Vláda Andreje Babiše po jednání 13. července 2026 shrnula na tiskové konferenci rozhodnutí napříč rezorty. Od rozšíření příprav malých modulárních reaktorů přes konec regulace cen pohonných hmot až po revizi krizové a obranné legislativy. Novináře zajímaly také vztahy kabinetu s prezidentem, chystaná obranná spolupráce se Slovenskem i dopady restrukturalizace koncernu Volkswagen.
Malé modulární reaktory míří i do Dětmarovic a Tušimic
První místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček oznámil, že jej vláda zmocnila příští týden ve Velké Británii podepsat se společností Rolls-Royce SMR další dohodu. Ta rozšíří přípravu malých modulárních reaktorů v České republice o lokality Dětmarovice a Tušimice. Navazuje tím na dříve představený design SMR pro Temelín, kde už přípravné práce začaly. Investorem by byla společnost ČEZ, pod jejíž kontrolou jsou dnes všechny tři lokality.
Podle Havlíčka se Česko řadí mezi nejaktivnější země světa v oblasti malých modulárních reaktorů, vedle Spojených států, Japonska, Švédska, Velké Británie či Francie.
Expo 2027 v Bělehradě ponese motiv Objevujeme hvězdy
Vláda odsouhlasila ústřední motiv české účasti na Expo 2027 v srbském Bělehradě, který zní „Objevujeme hvězdy“ a propojuje kosmický a letecký průmysl s dalšími obory. Havlíček připomněl, že na konci příštího roku má do vesmíru letět český astronaut Aleš Svoboda, pokud nenastanou mimořádné okolnosti. Expozice má ukázat technologickou vyspělost Česka, od robotiky přes elektronové mikroskopy po laserové a jaderné technologie, i „hvězdy“ v kultuře a společenském životě.
Rozpočet expozice činí 121 milionů korun. Nového komisaře pro Expo vláda jmenovala zhruba před 14 dny a přípravu převzalo ministerstvo průmyslu od ministerstva dopravy; organizačně ji zajišťuje CzechTrade, nově sdružený s CzechInvestem pod značkou CzechBusiness. Havlíček byl kritický k předchozí české účasti na Expu v japonské Ósace, která podle něj stála přes 500 milionů korun a postrádala výrazný produkt. Připomněl také, že českým letem do vesmíru navazujeme na Vladimíra Remka z roku 1978.
Regulace cen pohonných hmot v neděli skončí
Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že cenový výměr a prominutí spotřební daně u nafty, zavedené v reakci na krizi v Hormuzském průlivu, skončí v neděli 19. července 2026. Od pondělí 20. července se ceny benzínu a nafty vrátí k čistě tržnímu mechanismu a spotřební daň u nafty k původní hodnotě.
Podle Schillerové mimořádná tržní situace pominula. Cena ropy Brent se propadla zpět pod 73 dolarů za barel (aktuálně kolem 78 dolarů po další eskalaci mezi USA a Íránem, na kterou už ale trhy reagují klidněji). Česko má podle jejích slov jedny z nejlevnějších paliv v Evropě, benzin se drží kolem 40 korun a nafta klesla k 36 korunám za litr, což z republiky činí druhou nejlevnější zemi EU u nafty. Podpůrná opatření navíc ukončily i okolní státy: Polsko k 1. červenci, Německo k 30. červnu a Rakousko na konci května.
Ministryně poslala dva vzkazy. Občanům, že drobné cenové výkyvy jsou normální, a prodejcům paliv, že ministerstvo financí bude ceny a marže dál monitorovat a při zneužití konce regulace nebo nové eskalaci je připraveno regulaci obratem znovu zavést. Chce se proto sejít se zástupci asociace petrolejářů. Na dotaz upřesnila, že regulace platila zhruba od poloviny dubna do poloviny července a stát stála přibližně jednu miliardu korun měsíčně.
Krizová a obranná legislativa projde revizí
Vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna informoval, že vláda vzala na vědomí záměr revize krizové, obranné a související legislativy. Ministrovi obrany uložila do 12 měsíců předložit po projednání s ministrem vnitra závěrečnou zprávu s návrhem opatření, ministrovi vnitra ve stejné lhůtě návrh v oblasti krizové legislativy. Jde o balík celkem 11 zákonů, v gesci obrany například zákon o bezpečnosti státu, o ozbrojených silách či o zajišťování obrany, v gesci vnitra krizový zákon, zákon o integrovaném záchranném systému nebo o obecní policii.
Stávající úprava podle Zůny vznikla na základě zkušeností z 90. let, zejména z povodní, a neodpovídá už vývoji bezpečnostního prostředí. Revize má posílit civilní ochranu obyvatelstva, dobrovolný vojenský výcvik, protivzdušnou obranu i výstavbu teritoriálních sil, reagovat na nové domény jako kybernetický prostor a předsunout některá opatření ještě před vyhlášení stavu ohrožení státu. Koordinaci povede řídící výbor vedený náměstky obrany a vnitra. Na dotaz k civilní krizové legislativě a otázce finanční odpovědnosti za vyhlášení krizových stavů Zůna zdůraznil, že právě proto jde o společný projekt obou ministerstev.
Novela zákona o ochraně veřejného zdraví
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch předložil vládě novelu zákona o ochraně veřejného zdraví a zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Hlavním cílem je sladit českou legislativu s unijní směrnicí, která harmonizuje hygienické požadavky na výrobky a materiály přicházející do styku s pitnou vodou. Oznamujícím orgánem se nově stane ministerstvo zdravotnictví, kontrolu výrobků budou nadále vykonávat krajské hygienické stanice. Normu je nutné implementovat do konce roku, směrnice je účinná od 1. ledna 2027.
Novela obsahuje i další úpravy, které vzešly z připomínkového řízení. Týkají se práce s azbestem, certifikátů volného prodeje pro vývoz kosmetiky nebo očkování proti žluté zimnici. Rozšiřuje také okruh zdravotníků na zotavovacích akcích a školních táborech o farmaceuty, praktické a dětské sestry, zjemňuje pravidla ochrany před hlukem a vibracemi a zavádí evidenci rizikových prací v rámci jednotného měsíčního hlášení, kterou lze využít například pro téma předčasných důchodů.
Priority vlády do letní přestávky
Na dotaz po prioritách do vládních prázdnin Havlíček uvedl, že jednotlivá ministerstva pracují nepřetržitě. Rychle chce vláda předložit novelu zákona o vědě, výzkumu a inovacích, kterou se předchozí vládě nepodařilo prosadit a která je již odsouhlasena Akademií věd, ministerstvem školství i asociací výzkumných organizací. Ve finále je startupový zákon, pracuje se na antibyrokratickém zákonu (ten do prázdnin nestihne) a na školském zákonu.
Ve Sněmovně považuje Havlíček za klíčové stavební právo, které po třetím čtení míří do Senátu s cílem stihnout srpnovou schůzi. Na programu jsou dále jednací řád, EET, zákon o pozemních komunikacích v prvním čtení, ve druhém čtení trestní zákoník i poslanecký návrh rušící nominační zákon. Za ministerstvo financí Schillerová zmínila jako prioritu „lepší penzičko“, které nyní posuzuje Legislativní rada vlády.
Obranná spolupráce se Slovenskem
Zůna potvrdil, že ve středu 15. července přijede na jednodenní jednání slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Vzájemná spolupráce je podle něj na vysoké úrovni a Slovensko je významným partnerem ve vojenskoprůmyslové oblasti. Obě strany bilaterálně připravují několik vzájemně výhodných obchodů s vojenským materiálem; česká strana by ráda přistoupila k některým rámcovým smlouvám Slovenska, Slovensko má zájem o produkci českého obranného průmyslu.
Národní úřady pro vyzbrojování obou zemí podle Zůny těsně spolupracují a konkrétních výsledků by chtěly dosáhnout ještě letos. Bližší detaily jsou zatím předmětem obchodního tajemství, po jednání se ministři chystají společně vystoupit v médiích.
Vláda odmítá roli v prezidentské kampani
Havlíček reagoval i na dotaz ke vztahu vlády a prezidenta Petra Pavla. Prezident den předtím navrhl obnovení koordinačních schůzek k zahraniční politice, což premiér Andrej Babiš odmítl a summit NATO v Ankaře označil za ostudu. Podle Havlíčka se vláda nechce stát součástí prezidentské kampaně a soustředí se na plnění programového prohlášení.
Havlíček odmítl prezidentův výrok o tom, že západní spojenci mají obavy o směřování Česka, jako nepravdivý. Vztahy se spojenci i se Spojenými státy jsou podle něj nejlepší za řadu let a Česko patří v Evropské unii k aktivním hráčům, když se mu například u metanové směrnice podařilo přesvědčit 17 států a u energeticky náročných oborů 13 států. Prezident má podle Havlíčka právo na svůj názor, pokud se ale zapojuje do politického klání, jehož postoje se blíží současné opozici, vláda se brání.
Chat control a evropská regulace
K tématu takzvaného chat control Havlíček upřesnil, že se hlasovalo pouze o krátkodobém prodloužení dočasné a již existující výjimky, která slouží k odhalování zneužívání dětí, nikoli o trvalém řešení označovaném jako chat control 2. K budoucímu trvalému návrhu se podle něj vláda zatím nevyjádřila a diskuse na koalici bude náročná.
Na námitku, že výjimce chybí soudní přezkum, Havlíček reagoval, že skutečný problém by nastal až u chat control 2, pokud by byl přijat v navržené podobě. Aktuálně se prý řešilo výhradně krátkodobé prodloužení výjimky.
Restrukturalizace Volkswagenu a spor o elektromobilitu
Oznámenou restrukturalizaci koncernu Volkswagen, který zvažuje uzavření několika závodů v Německu, označil Havlíček za negativní zprávu. Česko je automobilovou zemí, obor tvoří zhruba 10 procent HDP a 25 procent exportu, zaměstnává statisíce lidí a stojí na síti asi tisícovky dodavatelů; útlum aktivit tak může znamenat úbytek zakázek. Zároveň podle Havlíčka Volkswagen zůstává silným hráčem s výrazným vývojovým potenciálem, který nepříznivá období zvládne.
Havlíček využil dotaz ke kritice sázky na rychlou elektromobilitu a klimatických cílů Evropské komise, konce spalovacích motorů v roce 2035 i dalších cílů směřujících k neutralitě, které označil za nereálné. Silné korporace by podle něj měly nereálnost takových cílů otevřeně argumentovat. K dotazu, zda příští delegaci na summitu NATO povede prezident Pavel, uvedl, že to vláda zatím neřeší.
Tisková konference potvrdila, že kabinet vstupuje do letní přestávky s rozjednanou agendou od jaderné energetiky po obrannou legislativu. Část sporů, zejména s prezidentem a kolem evropské regulace, přitom zůstává otevřená.
