Poslanecká sněmovna pokračovala 8. července 2026 v jednání, na jehož programu se sešel blok třetích čtení vládních i poslaneckých předloh a následně první body nově svolané schůze. K nejsledovanějším bodům patřilo výrazné zvýšení rodičovského příspěvku, novela stavebního zákona zaměřená na zrychlení přípravy staveb a vládní návrh nového financování systému veřejného zdravotního pojištění. Následující přehled shrnuje hlavní projednávané body.
Rodičovský příspěvek se má výrazně zvýšit
Ve třetím čtení sněmovna projednávala vládní novelu zákona o státní sociální podpoře. Předloha, kterou za předkladatele uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, počítá se zvýšením rodičovského příspěvku na celkovou částku 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a na 800 000 korun pro rodiny, v nichž se současně narodily dvě a více dětí. Vyšší částky se mají týkat dětí narozených od 1. ledna 2027.
Cílem úpravy je zmírnit dopady inflace na rodiny s malými dětmi a zlepšit jejich příjmovou situaci. Zpravodajkou předlohy byla poslankyně Jana Pastuchová z výboru pro sociální politiku. Sněmovna se v hlasování postupně vypořádala s řadou pozměňovacích návrhů; většina z těch, které předkládala opozice a jež se týkaly například pravidelné valorizace příspěvku či parametrů dávek, přijata nebyla.
Novela stavebního zákona má zrychlit přípravu staveb
Dalším projednávaným bodem byl ve třetím čtení poslanecký návrh novely stavebního zákona, který předložili poslanci Andrej Babiš, Karel Havlíček, Tomio Okamura, Petr Macinka, Alena Šillerová a další. Jeho hlavním smyslem je urychlit stavební přípravu a zjednodušit projednávání jednotlivých projektů – od dopravních staveb typu metra či městských okruhů až po menší záměry v obcích.
Předkladatelé i zpravodajka garančního hospodářského výboru Zuzana Ožanová zdůrazňovali potřebu zkrátit povolovací procesy a posunout digitalizaci stavebního řízení. K předloze byla podána řada pozměňovacích návrhů, o nichž sněmovna hlasovala; debata se soustředila zejména na tempo digitalizace, posuzování vlivů na životní prostředí a ochranu památkových zón.
Financování zdravotních pojišťoven míří do prvního čtení
Na nově svolané schůzi otevřela sněmovna v prvním čtení vládní návrh novely o veřejném zdravotním pojištění, který za vládu uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Předloha reaguje na dlouhodobě se prohlubující deficit systému a má zajistit, aby zdravotní pojišťovny dostály svým závazkům při úhradě zdravotní péče. Podle předkladatele se systém potýká s následky dřívějších zásahů do výše plateb za takzvané státní pojištěnce, které se promítly i do valorizačního mechanismu.
Vláda argumentovala tím, že pojišťovny potřebují jistotu pro plánování na rok 2027, přičemž se v souvislosti s předlohou hovořilo o částce kolem 21 miliard korun. Opozice naopak kritizovala rychlost projednávání a vynechání části připomínkového řízení; návrh proto zůstal v prvním čtení a bude pokračovat standardním legislativním procesem.
Shrnutí
Jednací den přinesl posun u několika zásadních předloh – od sociální podpory rodin přes zrychlení přípravy staveb až po financování zdravotnictví. Zatímco novely o rodičovském příspěvku a stavebním zákoně postoupily ve třetím čtení k finálnímu hlasování, návrh nového financování zdravotních pojišťoven teprve vstoupil do legislativního procesu.
