Spolek Šalamoun, který se přes tři dekády věnuje případům s podezřením na justiční omyl, chystá na 27. května seminář v Poslanecké sněmovně. Pod záštitou Ústavně-právního výboru se mají sejít právníci, akademici i členové americké organizace Innocence Project, aby na konkrétních kauzách ukázali, kde český systém spravedlnosti dlouhodobě selhává — od znaleckých posudků přes spolupracující svědky až po obnovy řízení, které se podle statistik nepovolují.
Seminář v Poslanecké sněmovně 27. května
Seminář „Spravedlnost? Česká justice a její kontroverzní případy" se uskuteční ve středu 27. května v sále číslo 205 v budově Poslanecké sněmovny, a to od desáté ranní do čtvrté odpolední. Záštitu nad akcí převzal Ústavně-právní výbor sněmovny, registrace na účast je povinná.
Program staví vedle sebe několik linií, které se v české justici dlouhodobě protínají — kvalita znaleckých posudků, role spolupracujících svědků, podmínky obnov řízení, vliv médií na konkrétní kauzy i odškodňování obětí nezákonného trestního stíhání. Pozváni jsou členové ústavně-právního výboru i ministr spravedlnosti; státní zástupci, kteří figurují v některých probíraných kauzách, se podle organizátorů nedostavují.
Mimořádnou součástí má být vystoupení amerických hostů. Právník Filkins z organizace Innocence Project má v sále složit přísahu na Bibli a předložit poslancům závěry vlastního přezkumu spisového materiálu jedné z nejznámějších českých kauz. Doletět má i profesor Géret, expert na forenzní DNA, který v USA dosáhl několika revizí rozsudků po desítkách let.
Znalecké posudky: jeden znalec, 465 ročně
Jedním z nosných témat semináře jsou znalecké posudky, na nichž stojí drtivá většina českých trestních rozsudků. Spolek dlouhodobě dokumentuje případy, kdy jediný soudní znalec vypracoval během kalendářního roku 465 posudků. To znamená v průměru více než jeden posudek denně — odborně neudržitelné tempo, při kterém znalec nemůže reálně prostudovat spisový materiál, vyslechnout obviněného a zpracovat fundovanou expertízu.
Mezi opakovaně kritizované patří biomechanik Straus, jehož posudky figurovaly v desítkách trestních věcí. Zmiňována je rovněž soudkyně Iveta Šperlichová z krajského soudu, jejíž veřejné výroky o tom, „jak se za komunistů soudilo," vyvolaly před lety vlnu kritiky, ale dnes je opět členkou senátu krajského soudu. Spolek tvrdí, že systém kontroly znalců prakticky nefunguje: znalec, kterému ministerstvo dočasně odebere razítko, jej po čase znovu získá.
Vystoupit má i znalec Závora, který má vysvětlit, jak by měl vypadat posudek splňující standardy odborné kritiky a proč jich většina těch v českých kauzách nesplňuje. Letitý důsledek je podle organizátorů zjevný: soudy rozhodují o životech lidí na podkladech, které by v podobném rozsahu jinde neobstály.
Případ Petra Kramného otevírá Innocence Project
Centrální kauzou semináře bude případ Petra Kramného, odsouzeného v roce 2016 na 28 let za vraždu manželky Moniky a dcery Kláry v egyptské Hurghadě. Podle obžaloby měly obě zemřít zásahem elektrickým proudem, Kramný od počátku vinu popírá. Žádost o obnovu řízení mu v roce 2023 soud zamítl, stížnost u Evropského soudu pro lidská práva byla rovněž odmítnuta.
Innocence Project — americká organizace, která má za sebou desítky úspěšných revizí starých rozsudků na základě DNA — celý spis přezkoumala a podle dosavadních informací dospěla k závěru, že rozhodující znalecké závěry o smrti elektrickým proudem neobstojí. Klíčovou roli má sehrát fotografie krku Moniky Kramné v takovém rozlišení, že na ní podle expertů není po proudovém zásahu žádná stopa. Tým spojený s profesorem Géretem, kterého do Prahy doplňuje právník Filkins ze spolupracující americké advokátní kanceláře, chce své závěry představit přímo zákonodárcům v sále — s perspektivou, že by se kauza znovu otevřela podáním stížnosti k OSN nebo cestou nového důkazu.
Naděje, že by český soud sám obnovu povolil, je podle organizátorů malá. Mediální tlak na původní odsouzení byl mimořádný, soudy se k případu opakovaně vrátily a vždy potvrdily vinu. Argumentem proti podmínečnému propuštění bývá Kramného trvalé popírání viny — od ledna 2026 však nová dikce paragrafu 88 trestního zákoníku přiznání viny jako podmínku nevyžaduje a v tomto duchu rozhodují i nálezy Ústavního soudu.
Kajícníci a univerzální svědci
Další systémový problém, který má seminář otevřít, jsou takzvaní kajícníci — spoluvězni, kteří výměnou za výhody policii „doručí" doznání spolupachatele učiněné ve vězení. Spolek dokumentuje případ univerzálního svědka jménem Klanica, který podle dostupných informací figuroval v sedmi či více trestních věcech. Jiným zmiňovaným případem je Pavel Buráň, jehož kauza prošla podobným typem důkazu.
Na Slovensku byla obdobná praxe v posledních letech omezena — kajícníci se v takové podobě dnes u sousedů využívat nesmějí. V Česku to podle Peričeviče dál „frčí". Občan ani spolek nemají reálný způsob, jak ověřit, v kolika dalších kauzách týž svědek vystupoval — informace nelze získat ani podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Hluchoněmý Martin Fabián a obhajoba, která chyběla
Plasticky má seminář otevřít také kauzu Martina Fabiána — hluchoněmého muže odsouzeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, kterému podle dostupných informací u hlavního líčení chyběl tlumočník do znakové řeči i simultánní přepis. Obžalovaný tak prakticky neslyšel, co o něm svědci, znalci a státní zástupce vypovídají, neměl jak klást otázky a obhajoba jeho stav neuplatnila.
Případ prošel od krajského soudu přes Vrchní soud v Praze až k Nejvyššímu soudu a vrátil se s pravomocným odsuzujícím rozsudkem. Spolek z něj chce udělat učebnicovou ukázku selhání garance spravedlivého procesu — odepření práva vyjadřovat se ve svojí řeči a klást otázky účastníkům řízení, které trestní řád obviněnému přiznává.
Severní Korea předbíhá Česko v obnovách řízení
Asi nejostřejší statistikou semináře má být porovnání obnov řízení. Spolek dlouhodobě sleduje agendu Nejvyššího soudu, který obnovy v trestních věcech eviduje. Od roku 2009 nebyla v České republice u skutečně závažných trestných činů — tedy těch, u nichž spodní sazba začíná deseti lety — povolena ani jedna obnova řízení na základě nového vědeckého poznání. Z 1 493 evidovaných případů neuspěl nikdo.
Pro srovnání: Severní Korea podle zjištění spolku obnovy řízení v praxi povoluje, a to v rámci sovětského modelu trestního práva, který nikdy zcela neopustila. Hostem semináře proto bude i kontakt z ambasády Korejské lidově demokratické republiky v Praze, který má statistiku přenést do sálu. Srovnání působí absurdně, ale je podle Peričeviče přesně to absurdní pointě, ke které česká justice za posledních patnáct let dospěla.
Velkou roli v amerických trestních řízeních hraje porota — i když podle obhájců se k ní v praxi dostane jen velmi malé procento případů, většinu řeší takzvané plea bargaining. V Česku je porotní soudnictví fikcí filmů, závěr o vině padá v senátech, jejichž rozhodování spolek roky monitoruje jako neprůhledné.
Závěr
Vystoupení v poslaneckém sále má zákonodárcům i veřejnosti ukázat, že případy Kramného, Fabiána nebo Buráně nejsou ojedinělé excesy, ale že trpí stejnými strukturálními chybami — neproveřenými posudky, kajícníky, neproveřenou obhajobou a téměř nulovou šancí na obnovu řízení. Seminář bude přenášen i online na stránkách Poslanecké sněmovny, záznam zůstane veřejně dostupný.
