Vláda představila návrh zákona o podpoře startupů. Paragrafové znění je hotové a míří do mezirezortního připomínkového řízení, účinnost je plánovaná na 1. července 2027. Pilířem návrhu jsou daňové pobídky pro investory a jednotná certifikace, která má odlišit technologický startup od běžného malého a středního podnikání.
Na tiskové konferenci vystoupil předseda vlády Andrej Babiš, první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy Martin Jiránek a předseda České startupové asociace Jiří Vicherek.
Zákon je napsaný a míří do mezirezortu
Podpora startupů je bodem programového prohlášení vlády i součástí hospodářské strategie a vznikla k ní takzvaná startupová tripartita, uvedl premiér. Zákon má podle něj vláda projednat v září. Smyslem je, aby podnikatelé, vědci, programátoři a technici měli důvod podnikat doma a jejich nápady neodcházely do zahraničí.
Ministr průmyslu a obchodu popsal stav prací konkrétněji: po několika měsících příprav je zákon sepsán, jde do mezirezortního připomínkového řízení a následně ho projedná vláda a poté Parlament. Tiskovou konferenci vláda podle něj svolala právě proto, že vstupem do mezirezortu budou teze návrhu stejně venku. Vzorem bylo Španělsko, dále Velká Británie a Nizozemsko, které mají problematiku legislativně rozpracovanou; Česko má být jednou z prvních zemí v Evropě, která takový zákon bude mít.
Znění představené na tiskové konferenci proto ještě není konečné — připomínky resortů, jednání vlády i následná cesta Parlamentem mohou parametry posunout. Kudy návrh zákona prochází a co ho po cestě mění, popisuje přehled legislativního procesu v praxi.
Daňový odpočet až pět milionů korun pro investory
Pilířem zákona jsou daně. Pokud fyzická osoba investuje do startupu, bude si moci tuto investici až do výše pěti milionů korun za zdaňovací období uplatnit jako odpočet od základu daně. Při sazbě 23 procent to znamená snížení daně až o 1 150 000 korun. Odpočet nebudou moci uplatnit spojené osoby, tedy zakladatelé, stávající podílníci nebo zaměstnanci. Ministryně financí označila tento krok v jistém smyslu za revoluci v českém daňovém systému.
Druhým krokem je prodloužení doby pro uplatnění daňové ztráty z pěti na sedm let. Startupy jsou v úvodu činnosti ztrátové a pět let bývá pro řadu z nich krátká doba na to, aby se přesunuly do výrazně ziskové fáze, v níž mohou předchozí ztráty uplatnit.
Daňová podpora nemá být bezbřehá. Počet certifikovaných firem se bude podle předkladatelů z ministerstva průmyslu a obchodu zvyšovat postupně, ne skokově, a jde podle ministryně financí o investici, která se státu vyplatí. Právě proto nemá smysl otálet a zákon má začít zlepšovat podmínky už příští rok.
Certifikace místo nové právní formy
Zákon nevytváří novou formu právnické osoby, ale zavádí předvídatelný statusový rámec a jednotnou certifikaci. Ta má transparentně odlišit technologický startup od běžného malého a středního podnikání.
Klasické podnikání — výrobní dílna, restaurace nebo účetní kancelář — má lokální trh a s každým novým klientem mu úměrně rostou provozní a personální náklady. Startup naproti tomu vyvíjí technologii, službu nebo nový obchodní model a staví na systému, který dokáže obsloužit i stonásobek zákazníků na globálním trhu, aniž by musel stonásobně nafouknout svůj provoz. Zároveň nese v prvních letech enormní riziko, potřebuje externí rizikový kapitál a prochází dlouhým vývojovým obdobím bez zisku. Na tuhle dynamiku běžný korporátní a daňový systém stavěný není.
Tvrdá kritéria: osm let, 250 milionů a vazba na Česko
Metodika hodnocení je třífázová a vychází ze španělského zákona i z praxe dalších evropských zemí. Žadatel podá online základní podklady — podnikatelský plán, obchodní model, případně další dokumenty, třeba patent.
Prvním krokem jsou vstupní formální kritéria. Firma nesmí být starší osmi let; u odvětví s delším inovačním cyklem, jako jsou biotechnologie, medtech, energetika nebo obranné technologie, je hranice až deset let. Roční obrat nesmí překročit 250 milionů korun. Podmínkou je skutečná ekonomická vazba na Českou republiku: firma musí doložit, že podstatná část vývoje, provozu a klíčových lidí reálně vzniká u nás, pouhé poštovní schránky se neuznávají. Vyloučené jsou účelově vyčleněné dceřiné společnosti velkých korporací. Podle ministryně financí návrh počítá i s tím, že firma nesmí být obchodovaná na regulovaném trhu, a o statusu rozvíjejícího se podniku se rozhoduje ve správním řízení.
Inovativnost, škálovatelnost a zrychlené posouzení
Druhý krok zkoumá inovativnost, tedy skutečnou přidanou hodnotu a technologickou novost. Pouhé překlopení běžné služby na web nestačí. Posuzuje se novost, dopad a tržní odlišení — zda žadatel přesvědčivě definuje konkrétní tržní problém a čím se liší od existujících alternativ — i realizovatelnost řešení, například funkční MVP, tedy minimální životaschopný produkt, a technická i regulatorní proveditelnost. „Nechceme certifikovat nápady napsané na ubrousku,“ shrnul zmocněnec pro startupy.
Třetím krokem je škálovatelnost. Inovace sama o sobě nestačí, firma musí mít potenciál rychlého růstu a mezinárodní expanze: opakovatelnost obchodního modelu, schopnost navyšovat obrat bez lineárního růstu nákladů, míru závislosti na dodavatelském řetězci. Výslovně vyloučené jsou čisté individuální konzultační služby. Posuzuje se také velikost a dynamika trhu, segmentace zákazníků, předběžné objednávky či pilotní smlouvy.
Pro rychlejší průchod má sloužit objektivní fast track: firma doloží, že investuje přes deset procent nákladů do výzkumu a vývoje, že získala prestižní inovační grant nebo že do ní vstoupil kvalifikovaný investor — posouzení inovativnosti a škálovatelnosti pak proběhne zrychleně. Celou certifikaci má procesovat specializovaný analytický tým agentury CzechBusiness, proti rozhodnutí bude existovat řádný opravný prostředek na ministerstvu průmyslu a obchodu. Certifikát má fungovat jako jednotný pas pro inovace: startup pak nebude muset svou inovační povahu opakovaně dokazovat v dalších státních schématech.
Účinnost od července 2027 a navazující kroky
Plánovaná účinnost zákona je od 1. července 2027. Termín odpovídá nárokům řádného legislativního procesu a zároveň má dát dost času na přípravu digitální infrastruktury a procesů tak, aby certifikace byla od prvního dne funkční, transparentní a rychlá. Cílem je plně digitální řízení v řádu jednotek týdnů, protože čas je pro začínající firmu cennou komoditou.
Na zákon mají plynule navázat další kroky: úprava zaměstnaneckých akciových programů (ESOP), podpora rozvoje univerzitních spinoffů a posílení služeb krajských inovačních center.
Česká startupová asociace, která na zákoně s vládou spolupracovala v rámci startupové tripartity, ho označila za základ pro jakoukoli další podporu a první krok k podpoře startupového ekosystému. Podle jejího předsedy potřebuje scéna upgrade systému a takové podmínky, aby české startupy neutíkaly do zahraničí — jsou to podle něj budoucí velcí zaměstnavatelé a daňoví poplatníci.
Retroaktivita a flexibilnější práce v dotazech novinářů
Dotaz České televize mířil na to, zda by některé výhody mohly platit zpětně. Zmocněnec pro startupy potvrdil, že se o tom jedná: zákon začne platit v půlce roku a s ministerstvem financí se řeší, jestli by investor, který vloží peníze třeba v dubnu, mohl daňovou pobídku uplatnit už v prvním roce u startupu, který certifikát a registraci získá až na podzim — aby investoři nemuseli čekat na první certifikáty. Ministryně financí ale hned mírnila očekávání: dohodnuto to není, návrh teprve jde do mezirezortu a podmínkou jsou záruky, že velmi velkorysý odpočet nebude zneužit.
Druhá otázka se týkala flexibility práce a možného mezistupně mezi zaměstnancem a osobou samostatně výdělečně činnou. Tuhle část startupový zákon neřeší — čeká se na výsledek novely zákoníku práce, jejíž mezirezortní připomínkové řízení na ministerstvu práce a sociálních věcí právě končí. Jde v podstatě o takzvané platformové zaměstnávání, které má resort práce podle vyjádření na tiskové konferenci předložit řádově během týdne; z pohledu startupových firem je výsledek jednání uspokojivý.
Na dotaz Prima News, jak se ohlídá zneužití, ministryně financí odpověděla, že o certifikaci se rozhoduje ve správním řízení s odvolacím orgánem na ministerstvu průmyslu a obchodu a že ministerstvo financí chce mít v certifikační autoritě svého zástupce. Kritéria jsou podle ní formulovaná dost jasně na to, aby je nesplnil každý; investor navíc podstupuje riziko sám, protože do startupového projektu vkládá vlastní peníze. Certifikované firmy mají své záměry prezentovat veřejně a fyzické osoby se pak mohou ucházet o podíly v nich.
K očekávaným dopadům na tiskové konferenci zaznělo, že po zavedení podobných podmínek ve Španělsku a v Británii vzrostl počet investic do startupů poměrně rychle. V Česku by se objem kapitálu mířícího do startupů mohl navýšit o stovky milionů, v ideálním případě o nízké jednotky miliard korun.
Mimo hlavní téma padl dotaz na jednání Bezpečnostní rady státu. Premiér uvedl, že ji na týž den odpoledne svolal mimořádně kvůli kyberhrozbám.
Kolik startupů se čeká a jak dlouho potrvá certifikace
Odhad počtu firem přebírají předkladatelé ze Španělska: tam za první tři roky evidovali 4100 žadatelů o vstup do zákona a přijali jich 2000. Pro Česko se počítá zhruba s pěti sty až sedmi sty startupy, tři nebo pět tisíc se nepředpokládá — to by podle zmocněnce mohlo být téma tak za deset let, pokud se podaří dotáhnout nejlepší státy.
Certifikace má probíhat v řádu jednotek týdnů, orientačně do pěti až šesti týdnů, u složitějších případů déle, rozhodně by ale neměla trvat víc než tři měsíce. Lhůty navíc vymezuje správní řád, včetně úkonů, které řízení prodlužují.
U zaměstnaneckých akciových programů je diskuse teprve v počátku. Vláda je chce dál vylepšovat, záměr se dostal do hospodářské strategie a ministerstvo průmyslu a obchodu ho bude ladit s ministerstvem financí. Podle ministryně financí by byla škoda ESOP na startupový zákon nenavázat, debata ale zatím není ukončena.
Miliarda pro fond fondů a univerzitní spinoffy
Se startupovým zákonem souvisí i připravovaný státní fond fondů. Počítá se s miliardou korun, která nepůjde ze státního rozpočtu, ale z prostředků operačního programu OP TAK určených na podobné aktivity. Peníze se mají v následujících letech rozinvestovat: žadatelské fondy, které investují do spinoffů, budou žádat o spoluúčast a fond fondů vybere ty, které odpovídají podmínkám — tedy zaměření na české deeptechové spinoffy. Fond se pak stane partnerem při investování.
Fond má mířit primárně na spinoffy a startupy v rané fázi, hlavně na deeptechové a hardtechové projekty, které potřebují dlouhý vývoj a peníze v začátcích. Souběžně ministerstvo průmyslu a obchodu jedná s rektory a prorektory zaměřenými na komercializaci výzkumu i se zástupci Akademie věd o tom, zda jsou potřeba legislativní úpravy. Buď půjde o menší samostatnou změnu, nebo se něco propíše do chystaného zákona o vysokých školách.
Závěr
Startupový zákon je zatím návrhem, který teprve vstupuje do připomínkového řízení. Obsahuje daňový odpočet až pěti milionů korun pro investory, prodloužení uplatnění ztráty na sedm let, certifikaci se třemi kroky hodnocení a účinnost od poloviny roku 2027. Konečnou podobu ale určí až vypořádání připomínek, jednání vlády a projednávání v Parlamentu — a část parametrů, od retroaktivity pobídky po úpravu zaměstnaneckých akcií, zůstává otevřená.
