Bývalá poslankyně Margita Balaštíková se po delší odmlce vrátila před kameru, aby řekla, že kauza, kvůli které opustila vrcholovou politiku, se podle ní nezakládá na pravdě. V rozhovoru mluví o svém odchodu, o chystané kandidatuře do Senátu, o novém hnutí Odvážné Česko i o tématech, se kterými chce oslovit voliče — od zemědělství a dotací přes laboratorně pěstované maso až po mobily ve školách.
Jde výhradně o její vlastní svědectví, zkušenosti a názory. Redakce je nijak neověřuje ani nevyvrací; předává je tak, jak je Margita Balaštíková formuluje, a úsudek nechává na čtenáři.
Nic takového pravda není, tvrdí o kauze, která ji stála mandát
Moderátor ji uvádí jako ženu, která si prošla skandálem kolem údajně objednaného zabití psa partnerky svého bývalého manžela. Balaštíková reaguje okamžitě: podle ní to není pravda. Odmítá i měkčí verzi obvinění, tedy že se o něco takového pokoušela nebo že to chtěla udělat. Neudělala to a ani to podle svých slov nechtěla — a upozorňuje, že už samotná formulace o úmyslu podle ní naznačuje, jako by se skutek stal.
K nahrávce, která kauzu rozpoutala, říká, že pravdivá není, a otáčí otázku na tazatele: kdyby někdo slyšel, že mu chce někdo zabít psa, šel by podle ní hned na policii — ne aby dva roky čekal a věc vytáhl až před volbami. Tvrdí, že v té době procházela s manželem těžkým rozvodem a že bývalý manžel podle ní neprezentoval skutečnosti pravdivě. Na dotaz, jestli jí nemohly jednorázově ujet nervy, odpovídá, že nic takového pravda není a že se k tématu vracet nehodlá. K soukromému životu ani k této kauze se podle svých slov už vyjadřovat nebude. Na otázku, zda je věc uzavřená i po právní stránce, odpovídá, že o ničem, proč by vyřešená nebyla, neví.1
Odešla hned, aby podle svých slov neublížila hnutí
Svůj rychlý odchod z vrcholové politiky popisuje jako odvahu, ne jako přiznání. Kauza podle ní přišla před volbami a ona nechtěla v žádném případě ohrozit hnutí ANO — obávala se, že by to ovlivnilo rozhodování voličů a způsobilo kolegům další potíže. Připomíná, že řada politiků v podobných situacích ve funkcích zůstává; ona pole vyklidila. Na podzim se podle ní začalo vyjednávat o vládě, a než přišlo jaro, bylo už podle jejího názoru zbytečné se k věci jakkoli vyjadřovat.
Se stejnou odvahou, s jakou podle sebe odešla, se prý chce na politické pole vrátit. Důvod uvádí jediný: píší jí lidé, oslovují ji na ulici a mají pocit, že je slyšela a zastupovala — že v politice chybí hlas, který podle nich není vyslyšen.
Do Senátu ano, ale rozhodnou voliči
Na přímý dotaz, zda bude kandidovat do Senátu, odpovídá, že se o to pokusí. Když jí moderátor namítne, že to zní nejistě a že by od ženy jejího ražení čekal rázné ano, budu senátorkou, trvá na své formulaci: rozhodnou voliči, ne ona. Nabízí jim patnáct let zkušeností z veřejného života a chce, aby ji lidé hodnotili podle práce, kterou jako poslankyně odvedla.2
Odmítá, že by šlo o honbu za funkcí. Kdyby jí šlo o post, zvolila by podle svých slov něco úplně jiného — v podnikatelském prostředí je prý svým způsobem šťastná.
Zemědělství jako otázka bezpečnosti — a odkaz Slušovic
Její odborností je podle ní zemědělství a navazující potravinářství. K bezpečnosti, o které se dnes hodně mluví, podle ní patří i výroba potravin: kdo je závislý na dovozu nebo na jiném dodavateli, není podle jejího názoru úplně svobodný, protože protistrana pak určuje cenu. Války se podle ní odjakživa vedly o území, potraviny, lidi a nerostné suroviny.
Na zmínku o své zkušenosti ze slavných Slušovic reaguje s hrdostí. Za osobnost, která ji formovala, označuje pana docenta Čubu — člověka, který podle ní vozil ze světa zajímavé nápady a chtěl je realizovat doma. Podle jejího přesvědčení řada lidí tehdejší úroveň dodnes nepřekonala.
Dotace trh pokřivují, přesto je podle ní musíme chtít
Na otázku, jestli chceme, nebo nechceme dotace, odpovídá jednoznačně: dokud je takto nastavená evropská zemědělská politika, musíme je chtít, jinak by byl český zemědělec ještě více znevýhodněn. Zároveň souhlasí s námitkou, že dotace pokřivují trh. Podmínky na evropském trhu podle ní nastavené správně nejsou a český zemědělec je dehonestován už jen výší plateb na plochu.
Důsledek popisuje takto: občan pak může nabýt dojmu, že čeští zemědělci nedokážou vyrábět potraviny tak levně jako jinde, přestože rozdíl je podle ní ve výši podpory. Kdyby se zemědělské dotace zrušily na celém území Evropské unie, český zemědělec by podle jejího přesvědčení nebyl tratný a byl by zase špičkou v zemědělské produkci.
Laboratorní maso odmítá — chybí prý statková hnojiva i živočišná bílkovina
Zákaz laboratorně pěstovaného masa v Maďarsku označuje za logický a správný krok. Na námitku, že pokrok nezastavíme, odpovídá otázkou, zda jde vůbec o pokrok. Laboratorní maso podle ní nedá to, co dobytek — totiž statková hnojiva, která se vracejí do půdy, aby na ní mohla růst třeba pšenice na chleba.
Druhý důvod je pro ni zdravotní: člověk podle jejího názoru potřebuje živočišnou bílkovinu a existují prý světové studie, podle nichž ji k rozvoji mozku potřebuje i malé dítě. Když se podle ní chce jen zelená planeta, je třeba dohlédnout i na to, co po prvním kroku následuje a čím může zpětně škodit.
Volební právo pro mladistvé jedině s plnou odpovědností
Ke svému vyjádření o volebním právu mladistvých se hlásí: pokud by mladí volební právo dostali, muselo by to podle ní být se vší zodpovědností — včetně té trestní. Právě to se podle jejího pozorování v komentářích samotným mladým nelíbí.
Dnešní mladí podle ní hodně žijí ve virtuálním světě, jsou vzdálení realitě a nedokážou pojmout praxi, kterou vidí starší ročníky; jejich rychlá rozhodnutí prý přinášejí větší problémy. Politici podle ní myslí hlavně na to, kdo je zvolí. Zároveň říká, že mladí právo mluvit do věcí mají, že mladé podporovatele ve svém hnutí sama má a je za ně ráda — chce s nimi ale vést diskusi a připravovat je na to, že za každé rozhodnutí se bere i odpovědnost.
Do politiky by pustila víc lidí z praxe
Sama sebe označuje za člověka, který by rád viděl v politice více odborníků s praxí — ne odborníků z titulu vystudované školy, ale těch, kdo si praxí prošli, protože jejich pohled na zákony a na to, jak věci reálně probíhají, je podle ní úplně jiný.
Popisuje i vnitřní konflikt, který z toho plyne: má-li odborník hlasovat proti vlastní odbornosti, musí podle jejích slov nejdřív sám v sobě toho odborníka zabít — a před kolegy, kteří obor znají, pak podle ní vypadá špatně. Hlasovat pro něco, o čem člověk ví, že je to odborně chybné, označuje za nesprávné.
Odvážné Česko: zatím desítky podporovatelů, kandidátkou je jen ona
Nové hnutí se jmenuje Odvážné Česko. Členů podle ní zatím mnoho není, podporovatelů jsou desítky. Hledá odborníky a mladé lidi, kteří už jsou v praxi, aby přišli říct, co potřebují, a společně hledali řešení problémů na trhu. Nechce podle svých slov hnutí jedné ženy, ale hnutí lidí, kteří budou na programu pracovat společně a obhajovat ho na odborné bázi — v diskusi napříč politickým spektrem.
V nadcházejících volbách, senátních i komunálních, bude za Odvážné Česko kandidovat zatím jen ona sama. Další dva roky chce využít k vybudování platformy a k získání dostatku kvalifikovaných lidí z praxe pro rozhodování v Senátu, případně v krajích. Budování hnutí podle ní bude platit i v případě, že se do Senátu nedostane — Senát není podle jejích slov ten největší cíl. Zastává názor, že věci musí jít odspodu, ne shora, a že na zákonech se mají podílet lidé z praxe; nejhorší je podle ní, když vznikají na ministerstvech za zavřenými dveřmi a praxe se pak potýká s nařízeními, která ani nejdou aplikovat.
Mobily do školy nepatří. Odpověď na všechno mít nemusím
Zákaz mobilů ve školách obhajuje tím, že dítě hrající si při výuce s telefonem ruší ostatní a samo se nesoustředí. Odvolává se na renomované studie a upozorňuje na nepravdivé informace na internetu, v nichž se dítě podle ní ještě neumí orientovat, i na závislost na hrách a komunikaci přes mobil. Řešení popisuje prakticky: telefony by se odevzdávaly do schránek, na některých školách to už podle ní funguje a stačilo by k tomu nařízení vlády. Rodičům by se podle ní mělo vysvětlovat, že je to škodlivé. Na vlastních vnucích prý vidí, že zákaz mobilu nesou hůř než zákaz jít ven za kamarády — a to je podle ní začátek závislosti.
Když jí moderátor namítne, co se stane, když si dítě ve škole ublíží a jiné nebude moci přivolat pomoc, ptá se, jak se to řešilo dřív, a stojí si za tím, že ve výuce k úrazu spíš nedojde. Otevřeně přiznává, že odpověď na všechno nemá. Na poznámku, že právě senátorka by ji mít měla, odpovídá, že za chybu považuje domněnku politiků, že musejí znát odpověď sami — od toho jsou podle ní psychologové a odborníci ze školství. Kdyby se zákaz zaváděl, zavolala by podle svých slov odborné týmy, které by zpracovaly i způsoby postihu, a o míře škodlivosti by se mělo veřejně diskutovat.
Tři témata pro senátní kampaň
Hlavním tématem je pro ni podle vlastních slov kvalita a smysluplný život — pod to se podle ní vejde všechno včetně zemědělství. Zemědělství přitom nechápe jen jako výrobu potravin, ale i jako péči o krajinu a zadržování vody.
Na naléhání moderátora vyjmenovává tři konkrétní témata, která si pro Senát zvolila: zemědělství, výrobu potravin a municipality. Považuje je za dost obsáhlá a dodává, že pokud uspěje, přibude v Senátu i běžná zákonodárná práce. Další témata má hnutí podle ní rozpracovaná, pro tuto kampaň je ale nepovažuje za nosná.
Kdo za hnutím stojí
Na otázku, jestli je v Odvážném Česku ještě nějaké zajímavé jméno, případně někdo s poslaneckou minulostí, odpovídá, že žádnou bývalou poslankyni mezi členy nemá. Jmenuje dva členy se zkušeností z komunální politiky, z nichž jeden podle ní dříve působil v jiné politické straně; oba mají podle jejích slov v hnutí zastupovat konkrétní odbornost.
Podporovatelé jsou podle ní jiná kategorie a najdou se mezi nimi zajímavá jména — vyjmenovat je ale odmítá s tím, že by na někoho mohla zapomenout a dotyčný by se cítil poškozen.
Závěr
Rozhovor je z valné části osobním svědectvím a světonázorem jedné političky, která popírá kauzu spojenou se svým jménem a zároveň ohlašuje návrat — vlastním hnutím a kandidaturou do Senátu. Jednotlivá tvrzení si čtenář může ověřit a posoudit sám.
Ověřená tvrzení
1 ČT24, iROZHLAS, ČTK. Policie odložila případ Balaštíkové týkající se objednání zabití psa. 2025. Zlínská policie věc kvalifikovala jako přestupek proti občanskému soužití a odložila ji pro promlčení — nejde tedy o rozhodnutí o pravdivosti obvinění. Podle zveřejněných zpráv se kauza týkala psa partnerky jejího tehdejšího manžela; zveřejněné nahrávky Balaštíková označila za podvrh.
2 Slovácký deník. V senátním obvodu Uherské Hradiště jde do voleb šest kandidátů. slovacky.denik.cz, 2026. Margita Balaštíková je mezi kandidáty senátního obvodu č. 81 (Uherské Hradiště) uvedena za hnutí Odvážné Česko.
