Prezident Petr Pavel opakovaně prosazuje myšlenku Spojených států evropských jako jediného řešení pro budoucnost Evropy. Sám přitom v různých kontextech navrhoval přijetí eura namísto koruny, zrušení práva veta České republiky v unijních institucích i vznik evropského federálního celku, který by de facto znamenal zánik samostatné České republiky. Anketa na téma, zda by prezident měl takový vznik navrhovat, skončila výsledkem 96 % hlasů „ne" z celkem přibližně 1 800 hlasujících, přičemž pro se vyslovila jen 2 % respondentů.
Pavlův výrok z pietního místa v Terezíně, kde připomněl odpovědnost za zločiny předků, vyvolal kontroverze vzhledem k historickému kontextu — Terezín byl využíván nacistickými okupanty k deportacím českých obyvatel do koncentračních táborů. Kritici upozorňují, že otázka suverenity je pro českou hlavu státu mimořádně citlivá: právo veta chrání Česko před nevýhodnými bruselskými normami v oblasti daní, zahraniční politiky i přijímání nových členů do unie.
Vystrčilova cesta na Tchaj-wan bez vládního letounu
Předseda Senátu Miloš Vystrčil poletí na Tchaj-wan komerční linkou poté, co mu vláda premiéra Andreje Babiše odmítla poskytnout státní letadlo. Babiš argumentoval tím, že vládní letoun by cestě dodával charakter oficiální státní mise, což je v rozporu s novým pragmatičtějším kurzem české zahraniční politiky vůči Číně. Vystrčil přesto cestu plánuje uskutečnit — spolu s podnikateli a akademiky, kteří budou pravděpodobně také cestovat komerčně. Z hlediska komfortu letecké přepravy přitom obchodní třída na komerční lince nepředstavuje zvláštní strádání.
Komentátoři situaci označují za signál výrazného obratu v české zahraniční politice. Zatímco předchozí vlády demonstrativně podporovaly tchaj-wanskou demokracii, Babišova vláda dává přednost ekonomickým zájmům a neprovokování Pekingu. Vystrčil přesto trvá na svém — Taiwan jako demokratická společnost a technologicky vyspělá ekonomika produkující čipy a pokročilou elektroniku je pro Česko relevantním partnerem. Zároveň zazní i argument, že podobný pragmatismus by stál za uplatit i vůči Číně, kde investice a diplomatické vztahy pěstuje drtivá většina evropských zemí.
Turekova „deratizace" a historická data o počtu úředníků
Poslanec Filip Turek, který od ledna 2026 působí také jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, vyvolal mediální bouři výrokem o „deratizaci parazitů" v úřednickém stavu. Výrok pronesl na akci připomínající výročí internetové televize XTV. Premiér Babiš ho označil za nepřijatelný, odbory žádaly omluvu. Samotný obsah výroku — tedy přebujelost státní správy — ovšem rezonuje i za hranicemi Turkova voličského tábora.
Historická srovnání nabízejí překvapivý kontext. Rakousko-Uhersko s 52 miliony obyvatel mělo na svém území (včetně zemí dnešní ČR) 300 až 400 tisíc civilních úředníků, přičemž na českém území jich působilo 80 až 120 tisíc — tedy 2 až 3 úředníci na 1 000 obyvatel. Československá první republika, budující od roku 1918 zcela nové státní instituce, měla 150 až 200 tisíc úředníků, tedy 10 až 13 na tisíc obyvatel — nárůst byl ospravedlnitelný vznikem nového státu. Překvapivě skromný byl úřednický aparát v době socialismu: v Československé socialistické republice připadalo na tisíc obyvatel jen 6 až 8 úředníků.
Dnešní Česko: více úředníků než za socialismu i první republiky
Současná Česká republika zaměstnává ve veřejném sektoru 470 až 500 tisíc lidí — více než první republika, přestože je menším státem. Z toho samotných úředníků je přibližně 90 tisíc, což odpovídá 9 úředníkům na 1 000 obyvatel. V době, kdy digitalizace, počítače a umělá inteligence slibují radikální úsporu administrativní práce, tato čísla paradoxně rostou. Stavební řízení, které za Rakouska-Uherska trvalo přibližně týden, dnes leckdy zabere roky.
Podle některých odhadů by bylo možné zrušit 20 až 25 % úřednických míst, aniž by to ovlivnilo funkčnost státní správy — a výsledné úspory by byly podle komentátorů značné. Politická překážka je ale zjevná: úředníci jsou voliči a mnohé politické strany mají na ministerstvy a úřadech rozmístěny vlastní lidi. Podobná logika platí i pro financování nevládních organizací ze státního rozpočtu, kdy příjemci dotací organizují demonstrace proti jejich krácení — případ, který analytici označují za klasický střet zájmů.
