Ministryně financí Alena Schillerová vystoupila v Poslanecké sněmovně s obhajobou vládních opatření proti zdražování pohonných hmot. Ve svém projevu podrobně srovnala výši spotřební daně v České republice s Německem, upozornila na zkušenosti Polska a dalších evropských zemí a vysvětlila, proč vláda zvolila cestu prominutí daně a zastropování marží místo legislativního návrhu.
Česká republika vs. Německo: srovnání spotřebních daní
Klíčovým bodem vystoupení bylo srovnání výše spotřební daně na pohonné hmoty. V době projevu platily tyto sazby:
- Benzín – spotřební daň ČR: 12,84 Kč/l
- Benzín – spotřební daň Německo: téměř 16 Kč/l (po avizovaném snížení o 4,14 Kč → 11,80 Kč/l)
- Nafta – spotřební daň ČR: 9,95 Kč/l; po prominutí reálně kolem 8 Kč/l
- Nafta – spotřební daň Německo: 11,45 Kč/l; po avizovaném snížení na 7,30 Kč/l
Schillerová zdůraznila, že avizované německé snížení spotřební daně o 4,14 Kč/l nafty přibližuje německou sazbu přibližně na úroveň, na které se ČR po prominutí daně již pohybuje. Přestože jde o harmonizovanou daň v rámci EU, každý členský stát si může v povolených limitech sazbu stanovit sám.
Česká republika zvolila místo legislativního návrhu – který by trvání zpožděním v parlamentním procesu nijak neurychlil – nástroj daňového řádu, konkrétně prominutí daně. Vláda o tom rozhodla 2. dubna, od 8. dubna vstoupilo v platnost stropování marží a prominutí spotřební daně včetně DPH u nafty. Tím bylo dosaženo okamžitého účinku, který by legislativní cestou nebyl dosažitelný ve srovnatelném čase.
Stabilizace cen a situace na čerpacích stanicích
Po zavedení opatření se ceny nafty na čerpacích stanicích stabilizovaly a od té doby klesají. Schillerová prezentovala graf vývoje cen zahrnující hlavní hráče na trhu: Orlen, Shell, OMV, Mol, ČEPRO (280 státních čerpacích stanic), Robin Oil a Euroil. Maximální cena se každý den odvozuje od vývoje cen na Rotterdamské burze (organizace Platts) – vládní nastavení zahrnuje dostatečný prostor pro pohyb trhu, zároveň ale uřezává extrémní výkyvy.
Z celkového počtu 2 628 evidovaných čerpacích stanic, které mají povinnost zasílat data Ministerstvu financí, omezilo v daném období provoz přibližně šest stanic. Schillerová konkrétně jmenovala čerpací stanice v Netolicích, Češnovicích, Hustopeči, Šakvicích, Dobšicích a Děčíně. Uzavření části čerpacích stanic označila za obchodní rozhodnutí provozovatelů, pravděpodobně motivované spekulací na budoucí růst cen na burze. V souladu s principy konkurenčního prostředí se tyto ztráty v delším časovém horizontu vyrovnají pohybem trhu – k obdobným situacím docházelo v minulosti i bez existence regulace.
Zkušenosti z Polska a dalších zemí EU
Česká republika není v zavedení regulace pohonných hmot výjimkou. Přibližně 15 až 16 zemí EU přijalo podobná opatření – mimo jiné Slovensko, Polsko, Maďarsko, Německo, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Belgie, Francie a Řecko. Polsko zvolilo agresivnější přístup: zastropovalo marže zhruba na úrovni 70 haléřů a dramaticky snížilo DPH na pohonné hmoty, čímž se dostalo na nejnižší ceny v regionu. Důsledkem je příliv řidičů z příhraničních oblastí sousedních zemí a hrozba nedostatku pohonných hmot.
Česká republika dováží přibližně 40 % nafty, a proto nemůže riskovat ohrožení importu nadměrným snížením cen. Schillerová rovněž připomněla, že marže velkoobchodních hráčů se pohybují mezi 6,50 a 10 Kč/l, a samotné snížení spotřební daně o 1,70 Kč/l – jak navrhovala opozice – by se v těchto maržích zcela rozpustilo bez reálného dopadu na řidiče. Totéž potvrdila zkušenost z roku 2022, kdy vláda tehdy snížila spotřební daň o 1,50 Kč/l a efekt trval jen krátce.
