Ministerstvo zdravotnictví představilo novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Nejde o kosmetickou úpravu — aplikace dostala nový vzhled i nové funkce a poprvé dává pacientovi do ruky laboratorní výsledky, přehled preventivních prohlídek a screeningů, elektronický očkovací průkaz, kartu dárce krve nebo lékařské posudky. Běží od 1. září a stáhnout ji lze pro Android i pro zařízení Apple.
Vláda chce, aby investice do IT ve zdravotnictví dávaly smysl
Elektronizace zdravotnictví patří mezi vládní priority a požadavky resortů na příští rok přesahují 26,5 miliardy korun. U takových částek jde především o to, aby investice do informačních systémů dávaly smysl. Stát dlouho fungoval tak, že každý resort měl vlastního dodavatele IT a systémy spolu nekomunikovaly; běžná firma by přitom vystačila s jedním.
Na EZKartu navazuje řada projektů, které už běží — elektronický recept, e-neschopenka i e-poukaz. Dalším krokem má být elektronická žádanka, díky které stát uvidí, jak dlouho se čeká na výpočetní tomografii, magnetickou rezonanci, PET, rentgen nebo mamograf. Právě prevence rakoviny je hlavním motorem investic do přístrojů.
Samostatnou kapitolou je umělá inteligence. Ve zdravotnictví se už používá: vyhodnocuje kožní znaménka a porovnává jejich vývoj v čase, u kolonoskopie na ní staví brněnský startup. Premiér Andrej Babiš proto chce po náměstkovi ministra vnitra, aby vláda viděla investice do umělé inteligence vyčíslené zvlášť.
Nová verze běží od 1. září a ukáže, na jakou prevenci máte nárok
Podmínkou přihlášení je elektronická identita občana v NIA, další vstup pak hlídá Face ID, otisk prstu nebo kód, kterým si uživatel zamyká telefon. Aplikace nepracuje jen s daty přihlášeného: děti se do ní přidávají automaticky a přidat si lze i starší rodiče. Uživatel tak vidí i jejich nárok na preventivní prohlídku nebo onkologický screening.
Právě přehled nároků z veřejného zdravotního pojištění je jednou z hlavních novinek. Karta ukáže prohlídky u praktického lékaře, u praktického lékaře pro děti a dorost, u stomatologa i onkologické screeningy — a u každého z nich, co už člověk absolvoval, na co má nárok teď a na co ho bude mít v budoucnu, včetně termínu. Kdo se blíží čtyřicítce, uvidí například, že na kolonoskopii se dostane až zhruba za patnáct let.
Laboratorní výsledky, očkování a dárcovství krve
Druhou velkou oblastí jsou výsledky laboratorních vyšetření. Centrální systém jich drží zhruba 450 milionů a aplikace u každého markeru přehledně ukáže, jestli je hodnota v normě a jak se vyvíjí v čase.
Přibyly také záznamy o očkování, a to nejen vlastním, ale i u dětí. Novinkou je karta dárce krve: papírová průkazka s razítky přestává být nutná, historii odběrů i termín, kdy je možné darovat znovu, ukáže telefon. Z nemocnic zapojených do sdílení dokumentace, kterých je zatím kolem třiceti, chodí do aplikace i propouštěcí zprávy.
Screeningy zachraňují tisíce životů ročně
Česká republika patří mezi evropské státy s nejvyšší dostupností preventivních programů. Mezinárodně se doporučuje pět velkých screeningových programů a Česko provozuje všech pět. Informací je ale tolik, že se v nich pacient snadno ztratí — karta proto funguje jako rozcestník: řekne, který program je pro koho vhodný, a pustí ho dovnitř ke konkrétním údajům. Nejde přitom jen o onkologii, nově se sem řadí i jednorázové neinvazivní vyšetření výdutě břišní aorty u starších mužů.
Data ukazují, že programy fungují. U tří hlavních typů rakoviny klesá úmrtnost. Screening karcinomu prsu ročně zachytí zhruba pět tisíc žen s nádorem v časném stadiu, kde je úspěšnost léčby stoprocentní; ženám je průměrně padesát let a statisticky před sebou mají dalších třicet, dohromady tedy jde o 150 tisíc let života ročně.
Čerstvý příklad nabízí screening karcinomu prostaty, který Česko spustilo v roce 2024 jako jeden z prvních států Evropy. Z oslovených mužů ve věku 50 až 69 let do něj vstupuje 99 procent. Program teprve najíždí, přesto mezi 310 tisíci oslovenými zachytil už zhruba 2 100 nádorů, drtivou většinu velmi časně a se stoprocentní šancí na přežití. Po republice přitom chodí odhadem osm tisíc mužů, kteří nádor prostaty nosí v sobě a stačil by jim odběr krve.
Třicet let se výsledky laboratoří centrálně nesbíraly
Aby karta mohla vzniknout, musela jí předcházet léta práce: naučit se sbírat data parametricky, centralizovat je a teprve pak je zabezpečeně předat pacientovi. Nejdál je očkování, které běží v reálném čase — injekce do ramene a záznam je během vteřiny v aplikaci.
Největší posun ale přinesly laboratoře. Třicet let se centrálně evidovalo jen to, že člověku odebrali krev, nikoli výsledek. Dnes putuje záznam o vyšetření od poskytovatele do centrálního úložiště, odkud se sdílí se zdravotními pojišťovnami a míří do EZKarty. V první vlně jde o třináct vybraných markerů s referenčními hodnotami a s historií pět let zpět; vybrané nebyly náhodně, naplňují mimo jiné národní kardiovaskulární plán.
Poprvé tak mohla vzniknout cholesterolová mapa Česka. Mapy seřazené za sebou ukazují, jak se hladina nebezpečného LDL cholesterolu pod léčbou statiny postupně zlepšuje — plošný důkaz, že léčba zabírá. Obsah karty poroste zhruba každé čtvrtletí a se startem elektronických žádanek do ní budou proudit prakticky všechna provedená laboratorní vyšetření.
Průvodce aplikací: co v ní pacient najde
Úvodní obrazovka nabízí sadu uživatelů, mezi kterými lze přepínat — vedle vlastního profilu i děti, které se přidají automaticky, a QR kódy pro další práci. Pod jménem najde uživatel stav svých vyšetření, hlavně těch screeningových a preventivních, a pod ním navazující služby.
Očkovací průkaz běží online: záznam přistane v mobilu okamžitě poté, co pacient opustí ordinaci. Prevence a screeningy ukážou absolvovaná i budoucí vyšetření a termín, kdy se na ně lze dostavit. Spolu se startem karty naběhly notifikace — kdo je má v telefonu zapnuté, dostane upozornění, že mu vznikl nárok na preventivní nebo screeningové vyšetření. Sdílený zdravotní záznam obsahuje emergentní záznam a přehled vydaných i užívaných léčivých přípravků, laboratorní výsledky ukazují meze a vývoj v čase.
Posudky, nemocniční zprávy a dárcovská karta
Od ledna běží elektronizace posudků o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Do karty se nahrávají i zpětně, je jich přes 303 tisíc a každý den přibývají další; posudek si lze zobrazit i stáhnout, takže papír nemusí nikdo vozit s sebou.
Novinkou jsou zdravotní zásilky, výchozí modul pro sdílení zdravotnické dokumentace. Zapojeno je zatím třicet až čtyřicet nemocnic a jejich prostřednictvím chodí například propouštěcí zprávy, které si pacient uloží do složky Moje dokumenty a výsledné PDF pošle dál. Dárcovství krve a plazmy ukáže datum i místo odběru a nabídne sdílení informace o odběru, do budoucna se počítá s prvky gamifikace. Léčivé přípravky zůstávají zatím samostatnou agendou — proklikem se uživatel dostane do eReceptu na svůj lékový záznam, aniž by se znovu přihlašoval.
Statistiky celého systému jsou veřejné na národním portálu elektronického zdravotnictví; ukazují, kolik screeningových výsledků, preventivních prohlídek, emergentních záznamů a elektronických posudků systém sbírá. S očekávaným náporem uživatelů zůstává v provozu linka 1221, známá z doby covidu, kde operátoři přijímají dotazy i technické požadavky.
Mají obíhat data, ne občan
EZKarta je prvním z projektů digitálního Česka 2.0. Digitalizace českého zdravotnictví se s ní posouvá z fáze plánů a realizace do období hmatatelných výsledků a smyslem není technologie, ale lepší služba pro lidi.
Největší absurditou digitalizace zůstává, že stát a jeho instituce data potřebují, někde je mají, a přesto nutí občana chodit s papíry dokola. Ve zdravotnictví to zná každý, kdo přechází mezi ordinacemi. Princip je jednoduchý: mají obíhat data, nikoliv občan. Jednotlivé projekty přitom nesmějí stát samy o sobě — karta navazuje na další digitalizační kroky ve zdravotnictví, především na interoperabilitu zdravotních dat.
Digitální stát se nemá stavět na prezentacích, ale na výsledcích. U dalších projektů má proto být vidět, kdo co udělá, kdy to udělá a co to lidem přinese; posloužit k tomu má i zpětná vazba od uživatelů karty.
Pacientské organizace vítají kartu a připomínají rizika
Hlas pacientů zastupovala na tiskové konferenci Národní asociace pacientských organizací. Ta ministerstvu poděkovala za dva roky práce na digitalizaci a na vývoji karty a přeje si, aby práce pokračovala ve stejné intenzitě a promítla se do reálného života chronických pacientů.
Právě jim dnes nezbývá než dělat kurýra mezi jednotlivými specialisty a nosit s sebou vlastní dokumentaci. Od karty si proto slibují přístup ke svým zdravotnickým dokumentům odkudkoli a přehled o tom, kdo s nimi nakládá. Asociace zároveň varuje, že zdravotní data jsou nejcitlivější informace, jaké o sobě člověk sdílí, a apeluje na ministerstvo, aby nastavilo taková bezpečnostní opatření, která vyloučí zneužití i únik.
Nemocnice a pojišťovny: co přinesly dotazy novinářů
Ke sdílení dokumentace je připojeno třicet až čtyřicet nemocnic a napojování probíhá postupně, s testováním u každého poskytovatele. Konečný termín interoperability pro všechna zdravotnická zařízení v Česku je konec roku 2027 a počet napojených nemocnic má do té doby lineárně růst podle toho, jak budou jednotlivé nemocnice končit se svými projekty.
Na dotaz, jestli karta usnadní i komunikaci s lékaři a institucemi — třeba vystavením prohlášení o zdravotní způsobilosti dítěte, které rodič potřebuje každé dva roky — padla odpověď, že tímto směrem má karta mířit. Podmínkou je legislativa, která elektronickou verzi takového dokumentu umožní; karta pak má sloužit jako doklad o tom, že dokument existuje, aniž by musel být jen na papíře.
Se zdravotními pojišťovnami se sdílení dat právě rozbíhá. Karta nemá být konkurencí klientských aplikací pojišťoven — naopak, pojišťovny mají své aplikace vyvíjet a data o svých pojištěncích z národního zdravotnického informačního systému dostanou na základě platné legislativy, takže obě strany budou zobrazovat stejná čísla. Vedle toho se jedná o propojení s aplikací Záchranka.
Milníky: povinné e-žádanky od července 2027, elektronická dokumentace od roku 2029
Termíny určuje připravovaný zákon o elektronizaci zdravotnictví. Prošel mezirezortním připomínkovým řízením s asi osmi sty připomínkami, ty jsou vypořádané a do konce září má předloha zamířit na vládu a odtud do legislativního procesu — cesty od návrhu přes obě komory parlamentu po Sbírku zákonů.
Prvním milníkem je povinná elektronická žádanka od 1. července 2027; stejně jako u elektronického receptu ji budou muset používat všichni poskytovatelé. Následně se napojí i laboratorní žádanky, takže do konce roku 2027 mají být elektronizované všechny žádanky na specializovaná vyšetření, od zobrazovacích metod po laboratoře. Elektronické žádanky se navíc mají provázat s národním monitoringem čekacích dob: stát pak bude vědět, jak dlouho se čeká na magnetickou rezonanci v Brně i kdekoli jinde.
Druhý a širší milník připadá na rok 2029, kdy má začít platit povinnost vést veškerou zdravotnickou dokumentaci v Česku elektronicky. Podle programového prohlášení vlády má být české zdravotnictví plně elektronizované do konce jejího mandátu.
Závěr
Nová EZKarta zatím shrnuje to, co už stát o pacientovi eviduje: prevenci, očkování, laboratorní výsledky, posudky, propouštěcí zprávy a dárcovství krve. Její hodnota poroste s tím, kolik nemocnic se napojí a jak rychle projde zákon, který povinnou elektronickou žádanku i elektronickou dokumentaci zavede. Do té doby je hlavním přínosem to, že pacient vidí svá data na jednom místě a nemusí je obcházet po ordinacích.
