Českou politickou scénou otřásají hned tři souběžné kauzy. Žhářský útok na průmyslový areál v Pardubicích otevřel debatu o selhání zpravodajských služeb, boj o zákon o regulaci neziskovek odhalil vnitřní zmatek vládní koalice a předčasně avizovaná změna televizních poplatků přivedla koaliční partnery do otevřeného konfliktu. Mezinárodní dění pak nabízí obraz měnícího se světového pořádku — od italského referenda po krizi německého autoprůmyslu a Křetínského souboj s britskými institucemi.
Žhářský útok v Pardubicích: teroristický čin a otazník nad BIS
Policie poslala do vazby první podezřelé ze žhářského útoku na průmyslový areál v Pardubicích a případ prověřuje jako možný teroristický čin. Podle dostupných informací jde o mladého člověka s americkým občanstvím, pohybujícího se v aktivistickém prostředí — vystupoval na podporu Palestiny, publikoval texty na levicově orientovaných platformách a studuje v Praze. K útoku se přihlásila skupina Earthquake Faction, která tvrdí, že cílila na firmu LPP Holding pro její údajné vazby na Izrael. Napadený areál patří společnosti vyrábějící technologie využitelné pro bezpečnostní složky a Ukrajinu. Podezřelí vinu odmítají, další osoba byla zadržena na Slovensku a Česko žádá o její vydání.
Bezpečnostní analytik a bývalý zpravodajec Jan Schneider říká otevřeně: pokud šlo o organizovanou akci, kontrazvědka měla zasáhnout včas. Nestalo se. Policie pracuje s více verzemi motivu — od ideologické přes byznysový konflikt až po zahraniční stopu. Schneider varuje před typickým scénářem: vybere se jedna verze a ostatní zmizí, aniž by kdokoli za selhání zodpovídal. Rozpočet BIS přitom přesahuje dvě a půl miliardy korun ročně. Pardubice tak nejsou jen požár — jsou testem, zda stát dokáže za své chyby nést odpovědnost.
Zákon o neziskovkách: Rajchl versus vládní chaos
Pardubický útok otevřel i debatu o regulaci neziskových organizací se zahraničním financováním. Poslanec Jindřich Rajchl za stranu PRO pohrozil, že pokud vláda zákon nepředloží sama, předloží ho on. Původní návrh počítal s povinností zveřejňovat zaměstnance, činnost i finanční toky pod hrozbou vysokých pokut. Okamžitě se ale zvedla vlna zmatku uvnitř koalice: hnutí ANO od návrhu ustoupilo a označilo ho za nehotový, ministr spravedlnosti tvrdí, že mluví pouze o registru dotací, a premiér Babiš vzápětí připustil, že vláda se tématem přece jen bude zabývat. Kdo zákon připraví a jak bude vypadat, stále nikdo neví. Rajchl mezitím avizuje zveřejnění toho, jak jednotliví poslanci hlasují. Vláda, která chce regulovat neziskovky, evidentně nedokáže udržet pod kontrolou ani vlastní postup.
Televizní poplatky: koaliční rozkol a mobilizace odborů
Šéf SPD Tomio Okamura veřejně oznámil návrh na částečné zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Hnutí ANO ho vzápětí popřelo — poslanec Patrik Nacher uvedl, že návrh ještě vůbec neexistuje. Podle zákulisních informací je premiér Babiš na Okamuru mimořádně naštvaný: vadí mu předčasné oznámení bez dohody na detailech. Koalice nemá jasno ve výši výpadku příjmů, parametrech osvobození ani v souladu s evropskou legislativou o financování veřejnoprávních médií. Babiš proto zasáhl a rozhodl, že se návrh zatím veřejně prezentovat nebude. Návrh, který měl být politickým signálem voličům, se tak proměnil v koaliční problém.
Odbory České televize aktivovaly stávkové výbory. Předseda odboru Vlastimil Vojtěch varuje, že by návrh zbavil veřejnoprávní média velké části příjmů a přivedl Českou televizi do platební neschopnosti. Odbory kritizují způsob práce vlády — ministr kultury Ota Klempíř prý s vedením televize ani se zaměstnanci vůbec nekomunikuje. Pokud by návrh prošel v avizované podobě, odbory hrozí využitím všech zákonných prostředků včetně kroků omezujících provoz.
Nakit a večírek za 1,3 milionu z veřejných peněz
Státní podnik Nakit — Národní agentura pro komunikační a informační technologie spadající pod ministerstvo vnitra — oslavil deset let existence velkolepým večírkem v pražské občanské plovárně. Stovky hostů, raut i hudební program, celkové náklady přesáhly 1 300 000 Kč. Ministr vnitra Lubomír Metnar označil rozsah i cenu akce za nepřiměřené. Krátce poté byl ředitel Jan Ďbal odvolán — ministr odmítá přímou souvislost s večírkem, poukazuje ale na odlišný pohled na řízení podniku.
Václav Klaus: ostrý účet po 100 dnech vlády
Bývalý prezident Václav Klaus podrobil vládní kabinet ostré kritice. Ministr životního prostředí Igor Červený je podle něj bez ideologického ukotvení a slabý v klíčové oblasti směřování země. Ministr školství Robert Plaga nese spoluzodpovědnost za dlouhodobý rozklad českého školství. Ministr kultury Ota Klempíř svou roli nezvládá. Zdravotnictví Klaus označuje za dlouhodobě nevyřešený problém. Výraznou pochvalu naopak dostal ministr zahraničí Petr Macinka — pohybuje se v diplomacii jako ryba ve vodě a patří k nejsilnějším článkům kabinetu. Klausův celkový obraz: jeden silný ministr a zbytek, který zatím nesplňuje očekávání.
NATO, Rute a Trumpova válka s Íránem
Šéf NATO Mark Rute prohlásil, že Trump dělá svět bezpečnějším, otevřeně podpořil americké bombardování Íránu a naznačil, že evropské státy se časem připojí k námořní eskortě v Hormuzském průlivu. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kalasová přitom jasně prohlásila: „Tohle není naše válka." Totéž zopakovala Německo, Itálie a Španělsko. Trump Evropany označil za zbabělce a NATO bez USA za papírového tygra. Francouzský náčelník generálního štábu situaci popsal naplno: Amerika je stále nepředvídatelnější a neobtěžuje se Evropu informovat, když spustí vojenskou operaci. Německý prezident Steinmeier označil válku za politicky katastrofální a zcela zbytečnou. Jeden evropský diplomat trefně podotkl: důsledky dopadají na nás, takže konflikt je i náš. Česká vláda přitom Trumpovu politiku neochvěně podporuje.
Italské referendum, dánské volby a německý autoprůmysl
Italové v referendu odmítli soudní reformu premiérky Meloniové poměrem 54 % hlasů. Reforma prosazená parlamentem v říjnu 2025 bez nutné dvoutřetinové většiny padla u voličů — nejsilnější odmítnutí přišlo paradoxně z regionů ovládaných Meloniovou: Neapol 75 %, Boloňa a Palermo 68 %. Přesto Meloniová oznámila, že vláda pokračuje dál. Příští rok Itálii čekají volby.
V Dánsku vyhrála Fredriksenová s nejhorším výsledkem sociálních demokratů od roku 1903. Levicový blok drží 84 mandátů, rozhodujících 14 mandátů patří centristovi Løkke Rasmussenovi, který teď rozhoduje o všem. Dansk Folkeparti získala 11 mandátů navíc — Fredriksenová přebrala pravici její témata, voliči ji to vrátili a šli k originálu. Fredriksenová podala demisi a otevřela koaliční jednání. Z německého autoprůmyslu přicházejí alarmující čísla: BMW ztratilo 45 % provozního zisku, Audi ruší výrobu vlajkové limuzíny A8, Volkswagen propouští 35 000 zaměstnanců. Průmyslníci se obávají, že Evropané po zákazu spalovacích motorů prostě nekoupí nic nového — a čínská konkurence mezitím staví technologicky lepší a dostupnější vozy.
Křetínský a Royal Mail: souboj s britskou tradicí
Daniel Křetínský musel v Londýně čelit výslechu parlamentního výboru ohledně stavu britské královské pošty. Situace je kritická: 220 milionů zásilek doručeno se zpožděním, doručovatelé z celé země potvrzují systémový chaos — balíky mají vždy přednost, dopisy z nemocnic leží v koutě klidně celé dny. Křetínský se omlouvá, ale trvá na svém: čísla prý neukazují úpadek a pošta musí fungovat více jako kurýrní firma. Britové vnímají Royal Mail jako posvátnou instituci. Střet těchto dvou světů dospěl do bodu, kdy Křetínskému hrozí pokuty v řádech desítek milionů liber.
