v Budapešti příští rok.
Magyar: osm ministrů, spojenci a nový impuls pro V4
Maďarský premiér Péter Magyar přiznal, že ho překvapilo, že jde o vůbec první společné zasedání obou vlád. Českou vládu pozval na společné zasedání do Maďarska na jaře příštího roku. Do Prahy podle svých slov jezdí rád, po Budapešti je to pro něj možná nejhezčí hlavní město na světě a váže ho k ní spousta vzpomínek.
Do Prahy přivezl osm ministrů. Spolupráci obou spřátelených národů podle něj posiluje společná historie i Visegrádská čtyřka, které se podařilo dodat nový elán, možná silnější než kdykoli dříve. Na dvou zasedáních Evropské rady, kterých se zatím účastnil, poznal, jak velkou pomocí jsou spolehliví spojenci. S nimi lze prosazovat společné zájmy v boji proti nelegální migraci, při snižování cen energií, posilování konkurenceschopnosti střední Evropy i ve vyjednávání o příštím sedmiletém rozpočtu. Společně jsou obě země podle Magyara mnohem úspěšnější, než kdyby postupovaly každá zvlášť.
Teoretickou spolupráci chce převést do konkrétních činů v konkurenceschopnosti, zemědělství, obraně, vodním hospodářství i kultuře. Ministři se podle něj sešli se svými protějšky ještě před plenárním zasedáním a přišli s konkrétními výsledky v řadě oblastí. Na společném obědě prý zazněly písně Karla Gotta i maďarské skupiny Omega.
Rychlovlak pro šedesát milionů lidí
Střední Evropa podle Magyara potřebuje symbolické, ale konkrétní projekty a těch je málo. Železniční i dálniční síť v Evropě vede hlavně od východu na západ a je načase propojit i hlavní a větší města ve směru sever–jih: Prahu, Brno, Ostravu, Bratislavu a Budapešť. Rychlá trať by obsloužila 60 milionů lidí, cesta z Prahy do Budapešti by trvala tři hodiny a do Varšavy pět. Inspirací jsou pro něj Portugalsko, Španělsko a v posledních letech Polsko, kterým podobné projekty pomohly ke konkurenceschopnosti a hospodářskému rozvoji.
Samotný projekt ale nestačí. Jde o stavby za mnoho miliard, které potrvají deset až dvanáct let od projektu po dokončení. Spolu s Polskem, Slovenskem a Českem proto chce Maďarsko získat významnou podporu už v příštím sedmiletém rozpočtu EU, podobně jako ji získaly pobaltské státy na své propojení. Peníze zatím nikdo v ruce nemá, ale obálky už existují, a proto je potřeba udělat vše pro získání několika miliard. Konkrétní číslo Magyar říct nechtěl, aby nesvazoval ruce Evropské komisi ani nezmínil příliš nízkou částku.
Firmy, vývoz a obranné investice
Vzájemný obchod se podle Magyara rozvíjí a firmy rostou samy, vlády jim ale chtějí dál pomáhat. Proto by se měly propojit nástroje na podporu vývozu i příslušné instituce, v Maďarsku agentura HIPA a její česká obdoba. Ty mají pomáhat maďarským podnikům investovat v Česku a naopak a podporovat české a maďarské firmy společně v Evropské unii i na dalších trzích.
Na společné investice se chce zaměřit i v obraně, kde je v Maďarsku řada českých investic a v Česku zase maďarské. Rozvíjet se mají zčásti z unijních zdrojů, včetně evropského programu SAFE v objemu několika miliard eur.
Sucho, výzkum, zdravotnictví a společné kořeny
Sucho postihuje podle Magyara Česko i Maďarsko stejně. Babiš mu ukázal řeku a mluvili spolu o povodních z roku 2002, které v Česku napáchaly velké škody. Maďarsko je na tom s Dunajem podobně a se suchem obecně, které dopadá nejen na zemědělství, ale na celý maďarský venkov. I tady chtějí obě země spolupracovat z domácích i unijních peněz, sdílet dobrou praxi a realizovat společné projekty.
Totéž platí pro výzkum a vývoj, kde se ministři bavili o konkrétních projektech v umělé inteligenci, laserovém centru a výměně dobré praxe. Ministři financí probrali sedmiletý rozpočet EU a sladili postup, protože obě země zároveň schvalují státní rozpočet na příští rok. Ve zdravotnictví představil maďarský ministr systém pro vyhodnocování pacientů a jeho český kolega zdejší příklady dobré praxe. Řeč byla i o financování léků: při společném nákupu mají státy silnější vyjednávací pozici. Nevídané možnosti nabízí ve zdravotnictví také umělá inteligence a IT.
Magyar připomněl, že přijel do země, kde žili Hrabal a Kundera, jejichž jména znamenají pro Maďary téměř totéž co pro Čechy. Obě země spojuje středoevropský pohled na svět. Chtějí, aby se mladí lidé navzájem navštěvovali a investice rostly, a šířit dobré jméno střední Evropy. Do jarní návštěvy české vlády v Maďarsku čeká obě země podle Magyara ještě několik bitev v Bruselu.
Shoda bez ohledu na Orbána a ideologii
Česká televize se Babiše zeptala, jak vnímá změnu maďarské politiky, protože byl dlouholetým spojencem Viktora Orbána, od jehož kurzu se nová vláda v mnohém odklání. Premiér odmítl, že by soulad nebyl takový jako dřív. Důkazem je podle něj právě historicky první společné zasedání a opakovaná setkání obou premiérů. Odklon od Orbána je podle Babiše hlavně tvrzení médií. Jako český premiér usiluje o dobré vztahy v celé Evropské radě i mezinárodně, protože bojuje za české zájmy. Česká vláda podle něj respektuje, koho si v jiných zemích zvolí voliči do vlády, na rozdíl od minulé české vlády, která spolupracovat odmítala.
Magyarovi pogratuloval k obrovskému vítězství: jeho strana má ústavní většinu a nepotřebuje žádného koaličního partnera. „Tomu závidím,“ dodal. Obě vlády mají podle něj společné cíle a chtějí bojovat za region, jako to dělaly za jeho první vlády.
Magyar navázal, že i bez koaličního partnera je těžké snižovat schodek rozpočtu a plnit očekávání v Bruselu. Občas prý přemýšlí, jak těžkou roli mají ti, kdo musí vycházet s koaličními partnery, se kterými nemají vždy přátelské vztahy. Jeho vláda má podle něj nejsilnější mandát v Evropě, a důvěru maďarských občanů si proto musí zasluhovat každý den.
K otázce, zda se Maďarsko ideologicky posunulo, když podle vicepremiéra Karla Havlíčka nemělo, protože Magyar pochází z Fideszu, odpověděl, že ideologické spory neřeší. Zajímá ho zájem národa, ať jde o boj proti nelegální migraci, suverenitu, ceny energií, energetickou a národní bezpečnost nebo právní stát. K jeho hnutí Tisza podle něj přešli voliči zprava i zleva, konzervativci, liberálové, zelení i lidé bez ideologie. V mnoha zemích se podle něj politika točí kolem otázek, které rozdělují společnost, a v kalných vodách se loví ryby. Maďarsko si podle něj zaslouží víc, než dosáhlo za posledních patnáct let, a vláda proto dělá politiku nad ideologiemi. Kdo přišel z Fideszu, ho nezajímá, každý člen vlády má reprezentovat Maďarsko.
Pokuta milion eur denně a výjimka z migračního paktu
Maďarská veřejná televize se zeptala na pokutu, kterou Maďarsku uložil Soudní dvůr EU za nedodržování azylových pravidel. Maďarsko podle Magyara platí milion eur za každý den, tedy 365 milionů eur ročně, a zaplatilo už obrovské částky. V návrhu státního rozpočtu na rok 2027, který vláda předloží v pátek, nefiguruje na tyto pokuty ani euro. Maďarsko chce věc vyřešit nejpozději do konce letošního roku. Pomoci mohou i další země, protože dnes uplatňují stejné zásady, včetně těch, které dříve v migraci postupovaly jinak. Změnila se nálada i právní prostředí a vláda vede s evropskými institucemi jednání, aby záležitost definitivně uzavřela a Maďaři už nemuseli platit ani cent.
Babiš maďarského premiéra podpořil. Už na Evropské radě označil za absurdní, že Maďarsko platí pokutu za to, co dnes dělá řada dalších zemí, jen se zpožděním asi deseti let. Česko podle něj kolegům dávno říkalo, co mají v migraci dělat. Česká republika má výjimku z příspěvků podle migračního paktu a ta bude prodloužena, což souvisí i s tím, že Česko přijalo v přepočtu na obyvatele nejvíc uprchlíků z Ukrajiny.
Časy se ale podle Babiše mění. Na snídaních, které pořádají italská premiérka Giorgia Meloniová a dánská premiérka Mette Frederiksenová, se k migraci vyjadřují všichni, a země, které dřív Česko kritizovaly, se se zpožděním probudily a vedou aktivní politiku proti nelegální migraci. Odkázal i na situaci ve Španělsku. Visegrádská čtyřka je podle premiéra nejbezpečnějším regionem Evropy, bezpečnost občanů má pro vládu přednost a nápady z minulosti nebude akceptovat.
Orbán v čele OSN? Magyar je proti
CNN Prima News se maďarského premiéra zeptala na spekulace, že americký prezident Donald Trump by rád podpořil kandidaturu Viktora Orbána na generálního tajemníka OSN. O OSN se podle Magyara dá říct spousta špatných věcí, má chyby a je pomalá jako jiné organizace, nikdo ale nemá za cíl ji zrušit. „Pokud někdo chce zrušit nebo zničit OSN, ať jmenuje Orbána. To by možná byl správný začátek,“ odpověděl.
OSN podle něj není zločinecká ani mafiánská organizace. Podle něj jsou už zadrženi tři Orbánovi ministři. Dodal, že předchozí vláda udělala z Maďarska zemi s největší korupcí. Proto by podle Magyara nebylo vhodné, aby Orbán stál v čele OSN, ledaže by tam někdo takového člověka chtěl.
Nejdřív činy, potom slova
Maďarská tisková agentura MTI se ptala, co přesně obsahuje dopravní memorandum a zda podobné dokumenty vznikly i v jiných oblastech. Magyar odpověděl, že memorandum nemá v ruce, ale nejdůležitější je podle něj úmysl. Rychlovlakové spojení v rámci V4 považuje za prospěšný projekt, který je třeba realizovat, protože už příprava, projektování a schvalování trvá mnoho let, pak přijde zajištění financování a nejdelší částí je samotná stavba.
Aby měly státy šanci projekt financovat, musí rychle udělat konkrétní kroky. Polsko podle Magyara už aktivně staví a má řadu studií proveditelnosti, takový projekt vznikl i na Slovensku a Maďarsko by se mělo dostat do stejného stavu. To jsou podmínky, aby mohly země v Bruselu vyjednávat o penězích ze sedmiletého rozpočtu. Magyar nemyslí na deset procent, ale spíš na 30, 40 až 60 procent.
Ministři se podle něj dohodli na konkrétních projektech ve výzkumu a vývoji, zdravotnictví a zemědělství. Zda něco podepsali, nevěděl. Dnes se podle něj věci nedějí slavnostními podpisy, ale koordinací ministrů v menších skupinách, a případné oficiální deklarace vlády zveřejní. Na prvním místě mají být činy, slova až na druhém. Finančních deštníků a podobných dokumentů Maďarsko podle Magyara vidělo hodně, postavené železniční tratě ale žádné, a proto klade důraz na činy.
Závěr
První společné zasedání české a maďarské vlády skončilo bez velkých podpisů, ale s jasně vytyčenými společnými zájmy: rychlotrať z Prahy do Budapešti s evropskými penězi, nižší ceny energií, odklad povolenek ETS2 a tvrdý postoj k nelegální migraci. Oba premiéři zdůraznili shodu a obnovenou spolupráci ve Visegrádské čtyřce. Magyar zároveň ukázal, jak ostře se jeho vláda vymezuje vůči Viktoru Orbánovi. Další společné zasedání vlád se má konat na jaře v Maďarsku.
