Milion chvilek: pozadí politického aktivismu

Čtvrt milionu lidí stojí na Letné. Na pódiu Zdeněk Svěrák, Aneta Langerová, desítky dalších tváří ¹. Dav skanduje hesla proti vládě Andreje Babiše. Za mikrofonem muž, který totéž dělal na stejném místě před sedmi lety — Mikuláš Minář ².

O patnáct minut jízdy autem, v kanceláři na žižkovské Husinecké ulici, leží ve složce seznam řádných členů spolku Milion chvilek pro demokracii. Přibližně deset až dvanáct jmen ³. Tito lidé — nikdo jiný — rozhodují o tom, kdo stane v čele organizace, jak se změní stanovy, zda spolek přežije. Čtvrt milionu lidí na Letné nemá hlasovací právo. Nemá je ani dvě stě tisíc odběratelů newsletteru. Nemá je čtyři sta tisíc sledujících na Facebooku ⁴.

Rozpor mezi masovou mobilizační silou a extrémně úzkým rozhodovacím jádrem je prvním paradoxem Milionu chvilek. Není nelegální ani ojedinělý — ale u organizace, jež se prohlašuje za „hlídacího psa demokracie" ⁵, vyvolává otázky, které si zaslouží odpovědi.

Začněme tou nejnaléhavější: Hlídá spolek demokracii — nebo prosazuje politiku jedné strany jejím jménem?

I. Jak vznikl spolek, který nemá členy

Příběh začíná 17. listopadu 2017. Mikuláš Minář, čtyřiadvacetiletý student Evangelické teologické fakulty UK, spolu se spolužákem Benjaminem Rollem zveřejní petici „Chvilka pro Andreje" ⁶. Dokument vyzývá designovaného premiéra Babiše, aby dodržel předvolební sliby. Odezva překvapí i autory.

Spolek Milion chvilek, z. s., je formálně zapsán 31. ledna 2018 do spolkového rejstříku u Městského soudu v Praze, spisová značka L 69778, IČO 06760538 ⁷⁸. Účel podle stanov: „podpora a kultivace demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuse v České republice" ⁹.

Za dva roky je ze studentské iniciativy nejviditelnější česká občanská organizace. Demonstrace na Letné 23. června 2019 přiláká odhadem 250 000 až 300 000 účastníků — největší shromáždění v republice od roku 1989 ¹⁰.

Za masovou fasádou však od počátku stojí pozoruhodně uzavřená struktura. Stanovy — naposledy pozměněné 17. června 2024 — rozlišují řádné a čestné členství ¹¹. Řádným členem se může stát výhradně osoba, která „se osvědčila v alespoň půlroční intenzivní spolupráci se Spolkem nebo již dlouhodobě působí ve smyslu účelu Spolku" ¹². Ani splnění podmínky nestačí: o přijetí každého uchazeče rozhoduje Valná hromada, shromáždění všech stávajících řádných členů ¹³.

Čestní členové — bývalý premiér Petr Pithart či zakladatelka Výboru dobré vůle Věra Roubalová Kostlánová — se jednání účastní, hlasovat nemohou ¹⁴.

II. Pevnost se čtyřmi hradbami

Stanovy obsahují jedny z nejsilnějších ochranných mechanismů, jaké český spolkový zákon umožňuje. Čtyři překrývající se bariéry de facto znemožňují nepřátelské převzetí — koordinovaný nábor nových členů za účelem výměny vedení.

Časová hradba: šest měsíců intenzivní spolupráce před podáním přihlášky ¹⁵. Personální hradba: individuální schválení každého uchazeče Valnou hromadou ¹⁶ — při deseti členech, kteří se osobně znají, jde o mimořádně účinný filtr. Hlasovací hradba: změna stanov, odvolání předsedy, zrušení členství i rozpuštění spolku vyžadují dvoutřetinovou většinu všech řádných členů, nikoli jen přítomných ¹⁷. Procedurální hradba: stanovy zakazují hlasování v zastoupení a vyžadují osobní účast, případně videokonferenční účast ¹⁸.

Legální? Jednoznačně ano. Občanský zákoník v paragrafech 214 až 302 dává spolkům rozsáhlou autonomii ve vnitřním uspořádání ¹⁹. Většina ustanovení je dispozitivní ²⁰. Právo na členství v konkrétním spolku neexistuje; jde o spolkovou autonomii chráněnou článkem 20 Listiny základních práv a svobod ²¹.

Praktický test přinesla kauza SDH Albrechtice z prosince 2025. V místním sboru dobrovolných hasičů bylo bez souhlasu výboru a bez zaplacení příspěvků zaregistrováno jednadvacet nových „členů", kteří na valné hromadě zvolili nové vedení. Ústřední kontrolní a revizní rada SH ČMS členství v lednu 2026 prohlásila za neplatné ²². Případ potvrzuje, že české orgány formální podmínky přijetí důsledně posuzují.

III. Kam tečou peníze

Za osm let proteklo Milionem chvilek odhadem přes 140 milionů korun, výhradně ze soukromých zdrojů ²³. Podle databáze Hlídač státu spolek nikdy nečerpal státní dotace a nemá jedinou veřejnou zakázku ²⁴. V rovině vztahu ke státnímu rozpočtu je deklarovaná finanční nezávislost prokazatelně pravdivá.

Problém je jinde. Spolek provozuje dva kanály příjmů. Transparentní účet u Fio banky (č. 2020201117/2010) slouží k financování veřejných akcí ²⁵. V roce 2024 jím prošlo přibližně 1,5 milionu korun — pouhá čtyři procenta celkových příjmů ²⁶.

Zbylých 93,3 procenta — 20,45 milionu korun — přiteklo přes dárcovskou platformu Darujme.cz, provozovanou Nadací Via ²⁷. Tyto peníze míří na běžný bankovní účet, do nějž veřejnost nevidí. Spolek i platforma znají totožnost dárců, ale ta není přístupná zvenčí.

Mluvčí Antonín Pášma pro Novinky.cz uvedl, že organizace nepřijímá anonymní dary a řídí se dárcovským etickým kodexem ²⁸. Ten zakazuje přijímat prostředky od politických stran nebo politiků nad úrovní obce ²⁹. Od roku 2020 si spolek dobrovolně nechává zpracovat nezávislý audit — zákonnou povinnost nemá, protože nečerpá veřejné prostředky ³⁰.

Deklaraci o absenci anonymních či zahraničních darů si však veřejnost nemůže nezávisle ověřit. Nedostatek se netýká jen Milionu chvilek — postihuje všechny spolky financované přes Darujme.cz — ale u organizace požadující transparentnost od ostatních je zvlášť nápadný.

Největší výdajovou položkou jsou mzdy. V roce 2024 činily 10,559 milionu korun, zhruba polovinu celkových výdajů ³¹. Průměrná měsíční mzda při šestnácti zaměstnancích vychází na 47 000 korun — číslo však zahrnuje i telefundraiserky a brigádníky ³². Konkrétní platy spolek nezveřejňuje ³³.

Na veřejné akce vynaložil v roce 2023 přibližně 4,6 milionu korun ³⁴. Demonstrace na Letné v březnu 2026 stála podle mluvčího „nižší jednotky milionů" ³⁵.

IV. Kdo platí demonstrace

Výroční zprávy uvádějí největší firemní dárce jmenovitě: FANY Gastroservis s.r.o. (do 300 000 korun ročně), Elektroštika s.r.o., AD TECHNIK s.r.o. a Nadační fond Zeměkvět (200 000 korun v roce 2019) ³⁶. Průměrný pravidelný měsíční dar od fyzických osob činí 260 korun, jednorázové příspěvky se pohybují kolem 900 korun ³⁷.

Někteří firemní dárci — zejména FANY Gastroservis a Elektroštika — čerpají státní dotace a podílejí se na veřejných zakázkách ³⁸. Jde o ověřitelný fakt. Sám o sobě však důkaz nelegality nepředstavuje. Zákon firmám se státními zakázkami darování občanským spolkům nezakazuje, nejde-li o návratnou protislužbu.

Tvrzení o financování ze strany George Sorose, Open Society Foundations nebo amerického National Endowment for Democracy se objevují výhradně na webech typu Aeronet.cz a Infokurýr ³⁹. Žádný důvěryhodný zdroj — včetně investigativních redakcí iROZHLAS, Seznam Zprávy a České televize — je nepotvrdil. V únoru 2026 spolek výslovně popřel, že by technologický podnikatel Martin Hájek (Livesport) nebo finančník Libor Winkler (RSJ) patřili mezi jeho dárce ⁴⁰.

Na anglické verzi svých stránek spolek nabízí sdílení „českých zkušeností" s prodemokratickými hnutími v zahraničí ⁴¹. Formální mezinárodní partnerství dosud zdokumentováno nebylo.

V. Lidé PRO: neúspěch, který Mináře nepřestal pronásledovat

V září 2020 Minář odešel z čela spolku, aby vstoupil do politiky. S Davidem Ondráčkou, bývalým ředitelem Transparency International, založil hnutí Lidé PRO ⁴². Cíl: 500 000 podpisů pod petici za kandidátku respektovaných osobností. Podepsalo 39 000 lidí ⁴³. V březnu 2021 projekt skončil.

Celkové příjmy dosáhly 7,315 milionu korun ⁴⁴. Šedesát procent poskytli dva dárci: Spolek pro podporu liberální demokracie (napojený na investory Bartu a Šenkypla) daroval tři miliony, podnikatel Václav Muchna (Y Soft) přispěl 1,22 milionu ⁴⁵. Největší výdaj: vývoj webové platformy za 1,52 milionu korun ⁴⁶.

Účetnictví Minář zveřejnil až 30. dubna 2021, po opakovaném tlaku médií ⁴⁷. Sponzoři v hospodaření nesrovnalosti nenalezli ⁴⁸. Minářův čistý příjem za půl roku činil 137 828 korun — necelých 23 000 měsíčně ⁴⁹.

Nešlo o finanční skandál. Spíše o neúspěšný pokus, po němž zůstal nepříjemný pocit zpožděné transparentnosti — a ten přetrvává.

VI. Právní bitvy

Případ Filip

V prosinci 2019 tehdejší předseda KSČM Vojtěch Filip veřejně obvinil spolek z organizace kybernetického útoku na benešovskou nemocnici — bez jediného důkazu ⁵⁰. Milion chvilek podal žalobu na ochranu pověsti. Městský soud rozhodl v jeho prospěch, Vrchní soud rozsudek zvrátil ⁵¹.

Spor vyústil v plenární nález Ústavního soudu Pl. ÚS 20/24 z února 2025 ⁵². Plénum rozhodlo, že právnické osoby mají právo na ochranu dobré pověsti a mohou požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu — zásadní změna judikatury, přijatá přes disent čtyř soudců ⁵³. Vrchní soud následně pravomocně uložil Filipovi písemnou omluvu ⁵⁴.

Případ ÚDHPSH — šedá zóna mezi aktivismem a kampaní

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran uložil spolku dvě pokuty za volební kampaň bez registrace. Právě tyto případy odhalují šedou zónu na pomezí občanského aktivismu a politické kampaně.

Volby 2021. Pokuta 35 000 korun reagovala na konkrétní aktivity: organizování dobrovolníků agitujících ve prospěch koalic SPOLU a Piráti+STAN, provozování chatbota namířeného proti ANO, publikování protibabišovských článků, distribuci letáků podporujících opoziční koalice ⁵⁵. Krajský soud v Brně pokutu zrušil, Nejvyšší správní soud toto rozhodnutí potvrdil s odůvodněním, že dobrovolnická činnost jako projev politického názoru nevyžaduje registraci ⁵⁶. Ústavní soud však v samostatném rozhodnutí potvrdil ústavnost registrační povinnosti samotné — slouží ke kontrole volebních výdajů a zajištění transparentnosti ⁵⁷.

Volby 2023. Pokuta 40 000 korun za opožděnou registraci a chybějící označení „zadavatel a zpracovatel" na propagačních materiálech. Spolek ji zaplatil, ačkoli s ní nesouhlasil. Předseda ÚDHPSH František Šivera poznamenal, že jde o „opakovaný problém" a pokuta leží stále „v dolní polovině" zákonného rozpětí ⁵⁸.

VII. Karuzela předsedů: od Mináře k Minářovi

Vedení spolku prošlo za osm let pozoruhodným vývojem.

Minář stál v čele od založení do září 2020 ⁵⁹. Benjamin Roll, spoluzakladatel, převzal po něm předsednictví; v prosinci 2021 odešel ke kariéře faráře Českobratrské církve evangelické v Litoměřicích ⁶⁰⁶¹.

Stanovy pak prošly reformou: jednotlivce v čele nahradil tříčlenný výbor — Jiří-Jakub Zévl, Hana Urbanová, Lukáš Venclík ⁶². Mělo jít o posun ke kolektivnímu rozhodování. Stanovy z června 2024 se však vrátily k modelu jednoho předsedy ⁶³.

Po krátkých obdobích Mariany Novotné Nachtigallové a Lukáše Hilperta byl v listopadu 2025 do čela zvolen — opět — Mikuláš Minář ⁶⁴. Svůj návrat vysvětlil slovy: „Jsme svědky toho, jak se k moci derou lidé, kteří si myslí, že pravda, úcta, moc i spravedlnost jsou na prodej" ⁶⁵. Návrat souvisel s formováním koalice ANO, SPD a Motoristů po říjnových volbách ⁶⁶.

VIII. Hlídač demokracie, nebo opoziční platforma?

Zde přicházíme k otázce, kterou si většina českých mainstreamových médií neklade — nebo ji klade nedostatečně ostře.

Koalice ANO, SPD a Motoristů zvítězila v říjnových sněmovních volbách 2025 s předem deklarovaným programem ⁶⁶. Když Milion chvilek organizuje demonstrace proti realizaci tohoto programu — nikoli proti porušování zákonů nebo ústavních principů, ale proti politickým rozhodnutím, k nimž vláda získala demokratický mandát — přestává být nestranným strážcem demokratických procesů. Stává se faktickou politickou opozicí. A to opozicí, která na rozdíl od parlamentních stran nepodléhá volebním zákonům, limitu na volební výdaje ani povinné transparentnosti financování.

Co říkají představitelé vlády

Ministr zahraničí Petr Macinka: „Demokracii v České republice neohrožuje vláda, ale nátlakové skupiny, které nejsou schopny přijmout výsledky svobodných voleb jen proto, že nevyhrál jejich favorit." Demonstranty označil za „anticharisty, kteří se stylizují do role morálních obránců demokracie" ⁶⁷⁶⁸.

Filip Turek (Motoristé) byl přímočařejší: demonstranti „protestovali proti výsledkům voleb" ⁶⁹.

Andrej Babiš Milion chvilek označil za „součást pětikoalice" ⁷⁰ — nikoli za nestranickou občanskou iniciativu, ale za politický subjekt navázaný na konkrétní strany.

Selektivní kritika: důkazy a přiznání

Karel Havlíček (ANO) veřejně spolku vytkl, že „mlčel jako ryba" během korupční kauzy Dozimetr, jež se týkala hnutí STAN — tedy subjektu, s nímž spolek v roce 2021 sympatizoval — a při bitcoinové aféře, kvůli níž přišel o křeslo ministr Fialovy vlády ⁷¹.

Klíčový je fakt, že sám Minář tuto kritiku částečně uznal. V listopadu 2025, u příležitosti výročí 17. listopadu, připustil, že spolek „někdy hodnotil strany předchozí vlády jako menší riziko pro demokracii a byl k nim možná příliš shovívavý". Za poučení označil nutnost „kritizovat všechny strany bez ohledu na výsledky voleb" ⁷².

Přiznání je významné. Pokud hlídací pes demokracie sám přizná, že jednu stranu hlídal ostřeji než druhou — nikoli na základě závažnosti jejího jednání, ale na základě politické sympatie — pak o nestranném strážení nemůže být řeč.

Přímá volební kampaň v roce 2021

Nejvyšší správní soud v odůvodnění svého rozhodnutí dokumentoval konkrétní aktivity spolku během parlamentních voleb 2021: organizování dobrovolníků agitujících pro SPOLU a Piráty+STAN, provozování chatbota proti ANO, publikování protibabišovských článků, distribuci letáků a plakátů podporujících opoziční koalice ⁵⁵.

To nejsou aktivity nestranného hlídače demokratických procesů. To je volební kampaň ve prospěch konkrétních politických subjektů.

Soud rozhodl, že dobrovolnická činnost jako projev politického názoru nevyžaduje registraci třetí strany ⁵⁶. Toto rozhodnutí se však týká úzkého právního výkladu pojmu „volební kampaň". Na politické realitě nic nemění: spolek v roce 2021 aktivně pracoval na volebním vítězství jedné strany spektra.

Otočné dveře

Že hranice mezi spolkem a politikou je propustná, dokládá sám Minář. V září 2020 odešel z Milionu chvilek, aby založil politické hnutí Lidé PRO. Když projekt zkrachoval, vyzval příznivce k podpoře „demokratických opozičních stran" ⁷³. V listopadu 2025 se vrátil do čela spolku. Na Letné v březnu 2026 výslovně vyzval účastníky, aby „vstoupili do politických stran", a kritizoval opozici za nedostatečnou aktivitu ⁷⁴.

Cyklus z aktivismu do politiky a zpět vyvolává otázku: Je Milion chvilek platformou demokratického dohledu — nebo záložním hřištěm pro politické ambice svého zakladatele?

IX. Šedá zóna volebního zákona

Dvojí pokutování spolku ze strany ÚDHPSH — byť s rozdílnými výsledky u soudů — upozorňuje na strukturální mezeru v legislativě. Analytický materiál Rekonstrukce státu (rovněž občanský spolek) popisuje registraci třetích osob jako „pojistku proti anonymním politickým kampaním a obcházení limitů na volební výdaje" ⁷⁵.

Analýza strany Svobodní jde dále. Klade otázku, „zda netransparentní kanál Darujme.cz neslouží jako bezpečný objezd pro politické peníze, kde je identifikace dárce nežádoucí" ⁷⁶. Argumentace je strukturální: politická strana musí zveřejňovat dárce nad tisíc korun, dodržovat limity na volební výdaje a registrovat se jako účastník kampaně. Spolek s ročním rozpočtem přes dvacet milionů korun — srovnatelným se středně velkými stranami — žádnou z těchto povinností nemá, pokud jeho kampaň formálně nesplní definici „volební kampaně třetí strany".

Strukturální mezera tedy existuje: organizace může vést koordinovanou kampaň zvýhodňující jednu stranu, aniž by s ní měla formální písemný souhlas — a tím vypadnout z definice „třetí strany" i z jejích výdajových limitů.

Milion chvilek zákon neporušuje. Zákon však na tento typ politicky angažované občanské organizace nedosahuje — a argumenty spolku o vlastní „nepolitičnosti" jsou přinejmenším diskutabilní.

X. Zákon o neziskovkách

Největším aktuálním konfliktem mezi spolkem a vládou je připravovaný zákon o transparentnosti neziskových organizací. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc prohlásil: „Veřejnost má právo vědět, jak třeba Milion chvilek získává prostředky" ⁷⁷. Návrh zahrnuje povinný registr zahraničních vazeb — mechanismus srovnávaný s maďarským a ruským modelem regulace nevládních organizací ⁷⁸.

Rada vlády pro nestátní neziskové organizace návrh koncem roku 2025 odmítla. Vyslovila nesouhlas s „povinným označováním zahraničního financování" a s „vágně definovanými pojmy jako ‚politická neziskovka'" ⁷⁹.

Milion chvilek zákon odmítá z principu, byť tvrdí, že se ho osobně netýká, protože nepřijímá zahraniční institucionální prostředky ⁸⁰. Kritici včetně senátora Hraby namítají, že právě neprůhlednost kanálu Darujme.cz potřebu legislativní úpravy potvrzuje ⁸¹.

XI. Veřejné mínění: země rozdělená vedví

Průzkum agentury Median z února 2026 přinesl výmluvná čísla ⁸². Dvacet sedm procent respondentů se domnívá, že hnutí reprezentuje pouze jednu část politického spektra. Osmnáct procent je považuje za polarizující ⁸³. Mezi voliči SPD si 45 procent myslí, že demonstranti jsou manipulováni; u voličů ANO je to 34 procent, u Motoristů 24 procent ⁸⁴.

Na jednom se však shodne většina respondentů napříč politickým spektrem, včetně voličů opozice: demonstrace vládní politiku nezmění ⁸⁵. Čtyřiapadesát procent dotázaných odmítá myšlenku, aby se Milion chvilek proměnil v politickou stranu ⁸⁶.

Prezident Petr Pavel demonstrantům veřejně poděkoval a ocenil jejich ochotu bránit slušnost a pravdu ⁸⁷. Ministr Macinka akce označil za „agitační akce pro voliče opozice" ⁸⁸.

XII. Mezinárodní paralely

Napětí mezi demokratickým mandátem vlády a občanským protestem není českou specialitou.

Izrael, 2023. Netanjahuova vláda argumentovala, že reforma soudnictví má mandát od voličů. Statisíce demonstrantů namítaly, že demokracii nelze redukovat na samotné volby — že nezávislost soudů a dělba moci jsou pojistkami, bez nichž se z demokracie stává tyranie většiny ⁸⁹.

Maďarsko, 2017. Orbánova vláda přijala zákon označující ze zahraničí financované neziskovky za „agenty". Evropský soudní dvůr ho v roce 2020 zrušil jako porušení unijního práva ⁹⁰.

Polsko, 2015–2023. Občanské organizace protestovaly proti justičním reformám vlády PiS. Vláda odpovídala argumentem o volebním mandátu. Situaci vyřešily až volby — návrat Tuska k moci — což naznačuje, že legitimním mechanismem pro změnu vlády v demokracii je volební účast, nikoli pouliční tlak ⁹¹.

Příklady ukazují na zásadní rozlišení: Když vláda mění pravidla hry, porušuje ústavu nebo omezuje nezávislost institucí, protest je legitimní obranou demokracie. Když vláda realizuje program, s nímž zvítězila ve volbách, protest je legitimním projevem nesouhlasu — ale není obranou demokracie. Je politickou opozicí.

Otázka pro český kontext: Která z těchto situací popisuje současné Česko? Odpověď závisí na tom, koho se zeptáte — a právě v této nejednoznačnosti leží jádro problému.

XIII. Co víme, co nevíme

Po prostudování stovek stran stanov, výročních zpráv, soudních rozhodnutí a mediálních analýz z celého politického spektra:

Ověřená fakta. Milion chvilek je legálně fungující spolek. Finanční hospodaření je dle dostupných auditů „bez výhrad". Za osm let nepobíral žádné veřejné prostředky. Stanovy jsou v souladu s občanským zákoníkem. Tvrzení o zahraničním financování nemají oporu v žádném důvěryhodném zdroji.

Strukturální slabiny. Více než 93,3 procenta příjmů teče kanálem, který neumožňuje veřejnou kontrolu identity dárců. Spolek řídí hrstka lidí, jejichž rozhodnutí nelze napadnout zvenčí. Jméno auditorské firmy se v dostupných zdrojích nepodařilo identifikovat. Konkrétní platy zaměstnanců zveřejňovány nejsou.

Prokázaná politická angažovanost. Spolek v roce 2021 prokazatelně vedl kampaň ve prospěch konkrétních politických koalic. Jeho zakladatel opakovaně přecházel mezi občanským aktivismem a přímou politikou. Předseda přiznal selektivnost kritiky vůči jednotlivým stranám. Dvě pokuty od ÚDHPSH za neregistrovanou volební kampaň, byť jednu soud zrušil, dokládají, že státní orgány aktivity spolku považovaly za volební, nikoli čistě občanské.

Otevřené otázky. Jak přesně funguje proces výběru řádných členů — existuje formální kritérium „intenzivní spolupráce", nebo jde o subjektivní hodnocení? Proč spolek nezveřejňuje alespoň souhrnné údaje o dárcovské základně přes Darujme.cz, pokud tvrdí, že nemá co skrývat? A konečně: lze trvale udržet model, v němž organizace požadující transparentnost od politiků sama odmítá transparentnost ve vlastní členské a finanční struktuře — a přitom aktivně zasahuje do volebních kampaní?

Závěr: Demokratický paradox bez jednoduchého řešení

Milion chvilek pro demokracii se snaží chránit českou demokracii prostředky, jež samy demokratické nejsou. Příznivci v tom vidí nutný štít: uzavřená struktura brání nepřátelskému převzetí, jaké se pokusili provést v Albrechticích. Kritici spatřují deficit odpovědnosti: demokratický mandát od statisíců demonstrantů není totéž co formální odpovědnost vůči nim.

K tomuto strukturálnímu paradoxu přibývá paradox politický. Spolek, jehož stanovy definují účel jako „kultivaci demokratické kultury", v praxi funguje jako mobilizační platforma jedné části politického spektra. Organizace požadující transparentnost od státu sama operuje z větší části mimo transparentní kanály. Hnutí stavící se do role hlídače demokracie protestuje proti výsledkům demokratických voleb — a jeho předseda přiznává, že hlídání nebylo vždy nestranné.

Publicista Michal Nosek to na serveru Newstream shrnul: Milion chvilek je „důkazem vitality občanské společnosti i symbolem jejího slepého místa — ani zcela zbytečný, ani tak přínosný, jak věří jeho příznivci" ⁹².

Obě pozice — že spolek chrání demokracii, i že ji nahrazuje vlastní politickou vizí — obsahují podíl pravdy. V tomto napětí mezi právem na protest a respektem k výsledkům voleb, mezi praktickou nutností ochrany a principiální potřebou nestrannosti, leží nejnaléhavější otázka české občanské společnosti roku 2026.

Odpověď na ni nedají soudy ani zákony. Dají ji příští volby.