Osmého září uplyne šedesát let od chvíle, kdy se na obrazovkách poprvé objevil seriál, který dal tvář celému žánru optimistické science fiction. Kulaté výročí ale nepřipadá na dobu, kdy by značka měla co slavit. Poprvé po víc než deseti letech nemá Star Trek rozpracovaný ani jeden nový projekt a nejsledovanějším videem, které k němu na internetu existuje, je krátký film takřka bez dialogů.
Výročí, které připomíná spíš smuteční obřad
Poprvé za víc než dekádu neběží žádný nový Star Trek ve výrobě a žádný ani nedostal zelenou. Přísnější čtení říká, že skutečný Star Trek skončil už s koncem seriálu Enterprise v roce 2005 a od té doby obstály jen dvě věci: třetí řada Picarda a krátký film 765874: Unification.
Obrázek o stavu značky dal i nedávný fanouškovský sraz Star Trek Las Vegas. Nešlo o oslavu, ale o setkání, kde bylo znát, že se nemá co ohlašovat. Nejvíc to vystihl panel s názvem Politics in Star Trek, o kterém bude řeč dál. Celý ten propad se přitom dal odvrátit jedinou věcí, kterou nikdo ve starém ani novém vedení Paramountu a ani Alex Kurtzman neudělal: opravdu si vyslechnout fanoušky, kteří značku jednou zachránili a pak ji desítky let nesli. Jenže tohle je v Hollywoodu prastarý příběh a stejný osud potkal i další dvě zásadní sci-fi značky, Star Wars a Doctora Who. Příběh čiré pýchy.
Ze zrušeného seriálu pilířem popkultury
Původní seriál byl v šedesátých letech kvůli nízké sledovanosti a komplikované povaze Genea Roddenberryho zrušen. V sedmdesátých letech se z něj v reprízovém vysílání stal fenomén: neodvysílala se ani jedna nová hraná epizoda, a přesto na něj popkultura odkazovala na každém rohu. Byl to první seriál, který zachránili diváci, a první, kolem kterého vznikly vlastní konference.
Vliv sahal daleko za televizi. Star Trek posílal lidi studovat přírodní vědy, inspiroval podobu tabletu i chytrého telefonu. Zplodil ale i věci, na které se dnes vzpomíná hůř, protože právě z fanouškovské tvorby kolem něj se zrodilo párování postav do vymyšlených vztahů a postava dokonalé hrdinky, které se dodnes říká Mary Sue. Ironií je, že se seriál nakonec sám proměnil ve fanouškovskou tvorbu.
Mezitím ale přišly filmy a s nimi obnovený seriál The Next Generation, který rozjel celou řadu dalších titulů. Ty tvořily televizní osnovu devadesátých let a vydržely skoro dalších dvacet let, než začaly působit vyčpěle. Dnes se sluší Ricku Bermanovi omluvit, protože tehdy nikdo netušil, jak dobře se máme.
Nejdřív pokus o Star Wars, potom všechno kromě Star Treku
Po krátké pauze přišel J. J. Abrams, který sám otevřeně přiznal, že jako dítě Star Trek nemusel a jeho produkční partner ho nikdy neviděl. Jeho Bad Robot natočil tři filmy, jejichž hlavní ambicí bylo udělat ze Star Treku Star Wars. Dva ze tří vyrobila společnost Skydance, na kterou dojde řeč ještě jednou.
Jenže v Hollywoodu se vždycky dá klesnout hloub. Nastoupil Alex Kurtzman, dřívější spolupracovník Abramse z Bad Robotu, se kterým se dnes nesnášejí. Kdyby v Hollywoodu neexistovala Kathleen Kennedyová, zapsala by se novodobá podoba Star Treku do dějin jako nejsoustavnější projev neschopnosti, jaký kdy tahle branže předvedla.
Éra obsahu: pláč ve vesmíru a nápady vypůjčené odjinud
Začalo to seriálem Star Trek: Discovery, kde jedinou vědou byl tvůrčí bankrot. Šablona byla nastavena a nastoupila éra, ve které se plakalo ve vesmíru, plakali kadeti, kapitáni, vzbouřenci i admirálové, plakal a zpíval Spock, zpívali Klingoni, kadet snědl vlastní komunikační odznak a kadeti zvraceli třpytky. Picard zemřel, aby jeho vědomí skončilo v robotické kopii vlastního těla, jejíž životnost kánon vyčíslil na sedmadevadesát let.
Federaci v jedné dějové lince zničil uplakaný mladík volající po mámě. Romulanská i klingonská říše padly, aby se z nich stala alegorie na migraci, druhá řada Picarda byla alegorie na migraci, Q zemřel na vesmírnou rakovinu a z bubenice ze Scotta Pilgrima se stala vlídná borgská královna. V seriálu Starfleet Academy se objevila admirálka, která nedokázala usednout na židli, a jeho premiéra putovala zdarma na YouTube, kde ji v počtu souběžně přihlášených diváků porazil jeden youtuber vysílající živý přenos akční figurky Spocka posazené na prázdnou židli. Měl třikrát víc diváků. A chystá se epizoda s loutkami.
Druhou stálou vadou je snaha udělat ze Star Treku něco, čím není. Abrams z něj dělal Star Wars, jeho nástupce z něj dělal cokoliv jiného: Mass Effect, marvelovku, Terminátora, Vetřelce, Battlestar Galacticu, Hru o trůny, Interstellar, Hellboye i Buffy. Vznikla celá animovaná série ve stylu Ricka a Mortyho a se Section 31 přišel pokus o Sebevražedný oddíl, o kterém se chvíli zdálo, že je to dno. Nebylo.
Recyklátor: dvacet producentů na jednu epizodu
Kolem novodobého Star Treku se vrší obvinění z opisování. Mělo jít o příběhy přebrané z knih vydaných ke značce bez uvedení autora i o motivy velmi podobné práci výtvarníka, který si všiml, že jeho postavy a jeden modrý tvor vypadají v seriálu nápadně povědomě. Právě proto se na hlavního architekta nové podoby značky nehodí slovo tvůrce. Přesnější je recyklátor.
Druhý zjevný problém je produkční přebujelost. Na jednu epizodu vycházelo dvacet až jednadvacet producentů. Většina jich byla v titulcích jen formálně, ale totéž se dá říct o scenáristech, kterým zpravidla chyběla zkušenost s psaním, natož se psaním science fiction.
Třetí řada Picarda dokázala, že to jde. A nedostala pokračování
Slabiny naplno vyplavaly ve chvíli, kdy Kurtzman odešel točit The Man Who Fell to Earth a dodělání povinné třetí řady Picarda připadlo Terrymu Matalasovi. Ten předvedl malý zázrak: ze zbytků první a druhé řady poskládal nejlepší novodobý Star Trek a pravděpodobně poslední dobrý seriál, který ke značce vznikl.
Co dělá šéf značky, když někdo jiný natočí věc, kterou mají lidé rádi a která by mohla pokračovat spin-offem Star Trek Legacy? Odloží ji a prosadí vlastní nápad, Starfleet Academy ve stylu Harryho Pottera. Dvě řady se natáčely hned po sobě, přesto přišlo zrušení hned po odvysílání té první: značka oznámila, že seriál skončí druhou řadou, která je už natočená a čeká na vysílání. A když se dnes někdo zeptá, jestli vůbec ví, že běží nějaký nový Star Trek, obvykle nedokáže odpovědět. Jde o Strange New Worlds, ve kterých se Spock zaplete s potomkem Khana, což je informace, která by se náramně hodila už v době, kdy posádka na Khana poprvé narazila.
Otázkou zůstává, jak mohla tahle éra vydržet tak dlouho. Byla drahá, skoro nikdo se nedíval, běžela na streamovací službě, které se vedlo tak mizerně, že se musela přejmenovat, a vyráběla ji společnost s miliardovým dluhem. Vysvětlení je nejspíš prosté: dokud na službě něco běželo, nikoho výsledek nezajímal.
Panel o politice, na kterém nepadlo slovo o Star Treku
Panel na srazu nesl název Politics in Star Trek a mohla na něm proběhnout hluboká debata o tom, jak seriál po desítky let uchopoval morální otázky alegorií. Místo toho se dobrá polovina času točila kolem aktuální americké politiky. Slova rozmanitost, identita a inkluze padala jedno za druhým, hned na začátku i slavné heslo o nekonečné rozmanitosti v nekonečných kombinacích, které prý Roddenberry vymyslel hlavně proto, aby se prodávaly náhrdelníky.
Následoval popis administrativy nejtvrdšími možnými slovy a obvinění poloviny země, že za všechno může ona. Vzápětí přišla přednáška o tom, že je potřeba učit se a učit děti empatii. Kdo to slovo používá takhle, nejspíš netuší, co znamená. První význam je rozumové vcítění do myšlenek a pocitů druhého člověka, schopnost porozumět jeho hledisku. Zdejší použití odpovídalo spíš třetímu, tedy nadpřirozené schopnosti číst emoce ostatních.
Souhrn zní jednoduše: rozmanitost, inkluze a identita ano, ale jen dokud s panelem stoprocentně souhlasíte. Na pódiu, kde tahle slova padala nejčastěji, neseděl jediný nezávislý, libertariánsky ani republikánsky smýšlející host. Nebyli to zdaleka jen kritici zvenčí, komu to došlo. Když stejnou výtku vznesl divák v části vyhrazené zpětné vazbě, otázku prostě smetli ze stolu. Ještě větší kuriozitou ale bylo, že se za celý panel nikdo nezmínil o novodobém Star Treku. Ani slovem.
Ptát se, ne dávat odpovědi
Nejrozumnější věc na pódiu řekl Ronald D. Moore. V Battlestar Galactice si prý vědomě zakázali dávat divákům odpovědi, říkat jim, která volba je ta morální, etická nebo politicky správná. Šlo jim o to klást otázky a nutit diváka přemýšlet. Přesně tudy by musel Star Trek jít, pokud ještě chce mít budoucnost.
Místo toho se stalo, že muž, který o značce dlouho rozhodoval, sám mluvil o Star Treku jako o politické platformě, přestože jeho tým nebyl dost obratný ani na obyčejnou alegorii. Výsledek nemůže vystát ani část publika, která s ním politicky souhlasí. Star Trek přitom stál na masové přitažlivosti a bavil nezávislé voliče, libertariány, republikány i křesťany. Právě proto vydržel tak dlouho.
Část současných i dřívějších tvůrců to vysvětluje tím, že diváci byli na zhlédnuté prostě moc hloupí. Pravda je opačná: rozuměli tomu velmi dobře, jen se u toho necítili jako nezvaní hosté. Hledání bájného moderního publika skončilo úspěchem, publikum se skutečně našlo. Je jen zanedbatelně malé.
Nový majitel, soudní spor a tři řady ve frontě
Vyhlídky nezlepšuje ani situace majitele. David Ellison je aktuálně zapletený do právní bitvy, protože polovina Hollywoodu a několik amerických států se snaží zabránit fúzi s Warner Brothers, takže na hromadu, kterou po předchozím vedení zdědil, mu nezbude čas. Jeho Skydance přitom kdysi vyrobila film Into Darkness. Nebýt toho, že Paramount koupil, běžela by dnes Starfleet Academy dál a diváci by dostali pět jejích řad.
Ve frontě zůstávají tři řady dosavadní éry: běžící čtvrtá řada Strange New Worlds, druhá řada Starfleet Academy a pátá řada Strange New Worlds. Ve vývoji je i film od dvojice Jonathan Goldstein a John Francis Daley, autorů filmů Dungeons & Dragons a Spider-Man: Homecoming, který nemá navazovat na předchozí podoby a možná půjde o restart. Na záchranu to ale nestačí, protože Star Trek nikdy nebyl filmová značka. Je to televizní seriál, a dokonce ani ne prestižní televizní seriál. Je to jeden z těch staromódních pořadů, které potřebují dvacet až pětadvacet epizod v jedné řadě jednou ročně. Něco takového dnešní Hollywood skoro nedovede, ledaže by nový majitel odstěhoval Paramount z Kalifornie.
Recept: Kelvinova časová linie a pětiletá mise
Zbývá problém s kánonem, který má překvapivě snadné řešení. Stačí vzít celou novodobou éru s výjimkou třetí řady Picarda a odsunout ji do Kelvinovy časové linie, k čemuž postačí jediné písmeno, Q. Pak posadit posádku na loď někdy v pozdním čtyřiadvacátém století po Picardovi a poslat ji na pětiletou misi do kvadrantu, který ještě nikdo neprozkoumal. A při té příležitosti si vzpomenout, že lodě ve Star Treku bývaly krásné, kdežto novodobé připomínají otvírák na konzervy a kolečko na pizzu. Zkrátka vrátit se k tomu, čím Star Trek doopravdy je: k vesmírnému dobrodružství, které je útěkem od reality.
Bude to boj do kopce, protože fanoušci stárnou. Průměrný věk návštěvníka posledního srazu byl zhruba padesát let, po smířlivějším odhadu pětačtyřicet. Celé generace jsou pryč a nezdá se, že by je šlo získat zpátky, protože se odradili ti nejstarší, kteří značku opatrují. Většina lidí na srazu tam byla kvůli starému Star Treku a člověk, který o novém rozhodoval, si zjevně ani nevšiml, kolik lidí odradil, včetně vlastních zaměstnanců, kteří psali kritikům soukromě po desítkách.
Zoufalá doba svádí k zoufalým krokům: odsunout novodobou éru do Kelvinovy linie a doprošovat se návratu Terryho Matalase nebo Ronalda D. Moora. Za zamyšlení stojí i to, že film 765874: Unification, tedy rozloučení se Star Trekem takřka bez jediného slova dialogu, má na YouTube osmatřicet milionů zhlédnutí, přestože ho ani nenajdete ve veřejném výpisu videí. Žádné video ani upoutávka na kanálech Paramountu a značky se tomu nepřiblíží. Druhou možností, a možná tou nejlepší, je nechat značku odejít a peníze místo nového filmu nebo seriálu poslat do restaurování toho, co za něco stálo.
Komu značka doopravdy patří
Herec Robert Picardo popsal vztah fanoušků ke značce takto: říkají, že jim značka patří, protože se na ni tolik let dívali, jenže ve skutečnosti ji vlastní studio a studio rozhoduje, do jakého záměru vloží peníze. Právě tady je omyl. Hodnota značky nakonec stojí a padá s tím, kolik do ní vložili fanoušci.
Star Trek je dnes prakticky bezcenný. Odhady hodnoty se pohybují mezi dvěma a čtyřmi miliardami dolarů, jenže je téměř nemožné najít někoho, kdo by tolik zaplatil. Podle zákulisních informací, které se nedají nezávisle ověřit, se na možnost odkupu u vedení Disney ptal i Kevin Feige, sám velký fanoušek značky, a slyšel tvrdé ne, protože to nestojí za to. Přitom mluvíme o společnosti, která do Doctora Who vložila peníze v době, kdy byl na dně.
Vzkaz pro každého, kdo bude o Star Treku rozhodovat v budoucnu a spoléhá na to, že mu stačí část publika: lidé, které odrazujete, jsou přesně ti, na kterých stojíte. Platí předplatná streamovacích služeb, kupují nosiče i akční figurky a plní sály fanouškovských srazů.
Závěr
Ze tří zásadních sci-fi značek, Star Wars, Doctora Who a Star Treku, dnes dvě nemají v produkci vůbec nic. Star Trek míří k okrajovému zapomnění, ve kterém dnes tiše dožívají Buck Rogers a Flash Gordon. Průměrnou epizodu Starfleet Academy sledovalo čtyřicet tisíc lidí, což je číslo, které o stavu značky říká všechno. Roky vznikal Star Trek pro lidi, kteří ho nemají rádi, zatímco diváci chtěli celou dobu jen jedno: dobrý Star Trek.
