Může spadnout něco, co nikdy nevystoupalo? Může zemřít něco, co nikdy nežilo? Nad novým filmovým vesmírem DC se obě otázky nabízejí samy. Za sebou má dva celovečerní filmy, z nichž ten druhý se od premiéry doplazil rovnou k datu digitálního vydání, a animovanou sérii, kterou skoro nikdo neviděl. Označení mrtvý filmový vesmír není nadávka, je to popis stavu.
Následující text prochází celou tu cestu: od velkolepě ohlášeného osmi až desetiletého plánu Jamese Gunna a Petera Safrana přes sérii propadáků až k projektům, které se nikdy nenatočily. A ukazuje, proč se to dalo tušit od prvního dne.
Slate Bohové a monstra: co bylo ohlášeno a co z toho zbylo
Startovní pozice byla po pravdě mizerná. Zrušená Batgirl, film prakticky dotočený a v testovacích projekcích lepší než Black Adam i Aquaman 2. Prodaná televizní stanice, která podle vlastního přiznání nikdy nevydělala. A především rozchod s Henrym Cavillem — přišel měsíc poté, co se Cavill v roli Supermana znovu objevil v Black Adamu. Oficiální verze zní, že vyhozen nebyl, protože nikdy neměl podepsanou smlouvu. Divákům to znělo přesně tak, jak to znělo.
Pak nové vedení DC Studios v čele s Jamesem Gunnem slavnostně představilo plán s názvem Bohové a monstra. Deset projektů, film, televize, animace i hry, všechno propojené a hrané stejnými herci. Ambiciózní záměr, kterému nikdo nemohl upřít logiku: sjednotit značku, která byla roztříštěná roky, a všechno ostatní jasně označit nálepkou pro alternativní světy. Jenže šlo o třetí restart téhož vesmíru za deset let, a to už i běžnému divákovi splývá.
V plánu bylo i pár skutečně dobrých nápadů. Seriál o Zelených lucernách postavený jako pozemský detektivní příběh. Batman s vlastním synem Damianem Waynem a s celou bat-rodinou. Booster Gold. Swamp Thing jako regulérní hororový film pro dospělé, tedy přesně to, co konkurence dělat nemůže. A hlavně Superman, na kterém mělo všechno stát.
Jenže pořadí prozradilo priority. První ohlášenou položkou byla animovaná série o obskurním týmu, druhou seriál o Amandě Wallerové s Violou Davisovou, opět navázaný na Sebevražedný oddíl a opět postavený na týmu z Peacemakera. Superman přišel na řadu až po nich. Do prvního dějství se vešla i Authority, tedy parodická obdoba Ligy spravedlnosti s vlastním Supermanem a Batmanem — uvádět ji dřív, než je etablovaná samotná Liga, dává smysl jen na papíře. A mezi ohlášenými scenáristy figuroval Tom King, autor, kterého značná část komiksových čtenářů považuje za ztělesnění všeho, co je na moderních komiksech špatně.
Bilance po letech je krutá. Většina ohlášených titulů se nikdy nenatočila. Zůstal Superman, seriál o Lucernách, Supergirl a druhá řada Peacemakera. Ostatní se rozplynuly.
The Flash: deset let hledání režiséra a herec, kterého nešlo vyměnit
Pokud existuje jeden film, který shrnuje celou éru, je to The Flash. Ohlášený byl skoro deset let před premiérou a za tu dobu prošel takovým počtem tvůrců, že se to dá vyprávět jako groteska. Dvojice Phil Lord a Chris Miller přišla a odešla. Seth Grahame-Smith přišel a odešel. Rick Famuyiwa přišel a odešel. Dvojice John Francis Daley a Jonathan Goldstein přišla a odešla. Robert Zemeckis se omluvil kvůli termínům, Ben Affleck odmítl, stejně jako Sam Raimi, Matthew Vaughn, Marc Webb i Jordan Peele. Nakonec skončil za kamerou Andy Muschietti. Rozpočet byl oficiálně vykázán na 220 milionů dolarů, neoficiálně se mluvilo o čísle kolem 350.
K tomu se přidala hvězda filmu. Kolem Ezry Millera se v době příprav nakupily policejní zásahy a obvinění, několik rodin proti němu podalo návrh na soudní zákaz přiblížení a americká média o tom průběžně referovala — a přesto se s ním počítalo dál, zatímco Cavill roli ztratil. Optika, na které Hollywood tolik lpí, tady vyšla katastrofálně.
Výsledný film je nakonec spíš unavený než odpudivý. Snažil se bavit, ale skončil jako obecný a rozbředlý multivesmírný guláš, který přišel dva týdny po podstatně lepší animované konkurenci. Počítačové triky patří k nejhorším, jaké velký studiový film v posledních letech nabídl. Nejlepší je na něm Michael Keaton jako Batman, ale v kostýmu je ho patnáct, možná dvacet minut a chvílemi je znát, že si přišel spíš pro honorář. Ben Affleck má jednu opravdu dobrou akční scénu a pak zmizí. Supergirl v podání Sashy Calle překvapivě nevadí — je to vedlejší postava, ze které nikdo nedělal neomylnou hrdinku, a její linka zachází se Supermanem s respektem. Cameo návraty starých hereckých ikon jsou počítačové animace, které vypadají hůř než cokoli srovnatelného, a řada z nich je vlastně jen nehybný obrázek. Jako nostalgická návnada film funguje, jako příběh nikoli.
Joker 2: pokračování, které poškodilo svého předchůdce
Původní Joker byl film, o který nikdo nežádal a který si nikdo neuměl představit jako trhák. Před premiérou ho provázela mediální kampaň varující, že povede k násilí. Nakonec vydělal přes miliardu dolarů navzdory přístupnosti od osmnácti let, navzdory tomu, že se nepromítal v Číně, a navzdory tomu, že mezi takzvanými top kritiky na Rotten Tomatoes nepřekročil ani padesát procent. Přinesl hereckou sošku Joaquinu Phoenixovi a studiu tolik potřebnou výhru.
Pokračování bylo od začátku zbytečné. Je to dobře natočený, dobře zahraný a dobře nasvícený film, jenže je to soudní drama s hudebními čísly, která příběh pokaždé zabijí přesně ve chvíli, kdy se konečně někam rozjíždí. Lady Gaga hraje Harley Quinn věrně jako posedlou fanynku, ale scénář jí nedá dost prostoru. A hlavně: všechno, co první film s Arthurem Fleckem vybudoval, druhý rozebere zpátky na součástky. Není to smrt postavy, je to její návrat na výchozí pole. Rozpočet přitom byl o 145 milionů dolarů vyšší než u jedničky.
Zásadní je souvislost, kterou vedení studia zjevně přehlíželo: propadáky poškozují značku i tehdy, když formálně nepatří do sdíleného vesmíru. Divák nerozlišuje mezi hlavičkami produkčních společností, pamatuje si jen to, že poslední tři filmy stály za nic.
Superman: trailer, vlna nadšených influencerů a spor kolem jedné věty
Trailer měl své přednosti. Daily Planet vypadá jako Daily Planet, Lois Lane v podání Rachel Brosnahanové vypadá jako Lois Lane a David Corenswet vypadá jako Superman. Krypto je přesně tak supermanovský, jak má být. Nathan Fillion jako Guy Gardner včetně proslulého účesu sedí ke komiksové předloze víc, než by leckdo čekal. Nicholas Hoult jako Lex Luthor slibuje. Nejlepší záběr traileru je ten, ve kterém Superman někoho zachraňuje — a kdyby jich tam bylo víc, měla by upoutávka podstatně větší sílu.
Hlavní obava zněla jinak: příliš mnoho postav v něčem, co mělo být sólovým filmem o jednom hrdinovi. Ohlašovat celý vesmír dřív, než vyjde první film, je počítání kuřat před vylíhnutím.
Marketing zvládl i vlastní gól. Producentská linka o Supermanovi jako ztělesnění pravdy, spravedlnosti a americké cesty i o laskavosti ve světě, který laskavost považuje za přežitek, byla přesně to, co fanoušci chtěli slyšet. Jenže vedle toho zaznělo, že nejde o fašistickou fantazii o moci — což si okamžitě vyložil každý jako šťouchnutí do předchozí éry — a hlavně formulace, že Superman je přistěhovalec a komu se to nelíbí, není správný Američan. Z filmu, který měl spojovat, se přes noc stal terč kulturního sporu ještě před premiérou.
A pak přišly reakce z předpremiérových projekcí pro vybrané influencery. Desítky příspěvků, které se shodovaly nejen v nadšení, ale doslova ve formulacích. Komiksový film přivedený k životu, dojaté slzy, triumf. Když se marketingová šablona takhle obtiskne do desítek nezávislých názorů, čtenář si udělá obrázek sám.
Superman: příběh poskládaný ze samých a pak
Existuje známé pravidlo vyprávění: mezi jednotlivými body příběhu má stát tedy nebo ale, nikdy a pak. Superman v režii Jamese Gunna se řídí přesně opačnou instrukcí. Hrdina zastaví invazi, která se odehraje mimo obraz. A pak ho zachrání pes. A pak dostane výprask v Metropoli. A pak Lex Luthor vykrade Pevnost samoty. A pak se objeví kaiju. A pak se všichni obrátí proti Supermanovi. A pak ho zachrání Lois Lane. A pak se otevře trhlina nad městem. Není v tom hlubší struktura, jen řetěz událostí.
Tonálně je to zmatek. Film je vědomou protiváhou předchozí temné éry, jenže korekce přestřelila a výsledek neví, čím chce být. Není to nejhorší komiksový film roku, dost možná je z nich nejlepší, což ovšem vypovídá spíš o konkurenci. Přesnější než chvála i zatracení je slovo průměr.
Postav je zase příliš a mají zhruba tolik hloubky jako děj. Guy Gardner funguje, Metamorpho funguje, Mr. Terrific je vyloženě dobrý. Rachel Brosnahanová je nejlépe napsaná figura celého filmu, jenže s Clarkem má dvě opravdové společné scény a i ta lepší z nich je podražena vtipkováním a bitvou v pozadí. Corenswet vypadá i mluví jako Superman a s lepším scénářem by jím nejspíš byl. Zatím ale platí, že nejlepší hrdinské momenty ve filmu o Supermanovi patří psovi a Mr. Terrificovi.
Největší prohřešek je jinde. Poselství, které Jor-El a Lara posílají svému synovi na Zemi, se ukáže jako pravé: má planetě vládnout bez milosti, zbavit se každého, kdo mu odmítne sloužit, a nabrat si co nejvíc žen, aby se rozšířil kryptonský rod. Divák celou dobu čeká, že jde o podvrh, který se do konce filmu vysvětlí. Nevysvětlí. Tím se nebourá jen jedna scéna, ale samotné jádro postavy.
Hudba je zapomenutelná, kromě občasné připomínky klasického motivu. Střih působí uspěchaně a několikrát přeskládaně. Z kina se odchází bez emoce — a lhostejnost je u filmu o Supermanovi tou nejhorší možnou diagnózou.
Supergirl: rozhovory, které film potopily dřív než premiéra
Kampaň k Supergirl se zvrtla v učebnicový příklad toho, jak si nenaklonit publikum. Představitelka hlavní role Milly Alcocková rozvířila odpor už na jaře výroky o tom, jak si veřejnost přivlastňuje ženská těla. Následovala reakce na kritiku ve smyslu, že kritici jen potvrzují její tezi, a série rozhovorů, v nichž se mluvilo skoro o všem kromě filmu samotného. Šéf DC Studios Peter Safran jí přitom podle jejích slov volal, že to zvládá skvěle.
Kontrast nabídl její bývalý kolega ze seriálu Rod draka Matt Smith, který ke stejnému tématu řekl jednoduchou věc: je to show diváků, my ji natočíme a pak ji předáme jim. Není to nijak složité.
Jenže i kdyby nepadlo jediné slovo, Supergirl měla problém. První plakát nahradil slavné heslo o pravdě, spravedlnosti a americké cestě posledním slovem cokoli — a to ve chvíli, kdy se předchozí film původní verzi hesla vyslovit neodvážil. První trailer začíná tím, že pes čurá na Supermanovu fotku. A předchozí film končí tím, že Supergirl svého bratrance počastuje nadávkou. Postoj hlavní hrdinky k Supermanovi věrně kopíruje postoj samotných tvůrců a ani jedno nepůsobí sympaticky.
Supergirl: recenze bez milosti a čísla, která nelžou
Nastala vzácná shoda korporátních kritiků, youtuberů i publika. Recenze byly nezvykle tvrdé. Britský Telegraph psal o mrzuté hrdince a dialozích s dramatickým nábojem personálního pohovoru. Irish Times o filmu bez jediného svěžího nápadu. Times o digitálním psovi, který je jedním z mnoha problémů. Independent o ošklivém a znepokojivém snímku. Time o nudné a falešně feministické podívané. A recenzent Variety shrnul, že jde o dystopický superhrdinský film tak plochý, až je to hrůza.
Film režíroval Craig Gillespie, kamerou ho vybavil Rob Hardy a předlohou byl komiks Toma Kinga. Výsledek vypadá kalně, hlavní hrdinka je nesympatická a scénář se hroutí u každé druhé scény. Nejnápadnější je problém se škálováním sil: hrdinka bez schopností pod rudým sluncem přesto ubije obrovitého mimozemšťana, jindy zapomene použít rentgenové vidění a několikrát cestuje lodí, přestože by mohla doletět. Většina navštívených planet vypadá stejně a většina scén se odehrává v barech, které si jsou k nerozeznání podobné. Jason Momoa jako Lobo přišel evidentně z nouze — v původní komiksové předloze vůbec není a jeho úkolem je hlavně dodat filmu důvod k existenci.
A pak je tu detail, který shrnuje všechno. Hrdinka si obleče kostým hodinu a čtyřiadvacet minut od začátku filmu, který má i s titulky sto čtyřicet osm minut. Jít do superhrdinského filmu, kde se hlavní postava převlékne až v posledním dějství, je zvláštní zážitek.
Čísla to potvrdila okamžitě. Fanouškovské projekce a čtvrteční předpremiéry přinesly 7,8 milionu dolarů, páteční start skončil zhruba na 18 milionech. Odhady prvního víkendu klesly ze 47 až 65 milionů na 51, pak na 40 a níž. Zprávy o rekordním předprodeji neodpovídaly prázdným sálům. Jde o nejhorší propadák DC od Catwoman, a po započtení inflace dokonce od starší filmové Supergirl. Digitální vydání bylo naplánováno na dobu, kdy film v kinech teprve dobíhal.
Co z toho vesmíru vlastně zbývá
Další v pořadí je seriál o Lucernách, kterému z názvu vypadla zelená, protože prý zní hloupě. Místo kosmického dobrodružství to má být detektivka ve stylu True Detective, přičemž se mluví o tom, že nejznámější Zelená lucerna zemře hned v první epizodě. Po něm přijde film o Clayfaceovi, tedy další batmanovská látka bez Batmana. A všechno stojí na pokračování Supermana, které nemá Supermana v názvu.
Tomu odpovídají i personální signály. Zatímco vedení filmové divize studia dostalo prodloužení smluv na roky dopředu, dvojice šéfů DC Studios, James Gunn a Peter Safran, má kontrakt jen do jara 2027 — tedy těsně před premiéru zmíněného pokračování. Na velkém komiksovém festivalu se studio neukázalo, po Wonder Woman, Flashovi ani Batmanovi není v plánech stopy.
Do toho vstupuje změna vlastníka. Zadlužené Warner Brothers se dlouho chystalo na prodej, což mimochodem vysvětluje, proč se každý dílčí výsledek nafukoval na kulturní fenomén. Převzetí studia skupinou Paramount schválilo americké ministerstvo spravedlnosti a nové vedení tak bude rozhodovat, jestli současný tým DC pokračuje, nebo ne.
Závěr
Poučení není v tom, že by komiksové filmy přestaly fungovat. Je v tom, že vesmír se nedá postavit dřív než první film. Kdo ohlásí deset projektů, aniž má jeden hotový a povedený, staví střechu bez zdí. A pokud má někdo vést studio, které natáčí filmy o hrdinech, měl by v hrdinství věřit. Právě tady se rozhodlo o osudu mrtvého filmového vesmíru — dávno předtím, než se objevila první čísla z pokladen.
