Sněmovna ve druhém čtení projednávala robustní novelu stavebního zákona, kterou hnutí ANO ve spolupráci s Motoristy sobě a SPD prosazuje jako poslanecký návrh. Materii ještě zásadně přepisuje komplexní pozměňovací návrh o více než tisíci stranách, který do systému Sněmovny nahrála zpravodajka Zuzana Ožanová. Koalice celý večer odmítala procedurální návrhy opozice na přerušení projednávání — a nakonec ho přerušila ze své vlastní vůle do následujícího dne.

Vládní logika: legislativní rámec, ne digitalizace

Karel Hás (opozice) přiznává, že problém byla digitalizace, ne samotný stavební zákon

klip od Záznamy ze sněmovny

Klíčovou částí debaty byl posun argumentační. Bývalý poslanec vládní většiny Karel Hás v rozpravě připustil, že to, co v jeho slovech zaslouží kritiku z minulého volebního období, je uživatelské rozhraní pěti aplikací digitálního stavebního řízení, ne sama velká novela stavebního zákona, kterou tehdy schvalovalo 161 ze 166 přítomných poslanců. Žádný z poslanců hnutí ANO tehdy nehlasoval proti — zdrželi se jen dva. Tato veřejně zaznamenaná shoda dnešní koalici dává argumentační prostor: legislativní jádro stavebního práva schvalovala minulá Sněmovna napříč politickým spektrem, a aktuální novela na něj přímo navazuje. Kritiku tedy podle koalice nelze automaticky převádět z digitalizace na samotnou legislativu.

Zpravodajka Zuzana Ožanová argumentaci doplnila praktickým krokem. Komplexní pozměňovací návrh nahrála do veřejně dostupného systému Sněmovny i s odůvodněním, ačkoli to není podle vnitřních předpisů ani zavedené praxe povinnost. Tuto praxi přitom kritizovala už v minulém volebním období. Veřejnost se tak s materií mohla seznámit ještě před jednáním pléna — krok, který Ožanová označila za posun k transparentnějšímu procesu, navzdory tomu, že rozsah materiálu je mimořádně velký.

Opoziční rámování: „Lex developer" a koncentrace moci

Julie Smejkalová označuje novelu za 'Lex developer'

klip od Záznamy ze sněmovny

Opozice rámovala novelu opačně. Poslankyně Julie Smejkalová z předkladu vyzdvihla podle ní hlavní filozofii — zrychlení výstavby na úkor předvídatelnosti procesu. Bez kvalitní studie dopadů (RIA), bez mezirezortního připomínkového řízení a bez analýzy nákladů pro malé obce podle ní novela vytváří dvourychlostní Česko: velká města budou mít kapacity ji ustát, malé obce nikoli. Smejkalová označila výsledný systém za fakticky vyhovující velkým developerům a normou nazvala „Lex developer".

Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob ve vystoupení akcentoval koncentraci pravomocí. Novela podle něj zřizuje nové úřady rozvoje území a oslabuje role dotčených orgánů — specializovaných úřadů pro ochranu životního prostředí, památek a veřejného zdraví. Místo závazných stanovisek jednotlivých rezortů má v řadě případů rozhodovat sám stavební úřad. Jakob to označil za hodnotový posun, kde ochrana veřejných zájmů přestává být rovnocennou hodnotou a stává se „překážkou, kterou je třeba minimalizovat". Navrhl odložit projednávání do 8. července 2026.

Procedurální obrana koalice

Opozice v průběhu večera předkládala sérii procedurálních návrhů na přerušení — od krátkých posunů o desítky minut až po odložení o celý rok do 28. května 2027 (návrh Smejkalové). Koalice je všechny zamítla. Hlasování 135 až 144 (s některými zmatečnými body) ukázalo stabilní většinu kolem 55 až 67 hlasů proti přerušení a 18 až 25 hlasů pro — bezpečný náskok vládního tábora. Návrh Jana Jakoba odložit o měsíc skončil v poměru 22 ku 64.

Pozdě večer pak hlasování 149 schválilo přerušení rozpravy do následujícího dne do 14 hodin — výsledek 64 hlasů pro a 10 proti. Z toho je patrné, že vládní tábor rozpravu nepřerušil pod tlakem opozice, ale ve vlastní režii, aby dal prostor dalšímu pokračování. Procedurální boj o čas tedy koalice vyhrála v plném rozsahu.

Pozměňovací aktivita: čtyřicet návrhů od koalice samotné

Zpravodajka Zuzana Ožanová o vlastních pozměňovacích návrzích

klip od Záznamy ze sněmovny

Sama zpravodajka Ožanová přitom v rozpravě představila i své vlastní pozměňovací návrhy — kolem dvaceti ve spoluautorství, u zhruba osmi je hlavní autorkou. Mezi nimi je například úprava postupů u tzv. černých staveb, kde komplexní pozměňovací návrh zavádí nová pravidla pro odstranění nepovolených staveb, a úprava posuzování přestupků na úrovni obecních úřadů. Cílem těchto úprav je podle Ožanové vyřešit dílčí problémy, na které upozorňuje samosprávná i odborná veřejnost — ne v rámci celkové revoluce v procesu, ale v rámci dolaďování konkrétních paragrafů.

Tento detail je politicky důležitý: ukazuje, že koalice si je vědoma slabin původního poslaneckého návrhu a snaží se je řešit dílčími úpravami. Z pohledu vládního tábora jde o pragmatickou cestu — ne revoluci ve stavebním právu, ale dokončení a doladění legislativy, na které pracovala už minulá Sněmovna a kterou nynější koalice přebírá s opravami.

Závěr

Druhé čtení velké novely stavebního zákona ukázalo dvě věci. První je faktická: koalice ANO, Motoristé sobě a SPD má v této věci stabilní procedurální většinu a opozici se ji v průběhu večera nepodařilo zlomit. Druhá je obsahová: spor o samotnou filozofii zákona se posouvá ze sporu o digitalizaci (kde má opozice viditelně slabší pozici) ke sporu o postavení dotčených orgánů a samospráv. Kolem toho se bude v dalších čteních scházet to, co Sněmovna nakonec stavebnímu právu Česka přepíše.