Ministr Petr Macinka na tiskové konferenci reagoval na usnesení Ústavního soudu, které vládě ukládá zařadit prezidenta Petra Pavla do oficiální delegace na summit NATO. Rozhodnutí soudu označil za pokus o ústavní puč. Předběžné opatření přitom vláda respektuje — prezidenta do delegace doplní a akreditaci mu vyřídí. O tom, jakou roli bude mít Petr Pavel v Ankaře, ale rozhodne vláda až na pondělním zasedání.
„Pokus o ústavní puč"
Spor, který se podle Macinky „včera rozehrál na Pražském hradě a dnes pokračuje v Brně", se týká usnesení Ústavního soudu. To vládě, ministrovi zahraničních věcí i ministerstvu ukládá, aby bezodkladně notifikovaly Severoatlantickou alianci, že součástí delegace bude i prezident Petr Pavel.
Macinka celou situaci rámuje jako pokus o ústavní puč — výraz, který během vystoupení i následných odpovědí novinářům zopakoval několikrát. Podle něj nejde jen o účast na jednom summitu, ale o širší snahu zasáhnout do ústavního pořádku.
Vláda usnesení respektuje, prezidenta doplní do delegace
Navzdory ostré rétorice Macinka zdůraznil, že usnesení Ústavního soudu je třeba brát vážně, i když jde o předběžné opatření. Vláda proto prezidenta druhý den doplní jako člena delegace vedené předsedou vlády a vyřídí mu akreditaci na summit.
Otázku, jakou přesně roli bude mít Petr Pavel v Ankaře, ponechal na pondělní jednání vlády. „Naši lidé zítra rozšíří tu delegaci o Petra Pavla," uvedl s tím, že o konkrétní pozici prezidenta se rozhodne až na pravidelném zasedání kabinetu.
„Prezident vyhlásil vládě válku"
Podle Macinky prezident „vyhlásil válku vládě" a svými kroky „nekonečně rozeštval, rozděluje a atomizuje celou společnost". To prý není úlohou hlavy státu — takové jednání přirovnal k chování politického nájezdníka, který se snaží dobýt nějaké území.
Ministr dodal, že prezident eskaloval spor v době, kdy ho premiér vyzýval, aby napětí mezi vládou a Pražským hradem postupně zahlazovali. Po posledním vývoji už ale podle něj „žádné uklidňování situace ani zahlazování sporů nepřipadá v úvahu".
Ústavní žaloba jako „akt nepřátelství"
Macinka zopakoval své dřívější varování z tiskové konference po jednání vlády: pokud by prezident Pavel podal na vládu ústavní žalobu, považoval by to za akt nepřátelství.
Zašel ještě dál. Podle něj je „už každému jasné", že kolem prezidenta působí „lobistická skupina lidí", která rozjela mnohem rozsáhlejší akci. Ta se prý netýká jen účasti na summitu NATO, ale má za cíl „násilně změnit ústavní zřízení a ústavní pořádky v České republice".
K nezávislosti soudu: „nejrychlejší proces v historii lidstva"
Na dotaz, zda jeho slova znamenají, že nemá důvěru v nezávislost Ústavního soudu, Macinka odpověděl vyhýbavě. Soud podle svých slov zpochybňovat nebude a k jeho nezávislosti se odmítl vyjadřovat.
Vzápětí ale dodal, že jsme byli „svědky nejrychlejšího soudního procesu v historii lidstva". To, že někdo dokázal rozhodnout „takto rychle a takto komplikovaně, o něčem svědčí," poznamenal. Schůzku s prezidentem před summitem vyloučil.
Jakou roli bude mít prezident v Ankaře
Macinka upřesnil, že prezident bude součástí oficiální delegace — „když nás k tomu odsoudil Ústavní soud". Šéfem delegace ale zůstává předseda vlády, který už má i osobní pozvání. Na summitu mají vlastní program ministr zahraničních věcí i ministr obrany a počítá se i s programem pro zbytek delegace.
Na neformální večeři prezident podle Macinky nebude. Žádat o změnu pozvánky, která jmenovitě dorazila na osobu premiéra jako vedoucího delegace, by prý byla „velká ostuda". K otázce společné cesty letadlem ministr připomněl zvyklost zavedenou po letecké havárii ve Smolensku z roku 2010 — prezident a premiér by spolu neměli létat jedním strojem. I tato otázka se bude řešit na vládě.
„Ústava se mění v parlamentu, ne takhle"
K argumentu o ústavní zvyklosti — tedy že na summitech NATO Česko tradičně zastupoval prezident — Macinka postavil vlastní výklad. „Máme 36 let ústavní zřízení," uvedl. Ústava je podle něj nejdůležitější právní dokument a měnit ji lze jen v parlamentu — v Poslanecké sněmovně a Senátu, zástupci lidu zvolenými ve volbách. „Nikdo jiný tuto možnost mít nemá."
Postup, jímž se prezident domáhá své účasti, proto Macinka označil za snahu měnit ústavní poměry „násilně" a za „velmi nepřátelský krok, který se nemusel stát". Vláda se podle něj pouze rozhodla, že u významné akce si chce své pozice obhájit sama.
K výroku Filipa Turka o Ústavním soudu
Novináři Macinkovi připomněli výrok jeho kolegy, poslance Filipa Turka, který pro Seznam Zprávy uvedl, že Ústavní soud „potvrdil, že by neměl existovat". Macinka se za něj postavil: Turka označil za „akademicky uvažujícího člověka", který má podle něj na mysli, že nejstarší evropská demokracie — britská — si vystačila i bez ústavního soudu.
Zda má mít Česko „takový, nebo jiný právní systém", ale podle Macinky nebylo předmětem této tiskové konference. Vůči médiím, která se na Turkův výrok ptala, se vymezil ironicky.
Co bude dál
Klíčovým momentem bude podle Macinky pondělní jednání vlády, kde se rozhodne o konkrétní roli prezidenta v delegaci, o zajištění jeho cesty i o dalším postupu. S jakým návrhem na vládu půjde, ministr odmítl předem prozradit. Akreditaci prezidenta na summit ale vláda zařídí — jak Macinka opakovaně zdůraznil, „protože nás k tomu odsoudil Ústavní soud".
