Vláda Andreje Babiše po prvních šesti měsících ve funkci uspořádala tiskovou konferenci k vyhodnocení plnění programového prohlášení. Podle premiéra bude kabinet svou bilanci veřejně předkládat každého půl roku. Z celkem 978 vyhodnocených položek je fakticky dokončeno 195 (19,9 procenta), v průběžném plnění je 774 položek (79,1 procenta) a nezahájeno zůstává devět bodů (0,9 procenta).
Jednotliví členové vlády postupně shrnuli výsledky svých rezortů, po nich následoval delší blok dotazů novinářů, v němž dominovala otázka financování veřejnoprávních médií a pomoci Ukrajině.
Bilance premiéra: inflace, ceny energií a evropský rozpočet
Za největší úspěch prvního půlroku premiér označil jednu z nejnižších měr inflace v Evropě, kterou vláda spojuje se snížením cen energií a udržením cen pohonných hmot. Kabinet předložil nový zákon o migraci a pracuje na oblastech energetiky a bydlení.
Klíčovým evropským tématem je pro Českou republiku jednání o příštím rozpočtu Evropské unie na léta 2028 až 2034, o němž bude rozhodovat Evropská rada koncem listopadu. Vláda podle premiéra prosazuje snížení ceny emisních povolenek a aktivně vystupuje na evropských radách. K summitu NATO v Ankaře premiér uvedl, že Česko skončilo mezi státy s nejnižšími výdaji na obranu, výsledek 1,86 procenta HDP přičetl slibům předchozí vlády a označil to za výchozí bod pro splnění dvouprocentního závazku v rámci rozpočtu na rok 2027.
Finance: evidence tržeb, spropitné a spoření na stáří
Ministerstvo financí staví příjmovou stránku rozpočtu na třech pilířích. Prvním je moderní evidence tržeb ET20, jejíž zákon míří ve sněmovně do třetího čtení s předpokládaným spuštěním od ledna 2027. Součástí je i reforma spropitného v gastronomii, kde má být dobrovolné spropitné do výše sedmi procent tržeb osvobozeno od daní a odvodů. Druhým pilířem je projekt Kobra proti nelegální práci, na němž spolupracují ministerstva financí, práce a vnitra a který podle odhadů řeší roční výpadky v řádu desítek miliard korun.
Třetím pilířem je podpora ekonomického růstu a úspory ve státní správě ve výši 11 miliard korun oproti původnímu návrhu rozpočtu. Vláda snížila odvody nízkopříjmovým živnostníkům a připravuje daňové úlevy pro rodiny, studenty i zaměstnance s účinností od ledna 2027. Téměř 200 tisíc seniorů má získat možnost výhodnějšího ukončení smluv v takzvaném třetím penzijním pilíři. Připravovaný projekt lepšího penzijního spoření má podle ministerstva výrazně snížit poplatky penzijním společnostem.
Průmysl a energetika: konec zelené daně, ČEZ a malé reaktory
Ministerstvo průmyslu a obchodu klade důraz na energetiku. Vláda zrušila takzvanou zelenou daň, poplatek za obnovitelné zdroje energie, díky čemuž mají spotřebitelé platit za elektřinu zhruba o deset procent méně. Podpora energeticky náročných oborů se rozšířila ze 14 na 36 sektorů a stoupla na 3,5 miliardy korun. Stát chce získat stoprocentní kontrolu nad společností ČEZ a pokračuje v jaderných projektech včetně malých modulárních reaktorů, kontrakt na reaktor pro Temelín je podepsán a chystá se smlouva pro Dětmarovice.
Zásadní pro investiční prostředí je nový stavební zákon mířící do třetího čtení. Rozběhl se záruční program pro podnikatele i úvěry s nulovou úrokovou sazbou. Rezort připravuje mistrovskou zkoušku pro řemeslníky, polytechnickou výuku na základních školách od roku 2028 a v rámci Evropské unie získal podporu dalších zemí pro zmírnění dopadu emisních povolenek. Od roku 2027 se má ministerstvo přejmenovat na ministerstvo hospodářství.
Obrana: nábor, platy vojáků a nástroj SAFE
Ministerstvo obrany hlásí splnění nebo průběžné plnění hlavních úkolů programového prohlášení. Rekrutační cíl na rok 2026 je plněn na 111 procent, posiluje se velitelství výcviku a vojenská akademie ve Vyškově. Platy vojáků se od ledna zvýšily nad 50 tisíc korun a rezort přehodnocuje soubor benefitů. Byla ustanovena velitelství teritoriálních sil pro posílení teritoriální obrany a krizového řízení.
Z evropského finančního nástroje SAFE získalo Česko 52 miliard korun, z nichž se financuje dálnice D11 jako koridor mobility, logistická vozidla a tanky Leopard 2A8. Rezort připravuje kompendium projektů pro víceletý finanční rámec 2028 a dál za 118 miliard v prvním a 30 miliard ve druhém pilíři. Armáda investuje do bydlení vojáků, uzavírá memoranda se středními školami a podílela se na evakuačních operacích na Blízkém východě i ve Venezuele.
Zahraničí: ekonomická diplomacie a repatriační krize
Ministerstvo zahraničních věcí posunulo těžiště své činnosti k podpoře exportu a ekonomické diplomacii a obnovilo zrušenou sekci ekonomické diplomacie. Za půl roku proběhly tři rozsáhlé podnikatelské mise do Afriky a na Blízký východ, koordinované s ministerstvem průmyslu. Podle ministra se podařilo rychle zlepšit vztahy se sousedními zeměmi, zejména se Slovenskem a Maďarskem.
Česko zůstává aktivní na mezinárodních fórech a usiluje o předsednictví v OECD v příštím roce. Rezort navazuje vztahy se Spojenými státy a normalizuje vztahy s Čínou. Za jeden z klíčových úspěchů ministr označil zvládnutí rozsáhlé repatriační krize, při níž se pomocí dvanácti letů podařilo dostat zpět do České republiky více než 1500 osob.
Zdravotnictví: stabilizace pojišťoven a duševní zdraví
Prioritou zdravotnictví byla finanční stabilizace veřejného zdravotního pojištění, kde vláda přistoupila k navýšení plateb za státní pojištěnce. Dlouhodobým řešením má být vyšší efektivita a kvalita péče. Pokračuje reforma primární péče, praktičtí lékaři nově mohou předepisovat zhruba 1200 dalších léků, což má zkrátit čekací doby u specialistů. Obnovuje se reforma péče o duševní zdraví s cílem rozšířit síť center duševního zdraví zhruba na 75 do konce volebního období.
Rezort otevírá data o kvalitě péče a pokračuje v investicích, mimo jiné v novém pavilonu chirurgických oborů ve fakultní nemocnici v Plzni za bezmála pět miliard korun. Chystají se strukturální reformy systému veřejného zdravotního pojištění, posílení kompetencí nelékařských pracovníků a centralizace hygienických stanic do jedné instituce pro veřejné zdraví. Pokračuje elektronizace zavedením elektronické žádanky navazující na projekt e-receptu.
Práce a sociální věci: superdávka, rodičovská a důchody
Ministerstvo práce a sociálních věcí posílilo financování sociálních služeb o 1,4 miliardy na necelých 27 miliard korun. Podařilo se legislativně ukotvit poskytování zdravotních úkonů v rámci sociálních služeb i nezdravotnickými profesemi. Od října se upravuje takzvaná superdávka, mění se normativní náklady na bydlení podle skutečných nájmů a zvyšuje se hranice zranitelnosti u samoživitelů na 15 let věku dítěte. Připraveno je flexibilní čerpání rodičovského příspěvku a jeho zvýšení na 400 tisíc korun od roku 2027.
V rozpracované agendě je zastropování věku odchodu do důchodu a první část důchodové reformy s věkově podmíněnými valorizacemi. Rezort chystá druhou vlnu revize superdávky, posílení kontroly agentur práce a nový zákon o sociálních službách reagující na stárnutí populace. Z evropských fondů má do roku 2028 zamířit až 470 milionů korun na sociální projekty, zejména na pomoc ohroženým dětem a rodinám.
Místní rozvoj: stavební zákon a dostupné bydlení
Ministerstvo pro místní rozvoj představilo novelu stavebního zákona a chystanou reformu stavebního práva. Od ledna 2027 má velký stavebník podat jednu žádost na jeden úřad a do jednoho roku získat stavební povolení, u rodinných domů se má od roku 2028 rozhodovat do jednoho měsíce. Cílem je omezit obíhání úřadů a sbírání razítek.
V oblasti bydlení vláda doplnila 2,2 miliardy korun do programu dostupného nájemního bydlení, z něhož má vzniknout 2300 bytů, a získala necelých šest miliard z operačních programů na dalších zhruba 1600 dostupných nájemních bytů pro mladé rodiny, klíčové profese, seniory i studenty. Vyhlášena byla výzva s 500 miliony korun na energetické úspory bytových domů a vzniklo kompetenční centrum pro obnovu družstevního bydlení.
Doprava: rekordní rozpočet, D35 a dálniční známky
Ministerstvo dopravy zajistilo rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 169,3 miliardy korun. Pokračuje dostavba dálnice D35 a napojení na Polsko, u D35 se otevírají nabídky tří mezinárodních konzorcií. Prostředky míří i na křižovatku Aviatická u pražského letiště a na železniční spojení Praha–Kladno. Dokončena byla splavnost Baťova kanálu po Hodonín.
Na mezinárodní úrovni se ministr stal prezidentem Mezinárodního dopravního fóra (ITF) při OECD a prosazuje iniciativu na záchranu nákladní železnice. Cena roční dálniční známky zůstává na 2570 korunách bez další valorizace a nejlevnější jednodenní známka se mění na 24hodinovou, jejíž platnost se počítá od okamžiku koupě.
Školství: podpora škol a nový vysokoškolský zákon
Ministerstvo školství klade důraz na to, aby bylo školství bezplatné, bezpečné, dostupné a kvalitní. Zaměřuje se na indexaci škol, zajištění školních psychologů a speciálních pedagogů a posílení prevence psychopatologických jevů. Objednány jsou kapacity vysokých škol pro přípravu více školních psychologů i chybějících aprobací matematiky a fyziky.
Pokračuje zkvalitňování přípravy učitelů i ředitelů a připravuje se revize neefektivních prvků inkluze a profesionalizace asistentů pedagoga. Zásadním krokem je nový vysokoškolský zákon, který má po 30 letech přinést kontraktové financování a moderní prvky řízení. Rezort podle ministra odmítá obavy z politizace univerzit a chce posílit financování regionálního vysokého školství.
Vnitro: migrace, bezpečnost a kyberbezpečnost
Ministerstvo vnitra označilo za prioritu bezpečnost občanů. Před dokončením je zákon o vstupu a pobytu cizinců a takzvaná bezpečnostní novela zaměřená na nelegální migraci, rychlejší vyhošťování pachatelů závažných činů a omezení zneužívání sociálních dávek. Platy příslušníků bezpečnostních sborů mají postupně dosáhnout 50 tisíc korun při nástupu od roku 2029.
Rezort posílil kyberbezpečnost, na útvaru služby kriminální policie vznikl nový odbor pro kybernetickou bezpečnost, který má pomáhat i krajským úřadům. Pokračuje novelizace krizové legislativy, probíhají plošné kontroly protipožární ochrany a řeší se nelegální obchod s kratomem a dalšími syntetickými produkty.
Životní prostředí: obalový zákon, voda a emisní povolenky
Ministerstvo životního prostředí vyzdvihlo obalový zákon a snahu napravit chybu ve směrnici Evropské unie PPWR, která by podle rezortu znamenala miliardové náklady na přeznačování obalů. Česká republika na problém upozornila jako první a podle ministra se k této pozici přidávají další země včetně Německa, což má zabránit ztrátě 56 miliard eur na evropském trhu.
Klíčovou prioritou je voda, její zadržování na území státu, čistota i protipovodňová opatření, ve spolupráci s dalšími rezorty se připravují přehrady a plavební komory, například u Děčína. Rezort dál jedná v Bruselu o zmírnění dopadů emisních povolenek ETS1 a ETS2. U národních parků ministr zdůraznil snahu získávat prostředky i ze soukromého sektoru.
Zemědělství: ochrana zvířat, potraviny a voda
Ministerstvo zemědělství posiluje ochranu zvířat proti týrání, zvyšuje tresty a spustilo registr psů proti nelegálním množírnám. V oblasti transparentnosti potravinového řetězce byla zřízena pozice potravinového ombudsmana a mezirezortní tým připravující legislativní návrhy pro dostupnější a kvalitní potraviny.
Vláda schválila usnesení, které upřednostňuje české lokální potraviny v institucionálním stravování, a chystá programy na podporu zpracovatelského průmyslu. Prioritou je voda, v září se má otevřít vodní zákon a připravuje se speciální zákon na vybudování 20 nových vodních děl. Rezort usiluje o co největší potravinovou suverenitu.
Kultura: muzea zdarma a konec koncesionářských poplatků
Ministerstvo kultury otevřelo muzea a galerie pod svou správou rodinám zdarma, což podle rezortu zvýšilo návštěvnost o stovky procent. Připraveny jsou zákony, které mají od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky za Český rozhlas a Českou televizi, a dokončuje se nový depozitář Národní knihovny.
Rezort chystá program obnovy Terezína a Josefova s financováním přes 400 milionů korun, podporu živé kultury v regionech za 1,2 miliardy korun a 350 milionů pro divadla a orchestry mimo Prahu. Připraveno je devítiprocentní navýšení platů zaměstnanců v kultuře a přes 1,1 miliardy korun na obnovu kulturního dědictví.
Spravedlnost: výživné, opatrovnická novela a alkohol za volantem
Ministerstvo spravedlnosti chce posilovat dohledové pravomoci a v případech excesivních či nezákonných rozhodnutí soudů podávat stížnosti pro porušení zákona nebo kárné žaloby. Ministr rovněž avizoval důraz na kvalitní a nestranné znalecké posudky. Ve sněmovně se projednává návrh, který má znovu zavést trestnost neplacení výživného.
Připravena je opatrovnická novela, která soudům dává vodítka pro určení nejlepšího zájmu dítěte, včetně jeho bezpečí. Rezort chce zpřísnit tresty za řízení pod vlivem alkoholu a drog, umožnit zabavení vozidla a zavést nový trestný čin postihující ujíždění policii. Zvýšily se platy administrativním zaměstnancům justice a dalších složek.
Sport: podpora sportovišť a reforma sportu
Rezort sportu, prevence a zdraví se zaměřuje na zpřístupnění sportu co nejvíce lidem. Letos se má nově postavit nebo zmodernizovat více než 200 sportovišť, téměř čtyřikrát více než loni, a podpořeno má být přes 70 sportovních akcí. Z rozpočtu Národní sportovní agentury míří do sportu 9,1 miliardy korun, což je podle ministra nejvíce v české historii.
Národní sportovní agentura prošla změnami, které podle rezortu snížily provozní náklady o 29 procent. Vznikla Rada vlády pro sport, prevenci a zdraví a prosazeny byly legislativní změny, které zakotvují sport jako součást prevence a podpory zdraví, rozšiřují financování školního a univerzitního sportu a zavádějí národní registr sportu.
Dotazy novinářů: spor o přesměrování příspěvku k summitu NATO
Novináře zajímal příspěvek Česka, který podle nich vyvolal kritiku ze strany předsedy SPD Tomia Okamury i poslance Jaroslava Foldyny, kteří hovořili o porušení programového prohlášení. Ministr zahraničí označil rozhořčení za pochopitelné, ale postavené na nepřesných informacích. Podle něj vláda nezačala posílat zbraně ani peníze na Ukrajinu.
Ministr vysvětlil, že se jednalo o symbolický příspěvek, který by jinak putoval na Ukrajinu, a jeho jedinou možností bylo peníze před summitem NATO přesměrovat do amerického fondu na konkrétní účely. Uvedl, že o věci již mluvil s předsedou SPD i s poslancem Foldynou, a vyjádřil přesvědčení, že spor neohrozí fungování koalice.
Dotazy novinářů: financování veřejnoprávních médií
Na dotazy k poplatkům za Českou televizi a Český rozhlas premiér zopakoval, že vláda slíbila jejich zrušení a nahrazení financováním z rozpočtu, jak to podle něj funguje ve většině zemí Evropské unie. Kritizoval, že hospodaření obou institucí nekontroluje Nejvyšší kontrolní úřad, a odmítl, že by šlo o snahu získat vliv na média.
Premiér uvedl, že vláda navrhuje fixní částku s inflační doložkou a že o financování se povede diskuse do konce roku. Na dotazy, jak zvýšené výdaje na média ladí se snahou o úspory a růstem výdajů na obranu, odkázal na dřívější výběr daní přes systém EET a projekt Kobra jako zdroj prostředků.
Dotazy novinářů: pomoc Ukrajině a napětí s novináři
V ostřejší výměně s novináři premiér odmítl tvrzení, že vláda Ukrajině nepomáhá. Poukázal na muniční iniciativu v objemu 280 miliard korun, díky níž podle něj Česko dodalo Ukrajině polovinu všech dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů. Připomněl také zhruba 20 miliard korun z minulých rozpočtů a přítomnost 400 tisíc Ukrajinců v Česku.
Debata se stočila i k tomu, proč má vláda navzdory prezentovaným úspěchům nízkou podporu, a k výtkám novinářů, že mají málo prostoru klást dotazy. Premiér opakovaně vyzýval k dalším otázkám a odmítl, že by se vyhýbal médiím. Objevila se i odlehčená epizoda: podle ČTK dostal premiér od hostitele summitu darem revolver s vlastním monogramem, který podle svých slov předal protokolu a nechá vystavit.
Závěr
Tisková konference shrnula, jak vláda po prvních šesti měsících hodnotí plnění svého programového prohlášení napříč všemi rezorty, od financí a energetiky přes obranu a zdravotnictví až po kulturu a sport. Podle kabinetu je většina bodů rozpracována a klíčovými úkoly nejbližšího období zůstávají státní rozpočet na rok 2027 a jednání o rozpočtu Evropské unie. Nejvíce diskutovanými tématy v části pro novináře byly financování veřejnoprávních médií a rozsah pomoci Ukrajině.
