Parlamentní prázdniny začaly, na ty vládní se ještě čeká a okurková sezóna zatím nedorazila. Doznívá spor o účast v Ankaře, prezident vetuje zákony a sněmovna se kvůli tomu nejspíš znovu sejde. Klid a mír se rozhostí až někdy na začátku srpna a skutečné předvolební napětí přijde, teprve až se lidé vrátí od moře a v září si vzpomenou, že existuje politika.
Do Číny se sedm let nejezdilo a dveře zavřely cesty na Tchaj-wan
Kolem cesty do Číny se vedla debata, jestli ji kvůli zadrženému Čechovi rovnou zrušit, nebo jestli naopak k něčemu prospěje. Komunikovat je vždycky lepší než mlčet, a to i v situaci, kdy kolem případu pořád visí informační vakuum: co se stalo, proč se to stalo a jestli šlo skutečně o odvetu za zadrženého údajného čínského špiona.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura přitom není typ diplomata, kterého by člověk poslal vyjednávat něčí propuštění. Je to trochu chaotická povaha a spíš se od něj dá čekat drama než tichá dohoda, i když v Číně snad ne. Naději dává, že s ním letěl náměstek ministra zahraničí, tedy erudovaný diplomat, který se v Pekingu setkal se sobě rovnými.
Podstatnější je ale kontext. Sedm nebo osm let nebyl v Číně žádný český ústavní činitel, zatímco si tam kliku podávají německý kancléř, americký i francouzský prezident a firmy tam běžně dělají byznys. Česko se upnulo na Tchaj-wan a po cestách Vystrčila a Pekarové zůstaly dveře úplně zavřené: patříme mezi poslední dvě země v Evropě, jejichž turisté potřebují do Číny vízum. Ostatní tam mohou bez něj. Čína takové signály vnímá citlivě a nelibě nese, když jí někdo boří bábovičky komunikací s Tchaj-wanem. Je to velmoc a velmoci mají své vrtochy, stejně jako je mají Spojené státy nebo Rusko.
Praha se brání turistům, přitom jim vděčí za miliardy na účtech
Před odletem zaznělo, že cesta má do Prahy přivést víc čínských turistů. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib naopak tvrdí, že Praha další turisty neunese. Z takové dvojice vyjádření vstávají vlasy hrůzou, protože o turisty se ve skutečnosti perou všichni.
Malá města typu Krumlova to mají těžší: nahrnou se do nich davy a místní tomu netleskají. Jenže si to vybrali, bydlí v krásném městečku a turisté tam prostě jezdí. Uměle je omezovat nedává smysl. A Praha? Kdyby sem turisté nejezdili, neměla by dnes mnohamiliardové přebytky, které jí leží na účtech, místo aby je dávno investovala do okruhu a dalších staveb.
Chat Control prošel a hlasovaly pro něj i strany, které ho slibovaly zastavit
Česko znovu podpořilo šmírovací Chat Control, proti bylo jediné Maďarsko. Hodně smutná zpráva zvlášť v situaci, kdy SPD i Motoristé podle všeho kandidovali s tím, že fízlovské metody tohoto typu nepodpoří a zabrání jim za každou cenu. Hlasování bylo přitom komplikované a několikeré, postupně se řešilo i to, jaké má být kvórum, a většina českých europoslanců unijní úpravu opakovaně podpořila.
Umělá inteligence proskenuje každou zprávu, kterou pošlete. Někde se to uloží a není důvod pochybovat, že se k tomu dostanou tajné služby nebo i mnohem nekalejší zájemci. A všechno pod záminkou boje proti šíření dětské pornografie. Je to, jako bychom chtěli předcházet vraždám tím, že nám bude policie chodit do bytu měřit, jestli doma nemáme moc ostré nože.
Jistou nadějí je, že nad takovým krokem kroutí hlavou i skalní fanoušci Evropské unie. Hlavu v dlaních mají i Piráti, kteří by za Brusel dali duši, ale i oni vidí, že jde o naprostý průšvih. Stačí, aby se v Bruselu ještě párkrát někdo ráno probudil s otázkou, co dnes budeme regulovat, a z domečku se vytáhne další karta. Bizarní zůstává, že návrh jde z Evropské komise, jejíž šéfka odmítala zveřejnit esemesky s firmou Pfizer o vakcínách z doby covidu. Plebsu zprávy zkontrolujeme, vlastní esemesky neukážeme.
Poslanec vykázaný z domu a soud, který musel mít důvod
Soud vykázal poslance SPD Jaroslava Foldynu z domu na další měsíc, čelí podezření z domácího násilí a vinu odmítá. Namístě je velká zdrženlivost: jde o rozvádějící se pár a v takové situaci se v rodinách dějí ultra podivné věci, které se zvenčí hodnotit nedají.
Foldyna je čtvrt století známý jako bouřlivák, bývalý boxer a lodník, tedy povaha spíš razantní. Zároveň platí, že když věc řešila policie a soud vydal předběžné opatření, nevycházel patrně z úplného vzduchoprázdna a musel se něčeho chytit, aspoň nějakého svědectví, třeba sousedů. U člověka aktivního v politice jde přitom o kauzu s vysokým vydíracím potenciálem, která ho může zničit: opozice ho už vyzývá k rezignaci a SPD to rozhodně neprospěje. Zbývá doufat, že soud postupoval velmi obezřetně.
Obrázek dokresluje status jednoho z jeho dětí na sociálních sítích, které mu přeje, aby obhájil svou pravdu. Všechno dohromady působí velmi nejednoznačně a soudcem toho, co se u Foldynů děje doma, by nikdo být nechtěl.
S ruskou velvyslankyní se mluvit má, i za války
Z opozičních řad zazněly výzvy, aby nové ruské velvyslankyni dal ministr zahraničí Petr Macinka rovnou zpáteční letenku do Moskvy. To je úplný nesmysl. Diplomaté působili v cizích zemích i za druhé světové války, protože bez nich se nedá dojednat vůbec nic. Pokud chcete cizímu státníkovi adresovat jakoukoli, klidně i tajnou nabídku, potřebujete k tomu velvyslance.
Nástup nové velvyslankyně je tedy normální věc. Macinka s ní podle dostupných zpráv mluvil poměrně otevřeně a řekl jasně, že Rusko by mělo válku ukončit co nejdřív, bez vytáček o tom, kdo na co přistupuje a nepřistupuje, protože ukončit ji může jedině Rusko. Zásadní průlom ve válce na Ukrajině to nebude, ale říct to takhle natvrdo má smysl. Totéž ostatně zaznělo i v jeho projevu v OSN a je to v českém zájmu.
Uvolněná funkce vyřizovaná na telefonu z jižních Čech
Místostarostka Prahy 3 za Piráty žije v jižních Čechách, trvalé bydliště má dál v Praze, za uvolněnou funkci pobírá plný plat a je k dispozici v podstatě jen na telefonu nebo e-mailu. Velmi nestandardní, patrně nic proti zákonu, ale přinejmenším neetické. Kdyby šlo o ajťáka, home office by nikoho nepálil, jenže místostarostka se musí setkávat s lidmi, zahajovat akce a chodit na veřejnost. Kdo přijede jednou za čtvrt roku, měl by taky jednou za čtvrt roku dostat plat.
Pro Zdeňka Hřiba, který se rád buší do prsou, že Piráti jsou jediná strana bez kauz, je to nepříjemné dvojnásob. Ve stejném týdnu se objevil případ pirátské zastupitelky z Vysočiny, advokátky, která měla zpronevěřit peníze svých klientů. Jakmile je strana u moci, vždycky se najde někdo, kdo si hledá cestičku. Trvale čistý nemůže být nikdo, jsme jenom lidi a lidi mají rádi peníze.
Do zrušení televizních poplatků Bruselu nic není
Bývalý prezident Václav Klaus stihl v jednom rozhovoru hned několik témat a s tím prvním se dá souhlasit bez výhrad: Evropská unie nemá co mluvit do zrušení televizních poplatků. Větší část evropských zemí je nemá, my je máme a chceme je zrušit, a z Bruselu se ozve, že je rušit nemáme. Unie už se snaží řídit v členských zemích úplně všechno.
Bouračka bez verdiktu a mandát, který se kvůli nehodám neskládá
U Turkovy nehody pořád není žádný verdikt policie. Teprve ten, případně následně soud, pokud by se poslanec odvolával, ukáže, komu bude zavinění přiznáno. Roli hraje i to, jaké budou následky u zraněného řidiče vozu, se kterým se srazil, protože dlouhodobé léčení vždycky ovlivňuje výši případného trestu.
Bouraček tady byla spousta. Poslanci kvůli nim někdy byli vydáni k trestnímu stíhání, pokud šlo o jejich zavinění, jindy ani to ne. Že by ale kvůli nehodě pokládali mandát, to zvykem není.
Prezident v roli lídra opozice rok a půl před volbami
Když něco kejhá jako kachna a chodí jako kachna, je to kachna. Prezident Pavel vyjadřuje názory té části společnosti, kterou dnes reprezentují opoziční strany: přijetí eura, zrušení práva veta při rozhodování v Evropě, rozpuštění České republiky do jakýchsi Spojených států evropských. Vede s vládou velmi tuhý boj a do té role se přihlásil sám.
Strategické to úplně není. Rok a půl před prezidentskými volbami je výhodnější být konsenzuálním tatíčkem, který objíždí republiku a tiskne ruce babičkám, než vůdcem jednoho tábora. Je to ale jeho volba a evidentně se jí nijak nebrání.
Zajímavé je, kde dnes leží ústřední politický střet. Dřív ho tvořili vůdci stran: Topolánek proti Paroubkovi, Nečas proti Sobotkovi, Klaus a Zeman. Dnes je to Babiš versus Pavel, ne Babiš versus některý z předsedů opozičních stran. Těch je moc, každá si dělá nárok na vlastní stínovou vládu, stínová zasedání i stínové zmocněnce, a působí to spíš jako pohled do mraveniště než jako reálná politika.
Závěr
Okurková sezóna ještě nezačala, ale první náznaky tu jsou. Týden přinesl otevřená i zavřená vrátka do Číny, kontrolu soukromých zpráv posvěcenou i těmi, kdo ji slibovali zastavit, vykázaného poslance, nastupující ruskou velvyslankyni, plat za práci na dálku a prezidenta, který se roli šéfa opozice brání čím dál míň. O srpnová témata se politická scéna postará sama.
