Třetí řada Prstenů moci vyšla na Amazonu naráz ve čtyřech dílech. Dobrá zpráva: polovina řady je za námi. Špatná zpráva: je za námi teprve polovina. Slibovaný měkký restart se nekonal, seriál je dál nudný, sem tam přerušený nechtěnou komikou – a možná ještě horší než dřív.
Proč tvůrci seriálu pořád nedostali padáka
Hollywood umí odvolat lidi, kteří jsou pro svou práci zoufale nekvalifikovaní, ke fanouškům nepřátelští a předlohou pohrdají nebo jí nerozumějí. Proč tedy Amazon ještě nevyhodil showrunnery J. D. Payna a Patricka McKaye a seriál nezrušil? Do stejné galerie patří Kathleen Kennedy, která přes deset let ničila Star Wars a odešla po svém, Alex Kurtzman se Star Trekem, Chris Chibnall a Russell T Davies s Doctorem Who, Lauren Schmidt Hissrich se Zaklínačem nebo Rafe Judkins s Kolem času. Vysvětlení? Ego, pýcha, hlad po obsahu – a šéfové studií, kteří jsou stejně nekompetentní jako lidé, které najímají.
Kdo utratí přes miliardu dolarů, aby si koupil franšízu s hotovou fanouškovskou základnou, by ji neměl naštvat. Jenže dokud byli fanoušci naštvaní, aspoň jim na tom záleželo. Teď už je to za tou hranicí. Jeff Bezos chtěl vlastní Hru o trůny, jen za práva k dodatkům o sto a něco stranách zaplatil 250 milionů dolarů a rozpočet nejdražšího seriálu historie nabobtnal na miliardu a půl. Studio fanoušky preventivně napadalo z pokynu tehdejší šéfky Jennifer Salke, showrunneři je označili za veskrze zlé a část influencerů si koupili dárky a letenkami. Salke byla mezitím odvolána – a vedle neschopnosti rozjet Bonda k tomu podle všeho přispělo i Kolo času a Prsteny moci.
Showrunneři vlastně přiznali porážku, když prohlásili, že k třetí řadě není nutné vidět dvě předchozí, které v každé další řadě ztratily šedesát procent publika. Pravda je opačná: bez nich se v ději nevyznáte. A kdo je viděl nedávno, stejně už všechno zapomněl. Proč Amazon pustil všechny čtyři díly najednou? Nejspíš aby to měl z krku a nafoukl čísla.
Slíbený restart, stejná směs
Třetí řada měla být měkký restart. Je to lež – je to víc toho samého. Vracejí se Elrond, Gil-galad, Disa (a je jí ještě víc), slepá Míriel, elfí voják posměšně přezdívaný Don Lemonless, Galadriel v pojetí bojovnice a samozřejmě Sauron. Přibyl vymyšlený Thrain v podání Eddieho Marsana, přátelský skřet Marnûkh a hlavně postava, která v seriálu měla být od začátku: Celeborn v podání Jamieho Campbella Bowera. K tomu ryze tolkienovské prvky jako queer kódované postavy, trpasličí nevěra a milostné trojúhelníky.
Nikoho by to nemělo překvapit. Jde o tytéž tvůrce, u nichž mistr elfí kovář Celebrimbor nevěděl, co je slitina, Galadriel přeplavala moře a náhodou narazila na Saurona na voru, původ mithrilu dostal vlastní příběh a Mordor vznikl změnou písma v titulku. Waldreg postavil Horu osudu za jeden den pomocí složitého mechanismu, skřeti jsou rodinně založení tvorové, kteří chtějí jen žít, smát se a trhat, a dialogy zní jako hluboká moudra z hrnečku. A k tomu nezaměnitelná poznávací značka: vykrádání. Repliky a scény z filmové trilogie Petera Jacksona se tu objevují skoro slovo od slova a třetí řada přidává i jiné filmy. Jediné, co tvůrci nedělají, je adaptovat Tolkiena.
Sauron s Morgothovou korunou
Repasovači – to je laskavější slovo pro plagiátory. Hned v první minutě první epizody přichází úvodní vyprávění, které nápadně kopíruje prolog Jacksonova Společenstva prstenu. Upozorňovat na nesoulad s Tolkienem může už působit marně, ale je to zábava: tohle je nejdražší fanfikce všech dob, která dělá fanfikci ostudu. A i kdybychom předlohu úplně odmysleli, pořád je to špatné. Nejhorší zločin seriálu je nuda.
Sauron tu nosí Morgothovu korunu. Ta byla přitom překována na obojek, když Morgotha spoutali a svrhli do bezčasé prázdnoty – a vzhledem k Morgothově výšce by mu byla spíš prstýnkem na malíček. Po bitvě o Eregion Sauron pořád neumí vyrobit Jeden prsten, přestože v knihách to uměl a povedlo se mu to napoprvé. Posílá proto skřety pátrat po Celebrimborově tajemství. Tady se objevuje přátelský skřet Marnûkh, který recituje poezii – další várka akademického přesvědčení, že nic nemůže být od přirozenosti zlé. Komu se ve skřetech vybaví černoši, prozradil tím něco o sobě, ne o Tolkienovi.
Seriál navíc nikdy pořádně neřekl, kolik času uplynulo. Tisíce let druhého věku stlačil do dvou dnů, týdnů, měsíců, nebo let – kdo ví. Amazon slavnostně ohlásil pětiletý skok mezi druhou a třetí řadou, dostali jsme ale jedinou scénu a hned další je uvedena titulkem „o tisíce let dříve“.
Celeborn, tanec a prsteny pro lidi
Jamie Campbell Bower je na elfa překvapivě dobré obsazení. První setkání s Galadriel ale nabízí šermířsko-taneční flirt vykradený z jiného filmu a rozhovor o tom, že „navždy“ je dlouhá doba. Pak se Galadriel vrací do role bojovnice, která zabila horského trolla za deset vteřin. Vedle ní stojí elfí voják Don Lemonless s čerstvým střihem a v případě, kdy umění napodobuje život, zemře kůň v seriálu, při jehož natáčení kůň skutečně uhynul. Postaví se jim Nazgûl, i když Nazgûlové v té době existovat nemají – tvůrci prostě chtěli předělat Pána prstenů, tak devět mužů s prsteny přejmenovali a bylo hotovo. Že lidem trvalo stovky let, než propadli moci prstenů a stali se přízraky? Nevadí. Galadriel přitom nosí Nenyu, s níž by si poradila s pravým Nazgûlem, natož s chlapíkem s prstenem. Galadriel byla mocná, ale ne pěšácký berserkr.
Mezitím v Barad-dûru Saurona straší Celebrimborův duch. Proč by Pán zla měl trpět výčitkami kvůli elfovi? Celebrimborovo tělo visí na zdi jako dekorace – nejspíš náhrada za vynechanou scénu z bitvy o Eregion, kde Sauron nesl Celebrimborovo tělo jako válečnou korouhev. Duch aspoň divákům vysvětlí, že Sauron se na tvorbě tří elfích prstenů nepodílel. To platí i v knihách, jenže prsteny vznikly jeho postupy a Jeden prsten uměl ukovat dřív, než z Eregionu odešel. Tady ho bude hledat až do konce osmé epizody.
Následuje setkání s muži z Rhûnu, z nichž jsou teď malomocní. Sauron jim nabídne jediný prsten a nechá je o něj bojovat – scéna vykradená z Temného rytíře. Roklinka je rozmanitá, je tu vojačka, elf s rozumným účesem i možný gay pár. Galadriel se zdá o Sauronovi ve své posteli. A trojúhelníky jsou rovnou dva.
Trpaslíci a nejotravnější postava seriálu
Trpasličí linie je nejhorší a nejpředvídatelnější příběh v jednom z nejhorších a nejpředvídatelnějších seriálů. Durinův otec zešílel kvůli trpasličímu prstenu a padl v boji s balrogem, který tam neměl co dělat a jenž se má v seriálu vrátit s hlasem Simona Pegga. Trpaslíci ze Železných hor a Modrých hor si přišli pro sedm prstenů a s nimi vymyšlený Thrain, Durinův bratr, který chce trůn, jejž otec řádně odkázal Durinovi. Thrain přitom slouží Nazgûlovi a Sauronovi. Hrstka diváků jistě napjatě čeká, zda Durin trůn ztratí. Ztratí – ale až na konci čtvrté epizody. Khazad-dûm je jinak rozmanitý: asijští i černí trpaslíci a trpaslice, která má aspoň vousy.
Disa je nejotravnější postava celého seriálu, přestože v první řadě si zasloužila trochu obhajoby. Pořád Durina shazuje, ve skutečnosti velí ona – a jakmile vyjde najevo, co provedla, nemá se o co opřít. Představitelka Sophia Nomvete v době první řady prohlašovala, že Tolkienův svět potřebuje nápravu rovnováhy. Seriál se jí dočkal: v podobě úbytku diváků o šedesát procent ve dvou řadách po sobě.
Na konci první epizody se konečně objeví dva elfové, o kterých měl celý seriál být: Gil-galad a Círdan. Jenže jen stojí u stolů a mluví. Dva nositelé elfích prstenů mají v epizodě méně prostoru než vymyšlený přátelský skřet – a ten se ve vidění sám vydává trpaslíkům, kteří by ho za normálních okolností zabili na místě. Možná to do konce čtvrté epizody dostane smysl. Nedostane.
Khamûl jako světlá výjimka a Theo jako budoucí král
Tentokrát bez ironie: Khamûl, jeden z jen dvou Nazgûlů, které knihy jmenují, a druhý v pořadí, je obsazený dobře. Pochází z Rhûnu a tak i vypadá. Malomocný původně nebyl, prstenu neměl podlehnout hned, přízrakem se stane až za stovky let a žádní „předčasní Nazgûlové“ neexistují – ale po třech řadách a miliardě a půl je to aspoň něco. Škoda, že prsten dostal od Saurona, který vypadá, jako by si zrovna dal pauzu od modelingu.
Proč představit Khamûla, a ne čarodějného krále Angmaru? Odpověď vede přes Thea, syna Bronwyn. Bronwyn si pamatuje málokdo – její představitelka prý odešla bojovat za práva žen v Íránu, ve skutečnosti spíš skončila s herectvím. Po první řadě Prstenů moci se jí není co divit. Elfí voják se stal Theovým nevlastním otcem, pak odešel a nevrátil se. Theo byl otrokem Númenorejců, mimo obraz utekl a skončil v Barad-dûru u Saurona, kde se podruhé vykrádá táž scéna z Temného rytíře. A pointa? Z Thea se stane Nazgûl a možná právě čarodějný král Angmaru. Už to, že je to vůbec ve hře, by stačilo na okamžité propuštění showrunnerů.
Nuda natahovaná na minuty
Druhá epizoda je neuvěřitelně nudná, a právě nudu nejde ukázat v klipech – kvůli firmám v Indii, které studia najímají na zneužívání autorských stížností. Ostatně kdyby tu ty klipy byly, diváci by video vypnuli. Je to nenáročná kulisa k jiné činnosti v nejčistší podobě a stoprocentně natahovaná kvůli zhlédnutým minutám: scény trvají příliš dlouho, lidé pomalu docházejí ke dveřím, mezi replikami i mezi slovy jsou nekonečné pauzy. S pár zkušenými střihači by šla každá epizoda zkrátit na čtyřicet minut. Dobré by to nebylo, ale aspoň by to plynulo.
A co kánon? Tolkienista Corey Olsen tvrdil, že u Tolkiena kánon vlastně neexistuje, protože jeho myšlenky se pořád vyvíjely – a řekl to na obranu seriálu. Má pravdu v jednom: tenhle seriál žádný kánon nemá. V knihách byl Celeborn v bitvě o Eregion, Galadriel s dcerou Celebríanou utekla přes doly Morie, protože jediná vycítila, že s Annatarem, Pánem darů, není něco v pořádku, a v Lórienu se od Celeborna na roky odloučila. To se dalo natočit. Tvůrci ho ale první dvě řady vynechali, aby Galadriel měla vlastní nezávislost – vdané ženy ji podle nich zřejmě mít nemohou. Ideologie identit a intersekcionální feminismus jdou proti vyprávění, zvlášť při adaptaci žánrové předlohy, a divák nepravost pozná, i když knihy nečetl. Každá vteřina Galadriel v seriálu je vymyšlená dvěma muži, kteří chtěli předělat Pána prstenů s ženou v hlavní roli. Kdo nemá co říct, podvádí a hraje na ego a ideologii šéfů studií.
Númenor o tisíc pět set let dřív
Númenorská linie je jen o chlup méně nudná než trpasličí. Isildur se pokusí zavraždit Pharazôna – a ani jeden z nich tam v té době nemá být, stejně jako Elendil, poprvé představený Anárion nebo vymyšlená sestra. Objevit se měli o 1500 let později. V té době by končila vláda královny Tar-Telperiën, která zemřela ve 411 letech, byla trochu izolacionistka a nástupcem jí byl synovec Tar-Minastir.
Seriál navíc zavádí rozkol mezi Královými muži a Věrnými, aniž by ho připravil. V knihách vychází ze závisti elfí nesmrtelnosti a ze zákazu plout na západ. V seriálu se Númenorejci elfů bojí, protože jim vezmou práci. Isildur při neúspěšném atentátu omylem zabije Pharazônovu milenku – která byla možná stejně špiónkou z Rhûnu. Jak z lidí sedících u stolů a pomalu mluvících vznikla hodinová epizoda, zůstává záhadou.
Marnûkh se vzdá trpaslíkům, protože byl s Adarem, temným elfem a otcem skřetů, který je chtěl zabydlet na předměstí Mordoru. Trpaslíci ho předají Elrondovi, aby mohl mluvit s Galadriel. Pak přijde další repasování: Sauronův vyslanec žádá od trpaslíků za sedm prstenů jen maličkost – přesně jako posel z Mordoru, o němž Glóin vypráví na Elrondově radě. A kdo chce, aby Nazgûl přišel o veškerou auru, nechá ho sundat masku.
Frodo, Sam a Glum v elfím převleku
Sauron dokončí druhou kopii scény z Temného rytíře a Thea ušetří kvůli znamení na paži – od meče, který Waldreg později použije ke spuštění mechanismu, jenž vytvořil Horu osudu. Theovým otcem byl podle Saurona syn Hamithrega z rodu Gûthmundor, správců Mordoru. Jenže v tomto seriálu se z Mordoru stal Mordor až v sedmé epizodě první řady. Theo zdědil temné schopnosti po zlém otci, kterého zabila Bronwyn. Proč s ním tedy měla dítě? Seriál z Thea zjevně chystá čarodějného krále generace Z.
Marnûkh se dostane ke Galadriel a elfímu vojákovi a tvůrci bez studu přepíší cestu Froda, Sama a Gluma: Galadriel hraje Froda, voják Sama, skřet Gluma – až po svázání a stížnosti na hlad. Proč jdou bez vojska? Podle moudré Galadriel nepřítel spoléhá na sílu, kdežto oni na společenstvo. Skutečný důvod je, aby se dalo vykrádat. Jen nemíří do Mordoru, ale do Gundabadu, najít poslední elfí kovářku – žádné nebyly –, aby Sauron nezískal poslední Celebrimborovo tajemství – žádné nebylo –, a nevyrobil tak Jeden prsten, který vyrobit uměl.
V Númenoru je Míriel, v knihách krásnější než stříbro, slonovina či perly a Pharazônova zajatkyně, vůdkyní Západu a rozkazuje Elendilovi i Isildurovi. Eärien, vymyšlená Elendilova dcera, která v minulé řadě zradila otce a pomohla Pharazônovi k žezlu, je teď z nějakého důvodu na straně Věrných. Jako špiónka ale dlouho nevydrží, je odhalena a sama ukončí život. Jedna zbytečná postava z krku, mnoho dalších zbývá.
Tajný oheň: Ilúvatar a modrý čaroděj
Třetí epizoda s názvem Tajný oheň vyniká dvěma věcmi: nejvíc vykrádá a obsahuje nejhloupější scénu celého seriálu. Otevírá ji Temný čaroděj v podání Ciarána Hindse, který hrál Caesara v Římě, Steppenwolfa v Lize spravedlnosti, Mance Raydera ve Hře o trůny i Aberfortha Brumbála v Harrym Potterovi. Trůn tu přenechá Khamûlovi. Gandalf se na konci scény pro jistotu podívá přímo do kamery, kdyby si ho někdo nevšiml.
Na rozpočtu se zřejmě šetřilo: žádné velké bitvy, hlavně lidé sedící u stolů. Uvolnění čtyř dílů naráz dává smysl – při týdenním vysílání by lidé odpadli v půlce druhé epizody. Odpadnou tam i tak. V Númenoru se konečně objeví Anárion, Isildurův mladší bratr a druhý král na pilířích Argonathu, kterého Peter Jackson nahradil Elendilem. Seriál z něj udělal stejnou nudu jako z Isildura a Elendila. Pokud už tu tyto postavy jsou, měly by spolu s velekrálem Gil-galadem stát v centru děje. Místo toho dostávají prostor Don Lemonless, Disa a přátelský skřet.
Sauron mezitím sedí v kanceláři, rozdává prsteny lidem, mučí elfy a jinak nedělá nic. Než odletí do Gundabadu, poučí diváky, že okřídlené stvůry byly kdysi orli – čirý výmysl; jako dopravní prostředek se navíc používaly až hluboko ve třetím věku. Gandalf posledních pět let pobýval u Toma Bombadila a špehoval Temného čaroděje. Osvobodí olifanta stejně, jako Bílý Gandalf v Jacksonových Dvou věžích osvobodí Théodena. Tom Bombadil, který do Rhûnu nepatří a rozhodně není mistr Jedi, pošle Gandalfa za králíkem, ten se promění v tajný oheň a promluví sám Eru Ilúvatar – jediný bůh Tolkienova světa – v nejplytších frázích, aby Gandalfovi vysvětlil, co už má dávno vědět. A k tomu jedno z nejhrubších porušení předlohy: Temný čaroděj je modrý čaroděj Pallando, druhého modrého, Alatara, už zabil, a všech pět Istari dorazilo zhruba 2700 let předčasně. Tolkien sice později napsal, že modří čarodějové přišli už ve druhém věku a jejich osud je neznámý, seriál ale jednoho rovnou zabije. Po původu mithrilu, Mordoru, Hory osudu a Gandalfovy hole dostáváme původ Gandalfova špičatého klobouku: nechal ho tam Tom Bombadil. Příští řada nejspíš přinese původ jeho dýmky.
Básnící skřet a vykradené scény
Výpravu Galadriel, elfího vojáka a skřeta pronásleduje Nazgûl. Skřet recituje vlastní báseň – a jeho kritika vlastního díla sedí i na celý seriál. Jak se Sauron dozvěděl, kde skřet je? Nazgûl proměnil ptáka v jiného ptáka a poslal ho Sauronovi, aby šlo vykrást další scénu z Jacksonova Pána prstenů. Skřet si stěžuje na hlad stejně jako Glum, výprava se před Nazgûlem schovává ve scéně, kterou seriál vykradl už podruhé – jen místo pytle se zeleninou Galadriel odláká Nazgûla motýly. Galadriel pak odešle vojáka pryč, jako Frodo poslal domů Sama, jen tady odloučení trvá pět minut. A před Gundabadem zbude čas ještě na jednu kopii: věta o vymyšleném konci skřetovy básně, jako když Bilbo v Jacksonově filmu vymyslel konec své knihy.
Telenovela v Khazad-dûmu
Je ohromující, jak málo se ve čtyřech hodinových epizodách stane. Númenorská linie nevede nikam: Pharazôn chce porazit vzpurné Věrné, jeho syn – jehož jméno si nikdo nepamatuje – unese Elendila, Anárion ho osvobodí a pak unesou Pharazônova syna. Gil-galadovi a Elrondovi trvá čtyři epizody, než se rozhodnou požádat Númenor o pomoc. Elrond je tu navíc spíš hostující hvězda.
V trpasličí linii nezaujme Sauronův chystaný útok, kvůli němuž trpaslíci chtějí sedm prstenů, které Durin drží pod zámkem, protože viděl, co udělaly s otcem. Nezaujme ani Thrainův boj o trůn. Zaujme milostný trojúhelník: Durin, Thrain a Disa. Dva trpaslíci se perou o ni? Tvůrci udělali z Khazad-dûmu telenovelu. Durin s Disou se pohádali, ona se vyspala s jeho bratrem a pak se k Durinovi vrátila – jistě nijak nesouvisí, že je dědic trůnu. Legitimita dítěte je tak sporná a Disa Durinovi nic neřekla. Když to vysvětluje, zní to tak, že co pro ni nic neznamenalo, nemá nic znamenat ani pro něj. Stačí role obrátit a představit si muže, který by tohle řekl ženě. Takže dva milostné trojúhelníky, nevěrní trpaslíci a podvedení trpaslíci. Ryze tolkienovské.
Záchrana Celeborna a smrt elfího vojáka
V Gundabadu se Galadriel a voják nechají přivést jako zajatci skřeta – zatímco tam míří Sauron –, aby našli poslední kovářku z Eregionu. Ta je dávno mrtvá. Celá linie je jen záminka, aby se dostali k Celebornovi, který tam sedí v žaláři tisíce let, vypadá zdravě a několikrát už utekl. Proč mu nikdo nezpřerážel nohy? Proč ho Sauron nedrží blíž u sebe, aby z něj mohl tahat informace? Snad se v zajetí neměl tak zle, jako Nigel ve Přísně tajném.
Shledání Celeborna s Galadriel má chemii jako nepovedené rande naslepo. Oba spolu zmlátí Nazgûla, který Nazgûlem ještě ani není – přesně tak to Tolkien popsal. Ne, nepopsal. Na útesu, odkud chtějí přivolat orlího prince jako taxi, se objeví další Nazgûl: Theo. Zabije svého nevlastního otce, toho, který kdysi odešel a nevrátil se. Elfí voják umírá – a byla to nejuspokojivější chvíle celého seriálu. Že by Celeborn s Galadriel malého Thea smetli? Nevadí. Sauron dorazí včas, aby Galadriel stihla vykřiknout, a pak odletí na orlovi přivolaném hořícím šípem, protože orel zřejmě na útesech celou dobu čekal.
Miliarda a půl za dvacet minut děje
Čtyři hodinové epizody, zhruba dvacet minut obsahu. Potřetí za sebou nudný, bezduchý seriál, občas přerušený nechtěnou komikou. Nazvat ho kšeftem nejde, protože nevydělal. A na generickou fantasy je málo dobrý. Potřetí vzali Tolkienův krásný svět, jeho jazyk a hlas zvrátili je v to nejhorší z fanfikce včetně shippování a otrávili je současností.
Je to nejdražší seriál všech dob, aspoň dokud HBO nedotočí Harryho Pottera. Za dvě řady včetně práv utratil Amazon přes miliardu dolarů, přesunul natáčení z Nového Zélandu do Británie, postavil celé studio, zabil koně a vykácel les – jak by si to Tolkien přál. Odhad: snadno miliarda a půl. Potřetí se tak potvrzuje, že fanouškovskou obec ani kvalitu si koupit nejde.
A potřetí zaznívají tytéž výmluvy. Že ani Jacksonova trilogie nebyla věrná knihám? Byla ale skvělá, nejlepší trilogie všech dob. Vedle Prstenů moci vypadá i trilogie Hobit jako Pán prstenů – a Hobit si zaslouží lásku i s vadami. Druhá výmluva: konzultantem je Tolkienův vnuk Simon Tolkien. Jablko nepadlo daleko od stromu, ale rovnou do kanálu a do nitra Hory osudu. Simon Tolkien chtěl pro Saurona příběh ve stylu Waltera Whitea, bývalý manažer Amazonu ho prý označil za milého, ale trochu hloupého člověka. Kdysi navíc Jacksonovým filmům vyčítal, že jsou knize až příliš věrné. Tentýž Simon Tolkien tehdy správně poznamenal, že Orlando Bloom nevypadá jako elfové, jak si je představoval jeho dědeček. Stačí dost peněz – a seriálový elf je najednou přijatelný.
Rozmanitost, nebo autenticita
Morrissey měl v roce 2022 pravdu, když řekl, že rozmanitost je jen nové slovo pro konformitu. Brání umění a vyprávění být autentické a vyvíjet se, všechno zavře do škatulky. Pořád se tvrdí, že na tom nezáleží – pak ale proč to měnit? Těžko popřít, že obsazení je záměrné a provokativní, aby se dílo stalo imunní vůči kritice. Když Amazon tolik zdůrazňoval prvního černého trpaslíka a prvního černého elfa, desetkrát z deseti to znamenalo, že příběh bude špatný, protože identita dostala přednost před autenticitou.
Mnoho tvůrců obsahu se tomuto tématu vyhýbá kvůli odporu. Jenže upozornit, že v Tolkienově světě nejsou černí elfové, není rasismus – stejně jako není rasismus tvrdit, že Snape by neměl být černý. Kdyby Ricky Gervais hrál Malcolma X, někomu by to vadilo, a právem. Autenticita je důležitější než rozmanitost. Důkazem je fantasy brak posledních let: Willow, Kolo času, Zaklínač, Zaklínač: Pokrevní linie. Postavte jejich fotografie vedle Prstenů moci a vypadají všechny stejně.
Závěr
Třetí řada Prstenů moci se od první a druhé liší jen tím, že může být ještě horší. Nudná, natahovaná, plná vykradených scén a výmyslů, které s Tolkienem nemají nic společného. Amazon do ní nasypal miliardu a půl a koupil si jen důkaz, že fanoušky ani kvalitu si koupit nejde.