Ministryně financí Alena Schillerová vystoupila v Poslanecké sněmovně k vládnímu sněmovnímu tisku 90 — návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů. V dlouhém projevu rozebrala, co po sobě v rozpočtové sféře zanechala minulá vláda Petra Fialy a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura, proč chce nová vláda jednat s Bruselem o novém fiskálně-strukturálním plánu a co konkrétně obsahuje její pozměňovací návrh ke změně fiskálních pravidel.
Rozhodují jen dvě čísla. Cituje Petra Nečase
Bez ohledu na to, jak si která země vnitřně uspořádá rozpočet mezi státem, samosprávami, zdravotními pojišťovnami a státními fondy, do Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a OECD se vykazují jen dvě hlavní čísla — deficit veřejných financí v poměru k HDP a dluh veřejných financí v poměru k HDP. To podle Schillerové jasně zaznělo v nedělní debatě i z úst bývalého premiéra Petra Nečase z ODS. Tato dvě čísla jsou navíc imunní vůči vnitřnímu uspořádání i vůči únikovým doložkám a rozpočtovým trikům.
Z toho Schillerová vyvozuje, že torpédování projednávaného zákona ze strany ODS a TOP 09 je „bouře ve sklenici vody". Vláda nemá ambici tato dvě hlavní čísla zhoršit. Programové prohlášení slibuje držet veřejné finance blízko vyrovnané bilance, bezpečně pod hranicí tří procent deficitu vyžadovaných paktem stability a růstu, a postupně deficit snižovat. „Programové prohlášení platí," opakuje ministryně.
Co Stanjura sliboval v Bruselu — a co psal doma do fiskálního výhledu
Fiskálně-strukturální plány byly po členských zemích vyžadovány poprvé v září 2024. Schillerová podle vlastních slov v tom, co Stanjura tehdy odeslal do Bruselu, vidí jasný rozpor s realitou. Pro rok 2027 si Česko nechalo naordinovat deficit 0,9 procenta HDP a pro rok 2028 dokonce 0,5 procenta HDP.
Pak ale Schillerová ukazuje druhou stranu: ve svém posledním fiskálním výhledu z listopadu 2025 — kdy už Stanjura na ministerstvu balil — plánoval pro rok 2027 deficit 1,9 procenta HDP a pro rok 2028 deficit 1,8 procenta HDP. Tedy téměř čtyřikrát víc, než k čemu se vláda zavázala v Bruselu. „Černé na bílém všechno dohledatelné," opakuje ministryně. Slibovala se konsolidace na čtvrtinu, aniž by k tomu kdokoli ukázal cestu — žádná avizovaná lavina škrtů, úspor ani zvyšování daní. A to v horizontu jednoho jediného roku.
Realita roku 2025: deficit 290,7 miliardy a predikce ČNB
Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2025 deficitem 290,7 miliardy korun. Takové číslo po sobě podle ministryně zanechala vláda Petra Fialy. Predikce České národní banky z podzimu 2025, která musela zahrnovat plány a záměry minulé vlády, odhadovala saldo veřejných financí na rok 2026 ve výši minus 2,2 procenta HDP a pro rok 2027 dokonce minus 2,6 procenta HDP.
Schillerová proto trvá na tom, že tvrzení o budoucím hospodaření s deficitem 0,9 procenta HDP — tedy schodkem státního rozpočtu na úrovni 150 miliard — bylo od počátku mimo realitu. Neexistuje žádný myslitelný scénář, jak by toho vláda mohla dosáhnout, aniž by zhroutila zdravotní, sociální nebo ekonomický model země.
Co po sobě nechala minulá vláda v číslech
Schillerová rozepsala konkrétní položky, kterými minulá vláda podle ní dlouhodobě podlomila rozpočet:
- provozní výdaje státu vyrostly za čtyři roky ze 70 na 120 miliard korun, tedy o 50 miliard ročně;
- windfall tax pro banky se podle plánu měla vybrat ve výši 33 miliard, ve skutečnosti přinesla jen 700 milionů — tedy necelá dvě procenta;
- tolerance rozpečených ekonomik a zrušení EET podle ministryně připravily Česko jen na páteřních daních o zhruba 30 miliard korun ročně;
- snížení DPH na potraviny o tři procentní body připravilo státní rozpočet o 13 miliard ročně, aniž by se cenově projevilo — kompenzace se podle ní rozplynula v maržích zahraničních obchodních řetězců;
- za čtyři roky vlády se nominální deficit veřejných financí snížil dle čísel ČNB jen o 21,6 miliardy korun.
Schillerová zdůrazňuje, že právě s těmito výchozími daty se Fialova vláda zavazovala Bruselu k deficitům 0,9 a 0,5 procenta HDP. Klíčovou roli v alibistickém přihlížení připisuje ministryně Mojmíru Hamplovi a Národní rozpočtové radě, která jí podle ní dnes vytýká to, co si u minulé vlády nedovolila ani naznačit.
Jednání s Dombrovskisem o novém realistickém plánu
Schillerová oznámila, že právě nyní jedná s Evropskou komisí o novém fiskálně-strukturálním plánu. Po prvních neformálních kolech na úřední úrovni se setkala s komisařem Valdisem Dombrovskisem a podle vlastních slov z toho nemá špatný pocit. Nový plán by měl začínat bezpečně pod tříprocentní hranicí HDP a počítat s každoročním přiměřeným snižováním salda.
Schillerová v této souvislosti připomněla, že Evropská komise pro příští rok předpovídá průměrný deficit zemí EU-27 ve výši 3,4 procenta HDP. Rakousko očekává deficit 4,3 procenta HDP, Německo 5,3 procenta, Polsko 6,1 procenta, Slovensko 5,3 procenta, Finsko 3,9 procenta a Estonsko 4,4 procenta. Česko se podle ní za deficit blízký třem procentům HDP stydět nemusí — a hlavně si nemůže dovolit dráhu, která by ho poslala do recese nebo mu znemožnila dostavět páteřní infrastrukturu.
Pozměňovací návrh: úniková doložka na obranu a liniové stavby
Vláda přichází s pozměňovacím návrhem dílčí úpravy fiskálních pravidel. Reaguje jím i na zhoršenou bezpečnostní situaci: navrhuje prodloužit možnost nezapočítávat do výdajových rámců obranné výdaje na úrovni dvou procent HDP. Tu nezapočítávací možnost už schválila a navrhovala bývalá vláda; současný kabinet ji chce prodloužit z roku 2033 na rok 2036.
Druhým prvkem návrhu je nová úniková doložka pro liniové stavby. Do roku 2036 by bylo možné zvýšit výdajové rámce o investice do dálnic, silnic, drah, vodní infrastruktury a staveb pro energetickou bezpečnost podle přílohy zákona o urychlení strategicky významné infrastruktury. Schillerová podtrhuje jednu zásadní věc: vše stále v rámci nepřekročitelného limitu celkového deficitu veřejných financí tři procenta HDP. Tvrzení opozice, že vláda otevírá cestu stamiliardovým schodkům, označila za lež, nepochopení nebo neznalost.
Výdaje na obranu i liniové stavby se nadále budou počítat do deficitu státního rozpočtu — úniková doložka znamená pouze to, že nebudou zahrnuty do výdajových rámců, nikoli že stojí mimo limit tří procent. Stejnou cestou jde podle ministryně i Německo.
Závěr: rozpočet jinak skončí mimo zákon
Schillerová na konci projevu zopakovala, že pokud by vláda nedělala nic, dostal by se rozpočet do kolize s národními fiskálními pravidly navázanými na evropský závazek — a jako právník to nemůže nechat dojít k situaci, kdy je rozpočet mimo zákon. Bez navrhovaného zákona by se Česká republika musela natrvalo rozloučit s investicemi do bezpečnosti, infrastruktury i ekonomického růstu. „Kdo chce, tak naše kroky musí chápat. Kdo naše kroky pochopit nechce, tak dělá politiku," uzavřela ministryně.
