Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny svolaná 5. června ke sněmovnímu tisku 90 — vládnímu návrhu změn fiskálních pravidel — pokryla v průběhu jediného dne ještě tři samostatné body, které schůzí prošly tichou většinou: doplnění Rady České televize o šest nových členů, ustavení předsedů stálých komisí včetně Komise pro hybridní hrozby a vznik vyšetřovací komise ke kauze dozimetr.
Šest nových členů Rady České televize
Volební komise předložila jedenáct kandidátů, ze kterých sněmovna měla obsadit šest míst v Radě ČT: Jiří Baumruk, Stanislav Berkovec, Roman Bradáč, Petr Brozda, Aleš Err, Milan Frič, Pavel Matocha, Richard Medek, Tomáš Netík, Lucie Plíšková, Jiří Šlégr, Luboš Xaver Veselý a Marek Vých. Hlasovalo se v ustáleném postupu výboru pro mediální záležitosti — veřejnou jmenovitou volbou, jeden kandidát po druhém, s kvórem 85 hlasů.
Výsledek šesti voleb obsadil radu beze zbytku. Zvoleni byli Stanislav Berkovec (92 hlasů), Petr Brozda (91 hlasů), Lucie Plíšková (93 hlasů), Jiří Šlégr (91 hlasů), Luboš Xaver Veselý (93 hlasů) a šestý zvolený. Nezvoleni zůstali Jiří Baumruk, Roman Bradáč, Aleš Err, Milan Frič, Pavel Matocha, Richard Medek, Tomáš Netík a Marek Vých (s 38 hlasy).
Korupční nahrávka odřízla Bradáče a Matochu
Klíčový moment volby přišel ještě před hlasováním. Mluvčí koaličních klubů z pléna oznámil, že dva z kandidátů — Pavel Matocha a Roman Bradáč — nedostanou podporu koalice s ohledem na zveřejněnou korupční nahrávku, která je s těmito kandidáty spojována. Koalice deklarovala, že volit bude jiné kandidáty a v budoucnu, až se situace objasní, se případná volba může uskutečnit znovu. Vystoupení uzavřelo dlouhou debatu, ve které předseda mediálního výboru František Talíř a další poslanci požadovali, aby do rady nezasedl člověk, jenž je v permanentním sporu se zákonem o střetu zájmů.
Hlasování pak skutečně oba tyto kandidáty odmítlo. Matocha i Bradáč obdrželi v podstatě nulovou podporu. Naopak kandidát Luboš Xaver Veselý — k jehož zařazení do rady vznesla opozice několik námitek včetně jeho minulých veřejných výroků, kvůli kterým se podle vystupujících poslanců musel soudně omluvit — prošel s nejvyšším výsledkem volby, 93 hlasy.
Komise pro hybridní hrozby — předseda zvolen
Po obsazení Rady ČT navázal volební bod 143 — návrh na volbu předsedů stálých komisí sněmovny. Jako první se obsadila Komise sněmovny pro hybridní hrozby, kde z přihlášených 572 hlasů byl pouze jeden návrh. Předseda volební komise konstatoval úspěšné obsazení a sněmovna postoupila k bodu 144 — návrhu na volbu vedoucího stálé delegace parlamentu do meziparlamentních organizací.
Vyšetřovací komise ke kauze dozimetr
Posledním projednaným bodem byla nově zřízená jednorázová vyšetřovací komise ke kauze dozimetr. Komise je tedy naplněna a sněmovna ještě téhož dne volila jejího předsedu. Předseda volební komise poslanec Martin Kolovratník oznámil výsledek a jednání tím v podstatě uzavřel; předsedající poté schůzi ukončil s tím, že nabízí „férové a spravedlivé jednání" a poslancům popřál hezký víkend.
Souvislost s vládním tiskem 90
Hlavním smyslem mimořádné schůze byl vládní tisk 90 — návrh změn fiskálních pravidel, k němuž za vládu vystoupila ministryně financí Alena Schillerová. Její projev rozebíráme v samostatném článku — vláda navrhuje prodloužit únikovou doložku na obranu o tři roky a doplnit novou únikovou doložku pro liniové stavby, vše pod nepřekročitelným limitem tří procent HDP.
Závěr
Mimořádná schůze tak za jeden den uzavřela tři personální body, které spolu věcně nesouvisí, ale dohromady kreslí pracovní těžiště sněmovny po nástupu Babišovy vlády: vyřešit, kdo dohlíží na veřejnoprávní televizi, kdo vede stálé komise sněmovny a kdo bude prošetřovat kauzu dozimetr. K přijatému tisku 90 se ve sněmovně vrátí později v podrobné rozpravě a hlasování.
