Evropská petice Save Europe Act, která žádá zastavení mimoevropské migrace a spuštění programu návratů, nasbírala za necelé dva měsíce přes půl milionu podpisů. Její čeští podporovatelé v čele s Adamem Šejnou se vypravili do Bruselu na první veřejnou demonstraci iniciativy před Evropským parlamentem. Šejna je přesvědčen, že jde o největší a možná i poslední příležitost, jak podle jeho slov udržet evropský kontinent evropským.
Spor o to, kde končí zaměstnanec a začíná občan
Účast na bruselské akci vynesla Šejnovi kritiku části médií, podle nichž by jako zaměstnanec ministerstva mohl narazit na etický kodex. Sám to odmítá: etický kodex je podle něj jedna věc a ústava druhá, a protože nepracuje ve státní službě, ale v běžném pracovním poměru, může se veřejně vyjadřovat. Připomíná v té souvislosti Rakušanovu účast na protivládním protestu na Slovensku, ze které podle něj tehdy nikdo nevyvozoval důsledky.
Odmítá i výtku, že mu chybí kvalifikace pro práci se sociálními sítěmi — dosah svých profilů si podle svých slov vybudoval sám a to samo o sobě považuje za doklad odbornosti. Svou roli na úřadě popisuje jako výkonnou, nikoli koncepční: strategii podle něj určuje resort, on ji jen pomáhá realizovat.
Demonstrace před Evropským parlamentem
Bruselská akce byla krátká a jednodenní a šlo o vůbec první veřejnou demonstraci iniciativy Save Europe Act. Za ní stojí rakouský aktivista Martin Sellner, autor knih o tom, že by evropský kontinent měl zůstat evropský, a nizozemská komentátorka Eva Vlaardingerbroek. Oba jsou podle Šejny pod velkým tlakem a už samotné uspořádání takové akce pro ně znamená riziko.
Čeští účastníci podle jeho vyprávění letěli hlavně proto, aby se téma dostalo i do českého mediálního prostoru — jinak by o něm u nás podle něj nikdo nevěděl. Sám tam vystoupil s projevem, který označuje za kontroverzní záměrně: chtěl, aby ho převzala i média mimo okruh, který ho obvykle sleduje. Demonstrace se přitom málem nekonala, zakázat ji chtěl bruselský starosta a až do posledních minut nebylo jasné, jestli proběhne legálně.
Remigrace jako klíčový pojem
Ústředním pojmem iniciativy je remigrace, tedy návrat migrantů do zemí jejich původu. Šejna upozorňuje, že slovo podle něj zatím nemá pevné místo ve slovnících a že ho zavedl právě Sellner. Zastáncům pracovní migrace pokládá otázku, kterou považuje za zásadní: pokud jsou přicházející lidé tak přínosní, jak se tvrdí, proč nefungují lépe země, ze kterých odcházejí.
Petice, u které se podpisy ověřují
Save Europe Act má podobu petice, kterou lze podepsat online. Za zhruba dva měsíce ji podepsalo přes půl milionu lidí. Šejna zdůrazňuje, že nejde o volný sběr e-mailových adres — podpisy se ověřují, protože iniciativa míří na formát, kde záleží na každém platném hlasu. Cílem je podle něj poslat do Bruselu jednoduchý vzkaz: požadavek na remigraci, a to bez odkladu. Čím víc lidí se podepíše, tím těžší podle něj bude téma přejít mlčením.
Proč se to podle něj týká i Česka
Na námitku, že Česko masová migrace zatím míjí, odpovídá, že jde o omyl. I u nás je podle něj stále víc vidět příchozí ze zemí mimo Evropu a zmiňuje v té souvislosti také ukrajinské uprchlíky. Je přesvědčen, že mnozí z nich se s místními životními podmínkami, pravidly a kulturou nesžívají, a tvrdí, že v tom nemluví jen sám za sebe, ale za velkou část lidí, kteří chtějí obyčejný klidný život.
Připomíná také, že hranice uvnitř schengenského prostoru zůstávají otevřené: pokud jeden členský stát legalizuje pobyt velkému počtu lidí, jak to udělalo Španělsko za vlády Pedra Sáncheze, dotýká se to podle jeho úvahy i zemí, které si o tom nerozhodovaly. Česko podle něj zatím není pro příchozí tak vstřícná destinace jako třeba Německo, to ale nepovažuje za trvalou jistotu.
Téma, které podle něj přesahuje pravici i levici
Označení akce za pravicovou nebo ultrapravicovou Šejna odmítá. Do českého týmu se podle něj přihlásil anarchista, socialista i ekonomický pravičák a spojil je jediný cíl. Dohadovat se o tom, jak mají státy fungovat, dává podle jeho slov smysl teprve tehdy, až bude Evropa v bezpečí.
Argumentuje i směrem k levicovým voličům: sociální stát podle něj nemůže plnit sliby, pokud se stejné prostředky rozdělují mezi stále širší okruh příjemců. Odkazuje také na dánské propočty, podle kterých migranti arabského a afrického původu státu za celý život čistě nepřispějí; konkrétní zdroj těch čísel ale neuvádí.
Proč právě teď: chat control, digitální euro a rok 2029
Otázku, proč je podle něj nutné jednat před příštími volbami do Evropského parlamentu v roce 2029, vysvětluje ztrátou důvěry v rozhodovací mechanismy Unie. Jako příklad uvádí regulaci označovanou jako chat control, která podle jeho čtení prošla navzdory tomu, že se proti ní vyslovila většina. Skutečný průběh je členitější: Evropský parlament letos v březnu prodloužení dosavadního režimu odmítl, členské státy v Radě se ale na své vyjednávací pozici shodly, přičemž Česko bylo mezi odpůrci.
Obavy má i z digitálního eura plánovaného na konec desetiletí. Programovatelná měna by podle jeho úvahy v krajním případě umožnila omezovat, kde a za co lidé smějí platit, případně jim prostředky zablokovat. Připouští, že řadě lidí to zní jako nemožný scénář, a říká, že jim jejich klidnější pohled na svět svým způsobem závidí.
Z Bruselu si podle svých slov odvezl hlavně pocit nepohodlí. Nad prostranstvím, kde iniciativa vyskládala své heslo, byl podle něj velkým písmem nápis o demokracii v akci — a ten kontrast mu přišel jako výsměch.
Spor se podle něj vede o legální migraci
Za zásadní posun považuje Šejna to, že iniciativa neodmítá jen nelegální migraci, ale i tu masovou legální z neevropských zemí. Politici se podle něj soustředí téměř výhradně na nelegální příchody — typicky na kontroly dodávek technikou, která odhalí ukryté osoby. Jeho námitka zní, že nelegální migraci lze odstranit jednoduše tím, že se legalizuje, aniž by se reálně cokoli změnilo.
Jako příklad uvádí lednovou dohodu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové s indickým premiérem Naréndrou Módím o zjednodušených legálních cestách pro studenty, výzkumníky, sezonní i kvalifikované pracovníky. Zmiňuje také španělský program legalizace pobytu, který měl původně pokrýt zhruba půl milionu lidí — přihlásilo se do něj ale přes milion žadatelů. Na námitku, že mezi příchozími jsou i slušní lidé, odpovídá, že jednotlivce nelze spolehlivě prověřit, a proto podle něj nezbývá než hranice uzavřít.
Místo peněz na migraci podpora evropských rodin
Argument o vymírající Evropě Šejna obrací proti pracovní migraci: pokud populace ubývá, řešením podle něj není doplnit ji odjinud, ale přesměrovat peníze k evropským rodinám. Kritizuje prostředky, které podle něj plynou německým neziskovým organizacím působícím ve Středomoří, a navrhuje je použít jinak — třeba na daňové úlevy pro rodiny s více dětmi. Odkazuje přitom na Polsko jako na doklad, že taková politika je proveditelná. Nezáleží podle něj na tom, jestli půjde o rodiny české, německé nebo belgické.
Nízká porodnost a chybějící ruce v Česku
Do stejného rámce patří i české reálie: rekordně nízká porodnost a nedostatek pracovníků v celé řadě oborů. Na tezi, že bez zahraničních pracovníků by nefungovalo třeba stavebnictví, odpovídá Šejna otázkou, jak to tady fungovalo předtím. Zaměstnavatelé podle něj sahají po náboru ze stále vzdálenějších zemí — od zdravotních sester až po potravinářskou výrobu.
Ve hře je přitom i námitka, že za nezájmem Čechů o některé profese může stát nabízená mzda. Šejna připouští, že po omezení příchodu pracovních sil by některé věci krátkodobě nefungovaly jako dosud, je ale přesvědčen, že se hospodářství přizpůsobí a k dřívějšímu uspořádání se vrátí.
Krátká videa, oslabená mysl a mizející mužské vzory
Kořeny problému hledá Šejna hlouběji, v tom, co nazývá oslabováním mysli celé civilizace. Sociální sítě a hlavně nástup krátkých videí označuje za vynález, který moderní svět proměnil a zároveň mu uškodil, protože obsah bez přínosu podle něj otupuje.
Druhou částí jeho výkladu je mizení mužských vzorů. Pokud se mladým mužům říká, ať se nestarají o své zdraví ani o svou budoucnost, ztrácí podle něj společnost ty, kdo ji mají bránit — a o to víc se spoléhá na stát, armádu a politiky. A ti si podle jeho úvahy dřív nebo později uvědomí, jakou moc jim to dává. Sám počítá s tím, že tenhle výklad část lidí označí za misogynní; trvá na tom, že popisuje realitu.
Tři věci, které vzkazuje mladým mužům
Na otázku, jestli měkneme, odpovídá bez váhání — podle něj proto, že máme příliš pohodlí a svobody. Zdůrazňuje přitom, že nikomu svobodu brát nechce; postrádá spíš morální principy, o které se dřívější generace opíraly.
Mladým mužům pak adresuje tři věci. Za prvé: co si člověk sám nezíská tvrdou prací, to doopravdy nemá. Za druhé: vlastní tělo je první věc, kterou člověk ovládá, a kdo se nedonutí ke sportu, nedonutí se podle něj k ničemu jinému. A za třetí, což považuje za nejdůležitější: vážit si žen, což pro něj znamená především je chránit.
Závěr
Do českého týmu iniciativy zve Šejna kohokoli bez ohledu na věk i politické názory — podmínkou je podle něj jen ochota se za záchranu Evropy postavit. Pražskou a českou skupinu podle svých slov vede sám. Jeho závěrečný vzkaz je prostý: Česko je zatím bezpečnou zemí a záleží podle něj jen na jeho obyvatelích, jak dlouho jí zůstane.
