Vláda na zasedání 13. dubna 2026 schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot a rozhodla jej předložit parlamentu ve stavu legislativní nouze. Zákon ještě téhož dne dorazil do poslanecké sněmovny. Na tiskové konferenci zazněly také ohlasy na výsledek maďarských parlamentních voleb, v nichž Viktor Orbán utrpěl drtivou porážku, a plány na obnovu spolupráce zemí Visegrádské skupiny.
Zákon o regulaci cen pohonných hmot jde do sněmovny okamžitě
Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová předložila na vládě zákon o regulaci cen pohonných hmot, připravený na základě vládního usnesení z 2. dubna 2026. Cílem je poskytnout státu legislativně robustnější nástroj pro případ mimořádných situací na trhu s palivy — dosud bylo možné ceny pohonných hmot regulovat pouze cenovým výměrem ministerstva financí ve formě opatření obecné povahy.
Nový zákon by umožnil vládě vydávat cenové výměry přímo formou nařízení vlády, což je právně silnější instrument. Schillerová připomněla, že analogický postup již zvolila předchozí vláda v roce 2022 při regulaci cen elektřiny a plynu. Zákon je navržen jako použitelný i v kombinaci se stávajícími nástroji podle energetického zákona a zákona o nouzových zásobách ropy.
Zákon byl předložen parlamentu ve stavu legislativní nouze. Ministryně financí vyjádřila přesvědčení, že návrh získá silnou parlamentní podporu ze strany všech politických stran, a naznačila, že schválení by mohlo proběhnout v průběhu dubna, aby byl zákon k dispozici v případě potřeby ještě v květnu.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček doplnil, že vláda pracuje nejen s krátkodobými opatřeními, ale připravuje střednědobý a dlouhodobý krizový plán hospodářské odolnosti. Plán zohledňuje scénáře vzniklé z krize na Blízkém východě, dopady amerických cel a rostoucí konkurenci Číny. Zahrnuje pilíře průmyslových stimulů, dopadů na trh práce, exportní a geopolitické odolnosti a fiskálního řízení v době krize.
Porovnání se slevami na palivech v Německu
V reakci na mediální srovnávání výše úspor na pohonných hmotách v Česku a v Německu Schillerová upozornila, že srovnání nelze provádět izolovaně. Zatímco benzin v ČR dosahuje ceny 12,84 Kč, Němci jej mají na přibližně 16 Kč a plánují snížení o 4 haléře na 11,80 Kč. Nafta v ČR stojí 8,01 Kč oproti německým 11,45 Kč se snížením na 7,30 Kč. Česká republika tedy ceny pohonných hmot i s ohledem na kontrolu distribučních marží drží výrazně níže než Německo.
Premiér Andrej Babiš odmítl opoziční návrhy na zastropování marží rafinérií jako obtížně realizovatelné. Zdůraznil, že ceny pohonných hmot jsou na nízké úrovni i díky kombinaci snížení spotřební daně a regulace marží distributorů — opatření, která v minulosti chyběla a efekt předchozích cenových intervencí snižovala.
Maďarské volby: Orbán prohrál, V4 se může obnovit
Den po maďarských parlamentních volbách, v nichž Péter Magyar a jeho strana Tisza drtivě porazili Viktora Orbána, Babiš zaslal Magyarovi gratulační dopis a pozval ho do Prahy. Ocenil, že Orbán ještě před vyhlášením výsledků Magyarovi gratuloval, a označil to za projev demokratického přístupu.
Orbánova porážka neznamená konec jeho politické kariéry — ve frakci Patriotů pro Evropu bude nadále prosazovat odpor vůči nekontrolované migraci a kritiku zelené legislativy. Babiš zároveň odmítl opakující se mediální narativy o tom, že mu Orbán určoval politickou agendu: svůj postoj na Evropské radě prosazoval vždy ve prospěch českých zájmů.
Klíčovým signálem pro českou diplomacii je, že nový maďarský premiér avizoval obnovení Visegrádské skupiny a hovoří o možném rozšíření V4 o další státy, například Chorvatsko. Babiš vyjádřil naději, že Magyar přesvědčí i polského premiéra Tuska, který dosud ke spolupráci v rámci V4 přistupoval rezervovaně. V návaznosti na volby Babiš zaslal dopis německému kancléři Friedrichu Merzovi s návrhem uspořádat summit ve formátu V4 plus Německo a Rakousko.
Fond SAVE a národní plán obnovy
Česká republika si po jednáních s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen zajistila přístup k výhodné půjčce z fondu SAVE. V příštích letech bude moci čerpat přes 50 miliard korun na strategické projekty podporující bezpečnost a ekonomickou odolnost, a to v koordinaci se Slovenskem, Německem a Chorvatskem. Havlíček připomněl, že předchozí vláda přihlásila do tohoto mechanismu pouhou 2 miliardy eur, zatímco Polsko 43,7 miliardy a Maďarsko 16 miliard.
V rámci národního plánu obnovy bylo z celkové alokace 208 miliard korun pro ČR již vyplaceno 152 miliard. Vláda řeší zbývající milníky zejména na ministerstvech zdravotnictví, místního rozvoje a životního prostředí s termínem do 31. 8. 2026.
Summit NATO a spor o složení delegace
Na tiskové konferenci se novináři opakovaně ptali na spor o složení české delegace na letní summit NATO. Babiš zdůraznil, že prezident Petr Pavel 4. dubna veřejně uznal, že o složení delegace rozhoduje vláda. Samotný summit se koná v červenci, přípravné ministerské setkání generálního tajemníka NATO Marka Rutteho s ministry zahraničí proběhne 20. května ve Švédsku.
Ministr zahraničí Petr Macinka veřejně uvedl, že nebude doporučovat prezidentovu účast na summitu. Babiš blokování cesty prezidenta neodmítl, ale zopakoval, že delegaci tvoří vláda, která obhajuje obranné výdaje a strategii. Odmítl také variantu, aby prezident jel na summit pouze jako společenský doprovod na večeři — tuto představu koaličního partnera Motoristů označil za svůj nesouhlas.
Ministr obrany Jaromír Zůna má do konce května předložit novou koncepci armády, která bude projednána na bezpečnostní radě státu i s prezidentem. Závazek zvyšování výdajů na obranu se váže k roku 2035 a zahrnuje i výdaje ostatních rezortů, nikoliv pouze ministerstva obrany.
Závěr
Tisková konference vlády ze 13. dubna 2026 přinesla tři klíčová témata: legislativní ukotvení pravomoci vlády regulovat ceny pohonných hmot, českou reakci na politický přelom v Maďarsku a otázku zastoupení ČR na summitu NATO. Zákon o regulaci cen pohonných hmot vstoupil do parlamentu ještě téhož dne v režimu legislativní nouze.
